Přepadávají a útočí na obchodní lodě v Rudém moři. Cílí na plavidla spojená s Izraelem, ale nevyhýbají se ani americkým torpédoborcům. Jejich činy pak můžeme pocítit i v našich peněženkách. Podaří se Hútíům otevřít novou frontu?
Poslechněte si podcast a nezapomeňte zakliknout odběr v podcastových aplikacích.
První adventní neděli vylétla kolem čtvrt na deset místního času z města Sanaa v Jemenu raketa. Mířila na obchodní loď Unity Explorer plující v Rudém moři pod bahamskou vlajkou. Dopadla kousek vedle jejího trupu. Krátce nato sestřelil americký torpédoborec USS Carney dron, který mířil jeho směrem.
Do války v Gaze se tak na straně Hamásu opět zapojili jemenští rebelové Hútíové. V zásobě ale neměli pouze jeden dron a raketu.
Asi půl hodiny po těchto útocích vzlétla další střela, která již Unity Explorer zasáhla. Americká válečná loď začala reagovat na nouzové volání a mezitím její posádka zneškodnila další bezpilotní letoun. Raketám ale neunikla jiná dvě plavidla v okolí, tentokrát s panamskou vlajkou, Number 9 a Sophie II.
„Tyto útoky představují přímou hrozbu pro mezinárodní obchod a námořní bezpečnost,“ uvedlo po incidentu ústřední velitelství americké armády. Carney si pak na své konto připsal také několik následně odpálených řízených raket z arzenálu Hútíů.
Aby svůj úspěch rebelové jaksepatří završili, nahrávali z paluby lodě videa, na nichž tančí se samopaly a vlajkami Jemenu a Palestiny.
Incidenty okomentoval také generál rebelů Yahya Saree, který řekl, že „jemenské ozbrojené síly budou i nadále bránit izraelským lodím v plavbě Rudým mořem, dokud izraelská agrese proti našim nezlomným bratrům v Pásmu Gazy neskončí“. Dodal potom, že všechny lodě spojené s židovským státem považuje za „legitimní cíl“.
Oslavná choreografie na unesené lodi
Oprávněným vojenským cílem pak byla podle Hútíů i loď Galaxy Leader, kterou provozuje japonská dopravní společnost. Obr určený pro přepravu motorových vozidel byl zrovna na cestě z Turecka do Indie, když nedaleko saúdskoarabské Džedy přestal 19. listopadu odpovídat.
Wild and terrifying! I honestly thought this was a video game at first. It’s real. Houthi terrorists hijack a cargo ship named “Galaxy Leader” in the Red Sea over the weekend pic.twitter.com/2JT7bo6Bvd
— Justin Hart (@justin_hart) November 20, 2023
Plavidla se totiž i s 25 členy posádky zmocnili hútíjští bojovníci. Ani jeden z námořníků nebyl Izraelec, ale rebelové tvrdili, že celou flotilu spoluvlastní jeden z nejbohatších Izraelců Abraham Ulgar. To se nakonec potvrdilo, neboť vlastníkem Galaxy Leader je společnost Ray Car Carriers, jejíž mateřská společnost patří zmíněnému podnikateli.
Aby svůj úspěch rebelové jaksepatří završili, nahrávali z paluby lodě videa, na kterých například tančí se samopaly a vlajkami Jemenu a Palestiny. Nakonec dokonce plavidlo proměnili na turistickou atrakci. Obyvatelé Jemenu se tak nyní vydávají na její prohlídku u břehů rudomořského přístavu al-Salif, kde kotví.
Posádce lodi bylo nedávno umožněno krátce promluvit se svými rodinami, a zejména japonští představitelé se snaží vyjednávat o propuštění zadržovaných námořníků.
Jenže tohle nejsou jediné příklady útoků na Izrael, které následovaly po masakru ze 7. října. Ještě ten samý měsíc Yahya Saree oznámil, že Hútíové odpálili na Izrael „velké množství“ raket a dronů. Předpokládá se ale, že žádný z těchto pokusů nebyl úspěšný.
