„Kde klid převládá nad stresem,“ láká developer do Statenic. Jeho plány ale obec rozeštvaly

Oploceným staveništěm se prohání studený vítr a na boty se lepí velké kusy bláta. Ve smyčkách se zde kroutí nová ulice, kolem které by mělo vyrůst téměř 80 nových vil. Zatím zde stojí jenom dvě, nezkolaudované již od roku 2013. Areál na kopci vyhlíží do hustě zastaveného území Prahy, od něhož nás ale dělí suburbánní pás: zeleň protkaná supermarkety, benzinkami a dalšími příměstskými obcemi přifouklými o nové bytovky i rodinné domy.

Zmíněné dvě vily patří ve Statenicích ke vzácným, již hmatatelným výsledkům více než dvacetileté činnosti společnosti Alfa Praha, kterou většinově vlastní italská rodina Manghiových. To se však již začíná měnit. V roce 2021 do projektu Aura Statenice investovala zavedená izraelská realitní společnost Horizon Holding a výstavba plánovaných vil byla konečně zahájena.

„Transakce kolem projektu Aura Statenice bude patřit k největším na rezidenčním trhu v roce 2021,“ popsal Danilo Manghi magazínu Italsko-české obchodní komory, které předsedá. „V druhé fázi počítáme s výstavbou více než 500 bytů.“ Ty by měly postupně ubytovat přibližně tři tisíce nových obyvatel Statenic. Projekt Aury se má stavět 10–15 let. Jak bude vypadat na konci, ještě přesně neví ani investor.

Otáčíme se a kolem velkých billboardů Aury se po silnici 2. třídy číslo 240 vracíme ze staveniště zpátky do vesnice. Kráčíme za sebou po krajnici a moc se neslyšíme. Tahle krajina byla nadesignovaná spíše pro auta a jiným způsobem je značně nepříjemné se zde pohybovat. V pondělí ve čtyři odpoledne zde ve směru na Velké Přílepy i Prahu jezdí jedno za druhým. Paní, se kterou máme domluvenou schůzku, na nás zamává od zašedlého domu v zatáčce silnice v Černém Vole. Hluk provozu zde nikdy neutichá.

Postoj k výstavbě a developerovi Alfa Praha byl asi nejvýznamnější dělicí linií v loňských statenických komunálních volbách.

„Když tu začnou stavět, bude veškerá těžká doprava i osobní auta jezdit kolem našeho domu,“ rozpovídá se Veronika Chuchutová, menší šedovlasá paní, která v Černém Vole – osadě spadající pod Statenice – žije od 90. let. „Nárůst obyvatel bude tak enormní, že z postranních uliček nebudeme mít šanci se na hlavní silnici napojit. A pokud to budou chtít řešit semaforem, tak nám tu bude permanentně stát z každé strany fronta kouřících a řvoucích aut,“ stěžuje si.

Paní Chuchutová nám dále ukazuje praskliny na svém domě, které se prý objevily po kopání kanalizace a vodovodu v roce 2007, a od té doby se kvůli rušné dopravě kolem domu prohlubují.

Středočeský kraj i investor chtějí dopravu v okolí Statenic vyřešit obchvatem, jehož stavbu však dlouhodobě komplikují složité majetkoprávní vztahy.

Zpátky nás paní Veronika odveze autem do centra Statenic k populární Kavárničce. V útulném prostoru s dobrým latté, dortíky, zeleninovou polévkou s parmezánem a dětským koutkem tu působí zatáčka v Černém Vole trochu jako z jiného světa.

Přemítám, proč mě jako bývalou obyvatelku Statenic nikdy dříve nenapadlo, co všechno silnice v necelý kilometr vzdáleném Černém Vole způsobuje. Vzpomínám si matně, že se na ní v nultých letech převrhl kamion, který mířil do rafinerie v Kralupech nad Vltavou, místním vylil na zahrady naftu a otrávil jim studny. Už tenkrát to bylo přičítáno špatnému stavu silnice. Za více než 15 let jako by se v této části obce skoro nic nezměnilo. Jenom vztahy jsou ve Statenicích výrazně horší. Začíná se masivně stavět a pro všechny přijatelná řešení neexistují.

