Kdo se stane starostou New Yorku? Bývalý policista vs. šéf pouličních hlídek v rudém baretu

New York byl vždycky tak trochu startovací rampa americké federální politiky. Stát dal Spojeným státům mnoho výrazných senátorů i kongresmanů, ale newyorskou lokální politikou prošli oba prezidenti Roosveltové a s městem je pochopitelně bytostně spjat i Donald Trump. Newyorská politika ale teď směřuje do období výrazných změn.

Ke konci srpna odstoupil po vlně skandálů newyorský guvernér Andrew Cuomo. Po zbývající část jeho řádného volebního období (do konce příštího roku) má tuto funkci vykonávat viceguvernérka Kathy Hochul. Ještě než si Newyorčané zvolí nového guvernéra, vymění se i starosta města New York. Dosluhující Bill de Blasio už letos znovu kandidovat nemohl, kvůli zákonům omezujícím mandáty.

O starostovské křeslo se na začátku listopadu budou ucházet dva kandidáti, kteří jsou stejnou měrou bytostně spojeni s historií města. Mají také vcelku neortodoxní postoje k jednomu z největších volebních témat, kterým je policejní práce, a oba jsou velcí podivíni. Vzhledem k tomu, že ve městě New York vyhrávají stabilněji demokraté, není překvapivé, že v průzkumech aktuálně vede bývalý policista, bývalý státní senátor a aktuální starosta Brooklynu Eric Adams.

Tento muž vyhrál na začátku léta demokratické primárky, v nichž kandidoval široký kádr politiků, a letos poprvé probíhaly systémem preferenčního hlasování. Adams byl po celou dobu favoritem, po prvním sčítání měl něco málo přes 30 procent a po vyřazení slabších kandidátů zvítězil o 0,8 procentního bodu nad svou největší rivalkou Kathryn Garcia.

Rasisti u policie a zbraně v panenkách

Většinu svého života strávil Adams jako policista, což je fakt, který ve své kampani výrazně akcentuje. Dle vlastních slov ho k policejní kariéře motivoval mladický incident. Popisoval, jak byl v 15 letech se svým bratrem zadržen policí. Vše vyústilo až v to, že je skupina bělošských policistů kopala. Násilí měl ukončit dle Adamse, který je Afroameričan, až jediný přítomný černošský policista. Zatímco Adamsův bratr si z potyčky měl odnést nenávist k policii, on sám se rozhodl, že chce měnit policejní sbor zevnitř.

To taky během své kariéry dělal. V řadách NYPD (New York Police Department) si vysloužil pověst někoho, kdo je pevně odhodlán domoci se rasové spravedlnosti. V roce 1995 stál u zrodu skupiny s názvem 100 Black in Law Enforcement Who Care (volně přeloženo: 100 černochů u policie, kteří nejsou lhostejní). New York Magaizne ho v té době dokonce označil za „radikála“. Rozhodně se nevyhýbal kontroverzi a byl několikrát v rámci NYPD vyšetřován. Například i za to, že v civilu doprovázel jako bodyguard z vězení boxera Mikea Tysona, čímž porušil předpisy sboru o styku s trestanci.

Kromě natočení kultovního videa s dětskou panenkou vedl Adams kampaň i proti tomu, aby mládež nosila kalhoty příliš popuštěné pod pasem.

Několik pokusů o vstup do politiky učinil Adams už v 90. letech. Definitivně se na tuto dráhu vrhl až po odchodu od policie po 22 letech služby v roce 2006. Tehdy byl zvolen do newyorského státního senátu, kde si rychle vybudoval obdobně „buřičskou“ reputaci. Na jednu stranu se stavěl proti tehdejšímu starostovi New Yorku Mikeovi Bloombergovi ve věci kontroverzní praxe „stop and frisk“ (namátková prohlídka osoby kvůli možnému držení zbraně), která disproporčně dopadala na rasové menšiny. Zároveň se podílel na několika iniciativách v rámci boje proti střelným zbraním a organizovanému zločinu.

