U Mezinárodního soudního dvoru padla první rozhodnutí ohledně stížnosti Jihoafrické republiky, v níž viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Zda tomu tak je, soud OSN v pátek nerozhodl. Nenařídil ani ukončit vojenskou operaci – Izrael má ale přijmout taková opatření, aby zabránil páchání genocidy.
„Soud si je velmi dobře vědom rozsahu lidské tragédie, která se v regionu odehrává, a je hluboce znepokojen pokračujícími ztrátami na životech a lidským utrpením,“ uvedla na začátku slyšení soudkyně Joan E. Donoghue, předsedkyně Mezinárodního soudního dvoru v Haagu (ICJ).
Mezinárodní soudní dvůr, hlavní soud Organizace spojených národů, v pátek vydal šest prozatímních opatření. A to na žádost Jihoafrické republiky (JAR) – ve věci sporu mezi JAR a Izraelem ohledně situace v Pásmu Gazy a údajného páchání genocidy Izraelem v Gaze.
ICJ sice nevyhověl všem požadavkům JAR, zároveň však stížnost vzal v potaz a neshodil ji ze stolu. Naopak ji označil za „uvěřitelnou“.
Jde o politicky i jinak citlivou kauzu. Očekávala jsem tedy, že se soud bude snažit zvolit kompromisní řešení.
Jihoafrická republika ve svém podání požádala soudní dvůr, aby vydal celkem devět prozatímních opatření. „Hned prvním z těchto bodů byl požadavek na to, aby Izrael ukončil vojenskou operaci v Gaze. A toto je asi nejdůležitější bod, který ICJ nepřebral – tedy nevyzval Izrael, aby operaci v Pásmu Gazy ukončil,“ vysvětlila Voxpotu Veronika Bílková, vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě UK.
Jak Mezinárodní soudní dvůr hlasuje?
ICJ tvoří 15 soudců volených na 9 let – za jeden stát v něm nemůže působit více než jeden soudce. „Pokud v něm strany sporu nemají svého vlastního národního soudce, mohou je do něj nominovat ad hoc. Proto o věci v případě sporu mezi JAR a Izraelem hlasovalo 17 osob,“ vysvětlila Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
O čem Mezinárodní soudní dvůr rozhodl? V prvním prozatímním rozhodnutí uvedl, že Izrael „musí přijmout veškerá opatření, aby zabránil jakýmkoliv činům, které by mohly být považovány za genocidní“. Podle druhého bodu musí „Izrael zajistit, aby se jeho armáda nedopouštěla genocidních činů“. Dále má země předcházet veřejným komentářům, které by mohly být považovány za podněcování k páchání genocidy v Gaze – v případě, že na ně dojde, mají být potrestány.
Podle čtvrtého rozhodnutí má Izrael přijmout opatření k zajištění přístupu humanitární pomoci. Potom musí „zabránit ničení důkazů, které by mohly být použity při řešení otázky genocidy“. A nakonec – v šestém bodu – ICJ nařídil Izraeli předložit do jednoho měsíce od vydání těchto rozhodnutí zprávu o tom, jak se se závazky vypořádává. Ve všech bodech byla rozhodnutí podložena drtivou většinou hlasů „pro“.
„Tyto závazky jsou poměrně obecné. Jde spíše o zopakování těch, které pro Izrael vyplývají už z úmluvy o zabránění a trestání zločinů genocidy. Kromě šestého bodu je jediným konkrétnějším požadavkem umožnit poskytování humanitární pomoci na území Gazy,“ přiblížila expertka Veronika Bílková.
„Vítězství mezinárodního právního státu“
K soudnímu rozhodnutí samozřejmě padla už řada vyjádření. Palestinské ministerstvo zahraničí jej přivítalo s tím, že „jde o důležité připomenutí toho, že žádný stát nestojí nad zákonem“. Podle šéfa rezortu Riyada al-Malikiho soudci ICJ rozhodli ve prospěch „lidskosti a mezinárodního práva“.
Čtěte také: Izrael před soudem za genocidu. Co prozradily první dny procesu?
I jedna ze stran sporu, Jihoafrická republika, na rozhodnutí reagovala pozitivně. „Dnešek představuje rozhodující vítězství mezinárodního právního státu a významný milník ve snaze o spravedlnost pro palestinský lid,“ uvedla jihoafrická vláda.
Izrael na usnesení soudu reagoval s tím, že „bude pokračovat v obraně sebe a svých občanů a zároveň dodržovat mezinárodní právo“. Premiér Benjamin Netanjahu sice ocenil, že „ICJ spravedlivě odmítl nehorázný požadavek zbavit nás práva (na obranu)“. Za pobuřující a falešné ale označil i tvrzení, že Izrael páchá genocidu. „Ochota soudu o tom vůbec diskutovat je ostudou, kterou nevymažou celé generace,“ řekl.
Podle Veroniky Bílkové z Právnické fakulty UK neodchází ani jedna strana jako vítěz ani poražený. „JAR uspěla v tom smyslu, že stížnost nebyla shledána ‚zjevně neopodstatněnou‘ a že soud vyhlásil prozatímní opatření. A k tomu si nechal otevřená vrátka pro to, jakým způsobem v budoucnu spor posoudí,“ zhodnotila úspěchy JAR u v Haagu Bílková.
„Na druhou stranu Izrael z toho rozhodnutí nevyšel úplně špatně – nebylo mu výslovně uloženo, aby ukončil vojenskou operaci v Gaze,“ připomněla profesorka. Soud navíc v závěru, byť nad rámec usnesení, připomněl rukojmí zadržované v Gaze a vyzval k jejich propuštění. „Samozřejmě, tato výzva směřuje k Hamásu, který není stranou sporu, spíše tedy šlo o morální než právní apel.“
Posune se spor někam?
Podle Bílkové není páteční výsledek nijak překvapivý. „Jde o politicky i jinak citlivou kauzu. Očekávala jsem tedy, že se soud bude snažit zvolit kompromisní řešení, byť byla otázka, jak přesně bude vypadat,“ shrnula odbornice na mezinárodní právo.
Čtěte také: Explained | Azyl v poušti, rekordní ztráty a hlad. Co se děje v Gaze?
Co bude dál? Záleží na stranách sporu. „Může se stát, že se dohodnou a spor ustane. Pokud na to ale nedojde, následovat bude fáze meritorní (rozhodovací). Soud se bude zabývat tou vlastní otázkou: do jaké míry jednání Izraele na území Gazy naplňuje či nenaplňuje znaky genocidy podle dané úmluvy,“ nastínila Veronika Bílková.
Nedá se ovšem očekávat, že by se tak v brzké době stalo. „Mezinárodní soudní dvůr má momentálně poměrně bohatou agendu – řeší hodně případů. Neočekávala bych tedy, že by se v nejbližších týdnech či měsících spor mezi JAR a Izraelem někam posunul,“ dodala profesorka pro Voxpot.