Jako bychom tu měli ropný vrty

[infobox id=”2″]

Postoj k výstavbě a developerovi Alfa Praha byl asi nejvýznamnější dělicí linií v loňských statenických komunálních volbách. Obhajující starostka Apolena Novotná tvrdila, že obec poprvé po třiceti letech postavila do role suverénního partnera ve vztahu k developerovi. Tomu prý nebránila stavět, ale chtěla po něm něco na oplátku.

Hlavní oponent Jakub Cechel Novotnou obviňoval z toho, že obec konzervuje a blokuje nejenom výstavbu Aury, ale i nové čističky či školských zařízení. Poukazoval na to, že obec bez developera nemá prostředky na to, aby takovou občanskou vybavenost postavila sama.

Tři dny před volbami zaslal právní zástupce Alfy Praha vedení Apoleny Novotné dopis. V něm informoval o podání několika žalob. V první z nich požaduje náhradu škody ve výši 6,65 milionů, která Alfě měla vzniknout zdržením výstavby čistírny odpadních vod. Dle druhé žaloby by obec měla developerovi vrátit 18 milionů korun, které jí Alfa Praha darovala v roce 2004. Soud by měl také vydat stanovisko k vlastnictví malého parčíku v centru obce, kterému místní říkají Parádnice. V dopise zároveň advokátní kancelář zdůraznila, že žaloby s nadcházejícími volbami nijak nesouvisejí.

Čtěte také: Miliardoví developeři, podfinancované obce: Kdo vytváří podobu pražských předměstí?

Jestli se dnes na něčem většina Statenických shodne, tak na tom, že je vesnice hodně rozhádaná a že to všechno vybublalo právě v době komunálních voleb. „Rozdělení vyvrcholilo před volbami, kdy byla ta šílená kampaň. Zasáhlo mě, jak na sebe lidi umí být zlí, že se sousedi, co spolu vyrůstali, dokážou kvůli politice tak rozkmotřit. Už jsem to ani nemohla číst,“ říká na obecním úřadě místostarostka a předsedkyně Sokola Jana Špičáková. „Jako bychom tu měli ropný vrty!“

„Volby ukázaly, že tu jsme trochu trnem v oku. To jsme si předtím nemyslely,“ tvrdí Barbora Černohorská a Zuzana Brychtová, které v obci provozují knihovnu J. M. Hovorky. Obě ve volbách kandidovaly za uskupení Apoleny Novotné Sousedství. Knihovna Statenicím slouží jako komunitní prostor, v němž probíhají různé kroužky, diskuse, promítání filmů a dobročinné aktivity. Její příběh předloni krátce zarezonoval i v celostátních médiích, kdy byl „Obývák vesnice“ oceněn titulem Knihovny roku 2021. V obecním zpravodaji se tím ale Zuzana s Barborou prý raději moc chlubit nechtěly.

„Vlastně jsme to vyhrály trochu na tajňačku,“ smějí se. „Vyslechla jsem si v hospodě, že tady jsme přeci normální vesnice, nepotřebujeme tu mít nějakou evropskou knihovnu,“ říká Zuzana a vzpomíná, že jak jim ve volební kampani loni někteří sousedé vyčítali, že prý jezdí za obecní peníze do Skandinávie. Ve skutečnosti se tam však podívaly za peníze programu Evropské unie Erasmus+.

„Už se nám nechce tolik angažovat. Dříve jsem měla potřebu, abychom našimi akcemi všechny stmelovaly. Ale teď si říkám – vždyť je to fuk. Stejně nepřijdou,“ popisuje následky volební kampaně Zuzana.

Žebráme o místa do školky, školy, hřbitovní místa, nemáme sběrný dvůr ani opravené komunikace, nemáme chodníky, přechody, veřejné osvětlení.

I paní Barbora Škopková, co vede zdejší Kavárničku, je ze situace v obci rozpačitá. „My jsme mírumilovní, nechceme se zapojovat do sporů,“ říká. Kavárna by podle ní měla být ve Statenicích místem pro všechny a komentáře podporující jednu stranu sporu by mohly uškodit i byznysu.

Provozovatel místní samoobsluhy Stanislav Sadil si nemyslí, že by statenická předvolební kampaň byla zase tolik zvláštní. Stačí se prý podívat, jak do sebe běžně šijí politici na národní úrovni. Že by v obci měly přibýt tisíce nových obyvatel, si ale představit moc neumí.

