Na možné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou by podle britského premiéra Keira Starmera měly dohlédnout evropské jednotky. Podaří se pro ně zajistit americkou podporu?
Francie společně s Velkou Británií hledají cesty, jak zajistit, aby Rusko po podepsání případného příměří opět nezaútočilo na Ukrajinu. Připravují proto plán zajišťovací vojenské síly, kterou by tvořilo bezmála třicet tisíc evropských vojáků.
Návrh se opírá především o vzdušnou a námořní obranu. Pozemní složky by byly zastoupeny minimálně, a ne poblíž bojové linie na východě Ukrajiny. „Musely by být připraveny bojovat, aby (Rusko) odradily,“ poznamenal dobře informovaný zdroj deníku Financial Times.
Evropští vojáci by měli například za úkol zajistit otevření ukrajinského vzdušného prostoru pro komerční lety nebo dohled nad bezpečným provozem v Černém moři – přes něj Ukrajina vyváží množství obilovin do celého světa.
Čtěte také: Ukrajina kopnutá do zad
Pozemní síly by se soustředily na ochranu klíčové ukrajinské infrastruktury a energetiky, tedy například přístavů, měst nebo jaderných elektráren.
Britský premiér Keir Starmer se tento týden nechal slyšet, že je „připraven a ochoten“ vyslat na Ukrajinu britské vojáky. Na nadcházející cestě do Washingtonu pak bude o aktuálním evropském návrhu jednat i s Donaldem Trumpem.
Toho se podle zdrojů deníku The Telegraph pokusí přesvědčit, aby ve východní Evropě byly v pohotovosti americké bojové letouny a rakety.
Ty by měly zasáhnout v případě, že Rusko jakkoliv poruší podmínky příměří. Trump však v posledních dnech zaskočil Evropu svými slovními výpady na adresu ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, kterého mimo jiné lživě označil za „diktátora“.
Americký ministr obrany Pete Hegseth navíc prohlásil, že „američtí vojáci na Ukrajině nasazeni nebudou“. Do Washingtonu vedle Starmera zamíří i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Britský deník The Guardian upozorňuje, že není jasné, jak se k vytvoření podobné evropské síly postaví Ukrajina. Nastíněná síla je totiž mnohem nižší, než prosazoval Zelenskyj, který mluvil o sto až sto padesáti tisících vojáků.
Reakci Moskvy naznačil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který nasazení jednotek z Evropy a NATO na Ukrajině odmítá.