Takřka kultovní status pak má jeho kampaňová reklama z roku 2011, v rámci které za zvuku smyčců vysvětluje newyorským rodičům nebezpečí toho, že si jejich děti mohou ukrývat drogy a zbraně například v dětských panenkách.

the entire video of Mayoral candidate Eric Adams teaching YOU how to search your own home for crack pipes, guns and other contraband is absolute gold pic.twitter.com/rJJUgmn0n3

— edwin michael (@_EML__) June 4, 2021

Eric Adams si v následujících 15 letech pečlivě budoval vazby a kontakty v newyorské politice, přičemž se ale jako v případě opozice vůči Bloombergovi nebál vyhledávat i konflikty. „Říkali jsme mu ‚kapitán Chaos‘,“ sdělil pro New York Magazine jeden nejmenovaný zákonodárce. V roce 2015 tak na jednu stranu kritizoval guvernéra Cuoma za nadbíhání republikánům a účastnil se protestu proti guvernérově laxnímu přístupu k regulaci nájemného. Na stranu druhou tiše podporoval skupinu s guvernérem spjatých konzervativních demokratů, kteří pod hlavičkou Independent Democratic Conference v newyorském senátu drželi u moci republikány.

Čtěte také: Čtyři roky s Trumpem: Chaotik, který nezměnil vládnutí ani Ameriku

Nejdůležitějším kontaktem ale pro Adamse zjevně byl newyorský demokrat Frank Carone. Alespoň podle Davida Freedlandera z New York Magazine, který Caronea označuje za jednoho z nejvýznamnějších zákulisních hráčů tamní demokratické politiky. Carone je zároveň napojen na newyorskou silnou realitní lobby, což je fakt, který byl především zleva v primárkách Adamsovi vyčítán.

Bylo by ale chybou vidět Adamse jako plochou loutku městských elit. Komplikovanější obrázek vykresluje už samotný výsledek primárek. Vazby na vlivné demokraty Adamsovi umožnily vymanévrovat stranické rozepře. Jeho vlastní minulost jako neortodoxního policejního důstojníka mu ale zároveň pomohla získat podporu voličů z nebělošských čtvrtí a místní střední třídy. Především díky dobrým vazbám na aktuálního starostu Billa de Blasia ho podpořila většina místních odborových svazů. S jednou významnou výjimkou místní pobočky United Federation of Teachers, kterým se nelíbí Adamsova podpora charterových škol.

 

Na rozdíl od de Blasia má ale Adamse celkem v oblibě newyorský bulvární tisk v čele s vlivným Murdochovým New York Postem. Kampaň i minulost bývalého policisty přitom rozhodně není skoupá na momenty, na kterých by si nelítostný newyorský bulvár mohl smlsnout. Kromě zmíněného videa s dětskou panenkou vedl Adams kampaň například i proti tomu, aby newyorská mládež nosila kalhoty příliš popuštěné pod pasem. „Prvním znakem toho, že má vaše dítě potíže, je to, jak se obléká,“ říkal tehdy. Dnes zase tvrdí, že fakt, že se stal veganem, ho zachránil před cukrovkou a před tím, aby oslepl.

V nedávném lifestylovém rozhovoru pro Vanity Fair pak Adams odpověděl na dotaz, na kterém nejlepším koncertě kdy byl, velmi podivně. Šlo prý o vystoupení soulové legendy Curtise Mayfielda z roku 1991. Načež sám časopisu přiznává, že koncert skončil tragédií, když na zpěváka spadlo osvětlení, kvůli čemuž Mayfield nadosmrti ochrnul. Co už Adams ale nezmiňuje, je skutečnost, že Mayfield ten den ani nezačal hrát.

Souboj podivínů

Redakce newyorského tisku mají zjevně Adamse rády, ale bývalému policistovi rozhodně pomáhá také to, že mezi jeho oponenty lze nalézt také mnohé podivíny. V demokratických primárkách to byl například podnikatel Andrew Yang, který s myšlenkou zavést nepodmíněný základní příjem kandidoval v uplynulých letech také na prezidenta. Jeho excentričtí podporovatelé skandovali na mítincích slogan „Math“ (matematika; pozn. redakce), jenž se postupně stal jedním z oficiálních hesel Yangovy kampaně.

