O dnešní půlnoci skončil termín pro podání kandidátní listiny do březnových prezidentských voleb na Slovensku. Jak budou probíhat a kdo má nejvyšší šanci na vítězství?
Článek jsme aktualizovali v 15:00.
Pod Tatrami bude zase brzy rušno. Pomalu, ale jistě se totiž blíží očekávaný 23. březen, tedy den, kdy si Slováci v přímé volbě budou volit novou hlavu státu.
V noci na dnešek navíc skončilo nejzazší datum pro podání kandidátní listiny, což znamená jediné: naplno se rozjede předvolební kampaň, která se u našich sousedů občas převrhne ve výživné představení. Tak vyhrocené nálady, jaké zasáhly zemi před podzimními parlamentními volbami, letos Slovensko ale patrně nečekají.
Nyní je už jasné, že o prezidentské křeslo bude usilovat dohromady 11 mužů: Andrej Danko, Patrik Dubovský, Krisztián Forró, Štefan Harabin, Ivan Korčok, Marian Kotleba, Ján Kubiš, Igor Matovič, Milan Náhlik, Peter Pellegrini a Róbert Švec. Ještě do úterka se spekulovalo, že se mezi jmény objeví i jedna žena Beáta Janočková. Teď už však víme, že svou nástupkyni mít Zuzana Čaputová nebude.
O samotné vítězství se podle průzkumů veřejného mínění s největší pravděpodobností pak utkají dva muži s letitými politickými zkušenostmi. Nejvyšší šanci usednout v prezidentském paláci má nyní podle všeho současný šéf Národní rady Peter Pellegrini, který by nyní obdržel podle průzkumu společnosti Focus 38,1 % hlasů. Na záda mu ovšem dýchá kariérní diplomat Ivan Korčok se ziskem 35,6 % hlasů.
Kandidát Štefan Harabin se prezentuje se jako velký kritik současného světového řádu, jemuž údajně vládnou „Sorosovy organizace“.
Ostatní kandidáty nechávají favoriti daleko za sebou. Jen zhruba jedenáct procent Slováků by odevzdalo svůj hlas Štefanu Harabinovi, bývalému předsedovi slovenského nejvyššího soudu, z něhož se v posledních letech vyklubal neúnavný bojovník proti systému i euroatlantickému směřování země. Velké šance na zvolení nemá s preferencemi 4,9 % hlasů ani bývalý diplomat Ján Kubiš či předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, jemuž by dalo svůj hlas 3,2 % voličů.
Jak a kdy budou volby probíhat?
K urnám půjdou Slováci poprvé v sobotu 23. března. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, bude se za dva týdny, tedy 6. dubna, konat druhé kolo. Do něho postoupí dva nejsilnější kandidáti.
První přímá volba hlavy státu se v zemi uskutečnila již v roce 1999, kdy dali občané svou důvěru Rudolfu Schusterovi.
Kdo se může stát prezidentem?
Na post hlavy státu může kandidovat každý občan Slovenska, kterému je minimálně 40 let a je bezúhonný. Podle ústavy kandidáty na prezidenta navrhuje nejméně 15 poslanců Národní rady, případně může zájemce o bratislavský hrad sesbírat podpisy alespoň 15 tisíc lidí.
Představení tří hlavních kandidátů:
Peter Pellegrini (*1975):
Vystudovaný ekonom a současný předseda slovenského parlamentu i strany Hlas – sociálna demokracia se nyní hřeje na výsluní popularity. Dle průzkumů je totiž aktuálně nejoblíbenějším politikem v zemi a současně favoritem prezidentských voleb.
Svou politickou dráhu přitom začínal před 18 lety ve Smeru po boku Roberta Fica. Od té doby prošel v Národní radě a vládě mnoha pozicemi. Působil například jako státní tajemník na ministerstvu financí. Po kariérním žebříčku začal výrazněji stoupat až v roce 2014, kdy byl zvolen místopředsedou strany Smer a posléze jmenován i ministrem školství.
Přelomem se pro Pellegriniho stal jednoznačně rok 2018, kdy ho tehdejší prezident Andrej Kiska po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové pověřil sestavením vlády. Zemi vedl až do března 2020, kdy ho po parlamentních volbách vystřídal Igor Matovič. Od této chvíle se Pellegrini rozhodl odštěpit od Roberta Fica a vydat se po vlastní politické ose.
Čtěte také: Fico túži po poistke, ktorú pred rokmi podcenil
V červnu 2020 oznámil, že končí jako místopředseda Smeru a zakládá si vlastní stranu Hlas – sociálna demokracia. Cesty Pellegriniho a Fica se však znovu setkaly po parlamentních volbách 2023, kdy Hlas nakonec po sérii vyjednávání vstoupil do vládní koalice se stranami Smer a SNS.
Zatímco konzervativnější část Slováků tuto spolupráci přivítala, u té naopak liberálněji a prozápadně založené si významně pohoršil. Kritici se v případě jeho úspěchu v prezidentských volbách obávají, že šéf Hlasu nebude představovat zdravou protiváhu vládnoucímu kabinetu, nýbrž se bude naopak snažit podpořit její stabilitu.
Ivan Korčok (*1964):
Má za sebou úctyhodnou kariéru v diplomacii, během níž vystřídal řadu ambasád. Jako velvyslanec Slovenska působil například v Německu, Švýcarsku, EU či USA. Po parlamentních volbách v roce 2020 byl nominován středopravicovou stranou Sloboda a solidarita (SaS) na post ministra zahraničních věcí. Rezortu šéfoval až do roku 2022.
Poté se o něm začalo hovořit jako o možném kandidátovi na pozici prezidenta. Domněnky o svém zapojení do volebního klání potvrdil v srpnu 2023, kdy ohlásil, že se bude o funkci ucházet.
Korčok se profiluje jako liberální prozápadně orientovaný kandidát, jenž zdůrazňuje nutnost nadále pomáhat Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi. Podporu již diplomatovi přislíbily strany SaS a Progresívne Slovensko (PS). S blížícími se volbami nyní Korčok čelí první větší dezinformační kampani. V informačním prostoru se šíří zpráva, že za komunismu údajně spolupracoval s tajnou policií StB. Korčoka se však zastal Ústav paměti národa (ÚPN), který zveřejněné informace označil za podvrh.
Štefan Harabin (*1957):
„Na místě Putina bych udělal to stejné. Je povinností Rusů zlikvidovat ukronacistický režim na Ukrajině!“, „Migrace do Evropy je podporovaná sorosovskými organizacemi“. Toto je jen malý výčet kontroverzních výroků, které padají z kandidáta na prezidenta Štefana Harabina. Navzdory tomu, že za sebou má kariéru místopředsedy vlády, ministra spravedlnosti i předsedy nejvyššího soudu, je v posledních šesti letech věrnou stálicí tamní alternativní informační scény. Prezentuje se jako velký kritik současného světového řádu, jemuž údajně vládnou „Sorosovy organizace“, i prozápadního směřování Slovenska. Tvrdě se rovněž vymezuje proti prezidentce Zuzaně Čaputové a předchozím liberálním vládám.