„To bude stát až k Tursku. Jezdím ráno zásobovat školy do Prahy, a už teď se v zatáčce v Černém Vole nedá vyjet,“ přibližuje nám Stanislav své obavy z budoucího dopravního provozu. Do knihovny J. M. Hovorky ale nechodí. Považuje ji za místo pro „zelené matky“, co nemají žádné ekonomické starosti. Připojení ke kanalizaci nemá, a dost mu to vadí. „Dávám měsíčně 2000 korun za odvoz žumpy,“ stěžuje si.

Žaloby a golf

Apolena a Petr Novotní se do Statenic přestěhovali v roce 2014. „Žili jsme do té doby v podnájmu v Dejvicích a chtěli jsme do vlastního. Když jsme přijeli do Statenic, hned jsme cítili, že tohle je náš nový domov,“ vzpomíná paní Apolena. Manželé se začali v obci brzy angažovat, zajímat se o to, proč jim před domem stojí rozbořený zámek a kdo sedí v zastupitelstvu.

Moc veselý pohled to ale podle Apoleny Novotné nebyl. Statenice označuje za velmi zanedbanou obec, takovou popelku širšího okolí. „V občanské vybavenosti jsme totálně závislí na okolních obcích, žebráme o místa do školky, školy, hřbitovní místa, nemáme sběrný dvůr. Nebyl tlak na kraj, aby nám opravoval komunikace, nemáme chodníky, přechody a veřejné osvětlení,“ vyjmenovává. „Co však Statenice mají, je dvojnásobný rozsah zastavitelné plochy a trojnásobné zvýšení obyvatel v územním plánu,“ dodává.

V roce 2018 divadelní režisérka Novotná s podobně naladěnými sousedy složila kandidátku s názvem Sousedství, na podzim s ním vyhrála volby a stala se starostkou.

Územní plán počítající se zástavbou v obci, v níž by mohlo žít až osm tisíc obyvatel, byl v té době už čerstvě schválený. Jeho úpravy, které Alfě Praha i CPI umožňují masivně stavět, nebyly dřívějšími zastupitelstvy nijak podmíněny výstavbou občanské vybavenosti. Dosavadní zhruba stomilionová investice Alfy Praha do obce to podle Apoleny Novotné kompenzuje jenom stěží. Dodává však, že Vítkova CPI – na rozdíl od Alfy – obci dosud nedala ani korunu.

Čtěte také: Berlín chce byty vyvlastňovat, Španělsko dotovat. Nedostupné bydlení řeší celá Evropa

Paní Apolena tvrdí, že podmínky územního plánu byly pro obec nevýhodné, stejně jako některé smlouvy, které obec dříve s Alfou podepsala. Podobný názor měla i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti ve své právní analýze ohledně smlouvy o výstavbě čističky. Apolena Novotná s podporou zastupitelstva proto nestvrdila účinnost investiční smlouvy mezi developerem a obcí týkající se výstavby čističky, kterou vyjednalo předchozí zastupitelstvo.

„Pozastavili výstavbu čistírny odpadních vod. To proti sobě postavilo vedení obce a developera. Pro toho je čistička důležitá, protože bez ní nemůže začít stavět druhou etapu s bytovkami,“ komentuje vzniklou situaci Pavel Černý, regionální novinář, který přispíval i do Statenického zpravodaje.

Podle jeho informací Apolena Novotná nechtěla výstavbu ve Statenicích blokovat. Chtěla ji prý podmínit systémovými kontribucemi, k čemuž měla přispět změna územního plánu. „Chtěli jsme etapizaci. To znamená, že se v první etapě udělá tohle a potom dá nebo postaví developer tohle a tohle… Zohledňovali jsme i pražskou metodiku. Zkrátka klasické územní plánování,“ tvrdí Apolena Novotná.

Ke změně územního plánu ale nikdy nedošlo. Proti zastupitelům Sousedství se postavili jejich dosavadní koaliční partneři, včetně zastupitele Jakuba Cechla. Chování dřívějšího předního kritika územního plánu považují manželé Novotní za podezřelé. Poukazují mimo jiné na to, že se Cechel dle záznamů golfového portálu TeeTime opakovaně účastnil stejných golfových turnajů jako jednatel společnosti Alfa Praha Danilo Manghi.

