Minulý týden proběhlo ve skladu Amazonu zásadní hlasování. Tři tisíce pracujících v anglickém Coventry rozhodovaly o tom, jestli bude muset americká korporace uznat místní odbory. V případě úspěchu by šlo o historický průlom.
„Manažeři nám na začátku směny říkali, kolik firma ten den vydělala. Byli na to hrozně hrdí, protože vlastnili její akcie. Tak jsem jim na to odpověděl: ‘A vy nám teď zvyšujete plat o 50 pencí (v přepočtu 15 korun – pozn. redakce)? To je, jak dát nám facku,“ popisuje skladník Darren Westwood události v Coventry z roku 2022.
Právě zmiňované drobné navýšení mezd nabídka a reakce na ní odstartovaly odpor pracujících, který může vyústit v historický přelom – první Amazonem uznané odbory ve Velké Británii. Ta představuje pro americkou firmu po Německu druhý největší evropský trh.
Čtěte také: Pod bičem algoritmu: Jak Amazon řídí své zaměstnance
Byť se na první pohled může zdát 15 korun v hodinové mzdě jako férová nabídka, v době 11procentní inflace to nestačilo ani zdaleka nestačilo pokrýt nárust cen za základní potřeby. V logistickém centru navíc fungoval 60hodinový pracovní týden a dohledový systém skrze technologie, které udělují „upozornění z produktivity“, když je člověk tři minuty v klidu (třeba na záchodě).
Amazon přitom předchozí rok zaznamenal rekordní zisky a jeho majitel Jeff Bezos i díky nim mohl letět do vesmíru. V tomto kontextu tak pracující začali spontánně protestovat.
Aby dostal na svou stranu pracující z Afriky, začal Amazon na manažerské pozice přesouvat manažery z Londýna, kteří byli původem z Eritreji.
V létě 2022 tak na vícero místech pracující Amazonu začali protestovat: přerušovali práci nebo z ní odcházeli – to vše bez podpory odborových svazů. Avšak v Coventry se ale tato energie proměnila v organizovanou akci za podpory GMB, jednoho z největších britských odborových svazů.
Ten se snažil organizovat zaměstnance Amazonu už od roku 2010, ale dosud bez většího úspěchu.
Den po jedné z konfrontací dorazili před továrnu odboráři GMB. Oslovili i Westwooda, který se ozýval proti šéfům a snažil se akce koordinovat s kolegy. „Přitom jsem vůbec netušil, co dělám,“ vzpomíná dlouholetý pracovník Amazonu na to, proč uvítal pomoc odborářů z GMB.
Migranti světa, organizujte se
Logistické centrum mělo tehdy 1700 zaměstnanců – respektive „partnerů“ podle oficiální terminologie Amazonu. Podle serveru Labor Notes tvořili drtivou většinu z nich migranti. 70 procent bylo z (převážně východní) Afriky, 20 procent z východní Evropy a zbývajících deset procent tvořili lidé z jižní Asie, Karibiku, Brazílie a Anglie.
Pro úspěch odborářské kampaně tak bylo klíčové získat lidi, kteří mluví jazykem těchto komunit. Na začátku se totiž třeba v narychlo vypracovaných překladech do rumunštiny pro odbory používalo rumunské slovo, které má konotace s organizovaný zločinem, což pracující děsilo.
Už pod hlavičkou GMB se tak uskutečnilo několik oficiálních stávek, které měly za cíl přesvědčit ke vstupu do odborů další pracující. To se nakonec povedlo a dnes má místní organizace 1400 členů a členek.
Má to ale dva háčky. Amazon dál odmítal uznat GMB jako legitimního zástupce zaměstnanců. Ti tak nemohli kolektivně vyjednávat o lepších pracovních podmínkách.
Odborový svaz proti tomu podal stížnost k příslušnému úřadu. Ten rozhodl, že o uznání rozhodnou právě hlasování pracovníků. V nich se musí pro odbory vyslovit nadpoloviční většina hlasujících, což musí být být zároveň alespoň 40 procent všech zaměstnanců.
Víc než symbolická lokace?
Druhý problém představovalo široké spektrum proti-odborářských taktik. Aby Amazon oslabil jejich pozici, najmul nebo přesunul z jiných skladů do Coventry 1300 nových lidí. Kromě toho pořádal povinné přednášky, kde přesvědčoval o škodlivosti odborů.
Jiné metody ale byly sofistikovanější. „Lidé tu pracují 10 hodin s prázdným žaludkem, protože si nemůžou dovolit jídlo z kantýny. Ve stávkových dnech jsme odcházeli ze skladu a Amazon se podbízel tím, že dával vouchery na jídlo,“ vysvětluje pracovnice Louveza Iqbal.
Čtěte také: Americké odbory slaví historickou výhru. Dobývají Jih a míří i na Teslu
Členové odborů také dostali výhodnou nabídku: nechat se přesunout na jiný sklad v okolí a dostat za to bonus dva tisíce liber, v přepočtu 60 tisíc korun. Tohle opatření se ale americké korporaci vymstilo: v březnu začali stávkovat také ve skladu v nedalekém Birminghamu.
I Amazon se pokoušel pracovat s diverzitou pracujících. Aby dostal na svou stranu pracující z Afriky, začal na manažerské pozice přesouvat manažery z Londýna, kteří byli původem z Eritreje. Stěny pak oblepily proti-odborářskými plakáty v různých jazycích, přičemž na ně umístil QR kódy. Typři načtení vygenerovaly mail do GMB, který žádá o zrušení členství.
Výsledky hlasování budou známy během tohoto týdne. Případné vítězství by znamenalo historický průlom jak v Británii, tak ve zbytku Evropy. V ní se zatím podařilo uznání odborů ze strany Amazonu skrze stávky vydobýt pouze v Itálii.
„Myslím, že nás hodně lidí sleduje a doufají, že se nám to podaří. Ale sami teď mají strach. Jakmile ale vyhrajeme, začnou přicházet i další,“ věří Westwood.
Čtěte také: Amazon reprezentuje vše, co je špatného na globalizaci, vysvětluje organizátor protestů Make Amazon Pay
Logistické centrum v Coventry je v lecčems symblické. Kromě strategické polohy ve středu Británie, na jeho místě dlouho stála vůbec první anglická továrna na automobily. Až do roku 2004 se tu pak vyráběly ikonické vozy značky Jaguár.
S vlnou deindustrializace ale výroba skončila a v roce 2008 přebral tento průmyslový areál Amazon. Nastane tu o dekádu a půl později další zvrat?
