V rámci zahájení vatikánských vánočních oslav odhalil papež František vyřezávaný betlém. Na tom by nebylo nic zvláštního – kdyby Ježíškova kolébka nebyla vystlána palestinskou kefíjou.
Vedle ústředního betlému, který bude spolu s vánočním stromem zdobit vatikánské Svatopetrské náměstí, představil papež František 7. prosince také scénu narození Páně z dílny palestinských umělců z betlémské univerzity Dar al-Kalima.
„Pamatujme na bratry a sestry, kteří přímo tam [v Betlémě] a v dalších částech světa trpí tragédií války,“ uvedla ve svém proslovu hlava Římskokatolické církve. „Dost bylo válek, dost bylo násilí! Věděli jste, že jedním z nejvýnosnějších průmyslových odvětví je výroba zbraní? Zisk ze zabíjení. Dost bylo válek!“ dodal papež.
Kefíja
Tradiční mužská pokrývka hlavy, v arabštině zvaná též hatta (v regionálních variacích označovaná také jako gutra či šemag, v češtině lidově známá jako palestina).
Původ má mezi beduíny, kterým poskytovala ochranu hlavy a obličeje ve vyprahlém pouštním klimatu. Nosí se v mnoha oblastech Blízkého východu a často ji doplňuje provaz zvaný agal, který se používá pro její upevnění.
Jako symbol palestinské národní hrdosti se černobílá kefíja zapsala především díky někdejšímu vůdci Organizace pro osvobození Palestiny Jásiru Arafatovi.
Foto: Shutterstock
Dřevěný betlém doplněný kefíjou v kolébce novorozeného Ježíše vytvořil tým, v jehož čele stála Fátin Nastas Mitwásí a Johny Andonia z univerzity Dar al-Kalima v Betlémě na okupovaném Západním břehu Jordánu, odkud oba pochází. Organizátory pak byli Vyšší prezidentský výbor pro církevní záležitosti v Palestině a palestinské velvyslanectví ve Vatikánu společně s několika betlémskými místními institucemi.
„Palestina prochází těžkým obdobím. Na Západním břehu dochází k faktické anexi a v Gaze k etnickým čistkám,“ uvedl palestinský křesťanský pastor Mitri Rahíb, teolog a zakladatel univerzity Dar al-Kalima. „Naše poselství, které papež zopakoval, zní: ‚Zastavte tuto válku, okamžitě zastavte palbu! Nechť je v Palestině cítit mír na Zemi‘.“
Čtěte také: V pasti mezi armádou a osadnickým násilím. Západní břeh čelí dalším útokům
Celé dílo je pak podle Rahíba „připomínkou toho, že Palestina má tolik talentu, tolik šikovných lidí, tolik potenciálu.“ „Lidé v Palestině potřebují mír, aby mohli vzkvétat,“ dodal.
Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i Ramzi Khouri, předseda Vyššího prezidentského výboru pro církevní záležitosti v Palestině, který papeži Františkovi podle tiskové zprávy Organizace pro osvobození Palestiny poděkoval za jeho „pokračující úsilí o ukončení genocidy v Gaze a za jeho vytrvalou podporu palestinské věci“.
Od dvou palestinských dětí pak papež během ceremoniálu také přijal plaketu s betlémskou hvězdou, která má být připomínkou těžkého údělu, jemuž palestinské děti v současnosti čelí.
Každá z dřevěných figur byla ručně vyřezána z jediného olivovníku a jejich autorem je Peter Khano. Vyřezávání z olivovníkového dřeva je podle autorů pilířem ekonomické a kulturní identity tamní komunity již od 4. století.
Betlémská hvězda nad postavami nese nápis „Sláva na výsostech Bohu a na zemi mír a dobrá vůle lidem“ v arabštině a latině, je vyrobena z perleti a používá druh ornamentu přivezený františkánskými mnichy do Damašku v 15. století. Pochází z dílny betlémského řemeslného centra Piccirillo, které v roce 2014 vzniklo jako společný sociální projekt Nadace Jana Pavla II. a františkánské Kustodie Svaté země.
Ovce doplňující scénu vyrobily z ručně plstěného dřeva děti z katolické charitativní organizace Ma’n Lilhajt, která poskytuje pracovní příležitosti lidem s postižením.
Papež antisemita?
K osudu dětí stižených izraelskou ofenzivou se papež ostatně poměrně ostře vyjádřil už v září, kdy konstatoval, že je v každodenním telefonickém kontaktu se členy katolické farnosti v Gaze a „říkají mu ošklivé věci, těžké věci“.
„Prosím vás, když vidíte těla zabitých dětí, když vidíte, že pod domněnkou, že tam jsou nějací partyzáni, je vybombardována škola, je to ohavné,“ řekl papež. „Je to ohavné.“
V židovských kruzích už nebude vnímán tak pozitivně jako dříve.
Kriticky se papež k izraelskému tažení v Gaze vyjádřil při více příležitostech. V nové knize rozhovorů, jejíž úryvky byly zveřejněny začátkem listopadu, například uvádí: „Podle některých odborníků má dění v Gaze rysy genocidy. Mělo by se pečlivě prozkoumat, zda to odpovídá technické definici formulované právníky a mezinárodními orgány.“
Čtěte také: Zpráva o genocidě. Amnesty International čelí nařčením z antisemitismu
Ačkoliv František přímo neoznačuje dění v Gaze za genocidu, jeho výroky si okamžitě vysloužily tvrdou kritiku ze strany Izraele a jeho spojenců.
