Kanibal proti ďáblovi. Brazilská kulturní válka vrcholí, mimoděk rozhodne o osudu pralesa

V obklopení svých ozbrojených stráží diskutuje o politice neobvyklá trojice: bankovní lupič, pašerák zbraní a dealer trávy. „Za Bolsonara byl život snazší. Bylo lehčí sehnat zbraně a náboje,“ nadhazuje obchodník se zbraněmi. „Pro mě a moji rodinu je lepší. Ale co pro děti kolem?“ ukazuje na chudou favelu, ve které se rozhovor pro The Guardian odehrává.

Stejně jako mnozí jiní v Brazílii se kvůli politice dokážou pohádat i gangsteři. Jde teď o hodně. Už v neděli si více než dvousetmilionová země zvolí prezidenta. Ten má v místním politickém systému řadu významných pravomocí, především je zároveň předsedou federální vlády. Do druhého kola se probojoval Luiz Inácio Lula da Silva, který už byl hlavou státu v letech 2003 až 2011 a v Brazílii je známý jako Lula, a současný prezident Jair Bolsonaro.

Část novinářů a aktivistů se obává, že by se v hlavním městě Brasília mohly dít podobné věci jako 6. ledna minulého roku ve Washingtonu.

„Je to šílený prezident,“ říká směrem k Bolsonarovi jiný kriminálník. „Lula je zmetek – šmejd!“ prohlašuje třetí. „Proč se asi chce vrátit k moci? Protože se chce znovu přisát k ceckům naší země,“ poukazuje na korupční skandály, které poznamenaly Lulovu Stranu pracujících během jejích čtrnácti let u moci.

„V Brazílii teď vidíme velmi rozdělenou společnost,“ potvrzuje Elena Lazarou, výzkumnice think tanku Chatham House, která se specializuje na Brazílii. „První kolo nám ukázalo, že máme spoustu uzavřených informačních skupin. Záleží tedy, ve které jste,“ doplňuje pro Voxpot.

Zatímco z Evropy proto může vypadat rozhodování mezi Lulou a Bolsonarem jednoduše, v samotné Brazílii už to tak jednoznačné není. Stále existuje mnoho nerozhodnutých voličů a kampaň přiostřuje.

Kulturní válka v tropech

První kolo na začátku října vyhrál Lula s 48,4 procenty hlasů. K nadpoloviční většině a vítězství mu chyběly necelé dva miliony voličů. Bolsonaro bral 43,2 procenta. Ostatní – spíše středoví – kandidáti se umístili daleko za nimi. Senátorka Simone Tebet a kariérní politik Ciro Gomes získali dohromady 7 procent hlasů. Pětina voličů se hlasování zdržela a mnoho jich odevzdalo nevyplněné lístky.

Spolu s prezidentskými volbami se také hlasovalo o složení Kongresu. Zvítězila Bolsonarova Liberální strana. V dolní komoře obsadila 99 křesel a se spojenci tam drží většinu. V Senátu pak ovládla 13 pozic. Lulova Strana pracujících je druhou nejsilnější ve Sněmovně a pátou v Senátu.

Čtěte také: „Budu-li pochybovat, volby neuznám.“ Brazilské prezidentské klání jako kulturní válka v tropech

Jak se přibližuje rozhodující datum souboje dvou zcela odlišných kandidátů, jejich volební kampaň je stále špinavější. Lula například svého protivníka obvinil z kanibalismu i jiného nelidského chování. Musel dokonce zasáhnout soud, který zakázal některé z provokativních reklam šířících tato obvinění.

Bolsonarův tým zatím Lulu nadále přirovnával k ďáblu. Taková obvinění jsou na stole zejména kvůli brazilské evangelikální komunitě, která je jedním z hlavních podporovatelů současné hlavy státu. Na to Lula odpověděl „dopisem křesťanům“, ve kterém se příhodně vyhýbá svému pohledu na potraty a omezuje se na zaručení svobody vyznání.

