V Keni opět eskalují protesty. Policie tvrdě zasahuje a neváhá do lidí střílet. Začalo to jako odpor proti zvýšení daní, nyní jde ale hlavně o změnu vedení země a boj za budoucnost. Děsivé je, že kromě brutálního násilí vláda zatím nedokázala s mladou generací komunikovat.
V centru Nairobi, hlavního města Keni, obchodníci opět zavřeli své podniky. Do ulic se totiž ve velkém vrátili protestující a policie neváhala odpovědět slzným plynem a obvyklou brutalitou. Jeden muž byl během střetu dokonce zastřelen.
Zejména mladí lidé začali do ulic napříč celou zemí vycházet minulý měsíc kvůli návrhu nového daňového zákona. Ten by ztížil život již tak nespokojeným obyvatelům. Ale ani jejich vniknutí do parlamentu nezastavilo poslance od jeho schválení.
Prezident William Ruto nakonec návrh zákona odmítl podepsat a dokonce řekl, že „lidé promluvili.“ U politika známého pevností svých postojů je to neobvyklý krok. Jenže demonstrující jsou opět v ulicích.
Volá se také po reformě policie či jejím úplném zrušení.
Je tedy patrné, že už to není jen o novém finančním zákonu. Keňané chtějí zásadní změnu politiky, směřování země, a hlavně svého života.
Sítím vládne hashtag #RutoMustGo (v překladu #Rutomusíodejít).
Keňa
Keňa je stát ve východní Africe při pobřeží Indického oceánu. Sousedí s Ugandou, Jižním Súdánem, Etiopií, Somálskem a Tanzanií. Tato bývalá britská kolonie získala nezávislost po povstání Mau Mau v 50. letech 20. století. Mezi naléhavé problémy země patří vysoká nezaměstnanost, kriminalita, chudoba a častá sucha.
Dluhová zátěž se odhaduje na 80 miliard dolarů, což je více než polovina HDP země. 35 procent populace je ve věku 15 až 35 let a nezaměstnanost těchto lidí je 67 procent.
Hlavní město: Nairobi
Populace: 55 milionů
Rozloha: 580 367 km²
Oficiální jazyky: svahilština, angličtina
Prezident se snaží, ale hlavní požadavek přehlíží
V Keni sledujeme největší pokus o změnu od roku 2010, kdy země přešla k pluralitní demokracii. Jenže starý systém se snaží udržet zuby nehty u moci. Když mladí protestující pronikli do parlamentu, přivítali je odstřelovači a incident zanechal mnoho mrtvých.
Právě tuto událost pak můžeme označit za bod obratu, který proměnil protesty proti daním v širší požadavky na vládu. Ta podle demonstrujících ztratila legitimitu a prezident Ruto je neschopný vládnout.
@genz.movement #rejectfinancebill2024✊🏾 #rejectfinancebill2024❤️✌🏾 #rejectfinancebill #viralvideo #viralvideos ♬ original sound – GEN-Z MOVEMENT
Protesty jsou navíc organické. S mladými lidmi vláda neumí komunikovat a ani nedokáže identifikovat vůdce, se kterým by mohla vyjednávat. Nikoho takového totiž protesty nemají.
„Létající prezident“, jak mu místní přezdívají kvůli častým letům mimo zemi, ať už za zábavou či pracovně, již téměř měsíc neusedl do letadla. Místo toho udělal mnoho rozhodnutí k uklidnění situace. Omezil nepodstatné cesty pro všechny úředníky, rozpustil 47 státních agentur, a dokonce zrušil úřady první a druhé dámy.
Jenže se zdá, že nic nepomohlo a protestující chtějí, aby prezident a všichni poslanci, kteří hlasovali pro sporný zákon, odstoupili. Volá se také po reformě policie či jejím úplném zrušení.
Čtěte také: Protesty vede generace Z. V Keni začíná nová éra politiky
To umocnil nález šesti zohavených ženských těl jen asi sto metrů od policejní stanice v Nairobi. Policie následně zatkla údajného sériového vraha, který se následně přiznal k vraždě 42 žen. Kolem celého případu nicméně stále panuje mnoho otázek. Hlavně to ale podle demonstrujících dokládá selhávání policie.
