Mexiko se před volbami potýká s politickým násilím. Někteří kandidáti se raději z voleb stáhli, jiní vyráží mezi voliče v neprůstřelných vestách. Na vině jsou drogové kartely a gangy, které spolu soupeří o trasy a moc.
Obklopen asi 15 policisty s poloautomatickými zbraněmi, oblečený do neprůstřelné vesty a s helmou na hlavě. Mexičan Ramiro Solorio na první pohled vypadá, jako by zrovna mířil na nějakou policejní razii.
Míří přitom jen na předvolební mítink.
„Máme strach, že nás někdo zavraždí,“ říká pro agenturu Reuters pětapadesátiletý politik, který kandiduje ve volbách v populárním letovisku Acapulco.
Mexiko vyhlíží velký volební den. Zhruba sto milionů voličů bude vybírat, kdo zasedne v prezidentském paláci, v parlamentu, na radnicích nebo třeba v guvernérských úřadech.
Čtěte také: Mexiko dohání USA. Přibývá tam závislých na fentanylu
Před nimi se zemí rozlévá neobvyklá brutalita, která míří právě na kandidáty do voleb.
Riziko útoků a atentátů je tak velké, že někteří z nich – stejně jako Solorio – raději vedou kampaň po boku po zuby ozbrojených policistů, nosí neprůstřelné vesty a přemisťují se v obrněných vozech.
Letošní volby v Mexiku jsou vůbec nejnásilnější od roku 2018. S různou mírou politického násilí se dosud potýkalo bezmála 750 lidí, kteří jsou s těmito volbami nějak spojeni. To sahá od výhrůžek přes únosy až dokonce po vraždy. V období od loňského září do letošního května bylo podle posledních dat poradenské společnosti Integralia zabito 34 kandidátů. „Je pravděpodobné, že násilí bude pokračovat až do samotného dne voleb a ještě během něj,“ dodává ve své zprávě. Vůbec nejvíce případů připadá na mexické státy Guerrero, Chiapas a Puebla.
Za nárůstem politického násilí stojí místní zločinecké organizace a obávané drogové kartely, jež chtějí prohloubit kontrolu nad „svým“ územím a nelegálním byznysem.
Proč ale zločiny vůči politikům eskalují právě teď?
Volební den kazí spirála násilí
Během posledních zhruba deseti let se velké drogové kartely, jako byly třeba Zetas nebo Templářští rytíři, postupně rozmělňují a rozpadají na menší celky. Jejich lídři byli buď zabiti, nebo si odpykávají své tresty ve vězení. Jejich moc už není tak pevná, jako byla dříve. Kvůli tomu ale vznikají menší gangy, které mezi sebou soupeří o oblasti, trasy či trhy.
Zaměřují se především na vydírání nebo obchodování a pašování zbraní, omamných látek, ale také lidí. Stále více ale zasahují také do jiných oblastí, než jsou „tradiční“ zločinecké aktivity. Příkladem může být jejich narůstající zájem o krádeže avokád nebo vydírání jejich pěstitelů.
Mexickému podsvětí nyní vévodí dva velké kartely: Sinaloa a Jalisco Nová Generace.
Čtěte také: Vraždy a drogy ve jménu božím. V Latinské Americe nic neobvyklého
Právě Sinaloa – nesoucí jméno jednoho z hornatých mexických států – nadále zůstává největší zločineckou organizací na světě.
Od chvíle, kdy mexické bezpečnostní složky v roce 2016 zajaly jejího někdejšího šéfa Joaquína Guzmána přezdívaného El Chapo, ale její moc pozvolna upadá. Bojuje nejen s konkurenčním kartelem Jalisco Nová Generace, ale také právě s menšími gangy, jako jsou třeba Viagras nebo Escorpiones, tedy Škorpióni. Všechny tyto zločinecké organizace mezi sebou neustále roztáčí neutuchající spirálu brutality.
Potřebují přístup k informacím
S bezprecedentní mírou politického násilí se potýkají všechny kandidující strany. V hledáčku zločinců skončili především kandidáti na nejnižší úrovni samosprávy. Důvodů je pro to hned několik.
Lokální politici mají často vůbec nejmenší ochranu a jsou proto zranitelnější. Zločinecké organizace se uchylují k zastrašování úřadů a jejich představitelů, aby od nich mohly například dostávat cenné informace nebo si zajistit určitou míru ochrany. Kartely a gangy si pak výhrůžkami nebo úplatky získají jejich podporu nebo přinejmenším to, že od jejich zločinů odvrátí zrak.
„Přístup ke zdrojům a informacím je nezbytný pro jejich každodenní operace,“ vysvětluje Sandra Ley, bezpečnostní expertka z nevládní organizace Mexico Evalua.
Kampaň jako ve válečné zóně
Zprávy o vraždách a zastrašování v Mexiku vytváří atmosféru strachu. Mnozí kandidáti mají obavy vystupovat na veřejnosti, jejich rodiny se často musí skrývat.
Mezi oběťmi jsou nejen jejich příbuzní, ale třeba jen lidé, kteří s nimi spolupracují, nebo se pouze přišli podívat na jejich mítink. Například před vánočními svátky v Acapulcu zavraždili kandidáta na starostu Ricarda Taju z vládní strany Morena. Útočníci ho zastřelili, když se svým bodyguardem jedli večeři v restauraci. Ve státě Guerrero pak zhruba v polovině května zabili exkandidáta společně s jeho manželkou přímo u nich doma. Přibývají také případy, kdy dochází k masové střelbě. Třeba ve státě Chiapas ozbrojenci zastřelili kandidáta na post starosty a dalších sedm lidí, včetně jeho sestry.
