Zatímco na severu Gazy se lidé uchylují k jezení trávy, humanitární organizace si stěžují na absurdní pravidla izraelských autorit při kontrolách kamionů s pomocí. Jaká další rozhodnutí dovedla Pásmo na hranu hladomoru?
„Chléb vyrobený z krmiva pro zvířata jsme namočili do vody, aby ho mohla lépe rozžvýkat. Potom, co jsme ji přiměli to sníst, začala zvracet krev,“ popisuje Mohamed al-Madhoun krmení své dvouleté dcery Sily.
Rodina žije ve městě Bajt Hanún na severovýchodním okraji Gazy, kam se kvůli izraelské blokádě a pokračující invazi nedostane téměř žádná humanitární pomoc.
Světový potravinový program (WFP) na sever Pásma nedoručil žádnou pomoc už dva týdny. Když se o to toto úterý agentura OSN pokusila, izraelská armáda (IDF) jejím čtrnácti kamionům nedovolila projet.
Každé šesté dítě mladší dvou let v Gaze trpí podvýživou.
„Každý den slyšíme o dalších úmrtích na podvýživu. Bojím se, že Sila bude další,“ říká Mohamed. Jeho dcera je prý tak dehydratovaná, že už nezvládá chodit.
V neděli Světová zdravotnické organizace (WHO) potvrdila, že v místních nemocnicích od začátku minulého týdne zemřelo čistě na vyhladovění deset dětí. Přidaly se tak k více než 30 tisícům Palestinců a Palestinek, které IDF zabila od 7. října.
Delegace zdravotníků se na sever Gazy dostala poprvé od konce ledna. Izrael, který jakožto okupační mocnost Gazu kontroluje, totiž od té doby jejich žádosti zamítal.
Čtěte také: Od rabování po mučení. Válečné zločiny Izraele vidí na TikToku celý svět
„Ali se narodil během války, takže nebylo žádné jídlo pro něj ani jeho matku. To způsobilo, že mu zkolabovaly ledviny,“ popsal pro BBC otec zesnulého nemluvněte.
V celé Gaze dnes každé šesté dítě mladší dvou let trpí akutní podvýživou. Ta může skončit buď smrtí, nebo trvalými následky.
„Ochabnou jim svaly, rozostří se jim vidění, zkolabuje jim imunitní systém. […] Dopad na jejich fyzické a kognitivní schopnosti bude nevratný,“ popsala Hannah Stephenson z humanitární organizace Save the Children.
V Gaze samozřejmě nehladoví jenom děti. Už v polovině února, si podle dat OSN mohla většina palestinských domácností v Pásmu dovolit pouze jedno jídlo denně, přičemž 95 procent z nich omezuje porce dospělých právě kvůli dětem.
Situace je ještě kritičtější právě na severu. Vícero místních novinářstvu ze serveru New Humanitarian popsalo, že už i krmivo pro zvířata se stává extrémně vzácnou komoditou a lidé se proto uchylují k jezení trávy.
„Pokud se nic nezmění, s pokračováním současného trendu je hladomor nevyhnutelný,“ komentuje situaci Jens Laerke z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
Čtěte také: Češi milují Izrael víc než sami sebe. Tak už prosím kupte naše zbraně
Od začátku druhé dekády 21. století byl hladomor podle měřítek OSN vyhlášen pouze dvakrát – v Somálsku v roce 2011 a částech Jižního Súdánu v roce 2017. V obou případech byla na vině kombinace válečných konfliktů a extrémního sucha.
To se ovšem v Gaze neděje. „Tato katastrofa je zcela zaviněná člověkem,“ vystihuje děsivou situaci Stephenson.
Kdo blokuje pomoc?
Soukromé humanitární organizace jako Lékaři bez hranic se shodují s představiteli OSN na tom, co jim brání v doručení základních potřeb – omezení, která zavádí izraelské autority.
Během února bylo do Gazy vpuštěno průměrně 97 kamionů s pomocí za den. To je zhruba o padesátku menší číslo než v lednu. I tehdejší objem ale ani zdaleka nedosahoval toho, co by Pásmo potřebovalo a co do něj proudilo před začátkem eskalace 7. října.
Do té doby přijíždělo do Gazy zhruba 500 kamionů denně. „Čelíme obřím překážkám, abychom do Gazy dostali úplné minimum,“ tvrdí Ramesh Rajasingham z OSN.
Minulý měsíc nebyl do Gazy vpuštěn kamion naložený spacáky kvůli jejich zelené barvě. Inspektorům to totiž evokovalo vojenské vybavení.
Izrael se obhajuje tím, že by toho do Gazy klidně vpouštěl víc, ale agentury nejsou schopné toto množství zpracovat. Faktem je, že humanitární organizace mají opravdu omezenou kapacitu vzhledem k probíhajícím bojům.
Vedle nich však situaci zhoršuje právě izraelská armáda svými útoky na civilní infrastrukturu jako silnice či školy, nebo rovnou na budovy, vozidla či zaměstnance těchto humanitárních organizací.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