Zatčení sériového vraha
Za vraždu 42 žen byl zatčen 33letý Collins Jumaisi Khalusa. Jenže jeho právník uvedl, že byl mučen a k přiznání přinucen. Těla byla navíc nalezena jen asi sto metrů od policejní stanice, což způsobilo kritiku za „laxnost a neprofesionalitu“. Vyšetřovatele pak k místu navedla veřejnost a rodina jedné z obětí to odůvodňuje tím, že je mrtvá žena navštívila ve snu a dala jim směr. Podle lidskoprávních organizací má policejní verze spoustu mezer. Zatčení pak proběhlo druhý den od nalezení těl, což se jeví jako velmi rychlé – potom, co policie dva roky nic netušila.
Vraždy žen jsou v Keni velkým problémem. V letech 2016 až 2023 bylo zaznamenáno více než 500 případů. Proti femicidám se často protestuje, ale policie tento problém nikdy napřímo neadresovala.
Politická elita ani neví co se děje
Při protestech zatím policie zabila více než čtyřicet lidí a další stále přibývají. I ve spojitosti s oběťmi prokázal Ruto, jak moc je odpojený od života běžných Keňanů.
Ukázalo se to například u dvanáctiletého Kennedyho Onyanga. Ten si šel půjčit knihu od svého kamaráda, ale hned před domem ho zastřelil policista. Ke komentáři k případu, který média široce pokrývala, byl prezident vyzván v televizním rozhovoru. Jeho odpověď lidem vyrazila dech: „Ten chlapec, ten je naživu, že?“ V tu dobu byl Onyango mrtvý již dva dny.
Keňa může mít demokracii, nebo neokoloniální extrakci, ale ne oboje – protože demokracie znamená adresování požadavků keňského lidu.
Není to ale jen brutalita zásahů, která zvyšuje nespokojenost protestujících. Dvaadvacet měsíců po posledních volbách splnila vláda pouze 13 ze svých 284 slibů, 22 z nich přitom přímo porušila. Po letech řízení země malou politickou elitou – Ruto je střídavě ve volené pozici od roku 1997 – se země stala pro obyvatele bez konexí či bohatství mizerným místem k životu.
Navíc místní tisk neustále zaměstnává masivní korupce. Reportáže média Africa Uncensored zjistily, že mezi lety 1978 a 2022 došlo kvůli korupci ke ztrátě nejméně deseti miliard dolarů. Pro představu, nesplacený dluh Keni vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) činí necelé 4 miliardy dolarů.
Čtěte také: Za každou růží je tvrdý byznys. Co ukrývá květinový průmysl?
Nikoho pak rozhodně nepotěšilo, že v rozpočtu na období 2024–2025 bylo na nová auta pro vysoké vládní úředníky vyčleněno více než 15 milionů dolarů, přičemž na rozvoj mládeže pouze 780 000 dolarů.
V tomto týdnu jsou naplánované další protesty a nikdo neví, co se bude dít. Avšak podle protestujících má vláda dostatečné příjmy, aby uspokojila potřeby obyvatel a zajistila budoucnost pro mladé.
Naštvání lidí ale také míří na západní donory a MMF. Ten totiž nejen odsouhlasil daňové návrhy v nepopulárním finančním zákoně, ale také varoval před protesty. Ty označil jako „středně rizikové“ a vyzval vládu, aby i přesto daně zvýšila – a přihoršila již tak chudým obyvatelům.
Tuto taktiku popisuje Fadhel Kaboub z deníku The Guardian jako vykořisťování. „Keňa může mít demokracii, nebo neokoloniální extrakci, ale ne oboje – protože demokracie znamená adresování požadavků keňského lidu,“ píše.
Příští volby jsou v roce 2027, ale to je pro lidi v ulicích příliš daleko. Chtějí změnu mnohem dříve a první krok je podle nich jasný: Ruto musí odejít. Je přitom hlavně na něm, kolik lidí ještě zemře.