Například izraelský velvyslanec ve Vatikánu Yaron Sideman v reakci uvedl, že „7. října 2023 došlo ke genocidnímu masakru izraelských občanů,“ s odkazem na útok Hamásu na Izrael při kterém zemřelo 1200 lidí a dalších 250 bylo vzato jako rukojmí.
„Od té doby Izrael uplatňuje své právo na sebeobranu proti pokusům o zabití svých občanů ze sedmi různých front. Jakákoli snaha nazývat to jiným jménem je ostrakizací židovského státu,“ dodal Sideman na síti X.
Odhalení „palestinského betlému“ pak Františkovi na popularitě v Izraeli a mezi jeho podporovateli právě nepřidává. Na sociálních sítích čelí v této souvislosti kritice i za to, že odmítnul pozvání na slavnostní znovuotevření pařížské katedrály Notre Dame, které se konalo ve stejný den, a raději se „pomodlil před betlémem, kde Ježíšek spočívá na palestinské kefíji“.
Ačkoliv umístění novorozeného Ježíše na kefíju je zjevně symbolickým uměleckým vyjádřením k aktuální kritické humanitární situaci v Gaze, neváhají kritici scénu označovat také za snahu o přepisování historie a Kristovy židovské identity.
V reakci na Františkovy výroky o vyšetření případné genocidy i na aktuální betlémový „incident“ deník The Times of Israel publikoval rozsáhlý článek, ve kterém shrnuje kroky a výroky papeže Františka, kterými údajně může „způsobovat nevratné poškození vazeb“ s Židy a Izraelem.
Zmiňuje například papežovu návštěvu v Izraeli v roce 2014, kdy neplánovaně zastavil u betonové bariéry mezi Betlémem a Jeruzalémem. Podle jeho řidiče projížděli kolem části zdi pokryté graffiti srovnávajícím Betlém s varšavským ghettem, když František požádal, aby jej nechali vystoupit. Záběry, na kterých se pak na tomto místě modlí, „nadchly Palestince a rozzlobily Izraelce“.
Kdyby se Ježíš narodil dnes, narodil by se pod sutinami.
Když si pak v listopadu loňského roku František telefonoval s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem, řekl mu, že „je zakázáno odpovídat na teror terorem“. Vrchní rabín Jihoafrické republiky Warren Goldstein v reakci na to uvedl, že papež „opakuje hříchy papeže Pia XII. z nacistické éry, který skrytě podporoval síly zla, které usilují o vyhlazení židovského národa“.
Když při jiné příležitosti papež František hovořil o „duchu zla, který podněcuje válku“, citoval jeden z novozákonních veršů, který se podle The Times of Israel „nejčastěji používá k ospravedlnění křesťanského antisemitismu“ a byl používán v dětských knihách v nacistickém Německu.
Článek pak uzavírá výrok rabína Davida Rosena, někdejšího mezinárodního ředitele oddělení mezináboženských záležitostí Amerického židovského výboru: „V židovských kruzích už [František] nebude vnímán tak pozitivně jako dříve.“
Ježíšek v sutinách
Betlém umístěný ve Vatikánu není jediným, který upozorňuje na bezútěšnou situaci na Blízkém východě. Přímo v Betlémě, u tamního Evangelického luteránského vánočního kostela, se již loni objevila instalace vyobrazující novorozeného Ježíše zabaleného v kefíji a ležícího na hromadě suti.
„Kdyby se Ježíš narodil dnes, narodil by se pod sutinami,“ pronesl tehdy při štědrovečerním kázání tamní reverend Munther Isaac.
Betlémům v tomto duchu se začalo říkat „Kristus v sutinách“, což je název pocházející z Isaacovy knihy. Letos se objevují na více místech: jeden takový byl minulý týden nainstalován například u Episkopálního kostela sv. Marka ve Washingtonu, D.C.
V názoru na izraelsko-palestinský konflikt, a především pak na rozsah izraelské vojenské odpovědi na loňský teroristický útok Hamásu, však nejsou křesťané v žádném případě jednotní.
Čtěte také: Křesťané, muslimové i židé. V USA se množí protesty věřících kvůli Gaze
Zatímco papež František i další představitelé Vatikánu čím dál častěji upozorňují na disproporčnost izraelské operace, při níž již zemřelo více než 44 000 lidí, většinou žen a dětí, a volají po příměří, mezi křesťany najdeme i jedny z nejhlasitějších zastánců tvrdého postupu Izraele. Především mezi americkými evangelikály – fundamentalistickými protestanty.
Masivní podpora evangelikálů vůči Izraeli je poháněna rozšířeným přesvědčením, že pokračující existence Izraele je klíčová pro eschatologii (nauku o posledních věcech, tedy konci světa), jak je popsána v knize Zjevení. Židé musí mít svůj vlastní stát ve Svaté zemi Izrael, než dojde ke druhému příchodu Ježíše, který představuje konečný cíl: nastolení Kristova království na Zemi.
Můžeme jen hádat, co by Ježíš řekl svým následovníkům, kdyby na Zemi přišel dnes. Pokud by tedy měl to štěstí a nenarodil se pod sutinami.