Bývalého levicového prezidenta jeho soupeř nepodloženě spojuje ve své kampani s Prvním velitelstvím hlavního města, což je největší zločinecký gang v zemi. Fake news jsou v brazilských volbách všudypřítomné a často jsou hlavním pilířem kampaní. Šíří se zejména přes aplikaci WhatsApp, přes kterou sleduje zprávy osm z deseti Brazilců. Youtubeři, blogeři a další trollové, kteří dezinformace šíří, jsou z velké části organizování a financováni lidmi s úzkými vazbami na Bolsonara. V prezidentském paláci Planalto dokonce prezidentův syn a nadšený konspirační teoretik Carlos Bolsonaro zřídil speciální oddělení, které na generování falešných zpráv dohlíželo. To dnes již nefunguje. „Publikum takového obsahu často přečísluje to tradičních médií,“ konstatuje k tomu ve své knize novinářka Patricia Campos Mello.

Novinář Rudolf Kvíz píše o „kulturní válce v tropech“. Bolsonaro ví, že by byl v klasičtějších volebních tématech pozadu. Slogan jeho kampaně „Brazílie nade vše. Bůh nade všemi“ jasně odpovídá jeho celkové rétorice.

Obavy z převratu

Ačkoliv se Bolsonarovi přezdívá „tropický Trump“, mohlo by to být i obráceně. Donald Trump je v některých ohledech Bolsonarovým slabým odvarem.

Podobnost těchto dvou postav se může po hlasování ještě prohloubit. Část novinářů a aktivistů se obává, že by se v hlavním městě Brasília mohly dít podobné věci jako 6. ledna minulého roku ve Washingtonu. „Bolsonaro v předvolebních průzkumech ztrácí a opakovaně řekl, že porážku nebude akceptovat,“ sdílí s Voxpotem obavy Richard Lapper, novinář zabývající se Latinskou Amerikou, který o současné hlavě státu vydal minulý rok knihu.

Před prvním kolem Bolsonaro poukazoval na riziko zmanipulování výsledků, ale jeho úspěch, který překonal předpovědi, tuto kartu zdiskreditoval. Přesto nepolevuje v rétorice podobné té Trumpově před útokem na Kapitol. „Rozhodně můžeme vidět velkou inspiraci v Trumpově stylu,“ přitakává Elena Lazarou.

Podle klimatologů se prales blíží bodu zlomu, po kterém už nepůjde ekosystém zachránit a zhroutí se.

Velkou otázkou by v takovém scénáři byla role armády a policie. Bolsonaro má v jejich řadách velké podporovatele a v jeho vládě je zároveň několik vojáků. Podle Lazarou by armáda mohla Bolsonara podpořit tím, že by proti případnému pokusu o převrat nijak nezasáhla.

K násilí už v souvislosti s volbami došlo. V baru v městečku Cascavel před prvním kolem ubodal jeden muž druhého, protože ten podporoval Lulu. Posléze stejnou smrtí zahynul podporovatel Bolsonara na jihu země. Ojedinělé nejsou ani výhrůžky jako „Pošlu někoho, aby tě zabil. Vím, kde bydlíš,“ kterou dostal levicový kongresman Chico Alencar.

Útočilo se také na společnosti, které sbírají předvolební průzkumy. Firma Datafolha zaznamenala asi tucet napadení svých terénních pracovníků po celé zemi. Útoky dávaly vzpomenout na záběry fanatických voličů Trumpa, kteří se dobývali do sčítacích center.

