Požáry, vlny veder, tání ledovců, záplavy. Extrémy způsobené klimatickou krizí zasáhly v posledním roce svět citelněji než kdykoliv předtím. Lidská aktivita mění nevratným způsobem klima Země. Klíč k tomu jak se vyhnout katastrofické budoucnosti se snaží najít konference COP26, která právě probíhá v Glasgow.
„Kopeme si vlastní hrob,“ řekl na úvod COP26 generální tajemník OSN António Guterres. „Takhle by měl skončit náš příběh? Příběh o nejchytřejším živočišném druhu, odsouzenému k záhubě kvůli lidské vlastnosti (…) sledovat jen krátkodobé cíle?“ ptal se sir David Attenborough ve svém proslovu. Britský premiér Boris Johnson otevřel konferenci pochmurnými slovy: „Je za minutu dvanáct na hodinách odbíjejících soudný den a my musíme jednat.“
Od 31. října do 12. listopadu hostí Velká Británie klimatickou konferenci OSN nazvanou COP26. Ve skotském Glasgow se sešlo asi 120 světových lídrů a stovky vyjednavačů, zástupců vlád, korporací a občanů. Událost je považována za nejdůležitější mezinárodní summit o klimatu od Pařížské dohody a zároveň jako poslední šance lidstva jak dostat neúprosné oteplování planety pod kontrolu.
Už skoro tři desetiletí OSN pořádá klimatické summity COP, což je zkratka pro Conference of the Parties (Konference smluvních stran), na nichž se scházejí zástupců 196 států, které podepsaly smlouvu o klimatické změně v roce 1992. Jde o 26. setkání, minulý rok se konference odložila kvůli pandemii. Ústředním tématem je dokončení pravidel, která aktualizují Pařížskou dohodu a upravují ji pro současnou situaci.
Příliš vzdálený cíl
V roce 2015 členové Pařížské dohody souhlasili, že ve srovnání s předindustriální érou je nutné zachovat globální oteplení pod 2 °C a konkrétně je třeba se snažit o udržení hranice 1,5 °C. Právě v Glasgow mají letos jednotlivé země aktualizovat své projekty na snížení emisí. Ale pařížské závazky podle OSN nestačí a rozhodující je pro klima dekáda do roku 2030. V tom má být zásadní COP26. Klíčové je „udržet hranici 1,5 °C naživu“, přičemž se ale ukazuje, že i tento cíl je nejspíš příliš vzdálený.
Nové závazky z Glasgow pravděpodobně nepomohou, aby se oteplení udrželo pod 1,5 °C.
Pokud by došlo k naplnění původní Pařížské dohody, planeta by se oteplila o 3 °C, což by mělo katastrofální následky. Všichni zúčastnění o tom podle The Guardian věděli, proto usnesení obsahuje i povinnost jednotlivých zemí projednávat každých pět let nové závazky. Lhůta uplynula už minulý rok a mnoho zemí s ničím nepřišlo — hlavně kvůli pandemii.
COP26 chce vyřešit několik hlavních bodů. Prvním je snížení a postupné dosažení nulových emisí do poloviny století a udržení oteplení do 1,5 °C. Aby se toho dosáhlo, musejí země přestat těžit a spalovat uhlí, zastavit odlesňování, urychlit přechod na elektromobily a podporovat investice do obnovitelných zdrojů. Dále je potřeba zlepšit odolnost vůči následkům klimatické krize a chránit populaci žijící v místech, kde se tyto změny nejvíce projevují. Plány COP26 obsahují budování infrastruktury, která zabrání tomu, že lidé v případě extrémního počasí přijdou o domov, práci nebo dokonce o život. Tento problém sužuje například Keňu, jejíž populace čelí hladomoru spojenému s klimatem.
Čtěte také: Příběh dekád lhaní o klimatické změně: Největší ropné společnosti odmítají přestat lobbovat proti vědě
Aby těchto cílů státy dosáhly, musejí mimo jiné poskytnout aspoň 100 miliard dolarů ročně rozvojovým zemím. Zpráva z minulého měsíce uvádí, že tento požadavek pravděpodobně nebude splněn do roku 2023. Vůdci rozvojových zemí prosí bohaté státy, aby jim finančně pomohly. Co do klimatických dopadů jde totiž o nejohroženější země, které nemají dostatek financí na odklon od fosilních paliv. Prezident Malawi Lazarus Chakwera zdůraznil: „Peníze, které bohaté země přislíbily (…) nejsou darem, ale poplatkem za úklid. Ani Afrika, ani Malawi nebudou brát ne (v případě finanční pomoci) jako odpověď.“
Současné plány nestačí
OSN, Británie i USA už před začátkem COP26 oznámily, že setkání nedosáhne všeho, co se očekává. Navíc nové závazky z Glasgow pravděpodobně nepomohou, aby se oteplení udrželo pod 1,5 °C. Proto se hostitelé konference chtějí soustředit na snížení emisí do roku 2030, vyřazení fosilních paliv a hledání dalších cest.
