Kosovem otřásly dvě femicidy, které se odehrály během pěti dnů. Oběti si stěžují, že je policie a úřady neberou dost vážně. Odejít od násilnického partnera je přitom velmi složité – komplikuje to nedostatek příležitostí i nastavení společnosti. Podobná situace je i v Bosně.
Eroně z Kosova bylo teprve 21 let, když ji v polovině dubna zastřelil bývalý manžel. Ve chvíli, kdy si přijela vyzvednout jejich společné dítě, vytáhl proti ní zbraň. Pak ještě postřelil jejího bratra, který s ní přišel jako doprovod.
Jen o pět dní později Kosovem otřásla další femicida. Dvaačtyřicetiletou Gjyljetu, matku tří dětí, také zabil její partner. Pak se sám vydal na policii se slovy: „Zastřelil jsem svou ženu“.
Čtěte také: „Jsme zuřivým křikem žen, co už nemají hlas.“ Itálie se bouří proti femicidám
Už v únoru 2022 byl přitom tento muž odsouzen za domácí násilí na tři měsíce do vězení, současně dostal pokutu sto eur (v Kosovu se platí eurem, pozn. red.). Pobytu za mřížemi se ale nakonec vyhnul – místo toho zaplatil dalších 300 eur.
Obě vraždy, které dělilo jen pět dní, vyvolaly v 1,8milionovém Kosovu šok. Několik stovek lidí se shromáždilo v protestním průvodu, jenž zamířil k tamnímu ministerstvu vnitra. V rukách nesli transparenty hlásající, že policie, soudy a stát mají „na rukou krev“.
Kosovská prezidentka Vjosa Osmani kvůli těmto brutálním vraždám dokonce vyhlásila den státního smutku na památku všech žen a dívek, které zemřely kvůli genderově podmíněnému násilí.
„Jediný způsob, jak to zastavit, je, že se jako společnost, národ a stát všichni probereme,“ prohlásila prezidentka.
Už krátce předtím, tedy na konci loňského roku, kosovskou společností otřásl další případ vraždy, a sice Liridony Ademaj. Její manžel si podle vyšetřovatelů najal zabijáky. Vraždu měli zakamuflovat jako přepadení, které se vymklo kontrole.
Odborníci, aktivisté a organizace na ochranu lidských práv nijak nezastírají, že malá balkánská země trpí velkými strukturálními nedostatky, co se týká ochrany žen. Přibývá podobně otřesných případů, kdy se ženy dlouhodobě potýkají s domácím násilím. To někdy vystupňuje v těžké ublížení na zdraví, nebo dokonce vraždu, tedy femicidu. To je genderově podmíněné násilí, kdy jsou ženy zavražděny jednoduše proto, že jsou ženami. A to často právě svými bývalými nebo současnými partnery.
Od roku 2010 Kosovo zaznamenalo celkem 55 femicid, z toho v roce 2023 to byly čtyři. Loni pak policie řešila 1100 případů genderově podmíněného násilí. Lidskoprávní organizace ovšem varují, že tato čísla jsou podhodnocena. Mnoho žen totiž ani nepodá obvinění. Obávají se, že je nikdo – tedy policie, úřady a soudy – nebude brát vážně.
Čtěte také: Andrew Tate šíří temné myšlenky mužství a vydává je za světlé. A dost na nich vydělává
Ministryně spravedlnosti Albulena Haxhiu označila femicidy za „vnitřního nepřítele, který je velkou hrozbou pro Kosovo“. „Toto barbarské jednání a zrůdné činy ničí nejen životy obětí, ale rovněž jejich rodin a celé společnosti,“ prohlásila.
Vedle Kosova se s vraždami žen potýkají také další země regionu jako třeba Bosna a Hercegovina.
Policie to nebere vážně
Loni v srpnu organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vydala zprávu, v níž se zaměřuje na nedostatek institucionální ochrany pro oběti domácího násilí. V ní popisuje, jak především ženy a dívky naráží na různé překážky ve snaze si zajistit ochranu, podporu nebo spravedlnost.
„Odpověď úřadů se příliš úzce zaměřuje na trestní stíhání. Téměř všechny oběti musí násilí nahlásit na policii, aby mohly odejít do azylových domů,“ napsala k tomu Lauren Aarons z Amnesty International.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