Final week of Brazil’s presidential election. A key closing argument for @LulaOficial: bolsonarismo is a movement rooted in violence and it will only get worse. Campaign ad reworks anti-dictatorship slogan—“ditadura nunca mais”—for the current moment—“Bolsonaro nunca mais” pic.twitter.com/EqDOJaWUFs

— Andre Pagliarini (@apagliar) October 24, 2022

Sílu kulturně konzervativních a antiglobalisticky naladěných Brazilců ilustruje zvolení šestadvacetiletého Nikolase Ferreiry do sněmovny. Ferreira se stal hvězdou TikToku poté, co se na univerzitě obořil proti „komunistické indoktrinaci.“ Na začátku října získal ve volbách jeden a půl milionu hlasů, tedy o půl milionu více než kterýkoli jiný kandidát. Pomohla mu k tomu i jeho kritika „kulturního úpadku politické třídy.“ „Chtějí, aby se naše Brazílie stala Kanadou, kde jsou kvalitní autobusy a školy, ale není tam morálka?“ ptal se v jednom rozhovoru.

Proto i pokud Lula v souladu s průzkumy vyhraje, nebude to znamenat konec bolsonarismu. Společnost je nyní mnohem konzervativnější než za Lulovy předchozí vlády a řešit aktuální výzvy by pro něj teď bylo mnohem složitější. Nepomůžou mu v tom ani tiktoková videa, kde zvedá činky a tvrdí, že má mužnost třicetiletého a energii dvacetiletého.

Myslí někdo na prales?

Nejvíc by z Lulových nesnází s prosazováním svého programu mohli být zklamaní lidé podporující větší ochranu amazonského pralesa i jeho původních obyvatel. V září těžaři odlesnili 1 454 kilometrů čtverečních amazonského pralesa, což je meziroční nárůst skoro o polovinu. Porost takto letos zatím zmizel z 8 590 kilometrů čtverečních, což je nejvyšší číslo od začátku systematického pozorování v roce 2007.

Podle klimatologů se prales blíží bodu zlomu, po kterém už nepůjde ekosystém zachránit a zhroutí se. Zahynou stromy i další rostliny spolu se zvířaty, které v lese žijí. Už dnes se kvůli odlesňování vylučuje více skleníkových plynů, než kolik amazonský prales dokáže pojmout a situace se dále zhoršuje. Nedělní volby lze proto vnímat i jako rozhodnutí o jeho budoucnosti.

Čtěte také: Nejosamělejší muž planety chránil amazonský prales. Ten už nám mizí před očima

Oba kandidáti slibují lesu odlišné věci. Za Bolsonara se kácení zrychlilo a nejspíš v tom hodlá pokračovat. Lula naopak slibuje zaražení nelegální těžby a získání pralesa zpět pod kontrolu, aby se jeho ekosystém nezhroutil. Jedna analýza dokonce naznačuje, že Lula by mohl do konce dekády zpomalit odlesňování až o 90 procent. To se se v současném rozpoložení společnosti jeví nepravděpodobně.

Co tedy Bolsonaro s tímto přírodním klenotem provedl? Je pravda, že v roce 2004 ztratil prales asi 28 tisíc kilometrů čtverečních, ale v roce 2012 to bylo již jen 4,6 tisíc kilometrů. Pak se v roce 2019 dostal k moci Bolsonaro, zrušil ochranná opatření, snížil výdaje pro agentury zabývající se životním prostředím, propustil odborníky a prosadil oslabení práv domorodců na půdu. Tempo odlesňování narostlo až k letošním hodnotám.

Naopak Lula deklaruje, že bude prales chránit. „Musíme se postarat o prales a amazonský lid,“ řekl v červnu. Často poukazuje na rok 2003, kdy se dostal k moci a situace byla ještě horší. Přesto dokázal masivní těžení zpomalit. Lula by tedy byl pro Amazonii nepochybně lepším prezidentem. Je ale nutné si uvědomit, že laťka leží nízko.

Indiáni jsou v menšině

Bohužel je amazonský prales největším tématem brazilských voleb jen mimo Brazílii. „Jsou skupiny, které jsou tím hodně znepokojené, ale rozhodně to není celá populace,“ popisuje Lazarou. Podle ní jsou pro Brazilce mnohem důležitější témata jako chudoba, korupce a zdravotnictví.