Čínský prezident Si Ťin-pching spolu s Vladimirem Putinem a brazilskou hlavou státu Jairem Bolsonarem se na summit osobně nedostavili. Největší světový znečišťovatel je právě Čína. Ta se zavázala, že bude uhlíkově neutrální do roku 2060. Si Ťin-pching vyzval bohaté země, aby „pomohly rozvojovým zemím“ v řešení klimatické krize. V písemném prohlášení ČLR nepředstavila žádné významnější závazky.
Během posledních 150 let kumulativně vypustily nejvíce emisí ze všech USA. Teď je chtějí do roku 2030 snížit o 50–52 %, plánují přechod k elektromobilům a obnovitelné energii. Indie se zavázala, že nulových emisí dosáhne do roku 2070 a do roku 2030 bude získávat polovinu energie z obnovitelných zdrojů. Australský premiér Scott Morrison zdůraznil, že jeho země překročí cíl snížení emisí do roku 2030. USA, Británie, Francie a Německo chtějí během pěti let poskytnout Jižní Africe 8, 5 miliard dolarů, a tak jí pomoci zastavit těžbu a spalování uhlí.
Pokud teplota vzroste o dva stupně, je to například pro Maledivy rozsudek smrti.
Více než 20 zemí a finančních institucí se zavázalo zastavit tok financí do fosilních paliv v zámoří a místo toho podporovat od příštího roku zelenou energii. Čína a Japonsko, které ve velké míře financují fosilní průmysl po celém světě, se však k tomuto plánu nepřidaly. Pařížskou dohodu navíc podle některých aktivistů ohrožuje mezinárodní energetická smlouva, která umožňuje korporacím žalovat světové vlády za opatření poškozující jejich zisky.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že svět i přes všechny snahy směřuje ke klimatické katastrofě. Přestože se může zdát, že jsme na dobré cestě, podle něj tomu tak není: „Tohle je iluze. Musíme udržet cíl 1,5 °C. To vyžaduje větší ambice a okamžitá konkrétní opatření (…) Země G20 mají zvláštní odpovědnost, protože produkují přibližně 80 % emisí. Vyspělé státy musí v tomto úsilí vést.“
Jeden a půl stupně Celsia
„Do roku 2025 bude polovina světové populace čelit nedostatku vody a až mi bude 50, klimatická krize zasáhne 86 milionů lidí jen v subsaharské Africe,“ řekla keňská aktivistka Elizabeth Wathuti. Vědci odhadují, že v roce 2030 musejí být emise sníženy o 45 % a do roku 2050 se dostat na nulu, pokud má oteplení planety zůstat pod neustále připomínanou hranicí. I tato situace povede k extrémnímu počasí, ale změny budou mnohem menší než ty spojené s vyšším oteplením. Teploty na celém světě jsou už teď asi o 1,1–1,2 °C vyšší než před průmyslovou revolucí. Oxid uhličitý zůstává v atmosféře ještě minimálně sto let poté, co byl vypuštěn, takže dnešní oteplení způsobují i emise ze spalování fosilních paliv, které se odehrávalo hodně dávno, nejspíš i před 150 lety. Po překročení zmíněné teplotní hranice se některé dopady klimatické krize stanou nevratnými a Zemi zasáhne extrémní počasí.
Čtěte také: Armády světa mají nového nepřítele: klima
Poslední klimatický model z University of Melbourne ovšem uvádí, že svět se oteplí o 1,9 °C, pokud účastníci dodrží vše, co slíbili v prvních dnech COP26. I když je to o 0,4 °C víc, než dovoluje varovný limit, z realistického hlediska jde o relativní úspěch. Předchozí, ještě pesimističtější odhad změnily hlavně nové, ekologičtější plány Indie, třetího největšího producenta emisí na světě. Podle autora zprávy Malte Meinshausena je to poprvé, kdy společné závazky několika zemí umožnily víc než 50procentní šanci udržet růst teploty pod dvěma stupni.
Přibližně 100 zúčastněných zemí podepsalo závazek snížit do roku 2030 emise metanu o 30 %, státy se dohodly také na zastavení globálního odlesňování v následujícím desetiletí. Čtvrtina emisí skleníkových plynů z velké části pochází z ničení lesů kvůli zemědělským produktům, jako je palmový olej, sója a hovězí maso. Podle odborníků je splnění těchto návrhů zásadní ke zpomalení klimatické změny, ale mnozí poznamenali, že podobné sliby už v minulosti zazněly, přičemž efekt byl nakonec malý.
„Podepsat deklaraci je ta snadná část,“ uvedl António Guterres. „Je nezbytné, aby byl nyní přenesen (tento slib) na lidi a planetu.“ „Pokud teplota vzroste o dva stupně, je to například pro Maledivy rozsudek smrti,“ prohlásil prezident tohoto ostrovního státu Ibrahim Solih. „A temné znamení ponuré budoucnosti, která čeká zbytek světa. Co je potřeba k tomu, abyste nás poslouchali?“ dodal.
I welcome the Glasgow Leaders' Declaration on Forests & Land Use as an important step to halt & reverse deforestation.
Signing the declaration is the easy part.
It is essential that it is implemented now for people & planet. #COP26
— António Guterres (@antonioguterres) November 2, 2021
