Do voleb na Slovensku zbývá 11 dní a očekává se napínavý souboj. V průzkumech totiž stále posiluje Progresivní Slovensko, ostře se vymezující proti straně Směr. Čím chce ještě zapůsobit na nerozhodnuté voliče? Nejen na to se Voxpot ptal místopředsedkyně hnutí Lucie Plavákové.
Zatímco o Robertu Ficovi slyšíme v souvislosti s blížícími se volbami každou chvíli, hnutí Progresivní Slovensko zatím stojí v mediálním zájmu trošku opodál. Přitom to mohou být právě jeho zástupci, jimž svěří prezidentka úkol sestavit vládu na příští čtyři roky.
Podle posledního průzkumu společnosti AKO totiž stoupá počet lidí, kteří plánují hodit svůj hlas právě jim. V předvolebních žebříčcích si navíc již několik měsíců udržují stabilně druhé místo za Směrem.
Je mladé liberální hnutí, mezi jehož priority patří důraz na enviromentalistiku a práva menšin, připraveno stoupnout si za kormidlo moci? Se kterými subjekty si progresivisté dovedou představit povolební spolupráci a neřadí se náhodou i oni mezi politiky, kteří přispívají k vyostřené kampani? O tom si Voxpot povídal s místopředsedkyní Progresivního Slovenska Luciou Plavákovou.
Z úst některých odpůrců vašeho hnutí se ozývají slova, že pokud vyhrajete volby, ve školách se bude šířit takzvaná LGBTQ propaganda, nebude se podporovat tradiční rodina a tak dále. Bude to zkrátka znamenat konec pro Slovensko. Co byste těmto lidem vzkázala?
Řekla bych jim, že se jedná o naprosté výmysly a snahu o rozdmýchávání atmosféry strachu ve společnosti. Na něm se totiž nejlépe vydělává a získávají se snadno politické body. Šíří jej hlavně hnutí a strany, které lidem nenabízejí žádnou budoucnost a mají proto program založený na hoaxech a nepravdách.
Mě osobně velmi mrzí, že se předvolební kampaň takto zvrhla. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že toto je jen důsledek dlouhodobého vnášení dezinformací a nenávisti do veřejného prostoru. Nejsmutnější na tom je, že se tím nejen polarizuje společnost, ale rovněž se narušují třeba vazby v rodinách.
Zkušenosti z unijní politiky
Nepodílí se ale na této vyostřené společenské atmosféře i kampaň Progresivního Slovenska, která se velmi tvrdě opírá do předsedy Směru Roberta Fica?
Domníváme se, že upozorňovat na reálná nebezpečí, která mohou ohrozit demokracii, je potřebné a zodpovědné. Progresivní Slovensko není v tomto zápase proti Robertu Ficovi osamocené a před jeho hrozbou varují i další politické subjekty, včetně několika občanských hnutí.
Kdybychom používali tezi, že lidé bez zkušeností nemají v politice co dělat, znamenalo by to, že by se tam nové tváře nikdy nemohly dostat.
Vůči nenávistné rétorice a štvavé kampani předsedy Směru a dalších politiků se již dokonce ozvala slovenská psychiatrická společnost, jež se takovýmto způsobem vymezila poprvé od vyhrocené předvolební kampaně v éře Vladimíra Mečiara v roce 1998. To, myslím si, ukázkově podtrhuje, na jak zásadním mezníku stojíme.
Do voleb zbývá 11 dní a některé průzkumy ukazují, že Progresivní Slovensko pomalu dotahuje Směr, byť Ficova strana stále vede. Jak moc pracujete s variantou, že byste na začátku příštího měsíce sestavovali kabinet?
My se aktuálně především soustředíme na to, abychom zabránili Robertu Ficovi v tom, aby se dostal k moci a vládl společně s fašisty. To by pak také mohlo znamenat, že by se třeba do čela ministerstva vnitra dostal Milan Mazurek, tedy člověk, který nedokázal zaujmout jasný postoj k holocaustu, oslavuje Jozefa Tisa a byl v minulosti odsouzený za nenávistné rasistické trestné činy. Snažíme se proto přesvědčit co nejvíce nerozhodnutých voličů, aby nám dali hlas.
Máte nějaký recept, jak tuhle skupinu voličů přitáhnout?