Za zachování pralesa, a tedy spíše pro Lulu, jsou původní obyvatelé Brazílie. Už od mládí za práva svých přátel i lesa bojuje Ivaneide Bandeira Cardozo. Jako malá se setkala s komiksy z Divokého západu, ve kterých byli lidé jako ona vyobrazeni jako padouši. „Až vyrostu, budu proti tomu bojovat,“ slíbila si. Tento slib splnila. Ve svých 64 letech je známou aktivistkou a koordinuje podobná snažení ve svém regionu.

Je tak jasně vidět, že se Bolsonarovi jeho tah vyplácí: mnoho lidí je o možném podvodu přesvědčeno dopředu.

Domorodí obyvatelé nejsou více než dřív slyšet pouze v ulicích, ale také v Kongresu. Jejich sedm nově zvolených kandidátů vytvořilo „čelenkovou lobby“ („cocar lobby“) pojmenovanou podle tradičních opeřených čelenek. Domorodých obyvatel letos kandidovalo 186, což je o 40 procent více než v minulých volbách. „Většina z nich jsou ženy. Jsou v srdci hnutí,“ komentuje to Kleber Karipuna, šéf organizace finančně podporující kandidáty.

Jenže mnohem silnější jsou v Brazílii pořád skupiny, které chtějí často přesný opak, tedy zachovat kořistnický přístup k přírodě. Velké firmy podnikající v zemědělství a těžařské společnosti podporují Bolsonarovu kampaň. „Jejich vliv pak vidíme zejména v Kongresu a politickém lobbingu,“ doplňuje Lazarou.

„Některé větší podniky ale byly vůči jeho administrativě velmi kritické. Zčásti z obav, že její k nim vstřícný přístup poškodí jejich exporty,“ dodává Lapper. Nadšenými příznivci Bolsonara jsou ale často také malí farmáři a dřevorubci v oblasti Amazonie.

Další skupinou příznivců současné hlavy státu jsou zastánci vlastnictví zbraní. Nejde jen o gangstery, kteří je přeprodávají. Jedním z Bolsonarových prvních kroků bylo uvolnění zákonů regulujících držení zbraní a počet lidí, kteří je vlastní, za jeho vlády prudce narostl. A stále stoupá: jen od minulého roku se počet zdvojnásobil na téměř dva miliony vlastníků.

Poslední „lživý“ průzkum

Šest dní před druhým kolem voleb Lula lehce zvýšil náskok. Podle posledních průzkumů má levicový kandidát brát 52 procent a Bolsonaro 46 procent. Sběr ale proběhl před nedělním incidentem, kdy bývalý kongresman a Bolsonarův stoupenec střílel a házel granáty po policistech, kteří ho přišli zatknout. Nikdo naštěstí nezemřel. Bolsonarovi to ale stále může uškodit.

V reakci se dokonce bolsonarovci snaží prosadit zákon, který by „nepravdivé“ průzkumy kriminalizoval. Bolsonaro je přesvědčený o tom, že se politický establishment a levice pokoušejí volby zmanipulovat. Nebo takto alespoň obhajuje podobné návrhy. Úspěšně. „Bolsonaro prohraje pouze v případě, že budou volby zmanipulované,“ myslí si jeden z jeho voličů. „Nevěřím elektronickým volebním urnám. Je mým právem zpochybňovat volební systém,“ říká další.

Je tak jasně vidět, že se Bolsonarovi jeho tah vyplácí: mnoho lidí je o možném podvodu přesvědčeno dopředu. V příštích dnech zjistíme, zda jeho radikální příznivci napodobí příznivce Donalda Trumpa i po volbách a zda případná porážka skončí krveprolitím, jak se bojí část novinářů a aktivistů. Už teď ale krvácí deštný prales, který si od voleb slibuje poslední šanci na svou záchranu. Za čtyři roky už by mohlo být pozdě.