V devadesátých letech se prý v obci objevovali různí veksláci a bývalí komunisti, kteří od lidí skupovali pozemky za babku.

Jakub Cechel své postoje zdůvodňuje ochotně a suverénně. „Jsem jediný, kdo proti výstavbě něco doopravdy udělal,“ říká mi do telefonátu. Byl to právě on, kdo v roce 2018 podal žalobu proti megalomanskému územnímu plánu, které však soud nevyhověl.

„Můj největší rozkol s paní starostkou byl v tom, že oni to chtěli dělat na sílu. Jenže to už nejde, nárok na kontribuce nemáme. To se prohrálo při schválení územního plánu.“ Obec se proto s developerem musí domluvit, jinak hrozí další zdržení klíčových infrastrukturních projektů: čističky, kanalizace, školy nebo školky.

Že by se s developerem setkával v jiném než profesionálním prostředí, zastupitel odmítá. „Golf hraji a účastním se turnajů. Na ty ale jezdí několik desítek hráčů a neznamená to, že spolu udržují nějaké speciální vztahy,“ tvrdí Jakub Cechel.

Rozkol v koalici každopádně dle Apoleny Novotné probíhající vyjednávání s developery značně zkomplikoval. Po hlasování, kterého se ve Statenicích zúčastnilo o 15 % více lidí, než byl celonárodní průměr, skončilo Sousedství v opozici. Vedle žalob, které developer na podzim před volbami podal na obec, čelí Apolena i její manžel Petr také žalobám od Alfy Praha na ochranu pověsti právnické osoby. Tu měli manželé poškodit tím, že v příspěvcích před místním hlasováním uvedli, že developer zasahuje do předvolební kampaně ve Statenicích. Krajský soud ve věci stále nerozhodl.

„Žijeme v právním státě, kde snad i soukromé společnosti mohou bránit svá práva,“ vyjádřil se k žalobám v e-mailu jednatel Alfy Praha a předseda Italsko-české obchodní komory Danilo Manghi. Podle něj vedení Apoleny Novotné porušovalo platné smlouvy, což se s obcí snažili bezvýsledně řešit několik let. Manghi v e-mailu také zdůraznil, že se do statenické politiky nechce plést, a na některé citlivější otázky proto nebude odpovídat. Patří mezi ně i ty ohledně golfových turnajů.

Novotná tvrdí, že je ze situace znechucená a že ji vývoj částečně odradil od zájmu o komunální politiku. „Lidi se stáhli, nechodí na zastupitelstva, neptají se. Věřím, že nadávají doma, ale ono to nestačí,“ přemítá Apolena. Zda bude chtít v rozhádané obci opět kandidovat, zatím neví.

Respektovat 90. léta

„Tenhle klobouk pro obec udělal víc než… většina lidí,“ vysvětluje bohorovně staronový starosta Statenic Michal Pokorný. Vycházíme spolu před obecní úřad a on si nasazuje svou typickou pokrývku hlavy. „Všude jsou samí kravaťáci. Já přijdu v tomhle klobouku a všichni hned říkají – to je ten ze Statenic,“ vysvětluje Pokorný. Ač spolu aktuálně příliš nevycházejí, byl v období vedení Apoleny Novotné místostarostou obce. Na podzim se pak již potřetí stal starostou. V zastupitelstvu sedí nepřetržitě od revoluce.

„Nikdo si neumí představit, jaké to tu bylo v roce devadesát. Jak to začínalo, jaký to byl střih. Ty 90. léta musí lidé vnímat a respektovat,“ zdůrazňuje Pokorný během našeho rozhovoru. Vzpomíná, jak do Statenic přestaly jezdit autobusy ČSAD a jak měla obec roční rozpočet 80 tisíc. Taky se prý v obci objevili různí veksláci a bývalí komunisti, kteří od lidí skupovali pozemky za babku. Obec však prý veškeré kroky udělala v rámci možností uváženě – včetně často kritizovaného prodeje budovy školy.

S Michalem procházíme spolu na dohled rozpadajícího se barokního zámku ze 17. století. Michal vypráví, jak jeho stav ovlivnily velké dějiny minulého století: komunisté zámek znárodnili a ubytovali v něm zaměstnance státního statku Lichoceves. „Kdykoli paní Straková vystoupila z auta, tekly jí slzy, když to viděla,“ vzpomíná Michal na to, jak zámek navštěvovala dědička vystěhované rodiny.