Největším rivalem v excentricitě je ale pro Adamse jeho republikánský oponent v souboji o křeslo newyorského starosty – Curtis Sliwa. První, čeho si na něm všimnete, je to, že neustále nosí červený baret. Navíc tak spolehlivě, že když ho nedávno při zpěvu americké hymny sejmul, objevil se zřetelný kontrast mezi jeho opáleným obličejem a bledým, pod baretem ukrývaným vrškem hlavy. Právě s tímto baretem se pojí i Sliwova minulost, díky které ho většina Newyorčanů zná a kvůli které se budeme muset vrátit až do 80. let.

New York byl v té době o poznání jiným městem než dnes. V druhé půli 70. let se jen těsně vyhnul bankrotu, trpěl výpadky energie a enormně v něm narostla kriminalita. Krize vyústila mimo jiné v podivný případ Bernharda Goetze, kterého newyorská média překřtila na Subway Vigilante (volně přeloženo „Mstitel z metra“). V roce 1984 Goetz v metru postřelil čtyři afroamerické teenagery, o kterých tvrdil, že se ho pokusili okrást o pět dolarů. Obvinění z pokusu o vraždu byl u soudu později zproštěn, nicméně vzhledem k tomu, že mladíky postřelil nelegálně drženou zbraní, několik měsíců si ve vězení stejně odseděl. Z případu se rychle stal velký spektákl, který v médiích sloužil jak symbol skutečně rostoucí kriminality, která se ve městě za předchozí dvě dekády zvedla na trojnásobek.

Zdaleka ne všichni newyorčané totiž Geotzovo počínání vnímali jako problematické. Jedním z těch, co se naopak postavili na jeho stranu, byl právě Sliwa. Ten už v té době pět let vedl dobrovolnickou organizaci Guardian Angels (doslova „Strážní andělé“), jejíž uniformovaní členové se v rudých bundách i baretů snažili ve městě bojovat proti stoupající zločinnosti. Ono bojování brali doslova – Sliwa a jeho parťáci hlídkovali na exponovaných místech a snažili se pomáhat úřadům v zadržování podezřelých. To neznamená, že se to úřadům líbilo.

Tehdejší starosta Ed Koch na Guardian Angels nadával jako na nebezpečné polovojenské jednotky a osočoval Sliwu z toho, že mu jde více o slávu než o bezpečí Newyorčanů. Případ Goetze byl pro Sliwu vodou na jeho mlýn a z Guardian Angles se stali jedni z největších podporovatelů „Mstitele z metra“. Po divokých 80. letech ale začala kriminalita (nejen) v New Yorku opět opadat. Přímo Sliwa se přiznal k tomu, že několik incidentů, u kterých Guardian Angels zasahovali, bylo fingovaných. Na začátku 90. let se ho pak dokonce pokusila zavraždit newyorská mafie.

Nejvíce mediální pozornosti si Sliwa vysloužil tím, že žije s 16 kočkami z útulku, a kdyby volby vyhrál, rovných 60 jich chce nastěhovat do sídla starosty.

Od té doby se ale mnohé změnilo. Například i zmíněný starosta Koch se ke konci svého úřadování vyjadřoval tak, že existence Guardian Angles rozhodně jeho městu neuškodila a spíše pomohla. Organizace se postupně z jakéhosi pologangu přetavila ve spořádanější organizaci – byť poněkud kontroverzní je dodnes. Pozdější newyorští starostové jako Rudy Giuliani nebo Mike Bloomberg jejich činnost vyloženě podporovali. Změnily se také náhledy samotného Sliwy, přestože on sám tvrdí, že se spíše změnil kontext americké společnosti. V uplynulé dekádě se ostře vymezoval nejen vůči Georgovi Zimmermanovi, který v potyčce zastřelil neozbrojeného Trayvona Martina v incidentu, který dal vzniknout organizaci Black Lives Matter. Zároveň se pustil právě do Goetze – zatímco „Mstitel z metra“ soucítil se Zimmermanem, Sliwa se identifikoval spíše s osudem Martina.