„Můžeme je považovat za součást vojenské aliance vytvořené Íránem, často označované jako Osa odporu,“ vysvětluje Voxpotu odbornice na Jemen Leena Abdul-Khaliq z australské Curtin University. Tento pakt zahrnuje kromě Hútíů i další íránské spojence v Jemenu, ale i v Libanonu, Iráku a Sýrii.
Čtěte také: Rakety ze všech stran: Čekání Izraele, jestli se válka rozlije po regionu
Je velmi pravděpodobné, že rakety, které útočily na plavidla v Rudém moři, dodal rebelům právě Írán, protože Hútíové mohou představovat hrozbu jak pro Izrael, tak pro rivala Teheránu – Saúdskou Arábii. Abdul-Khaliq ale upozorňuje, že těmito útoky sledují i své vlastní politické cíle.
Podle expertky využili Hútíové tohoto konfliktu k prosazování domácích a potažmo regionálních zájmů, protože silná podpora Palestinců si získává arabské obyvatelstvo, a to nejen v Jemenu. „Lidé mají pocit, že představitelé arabských zemí jsou ve světle izraelské akce proti Gaze slabí,“ říká.
Pirátské přepadávání lodí a raketové útoky budou mít dopad na obchod. Ochromují totiž i Suezský průplav spojující Rudé moře se Středozemním.
Popsaný přístup, jak vysvětluje politolog Mahad Darar, pomáhá Hútíům sjednotit jemenskou veřejnost pod hlavičku osvobození Palestiny a představit se jako jedinečná síla v regionu. A to taková, která se nebojí proti židovskému státu podniknout rázné kroky.
Odlišit se těmito akcemi chtějí hlavně od Saúdské Arábie, neboť ta je hlavním podporovatelem mezinárodně uznávané jemenské vlády a zároveň jedním z jejich největších oponentů v tamní občanské válce. Vypuštění několika raket nebo dronů je pak pro Hútíe v porovnání s možnými zisky relativně levné.
Útoky z Jemenu se prodraží i nám
Někteří pozorovatelé se domnívají, že útoky Hútíů zvyšují šance na zničení izraelských obranných systémů, což ještě podtrhují možným koordinovaným postupem s libanonským Hizballáhem. To se ale nezdá příliš reálné, protože jemenští rebelové nemají zas tolik raket, aby mohli Izraeli způsobit větší škody.
Mnohem rozumnější se tedy jeví ponechat si rakety pro jejich použití v občanské válce. Střely Hútíů pak nejsou ani příliš přesné, a existuje nebezpečí, že dopadnou na státy, jako je Egypt nebo Jordánsko. A to se už taky zřejmě stalo u bezpilotních letounů, které se omylem zřítily na pobřeží Egypta a zranily šest lidí.
Nedávnými útoky v Rudém moři rebelové vyslali mimo jiné signál, že se nebojí cílit na americké válečné lodě. Takový scénář ale paradoxně prospívá spíš Izraeli než Hamásu. Činy Hútíů totiž nahrávají narativu, že židovský stát čelí válce na více frontách, sponzorovaných Íránem, což může snadno eskalovat napětí mezi Washingtonem a Teheránem. A přidat i munici americkým politikům, kteří tlačí na více konfrontační postoj.
Celkově ale Jemen není dost silný na to, aby Rudé moře proměnil v novou frontu probíhající války. Nicméně pirátské přepadávání lodí a popsané útoky budou mít dopad na obchod. Ochromují totiž i Suezský průplav spojující Rudé moře se Středozemním. Každý zádrhel v těchto frekventovaných vodách znamená nemalé finanční ztráty.
Čtěte také: Do Jemenu se možná konečně vrátí mír. Dá se znovu sjednotit rozvrácený národ?