Restituentky po původním majiteli každopádně zámek v roce 2001 prodaly společnosti Alfa Praha italského podnikatele Franca Manghiho, otce Danila. Spolu se zámkem Manghiovi za 55 milionů korun prodaly i rozsáhlé zemědělské pozemky nad zámkem. Ty byly v roce 2004 rozhodnutím zastupitelstva změněny na pozemky stavební. Bylo to právě za jedné z předchozích starostenských štací Michala Pokorného. Po dvaceti letech na nich Alfa Praha spolu s izraelským developerem Horizon Holding začínají stavět projekt Aura Statenice.

Všude je dopravní zátěž. Ale tohle je dopravní zátěž, ze které budeme mít peníze a užitek,“ říká starosta Michal Pokorný.

„Chci, aby lidé ze Statenic dělali věci pro Statenice,“ říkal mi Michal v lednu na místním masopustu, kde jsem ho požádala o rozhovor. Ochotně s ním souhlasil. Na obecním úřadě se ho proto ptám, jak se vlastně pozná starousedlík a jestli se jím můžete stát, i pokud jste se do Statenic přistěhovali třeba až v roce 2015. „Fyzicky ne, ale myšlenkově to jde,“ tvrdí. „Stane se to tak, že komunikuje se staršími lidmi, kteří mu vyprávějí historii. Setká se s lidmi, vnímá to, respektuje to,“ popisuje Michal.

„Například neexistuje štěpnice v Parádnici. Byla tu prý v sobotu brigáda na štěpnici v Parádnici. Tam ale nikdy žádná štěpnice nebyla,“ vysvětluje. Lidé kolem Apoleny Novotné, kteří brigádu o víkendu uspořádali, podle Michala překrucují místní názvy a tím nerespektují historii obce. Ovocné stromy – štěpnice – totiž prý historicky rostly někde jinde.

Ptám se tedy, zda se Michal Pokorný nebojí, že se Statenice hodně promění s nadcházející výstavbou, která by mohla podobu vesnice ovlivnit podstatně výrazněji než špatné názvy ulic. „To je jasné, že Statenice hodně změní. Ale to je přirozený vývoj!“ říká Michal. Myslí si, že Alfa Praha obci přinesla už dost peněz, což prý Apolena Novotná nebrala v potaz. „Dali nám 18 milionů a postavili kanalizaci. Lidé se na ní připojili zadarmo. Já myslím, že je to velký počin,“ říká a upozorňuje na to, že kritici výstavby většinou kanalizaci už dávno mají.

Čtěte také: Líné do Amazonu, ostatní na volejbal: Jak se Kojetín pustil do rozvíjení regionu

Alfě Praha se proto Pokorný nediví, že na obec podala loni před volbami žaloby. „Oni už nemohli dál. Protože obec s nimi nejednala, jak měla. Ať si říká každý, co chce, ale oni bez nás a my bez nich se nehneme!“ Zdůrazňuje, že jeho tým aktuálně s developery vyjednává kolektivně. Předchozí starostce Novotné vyčítá, že to dělala nekolegiálně sama. „Chodila tam Apolena a právní zástupci a poradci, kteří neznali historii obce a jednali často proti našim zájmům,“ vysvětluje Michal.

Michal Pokorný nám na konci návštěvy ukazuje statenický územní plán. Vyjímá se na něm červená barva. Zastavitelné území. „Může ve Statenicích bydlet až osm tisíc lidí? Nebojíte se dopravní zátěže?“ ptám se. „Všude je dopravní zátěž. Ale tohle je dopravní zátěž, ze které budeme mít peníze a užitek,“ říká Michal s poukazem na okolní obce – například Lichoceves –, které se mají také rozšířit o tisíce nových obyvatel.

Kritika místního Sokola za přijetí darů jeho prezidentku mrzí – je to prý jeden z příkladů toho, že volební kampaň byla zlá a rozkmotřila sousedy.

Dle rozpočtového určení daní je totiž právě počet hlášených obyvatel obce důležitý pro určení toho, kolik obec od státu dostane. „Kdyby nám každý nový občan zaplatil 200 tisíc do obecní kasy, mohlo by to být jinak,“ podotýká Michal.

