Dlouho vyhlížené volby v Libyi se blíží. V napjaté situaci se začínají ukazovat trhliny ve státní správě i společnosti. Velké ohlasy nyní vyvolal syn bývalého diktátora, který kandiduje na prezidenta země. Problémy jsou ale i se stanoveným datem a podmínkami uchazečů.
Po letech politického rozdělení se mají v Libyi konat všemi očekávané prezidentské a parlamentní volby. Volit by lidé měli v druhé polovině prosince, ale vypjaté spory, které v zemi panují, všechny znejistily. Hádají se totiž klíčové politické osobnosti a instituce. Vášnivé debaty nyní navíc rozvířil nový kandidát na prezidenta.
Je jím syn bývalého libyjského diktátora Sajf Islám Kaddáfí. Svou kandidaturu oznámil v neděli a stal se prvním, kdo tak učinil oficiálně. Devětačtyřicetiletý potomek Muammara Kaddáfího je přitom obviněn u Mezinárodního trestního soudu ze zločinů proti lidskosti, které měl spáchat při potlačování povstání proti svému otci v roce 2011.
Sajfovo oblečení vysílá silnou zprávu o pomstě, moci a samozřejmě o nulových výčitkách či absenci zodpovědnosti.
Absolvent doktorandského studia na Londýnské škole ekonomie a politických věd je jedním z osmi synů diktátora, z nichž byli tři zabiti. V roce 2011 byl zajat skupinou ozbrojenců, o čtyři roky později odsouzen k smrti a v roce 2017 byl na základě amnestie propuštěn. Nyní jeho snaha o prezidentský post rozvířila vášně a prosincové volby ještě více znejistila.
Kandidát způsobil drsné reakce
V odpovědi na Kaddáfího kandidaturu varovali politici z města Závíja na severozápadě země, že by mohly zavřít místní volební místnosti. Následně proběhl hackerský útok na facebookový profil libyjské Vysoké národní volební komise (VNVK), při němž byl zveřejněn nepravdivý příspěvek oznamující zamítnutí Kaddáfího žádosti. Odpor ke kandidatuře vyjádřila také závíjská milice.
K vyhrocené situaci přispělo i video od kontroverzního duchovního Sadika al-Gharianiho. Povzbuzuje v něm totiž Libyjce, aby se chopili zbraní a zabránili volbám. Web Al-Wasat dokonce v článku „Od vězení k volbám“ upozornil na oblečení Sajfa Kaddáfího, které je až příliš podobné oděvu jeho otce. Ten ho měl v roce 2011, když pronesl, že bude lovit odpůrce své vlády.
Outfit diktátorova syna vyvolal podobné negativní reminiscence i na sociálních sítích. „Sajf mohl přijít se smířlivým poselstvím a alespoň předstírat, že chce sjednotit Libyjce,“ myslí si například jeden z uživatelů Instagramu. „Oblečení vysílá silnou zprávu o pomstě, moci a samozřejmě o nulových výčitkách či absenci zodpovědnosti,“ dodává.
https://www.instagram.com/p/CWRPW7Ylb-5/
Ze všech pokusů o zamezení Kaddáfího kandidatury má největší váhu žádost vojenské prokuratury. Ta se staví stejně odmítavě i k dalšímu žhavému prezidentskému kandidátovi, jímž je Chalífa Haftar. S oznámením přišla televize al-Ahrar, která citovala zdroj napojený na prokuraturu.
Haftar sice v souladu se zákonem odešel z pozice vojenského velitele, ale zveřejněný dokument se odvolává na spojení obou mužů s ruskou soukromou vojenskou firmou Wagner Group. Předpokládá se, že wagnerovci poskytli podporu Haftarově Libyjské národní armádě v tažení proti Tripolisu od dubna 2019 do léta 2020. Navíc Haftar čelí soudním sporům v USA, kde má druhé občanství.
Čtěte také: Další puč v Súdánu: Generál Burhán hraje o to, zda ho svět uzná jako nového vůdce
Problémy s datem
Volby se mají uskutečnit za podpory Organizace spojených národů, která letos na jaře zajistila v zemi prozatímní vládu. V březnu se urovnaly spory mezi dvěma znepřátelenými administrativami – Vládou národní jednoty a Předsednickou radou – které řídily východní a západní Libyi. Volby mají proběhnout 24. prosince, ale zákon vydaný Sněmovnou reprezentantů (SR) na východě naznačuje, že budou posunuty o několik týdnů. To představuje odklon od plánu OSN.
Neshody v této fázi poskytnou poraženému předem připravené odůvodnění, aby odmítl výsledek libyjských voleb.
Ale znění zákona od SR vyvolalo i zmatek. Píše se v něm, že „SR ustanoví datum pro [parlamentní] volby 30 dní po datu prezidentských voleb“. Naproti tomu mluvčí SR řekl, že nový parlament bude zvolen měsíc po prezidentských volbách.
Hlubší kontroverze se objevily také kolem kritérií způsobilosti kandidátů, která SR stanovila. Podle nich musí každý civilní nebo vojenský kandidát opustit svůj post tři měsíce před volbami. Některé potencionální uchazeči o prezidentské křeslo však tato podmínka diskvalifikuje, neboť svou nominaci mohli oznámit nejdříve 8. listopadu.
Žádost o zrušení předpisu zaslala VNVK i libyjská mise OSN. Jenže později VNVK zveřejnila oficiální seznam kritérií, který problémový předpis zachoval. Námitky pak přišly i od Vysoké státní rady, která sídlí v Tripolisu. Její předseda Khaled al-Mishri dokonce vyzval k bojkotu voleb kvůli kontroverznímu zákonu.
Libyjský analytik Tarek Megrisi v reakci na probíhající pnutí napsal na Twitter, že neshody v této fázi „poskytnou poraženému předem připravené odůvodnění, aby odmítl výsledek“.
This will sound familiar to long-term Libya watchers, as it's quite similar to how the previous elections were undermined, politicised, and used to feed division and conflict.
The very political conditions this process was supposed to remedy and which Libya can no longer afford
— Tarek Megrisi (@Tmegrisi) September 11, 2021
To se již stalo v roce 2014, kdy se Libye roztříštila na paralelní správy. Jakmile se ukázaly výsledky voleb, v nichž si dříve vládnoucí proislamistické osobnosti nevedly dobře, začala tehdejší vláda v Tripolisu protestovat a neuznala vítězství politického soupeře. Vláda se tak udržela v hlavním městě silou a oponent a jeho stoupenci se shromáždili na východě. Celá země se tak zmítala v chaosu. Jeho ukončení přišlo až s podpisem příměří, které OSN označilo za „historický úspěch“. Nyní hrozí, že se mír zhroutí.