Na opačné straně Rudého moře se pak nachází průliv Báb al-Mandáb neboli Brána slz. Hútíové rozhodně nedokážou ani jedno z míst nějakým způsobem zablokovat, ale přepravní společnosti by mohly kvůli bezpečnosti začít plout jinudy.
„Pojišťovny zaměřené na lodní dopravu již nyní v důsledku těchto útoků drasticky zvyšují své náklady,“ upozorňuje Voxpotem oslovená expertka Abdul-Khaliq z Curtin University. O jakou částku narostou, bude podle ní záviset na rozsahu eskalace.
Patová situace
Tyto výpady na s Izraelem spojené cíle jsou tedy spíše plusovými body pro další vnitropolitický vývoj v Jemenu. Země se v současné době nachází v patové situaci, kdy není ani mír, ani válka.
Toto jakési bezčasí ilustruje například nedávné vzájemné předvádění síly. Saúdská Arábie sestřelila raketu mířící na Izrael a Hútíové v odpovědi zabili čtyři saúdské vojáky. Při posledních útocích již proletěly rakety rebelů nad saúdským územím bez přerušení. Následně je ale zneškodnil Izrael.
Kdo tedy jsou tito povstalci, známí též také jako Ansar Alláh? Skupina vznikla v 80. letech minulého století coby politicko-náboženské obrozenecké hnutí Zajdů, kteří vyznávají ší'itský islám. Šlo o reakci na dlouhodobé křivdy, které v Zajdech zanechaly pocit, že se s nimi jedná jako s druhořadými občany.
Přibližně tři čtvrtiny obyvatel Jemenu žijí v chudobě a již mnoho let se jedná o nejchudší zemi arabského světa.
Mnoho z vůdců Hútíů získalo náboženské vzdělání v Íránu a po návratu do Jemenu v roce 2000 začali být politicky aktivnějšími. Poté se zapojili do bojů proti vládě Alího Abdalláha Sáliha a na síle nabrali po arabském jaru. V roce 2014 svrhli Saúdy podporovanou přechodnou vládu a chopili se moci nad většinou Jemenu.
Koalice vedená Saúdskou Arábii a Spojenými arabskými emiráty pak na převrat odpověděla vojensku intervencí. Ta ale nešla podle plánu, a i díky podpoře Íránu dokázali Hútíové vzdorovat. Výsledkem této mocenské přetahované bylo jen nevýslovné utrpení jemenské populace. Nicméně rebelové zvládli udržet severozápad země. Loňská série zákulisních jednání nakonec vedla k zastavení bojů.
Uprchlický tábor v Jemenu / Zdroj: Shutterstock
Ještě více rozporuplně se útoky jeví, vezmeme-li v potaz strádání obyčejných lidí. Přibližně tři čtvrtiny obyvatel Jemenu žijí v chudobě a již mnoho let se jedná o nejchudší zemi arabského světa. Mezi lidmi se také ve velkém šíří nemoci. Například cholera se v roce 2020 vyskytla ve více než 200 tisících případech. Dopady pandemie covidu-19 pak kvůli chybějícím datům nelze ani odhadnout.
Podle OSN potřebují tři ze čtyř Jemenců humanitární pomoc, přičemž čtyři miliony z nich byly nuceny opustit své domovy. Stav země potom ještě zhoršila její blokáda od koalice států vedené Saúdy, jež měla za následek hladomor. Světová organizace proti mučení (OMCT) ji dokonce označila za jistý druh mučení.
OSN navíc zjistila, že hútíjské jednotky stejně jako vojáci koaličních sil vědomě útočily na civilní cíle. Příkladem je i zničení nemocnice Lékařů bez hranic v roce 2015. Mezi další údajné válečné zločiny páchané oběma stranami patří i svévolné zatýkání.
V této tragédii tedy Hútíové využívají propalestinské karty a snaží se získat lidi na svou stranu. Ti ale nadále strádají a útoky na obchodní lodě jejich zbídačelé životy rozhodně nespasí.