Statenice hospodaří ročně asi se 33 miliony korun. Zhruba to tedy odpovídá ceně jedné vily projektu Aura Statenice. Po celou dobu rozhovoru poukazuje starosta na to, na co všechno obec nemá peníze: na opravu a provoz sokolovny, ani na rekonstrukci svého centra. A prostředky nemá ani Sokol.

Hodit politiku za hlavu

Místostarostka Statenic a prezidentka Sokola Jana Špičáková je nejvěrnější fanynkou statenických fotbalistů. Od začátku sezony nevynechala jediný zápas, a to přestože stateničtí hrají úplně nejnižší třídu okresního přeboru. O to totiž vůbec nejde – důležité je, aby si zahráli všichni. Statenický manšaft je velmi inkluzivní: hrají v něm patnáctiletí mladíci i padesátiletí tátové.

Podle Jany má nyní místní Sokol přes 50 členů. „Po desítkách let se podařilo fotbalovou přípravku udržet, počty nám narůstají, máme přes 30 přihlášených dětí. To je pro mě absolutní zlom v historii Sokola tady ve Statenicích,“ vysvětluje Jana. „Sokol je pro mě nedílnou součást obce a tyhle dva subjekty, obec a sokol, by spolu měly jít ruku v ruce, podporovat se navzájem,“ dodává.

Spolek je však pro Janu i zdrojem starostí: vyjednávání s fotbalovou asociací, administrativa, úprava trávníku – to vše vyžaduje hodně dobrovolnické práce. Organizaci navíc chybí peníze. Jediným jejím pravidelným zdrojem financí je pronájem sokolovny v centru obce soukromé firmě. Z vyšších pater Sokola prý loni statenická organizace dostala 1600 korun. Neodmítá proto ani jiné zdroje financování.

Ptám se Jany, zda bylo moudré, že Sokol od developerů Alfa Praha a Horizon Holding přijal dva dary v celkové výši přes 400 tisíc korun na pořádání akce dva týdny před volbami, když ona sama kandidovala do zastupitelstva z čelných pozic jedné z kandidátek. V rámci předvolební kampaně to totiž někteří sousedé kritizovali.

„To nebyla předvolební akce. Kdo tam byl, tak ví, že tam byl dopoledne program pro děti, odpoledne tři koncerty. O politice tam nepadlo ani slovo,“ vysvětluje Jana. Kritika Sokola za přijetí darů ji mrzí a podává to jako jeden z příkladů toho, že volební kampaň byla zlá a rozkmotřila sousedy. „Mohli jsme to ale udělat i týden po volbách,“ připouští.

Čtěte také: Boj o diváky i sponzory na severočeské periferii. Jak vzniká a přežívá kultura v České Lípě?

Jana dodává, že podobné akce bude ráda pořádat každý rok. „Pokud budeme mít sponzora, který Sokol jakožto nevýdělečný spolek podpoří, budeme jenom rádi. Alfa Praha nám historicky dávala dary, a pokud bude sponzorovat dětské dresy nebo přípravku, tak se tomu Sokol určitě nebrání,“ říká. Zdůrazňuje, že svou aktuální roli místostarostky a prezidentky Sokola u sebe vnitřně striktně odděluje. Kandidovat ostatně původně prý ani nechtěla, přesvědčili ji k tomu ale někteří sousedé.

Developeři Alfa Praha ani Horizon Holding se k otázce, proč štědrou částkou podpořily zrovna tuto akci, nevyjádřili.

Na kandidátce uskupení Vaše Statenice a Černý Vůl dostala Jana ve volbách hodně preferenčních hlasů. Vedle fotbalového hřiště nám ukazuje také prostor, kde by ráda zřídila beachvolejbalový kurt. Potěší ji prý, když tam sousedé nechají starosti ohledně politiky za hlavou.

Příznivci septiků a žump

Současné statenické vedení i developer Alfa Praha se zaručují za to, že na výstavbě školy, školky nebo supermarketu se určitě dohodnout chtějí. „V každém případě bude vytvořen dostatek občanské vybavenosti, aby vyhovovala jak stávajícím obyvatelům Statenic, tak i novým obyvatelům,“ píše mi v e-mailu Danilo Manghi. „Je důležité si uvědomit, že spolupráce je proces a vyžaduje trpělivost, respekt a otevřenost ke komunikaci,“ dodává.