Nerozhodnutým voličům, jejichž počet postupně klesá, se v rámci kampaně věnujeme již několik měsíců. Pokoušíme se je oslovit například při našich výjezdech do regionů, jimž nyní věnujeme velkou pozornost. Musím přiznat, že ačkoliv je situace na Slovensku poměrně vyhrocená, velmi pozitivně nás na našich cestách po regionech překvapuje, že převládají spíše pozitivní reakce. A to dokonce v koutech Slovenska, kde bychom je ani nečekali.
Progresivnímu Slovensku jakožto mladému hnutí vaši političtí protivníci často vytýkají nedostatek zkušeností s vládnutím. Cítíte se připraveni převzít odpovědnost za celou zemi, zaujmout premiérský post a sestavovat vládu?
Prošli jsme si jako hnutí postupně různými obdobími, v nichž se střídaly úspěchy i neúspěchy. Mezi naše úspěchy se řadí třeba volby do Evropského parlamentu, v nichž náš kandidát a v současnosti i náš předseda Michal Šimečka porazil Směr a stal se prvním Slovákem na pozici místopředsedy Evropského parlamentu. Na evropské úrovni získal plno zkušeností, které by rád přenesl na Slovensko.
V našich řadách je rovněž hodně lidí s manažerským backgroundem či zkušenostmi s řízením firem. Můžu uvést třeba bývalého policejního prezidenta Jaroslava Spišiaka či bývalého velvyslance při NATO Tomáše Valáška.
Čtěte také: S kým povládne Fico, nebo Šimečka: Na Slovensku vrcholí předvolební kampaň, Voxpot přináší přehled
Na druhé straně bych se ale ráda zeptala, co nám ti zkušení politici a političky za ta léta na Slovensku zanechali? Nemám zrovna pocit, že by naši zemi nějak posunuli více dopředu. Naopak stagnujeme a nedokážeme dohnat zbytek Evropy. Kdybychom používali tezi, že lidé bez zkušeností nemají v politice co dělat, znamenalo by to, že by se tam nové tváře nikdy nemohly dostat.
S kým by vaše hnutí chtělo v ideálním případě vytvořit vládní koalici? Předvolební průzkumy předpovídají vstup do parlamentu zhruba devíti subjektům, nezdá se ovšem, že by měly ideově blízko k Progresivnímu Slovensku.
U nás máme celkem bohaté zkušenosti s tím, že se preference mohou v posledních týdnech rapidně měnit. Je to tedy trochu předčasné nyní říkat, i v kontextu toho, že řada stran a hnutí osciluje kolem hraničních 5–6 %. Zatím jsme vyloučili ze spolupráce Roberta Fica a Republiku, která patří k extremistickým uskupením.
Co se týče spolupráce s ostatními partnery, vydáme k tomu ještě před volbami prohlášení, v němž přiblížíme našim voličům, jak si představujeme povolební strategii.
Bratislava porušuje mezinárodní závazky
Jednou z variant, o níž se v souvislosti s progresivisty hovoří, je koalice se stranou Hlas-SD Petra Pellegriniho, které průzkumy přisuzují třetí místo. Váš předseda Michal Šimečka však nedávno Pellegriniho označil za člověka spojeného s érou Roberta Fica. Můžeme to chápat tak, že spolupráci s Hlasem příliš nakloněni nejste?
V nedávných komunálních volbách jsme spolupráci s Hlasem vyloučili. V těchto volbách však konečné rozhodnutí teprve uděláme. Zatím pozorně sledujeme, jak tato strana vystupuje v kampani, co nabízí lidem na Slovensku, zda se přiklání spíše k proevropské orientaci, nebo chce zemi stáhnout na maďarskou orbánovskou cestu.
Nyní se šíří výzva k evangelické církvi, aby se její členové připojili k dialogu o tom, jakým způsobem se dá změnit postoj k sexuálním menšinám.
Zbývá vašemu hnutí pro povolební vyjednávání vůbec někdo? Podle aktuálních průzkumů to příliš nevypadá, že by se dostalo do parlamentu více subjektů, které hájí podobné hodnoty jako progresivnisté. OLANO či KDH se sice vymezují vůči Ficovi, ale příliš dobře se nevyjadřují o LGBTQ osobách.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.