Mimo pozornost světových médií se na druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa připravují také státy Latinské Ameriky. Na přetřes se dostávají témata obchodu, boje se zločinem, migrace i rostoucího vlivu Číny v regionu. Odolají dávná spojenectví?
Donald Trump během svého prvního funkčního období v roli prezidenta Spojených států naordinoval Latinské Americe politiku „maximálního tlaku“. Nejvíce pocítila jestřábí přístup Venezuela, když se Trumpova administrativa neúspěšně pokusila sesadit tamního autoritáře Nicoláse Madura.
Jenže od té doby se v neklidném regionu leccos změnilo – od bezpečnostní situace přes pravolevé rozložení sil až po rozsah čínského vlivu. Výběrem svého týmu Trump naznačuje, že chce regionu věnovat pozornost a přístup k Latinské Americe zůstane alespoň ze začátku podobně tvrdý jako během prvního mandátu.
Na post ministra zahraničí míří potomek rodičů kubánského původu Marco Rubio se znalostmi a zájmem o zmíněnou oblast. Experti a expertky upozorňují, jak pečlivý výběr týmu se zaměřením na tuto oblast naznačuje, že Trump myslí soupeření s Čínou vážně.
Region však nebude formován pouze přístupem americké administrativy. Letos se zde očekávají hned několikery důležité volby: novou hlavu státu si vybere Ekvádor, Bolívie, Chile a Honduras, Argentinu pak čekají parlamentní volby.
Trump a spojenci
Argentina
Staronový americký prezident se stejně jako ve svém prvním mandátu bude moci spolehnout na pravicového spojence v čele jedné ze tří největších ekonomik regionu. Jen Brazílii a Jaira Bolsonara teď vystřídají Argentina a Javier Milei.
Právě argentinská hlava státu byla prvním státníkem, který se osobně setkal s Trumpem po jeho listopadovém volebním vítězství. „Práce, kterou jste odvedli v Argentině, je neuvěřitelná,“ chválil Trumpo podle BBC svůj argentinský protějšek během večeře na Floridě.
Trumpa s Mileiem spojují především kulturní politiky, v těch ekonomických je argentinský prezident značně radikálnější. Ukázalo se to u Trumpova plánovaného uvalování cel na dovoz, což je v přímém rozporu s Mileiovým ekonomických libertariánstvím.
Milei nicméně oznámil, že má v plánu vyjednat s USA dohodu o volném obchodu. Navíc se už stihl setkat s budoucím ministrem zahraničí Marcem Rubiem a hned třikrát s miliardářem Elonem Muskem.
Čtěte také: Rok motorové pily. Argentinci zatím Mileiovi věří, ale chudoba roste
Ten se chce ve své nevládní funkci jakéhosi „ministra pro efektivitu“ inspirovat právě argentinským libertariánem, který za první rok své vlády seškrtal veřejné výdaje, zrušil cenová omezení základních potravin a počet ministerstev snížil z osmnácti na sedm.
Zajímavé bude také sledovat, nakolik se pod Trumpovým vlivem změní směřování argentinské zahraniční politiky. Zatímco u podpory Izraele zřejmě oba státy setrvají, role Buenos Aires jako takřka jediného spojence Ukrajiny v regionu může pod tlakem republikánského Bíleho domu brzy doznat změny.
Salvador
Stejně jako Argentina i Salvador se může těšit z Trumpova obdivu ke svému prezidentovi. Právě Nayib Bukele patřili spolu s Mileiem mezi pozvané na Trumpovu inauguraci.
Aktuálně nejpopulárnější politik Latinské Ameriky je nejen pro tento region inspirací v potírání zločinu v rámci takzvané strategie Mano Dura (Tvrdá ruka).
Z jednoho z nejnebezpečnějších států světa udělal Bukele znovu zemi vyhledávanou turisty. Zároveň se však v salvadorských věznicích nachází přes 105 tisíc lidí (tedy 1,7 procenta populace) a lidskoprávní organizace upozorňují na porušování lidských práv.
Za mřížemi často končí lidé bez dokázaného napojení na organizovaný zločin. Mimo to prezident svou popularitu a koncentrovanou moc využívá k oslabování právního státu.
Čtěte také: „Nejvíc cool diktátor na světě“ Nayib Bukele potírá v Salvadoru zločin brutalitou
Bukelem dosazení soudci ústavního soudu mu v roce 2021 umožnili obhajovat mandát navzdory zákazu znovuzvolení, což se mu nakonec podařilo.
Ačkoli si však lídři obou zemí ideologicky rozumí, Trump v létě Bukeleho obvinil, že nízká kriminalita v zemi je jen výsledkem „posílání nejhorších zločinců do Spojených států“.
Ekvádor
Zemi, která zažila velmi turbulentní poslední roky plné násilí a politických změn, ke Spojeným státům váže především dolarizace ekonomiky. Zásadní pro stát závislý na exportu pak bude především míra Trumpovy protekcionistické politiky.
Prezident Daniel Noboa, který po vítězství v předčasných volbách obhajuje v únoru svůj mandát, bude chtít také nadále spolupracovat s USA v otázce bezpečnosti. Může za to stále pokračující válka s gangy, která má za následek odchod desítek tisíc Ekvádorců, z nichž velká část míří právě do Spojených států.
Aktuálně se navíc pět z deseti nejnásilnějších měst světa nachází v Ekvádoru.
Panama
Jednoho z nejvěrnějších spojenců USA v regionu stihl Donald Trump znejistit ještě před nástupem do funkce. Budoucí americký prezident si v prosinci stěžoval na výši poplatků za proplutí Panamským průplavem.
„Poplatky, které si Panama účtuje, jsou směšné, zvláště s vědomím mimořádné štědrosti, kterou Panamě prokázaly USA,“ uvedl Trump a dodal, že nedovolí, aby se průplav dostal „do špatných rukou“ a označil ho za „zásadní“ pro obchod a národní bezpečnost.
„Pokud nebudou dodrženy zásady, morální i právní, pak budeme požadovat, aby nám byl Panamský průplav vrácen v plném rozsahu,“ varoval Trump a odmítl vyloučit použití „vojenského nebo ekonomického nátlaku“ k jeho získání.
„Prezident José Raúl Molino již vyhlásil, že suverenita našeho kanálu je nezpochybnitelná,“ reagoval šéf panamské diplomacie Javier Martínez-Acha. Celá kauza je o to citlivější, že Panama si loni v prosinci připomněla pětatřicet let od americké invaze v rámci operace Just Cause.
Během ní přišlo o život podle oficiálních údajů nejméně 514 lidí (včetně 214 civilistů). Lidskoprávní organizace nicméně počet obětí odhadují až na tisíc.
Reakcí na Trumpova slova je tak především nepochopení – i vzhledem k úspěšné spolupráci obou zemí v oblasti migrace, obchodu a bezpečnosti.
Paraguay
Dlouholetý americký spojenec bude po Trumpově návratu zřejmě doufat ještě v užší vzájemné vazby. Malá jihoamerická země bude podle analýz neochvějným regionálním spojencem USA proti Číně v době, kdy má nemalá část států regionu vazby na Peking.
Asunción uznává Tchaj-wan, spolupracuje s Washingtonem v boji proti terorismu a navíc se v posledních letech díky ekonomickým reformám i dostatku obnovitelné energie stává technologickým centrem jihoamerického kontinentu.
Trump versus diktatury
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