To však neznamená, že by Sliwa přestal být tak excentrický. Jednou z nejviditelnějších událostí jeho kampaně byl proslov před slavnou newyorskou Penn Station. Sliwa mluvil o problému s bezdomovectvím v okolí stanice a přirovnal ji k „Dantovu Infernu“. V jednu chvíli jeho proslov přerušil muž zjevně bez domova, kterého republikánský kandidát promptně využil jako ilustraci svého proslovu. Vzniklé video z této konfrontace začalo být okamžitě sdíleno v rámci jeho kampaně. Vzhledem k Sliwově minulosti se sice objevilo mnoho spekulací o tom, jestli vše nebylo zinscenované, nicméně záběry zhlédlo jenom z jeho twitterového účtu přes milion lidí.

We need more compassion in politics, and we need to listen to each other more

That’s how we improve.

Yesterday, I was holding a press conference by Penn Station when it was interrupted by a young man dealing with mental/emotional issues

Here was my response: pic.twitter.com/EmgCmBUq9n

— Curtis Sliwa (@CurtisSliwa) August 27, 2021

Co se týče politických návrhů, slibuje Sliwa najmout do NYPD na tři tisíce nových policistů. Tato pro-policejní agenda ale tvaří v tvář bývalému policistovi Adamsovi příliš nerezonuje. Od Adamsova primárkového oponenta Yanga přejal návrh na pilotní program nepodmíněného základního příjmu pro pětistovku Newyorčanů. Jeho kampani se ale nepodařilo získat příliš peněz, a tím ani mediální pozornosti a podpory. Ostatně ve městě, kde je šestkrát více registrovaných demokratů než republikánů, to nikdy nemohl mít jednoduché. Snad nejvíce mediální pozornosti si Sliwa vysloužil svou oblibou koček – sám žije s 16 kočkami z útulku, a kdyby náhodou volby vyhrál, rovných 60 jich chce nastěhovat do sídla starosty.

Čtěte také: Zemřel Mike Gravel, senátor, který několikrát rozčeřil stojaté vody Washingtonu

Návrat stranické mašinérie

Pokud ale nenastane žádný šokující zvrat, bude na začátku listopadu zvolen novým starostou New Yorku Eric Adams. Kromě svých vlastních mediálních extempore je ale Adams veskrze tradičním newyorským politikem. New York po dlouhé dekády vždy v americké politice platil za typické místo, kde v politice vládnou více osobní vazby a různé kliky než ideologie. Platí to jak pro New York City, tak pro hlavní město tohoto státu – Albany. O obou těchto centrech se mluví v souvislosti se zkorumpovanou stranickou mašinérií.

V médiích je sice Adams skrze svou excentricitu přirovnáván jak k Donaldu Trumpovi, tak i ke středovějšímu prezidentovi Joeu Bidenovi (pro svou kritiku celkem silné newyorské levice). Ve skutečnosti je ale politickým dítkem svého města. „Pokud si říkáte, že newyorská politika není dostatečně tažena kupředu opravdovými nápady a je příliš transakční, že nikomu nejde o širší zájmy celého města, nebudete příliš nadšeni z Adamsovy vlády. Pakliže v tak mnohoznačném a decentralizovaném městě někoho podporují odbory, [New York] Post, policie i střední třída vlastnící byty, bude tento člověk schopný dosáhnout, čeho chce, a všichni další budou k smrti vyděšení,“ varoval pro New York Magazine profesor David Schleicher z Yale Law School.

Po dvou volebních obdobích Billa de Blasia, který rozhodně nebyl silným starostou a je ve městě vesměs nenáviděn, bude mít New York pravděpodobně od příštího roku starostu, který má vlivné vazby všude možně. Adamsovi už pomohly vyhrát primárky, a pokud se mu podaří v nadcházejícím vakuu po konci Andrewa Cuoma srovnat si newyorský stranický aparát do latě, může se stát velmi silným starostou. Jeho nástup je ale rozhodně mnohoznačný. „Existuje jistý typ newyorského politika, pro kterého je Kmotr nejoblíbenějším filmem. Eric Adams je jedním z nich,“ utrousil pro New York Magazine jeden Adamsův bývalý kolega…