První cesta amerického prezidenta Joea Bidena na Blízký východ měla za cíl zejména obnovit významnou pozici Spojených států v klíčovém regionu. Zatímco při návštěvě Izraele se jednalo spíše o pouhé potvrzení úzkého spojenectví, v Saúdské Arábii šlo o narovnání pošramocených vztahů z posledních let.
Na úvod své čtyřdenní blízkovýchodní mise zamířil Joe Biden minulý týden do Izraele, kde strávil dva dny. Setkal se zde s premiérem Ja’irem Lapidem, prezidentem Jicchakem Herzogem a rovněž s hlavním představitelem opozice a mnohaletým premiérem Benjaminem Netanjahuem. Poté pokračoval na palestinská území, kde jednal s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, ovšem pouhých 45 minut.
Udržování statu quo
Nutno říct, že návštěva židovského státu a palestinských území neměla ani tak za cíl řešit palčivé otázky tamního konfliktu jako spíš upevnit vztahy s Izraelem a napravit narušené vztahy s Palestinci z dob vlády Donalda Trumpa. Přes námitky progresivního křídla demokratické strany však Biden potvrdil, že na úzkém spojenectví s Izraelem panuje ve Spojených státech mezi demokraty a republikány trvalá shoda.
Bidenovi se nedaří přimět své spojence na Blízkém východě k rozhodnějším krokům vůči Rusku, včetně ekonomických sankcí.
Šéf Bílého domu pronášel směrem k Izraeli jen slova chvály, a to i přesto, že izraelská armáda před více než dvěma měsíci zabila americko-palestinskou novinářku Šírín Abú Áqilaovou a ve Spojených státech je cítit nátlak na vládu k nezávislému vyšetření její smrti.
Prezident Biden se o zabití Šírín Abú Áqilaové v Izraeli nezmínil vůbec, na palestinských územích pak pouze prohlásil, že by její smrt měla být vyšetřena nezávislými orgány. Již předtím se však američtí představitelé nechali slyšet, že izraelská armáda nezabila novinářku úmyslně. Zdá se tedy, že takové vyjádření Izraeli nenaznačuje, aby vyvodil z jejího zabití veškeré důsledky.
Joe Biden pak při setkání s palestinským prezidentem Abbásem v Betlémě oznámil dar tamnímu zdravotnictví v hodnotě 100 milionů dolarů. Palestinci sami ovšem říkají, že by spíš než jednorázové milodary ocenili konkrétní plán na ukončení okupace a restrikcí, jež znemožňují jejich území ekonomickou prosperitu.
Čtěte také: Vražda prominentní palestinské novinářky: Jak k ní došlo a co nám říká izraelský útok na smuteční průvod
Zatímco návštěva židovského státu a palestinských území měla spíše symbolický význam, cesta do Saúdské Arábie nabyla během nynější krize, vyvolané válkou na Ukrajině, z geopolitického hlediska mnohem většího významu. V Saúdské Arábii se Biden setkal s králem Salmánem bin Abd al-Azízem i korunním princem (de facto vládcem monarchie) Muhammadem bin Salmánem, a zúčastnil se summitu zemí Perského zálivu. Přiletěli na něj lídři států GCC (Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu) a dále Jordánska, Egypta a Iráku.
Zvláště setkání s korunním princem bin Salmánem bylo ve Spojených státech ostře sledovanou událostí, neboť právě on byl podle amerických tajných služeb osobně zodpovědný za únos a vraždu saúdského disidenta a novináře Džamála Chášukdžího.
Geopolitika důležitější než lidská práva
Joe Biden mluvil v Saúdské Arábii o vraždě Chášudžího jako o „velké chybě“, nicméně vše nasvědčuje tomu, že na svá dřívější prohlášení zapomněl. Ještě jako prezidentský kandidát na konci roku 2019 tvrdil, že ze Saúdské Arábie učiní vyvrhele, neboť se jedná o čistě zločinný režim. Nynější prezidentův přístup ovšem značí, že by tuto etapu chtěl nechat za sebou a naopak americké vztahy s historicky spojeneckou monarchií vylepšit.
Čtěte také: Blízkovýchodní přešlapování v ukrajinském konfliktu
Jedním z cílů Bidenovy cesty bylo přimět Saúdskou Arábii a další na ropu bohaté státy, s jejichž lídry se na summitu v Džiddě setkal, aby zvýšily produkci této komodity, a snížily tak její rostoucí cenu v důsledku Putinovy války. Bin Salmán nicméně přislíbil pouhé zvýšení produkce suroviny z 11 milionů barelů denně na 13 milionů, což je z hlediska nynější poptávky nedostatečné. Bidenovi se od počátku ruské agrese na Ukrajině nedaří přimět své spojence na Blízkém východě k rozhodnějším krokům vůči Kremlu, včetně ekonomických sankcí.
Posilování protiíránské koalice
Američané a Saúdové však na summitu podepsali řadu dalších dohod a kontraktů. Kromě energetiky se jedná o spolupráci v oblasti mobilních technologií. Rijád navíc přislíbil, že otevře svůj vzdušný prostor civilním aerolinkám, které zajišťují spojení mezi Izraelem a zeměmi, které v posledních letech navázaly se židovským státem diplomatické styky.
Proslýchalo se, že se bude delegace Bílého domu pokoušet sblížit Saúdskou Arábii s Izraelem na oficiální úrovni, k takovému průlomu ale nedošlo.
Za uvolnění vzdušného prostoru Američané na oplátku souhlasili se stažením svých mírových jednotek z ostrovů Tírán a Sanafír, nacházejících se mezi Egyptem a Saúdskou Arábií. Jednotky USA tam pobývaly od roku 1973 v rámci dohod souvisejících s mírovou smlouvou mezi Egyptem a Izraelem.
Stejně jako s Izraelci, také se Saúdy podepsal Biden deklaraci, která zavazuje obě země, že nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně. V médiích se v souvislosti s návštěvou amerického prezidenta proslýchalo, že se bude delegace Bílého domu pokoušet sblížit Saúdskou Arábii s Izraelem na oficiální úrovni. Vztahy obou států se sice v posledních letech značně zlepšily, Rijád však zatím s formálním navázáním diplomatických styků vyčkává. Zdá se, že k žádnému průlomu nedošlo ani během této návštěvy.
Čtěte také: Konec zbraní do Saúdské Arábie a pokračující podpora Izraele. Jaké má Biden plány na Blízkém východě?
Nutno říct, že zatímco byl Joe Biden v roce 2020 zvolen i širokou voličskou základnou progresivního kandidáta Bernieho Sanderse, jež si přála tvrdší přístup vůči Saúdské Arábii a vyrovnanější postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu, touto návštěvou jejich naděje nenaplnil. Naopak potvrdil, že jeho politika vůči Blízkému východu se zatím reálně měnit nebude.
Američané sice nadále deklarují, že usilují o podepsání dohody s Íránem ohledně jaderného programu, to se ale zatím zdá být v nedohlednu. Místo toho se Biden na Blízký východ vydal spíše utužovat protiíránskou koalici tradičních spojenců, přičemž posílením již existujících vazeb se USA snaží zamezit i rostoucím obchodním a vojenským vazbám Číny a Ruska v regionu.
