Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan se snaží přivést konflikt se sousedním Ázerbájdžánem ke konci. Pohybuje se kvůli tomu na tenkém ledě, který se v posledních letech ještě výrazně ztenčil změnou poměru sil mezi oběma zeměmi ve prospěch Ázerbájdžánu. Podaří se Pašinjanovi tuto situaci ustát, nebo se pod tíhou ústupků letitému nepříteli propadne?
Mírové rozhovory mezi Arménií a Ázerbájdžánem připomínají jízdu na horské dráze – chvilky optimismu střídají diplomatické propady a vojenské eskalace. Momentálně z Baku i Jerevanu zaznívají pozitivní hlasy, které naznačují, že dohoda by mohla být podepsána velmi brzy. Přesto je těžké ubránit se skepticismu – nejen kvůli minulosti mírových rozhovorů, ale i kvůli požadavku Ázerbájdžánu na změnu arménské ústavy.
Pašinjan je hlavní zastánce mírové dohody a pro její dosažení je ochoten udělat i nepopulární rozhodnutí. Toho se snaží využít opozice, která vnímá jeho kroky jako ústupky a potenciální dohodu jako nespravedlivou. Zatím se jí však nepodařilo zformovat dostatečnou politickou sílu na to, aby Pašinjanovu pozici ohrozila, a to ani potom, co Ázerbájdžán v září 2023 převzal kontrolu nad Náhorním Karabachem.
Proto jsme se vydali do Arménie zjistit, jak se změnila situace v zemi od září 2023 a jestli by momentálně připravovaná dohoda mohla zamíchat politickými kartami.
