Válka v Jemenu se pomalu začala přesouvat i na území jednoho z hlavních strůjců invaze – Spojených arabských emirátů. Od 17. ledna se jemenští húsíjští rebelové přihlásili již ke třem raketovým útokům na území emirátů, které se podílejí na válečném tažení Saúdské Arábie proti nejchudší zemi Arabského poloostrova.
Šíitští rebelové v Jemenu, kteří bojují proti tamní mezinárodně uznané vládě, podnikli od začátku více než sedmiletého konfliktu první útok na Spojené arabské emiráty, jenž měl oběti na životech.
Emiráty bojující spolu se Saúdskou Arábií na straně vlády jemenského prezidenta Mansúra Hádího čelily 17. ledna útoku několika balistických střel a dronů. Zasaženo bylo ropné zařízení, kde zemřeli dva Indové a jeden Pákistánec, a nedaleké mezinárodní letiště v Abú Dhabí. O několik dní později došlo k dalšímu útoku balistických raket, které byly podle vlád Spojených arabských emirátů a USA zneškodněny za spolupráce obou zemí.
Útoky povstalců mohou ohrozit reputaci Spojených arabských emirátů coby bezpečné země vyhledávané nejen turisty, ale i zahraničními byznysmeny.
Organizace Ansár Alláh, jak se oficiálně nazývají húsíjští rebelové, v minulosti útočila převážně na Saúdskou Arábii, ovšem nyní se přeorientovala na Spojené arabské emiráty. Důvodem jsou nedávné porážky, které utrpěla v jemenské občanské válce od provládních sil napojených právě na vládu v Abú Dhabí.
Íránem podporovaní šíitští povstalci na začátku roku přišli o územní kontrolu v provincii Marib, v níž již několik let probíhají klíčové boje se střídavými úspěchy obou stran. Ty se o tuto důležitou oblast přetahují i kvůli bohatým zásobám ropy.
Húsíjské zastrašování
Pro vládu v Abú Dhabí jsou ovšem útoky povstalců na území emirátů citelným ohrožením, které by mohlo poskvrnit dobrou reputaci Spojených arabských emirátů jakožto bezpečné země vyhledávané nejen turisty, ale i zahraničními byznysmeny. Húsíjští vzbouřenci se tak přenesením války na území emirátů snaží odradit tamní vládu od podpory jejich sunnitských nepřátel v Jemenu.
Mluvčí Ansár Alláh po útocích vyzval cizince a zaměstnance zahraničních firem, aby se drželi dále od strategicky důležitých cílů, neboť prý budou následovat další vojenské operace.
Čtěte také: Konec zbraní do Saúdské Arábie a pokračující podpora Izraele. Jaké má Biden plány na Blízkém východě?
Během posledních let se rapidně vylepšily technické schopnosti a možnosti húsíjských povstalců. Nyní jsou tak schopni zasahovat cíle v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech, tedy v zemích, které především Spojené státy a Velká Británie vybavily nejmodernější vojenskou výzbrojí.
Spekuluje se o tom, že jemenským Húsíjům dodává vojenskou technologii Írán, ovšem objevují se také indicie, že šíitští povstalci jsou schopni výroby svých vlastních dronů a balistických raket. Ať tak nebo onak, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty dostaly za poslední měsíce jasné signály, že jejich invaze v Jemenu nebude ponechána bez odpovědi, kterou pocítí i u sebe doma.
Reakce a válečné zločiny
Abú Dhabí společně s Rijádem však na ofenzívu jemenských povstalců odpověděly velmi tvrdě. Několik dní po útocích na ropné zařízení a letiště totiž zaútočila protihúsíjská koalice leteckými údery, při kterých bylo zasaženo vězení ve městě Saada. Podle organizace Lékaři bez hranic zemřelo ve vězeňském komplexu 82 lidí.
V dlouholetém konfliktu, který v Jemenu vyvolává podle OSN nejhorší humanitární krizi dnešní doby, nejsou takovéto válečné zločiny ojedinělé. Lékaři bez hranic dokonce v této souvislosti hlásili cílené útoky na své nemocnice a zaměstnance. Stejně tak sunnitská koalice zesílila boje v již zmíněné provincii Marib a vytlačila tam povstalce z klíčového okrsku Haríb.
Biden uvažuje o zařazení skupiny Ansár Alláh na seznam teroristických organizací, což by zkomplikovalo poskytování humanitární pomoci.
Spojené státy jsou vedle Velké Británie nejvýznamnějším spojencem Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů ve válečném tažení v Jemenu, které započalo v roce 2014. Nic na tom nezměnilo ani prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena po jeho nástupu do Bílého domu, v němž deklaroval zastavení podpory této válce.
Bidenova administrativa se dnes snaží obhajovat nedodržení tohoto slibu jako „vojenskou pomoc pro defenzivní účely“. Užití této terminologie se může zdát absurdní, neboť válka nezačala útoky jemenských povstalců na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, ale naopak. Biden nyní navíc uvažuje o zpětném zařazení skupiny Ansár Alláh na seznam teroristických organizací, což by podle neziskových organizací značně zkomplikovalo poskytování humanitární pomoci na územích, která ovládají Húsíjové.
Ačkoli se ještě před rokem za nástupu Josepha Bidena do prezidentského úřadu zdálo, že by se mohl jemenský konflikt postupně začít uklidňovat v důsledku odmítavého postoje nové americké vlády, nyní jsme přesvědčováni spíše o opaku. Na přelomu loňského a letošního roku zintenzivnily boje na frontových liniích, bombardování hlavního města Saná a rovněž útoky Húsíjů na Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Vůle po ukončení válečné krize v Jemenu je zatím na obou stranách v nedohlednu.