„Kampaň musíme vést tak, jako bychom byli ve válečné zóně,“ poznamenal k tomu kandidát do parlamentu Francisco Haucus ze státu Michoacán, jenž sousedí s Guerrerem. Jezdí v obrněném vozidle a stejně jako Solorio se neobejde bez neprůstřelné vesty.
I on však dodává, že jeho kolegové kandidující v místních volbách jsou v ještě větším nebezpečí než on.
Narůstá počet případů, kdy kandidáti kvůli obavám o svůj život nebo bezpečnost svých blízkých nakonec raději z voleb odstoupí. Třeba ve státech Chiapas a Michoacán stáhlo svou kandidaturu už 935 lidí. Některé z nich nahradili jiní politici, část ale ne.
Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?
V Michoacánu, kde žije téměř pět milionů obyvatel, dokonce v 11 obcích úřady ani nezřídí volební místnosti. Přestože je tam nasazena armáda i Národní garda, nadále panují obavy o bezpečnost. Z některých těchto obcí dokonce kvůli násilí utekla velká část obyvatel, a proto se počet voličů výrazně snížil.
Příkladem je zhruba šestitisícové městečko Tumbiscatio, kde kartely dokonce k útokům využívaly drony nesoucí výbušniny. Ani tam se žádná volební místnost neotevře. Tamní obyvatelé budou muset hlasovat v sousedním městě.
Politické násilí a zmíněné jevy, které ho doprovázejí, v Mexiku otevírají bolestivou otázku: Na kolik jsou nadcházející volby opravdu svobodné? „Je to útok na demokracii jako takovou,“ myslí si Vicente Sánchez, mexický bezpečnostní expert v výzkumného institutu Colef v Tijuaně.
Dodává, že zločinecké skupiny si vlastně samy vybírají, kdo má šanci uspět. A to tím, že buď vyhrožují, nebo přímo zavraždí ty, kteří se jim znelíbí. Lidé tak vlastně nemají v některých případech příliš na výběr a nemohou hlasovat pro toho, kdo by nejlépe odpovídal jejich preferencím.
„Objetí, ne kulky“
Přestože se Mexiko potýká s obrovskou vlnou politického násilí, tamní prezident Andrés Manuel López Obrador, známý spíše pod zkratkou AMLO, nebezpečí zčásti zlehčuje.
Podle expertů za tímto vzestupem částečně stojí jeho bezpečnostní strategie, kterou uplatňuje od svého příchodu k moci před šesti lety. Nazval ji „Abrazos, no balazos“, tedy „objetí, ne kulky“.
Znamená to, že se věnuje zejména kořenům násilí, tedy chudobě, jež podle něj žene hlavně mladé lidi do náručí gangů. Narozdíl od svých předchůdců Felipe Calderóna a Enriquea Peñi Niety tak odmítá přímo a rázněji vystupovat proti gangům a kartelům. Je přesvědčen, že se tak vyhne krvavým střetům mezi nimi a státem.
Prezidentova politika má podle bezpečnostního experta Eduarda Guerrera z Lantia Consultores „nechtěný účinek v podobě rozšíření aktivit organizovaného zločinu do dalších oblastí“. „A to právě proto, že se jim armáda nepostavila,“ dodal.
Oblasti jen pro zločince
Prezidenta Lópeze Obradora v prezidentském paláci v Mexico City s nejvyšší pravděpodobností nahradí jeho politická následovnice Claudia Sheinbaum. I ona přitom na vlastní kůži pocítila hrozbu nejistoty a napětí.
Ke konci dubna její auto zastavila skupina mužů v maskách ve chvíli, kdy jela na další předvolební mítink v Chiapasu. Ti ji požádali, aby se zabývala právě otázkou násilí, pokud opravdu vyhraje v nedělních prezidentských volbách. Sami sebe označili za tamní obyvatele, kteří se cítí „bezmocní“, protože podle nich vláda nedělá pro zajištění bezpečnosti dost.
Obrador to označil za „zinscenované“ setkání. Podobně se vyjádřila i Sheinbaum, která tuto událost označila za „zvláštní“. Chiapas přitom patří mezi státy, kde kartely svádí zuřivé boje.
Pokud opravdu bývalá starostka Mexico City zvítězí, bude pokračovat v prezidentově politice „Abrazos, no balazos“. Proti ní stojí opoziční kandidátka Xóchitl Gálvez, která však za Sheinbaum podle průzkumů výrazně zaostává.
Čtěte také: Kokain a násilí. Mexické drogové kartely přenesly svou rivalitu do Ekvádoru
Gálvez nedávno zdůraznila, že podle amerických úřadů je asi třetina mexického území pod kontrolou organizovaných skupin. Slíbila, že pokud jí ve volbách dají voliči šanci, tak proti drogovým kartelům rázněji zasáhne. „Jsou tu oblasti, kam mají přístup jen zločinci. To musí skončit,“ zdůraznila s tím, že odmítá politiku, již nastolil López Obrador.
Její šance jsou ale velmi malé. Mexiko tak nadále pojede po cestě, na kterou ji zavedl odcházející prezident. Tamní obyvatelé mezitím se zatajeným dechem vyčkávají, co přinese volební neděle.
