Programy, které měly Srbsku pomoci s integrací do Evropské unie, použily tamní úřady ke sledování novinářů i aktivistů. Se znepokojivou informací přišla organizace Amnesty International.
Srbského novináře Slavišu Milanova v únoru krátce zadržela policie. Jako důvod státní orgán uvedl řízení pod vlivem alkoholu.
Milanov na stanici odevzdal vypnutý telefon a nikdo z policistů se ho neptal na přístupový kód. Po propuštění dostal svůj mobil zpátky. Novinář měl ale dojem, že se zařízením někdo manipuloval – mobilní data byla najednou vypnutá.
Nemýlil se. Security Lab, kterou vede Amnesty International, odhalila odemčení telefonu se systémem Android službou Cellebrite a nainstalování spyware NoviSpy.
Slaviša Milanov přitom není jediný, komu policejní složky infikovaly telefon. Zpráva Security Lab ukázala, že se srbské úřady zaměřily nejen na novinářstvo, ale také na environmentální či občanskoprávní aktivisty a aktivistky. A to s cílem jejich ilegálního sledování.
„Máme iluzi svobody“
Stejně jako u Milanova, i v případě environmentálního aktivisty Nikoly Ristiće použily úřady k odemčení mobilního zařízení produkt izraelské firmy Cellebrite. Pomocí špionážního programu NoviSpy pak získávaly z napíchnutých telefonů uživatelská data.
NoviSpy se objevil i v telefonu aktivisty z organizace Krokodil, která bojuje za budování dialogu a smír na západním Balkáně. Srbské tajné služby dotyčného pozvaly na schůzku kvůli útokům na kanceláře organizace poté, co Krokodil veřejně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu.
Právě na tomto setkání došlo k infikaci aktivistova mobilu spywarem. Skrze NoviSpy pak zpravodajci získávali z telefonu data včetně screenshotů z e-mailových účtů, aplikací Signal a WhatsApp i sociálních sítí.
Čtěte také: Latinská Amerika pod dohledem Velkého bratra. V ulicích i ve virtuálním prostoru
Srbské aktivisty a aktivistky počínání úřadů zasáhlo – využívání spywaru označili za efektivní způsob, jak omezit komunikaci.
„Mohou proti vám použít cokoliv, což vás paralyzuje na osobní i profesionální úrovni,“ popsal aktivista Branko, jehož telefon v sobě měl nainstalovaný izraelský špionážní systém Pegasus. Amnesty mu kvůli zachování bezpečnosti změnila jméno.
Podle Gorana, který se také ve skutečnosti jmenuje jinak, může aktivisty nález spywaru v telefonu dohnat k autocenzuře.
„Žijeme ve všech formách digitálního vězení, digitálního gulagu. Máme iluzi svobody, ale ve skutečnosti nijak svobodní nejsme,“ domnívá se.
„Buď se rozhodnete pro autocenzuru hluboce ovlivňující vaši schopnost pracovat, nebo se rozhodnete být hlasití, ale v tom případě musíte být připraveni čelit následkům,“ konstatuje pro Amnesty International.
Znepokojení Norové
Srbsko mělo špionážní software podle zprávy Securtiy Lab získat od Norska, které srbskému ministerstvu vnitra poskytovalo mezi lety 2017 a 2021 značnou podporu v boji proti organizovanému zločinu.
Technologie Cellebrite tak srbské úřady získaly v rámci balíčku širší pomoci, který zaplatili Norové a spravoval Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS). Projekt měl zemi pomoci splnit požadavky na integraci do Evropské unie.
Norské ministerstvo zahraničí v reakci na zjištění Amnesty International uvedlo, že „považuje za znepokojivé, že digitální forenzní nástroje zakoupené v rámci projektu financovaného Norskem mohly být zneužity k útokům na členy občanské společnosti v Srbsku“.
Ministerstvo také vyzvalo UNOPS k prošetření celé záležitosti.