Jednání jsou nicméně velmi křehká a koluje kolem nich hodně různých informací a interpretací, ve kterých je bez většího úsilí složité se vyznat. Dobře to ilustruje nedávná kauza týkající se ve Statenicích prokletého tématu čistírny.

V únoru se ohledně její výstavby uskutečnilo jednání ve vedlejší obci Únětice, která k ní podala připomínky. Schůzky se zúčastnila i skupinka statenických občanů, která je k projektu čističky i celé Aury kritická. Nechyběli mezi nimi ani manželé Novotní.

Poté, co byl v roce 2018 schválen územní plán, aniž by zastupitelstvo cokoli předem zasmluvnilo, má už obec velmi omezený manévrovací prostor.

Podle právního zástupce Alfy skupinka jednání narušila natolik, že muselo být přerušeno, čímž se také oddálila chvíle, kdy bude konsenzus na potřebné infrastruktuře konečně dosažen. V dopisu starostovi developer obec varoval, že proto přistoupí k obnovení soudních řízení, které se novému vedení podařilo přerušit. Ve zpravodaji, který dostává do schránky každý zdejší občan, následně jeden ze zastupitelů skupinku označil za „příznivce septiků a žump“.

Na základě informací, které jsem získala v Úněticích, je ale takováto interpretace sporná. Podle několika účastníků schůzky bylo jednání, ač bouřlivé, ukončeno až poté, co projektant zodpověděl na všechny položené otázky. „Jestli se ten právník snaží říct, že tady skupinka opozičních zastupitelů zmařila jednání, tak to tak není. Jednání bylo věnováno dost času,“ tvrdí dva únětičtí účastníci jednání, kteří si však přáli zůstat v anonymitě. Statenickým doporučují, aby o výstavbě vedli otevřenou diskusi ve své obci a nepřenášeli ji do Únětic.

Zda je to v aktuální atmosféře vůbec možné, je však otázka.

Bez peněz a pozemků, zato s developerem

Statenice patří k obcím v okolí Prahy, které velká výstavba teprve čeká. Z aktuálních zhruba dvou tisíc obyvatel mohou narůst až na osm tisíc a počtem obyvatel se vyrovnat třeba Třeboni nebo Lovosicím. Dosavadní činnost developerů v obci je však jen málo viditelná a člověk si těžko představí, jak bude vesnice na konci procesu vypadat.

Zatím nemají Statenice kromě kavárny, knihovny, koloniálu u Sadilů, hřiště a několika hospod vůbec žádnou občanskou vybavenost, kterou místní občané musejí hledat v okolních obcích a v Praze.

Čtěte také: Ocelová města na Tachovsku: Jak se odlehlý region vyrovnal s příchodem tisíců zahraničních dělníků

Poté, co byl v roce 2018 schválen územní plán, aniž by zastupitelstvo cokoli předem zasmluvnilo, má už jakékoli vedení v praxi velmi omezený manévrovací prostor. Obec trpí také nedostatkem peněz a vlastních pozemků, na kterých by mohla sama něco pro občany postavit. Její současní představitelé se prý snaží s developerem výstavbu občanské vybavenosti vyjednat, o což má prý zájem i Alfa Praha. Situaci však komplikují také žaloby, které developer na obec podal před komunálními volbami.

Dalším velkým problémem jsou mezilidské vztahy a dostupnost informací: půl roku po komunálních volbách jsou stateničtí tak rozhádaní, že je některým lidem nepříjemné vůbec spolu pobývat v jedné místnosti. Vesnicí kolují fámy a obvinění, ve kterých je pro občany velmi složité se vyznat či si je vůbec ověřit.

Budu ráda, když se informační mlhu halící Statenice podaří i díky tomuto textu částečně protrhnout. Spíše nežli rozsouzení sporů je ale mým hlavním cílem poukázat na strukturální problémy, které možná Statenice do současného stavu dovedly. V čem je příběh Statenic běžný a v čem se vymyká, jaké problémy vesnice u Prahy sdílejí a jak se jim dá i z vyšších pozic pomoci, jsem se proto vydala zjistit do dalších dvou obcí: Květnice a Únětic.

Text vznikl s podporou Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.