Konflikty

27. 11. 2024, 14:03

Křehké příměří. Podaří se Libanonu naplnit jeho podmínky?

Terezie Poněšická

Sousoší s libanonskou vlajkou v Bejrútu | Foto: Erich Karnberger / Shutterstock
Sousoší s libanonskou vlajkou v Bejrútu | Foto: Erich Karnberger / Shutterstock

Úleva, naděje na klidné Vánoce, ale i obavy, co bude po šedesáti dnech. Na tuto dobu uzavřel Izrael příměří s Libanonem, kde za rok války zahynulo ke čtyřem tisícům lidí.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil 26. listopadu v podvečerním televizním vysílání s dlouho očekávaným proslovem, který měl rozhodnout o dalším osudu Libanonu. A potvrdil, že ještě téhož večera předloží izraelskému kabinetu návrh na příměří s Hizballáhem. 

Na podmínkách klidu zbraní se dohodly obě znepřátelené strany: Izrael a hnutí Hizballáh. Netanjahu vystoupil po jednání izraelského bezpečnostního kabinetu, které probíhalo v pondělí, a kde byl projednáván plán zprostředkovaný Spojenými státy a Francií.

Předpokládaná doba příměří by měla trvat šedesát dní, avšak jeho trvání „bude závislé na vývoji situace v Libanonu,“ uvedl izraelský premiér.

„Pokud se Hizballáh pokusí o znovu zbrojení nebo útok, odpovíme. Jakýkoli výstřel, nový tunel, nebo příjezd nákladního vozu se zbraněmi, bude mít za následek odvetu,“ zdůraznil Netanjahu, na kterého Mezinárodní trestní soud vydal zatykač pro podezření z páchání válečných zločinů v Gaze.

Čtěte také: Haag vydal zatykač na izraelského premiéra a někdejšího ministra obrany

Klíčovou  podmínkou příměří je zastavení vojenské činnosti Hizballáhu podél hranice jižně od řeky Lítání. Oblast by měla převzít libanonská armáda, jejímž úkolem bude dohlížet na bezpečnost pohraniční zóny.

Netanjahu rovněž upozornil, že porušením příměří není pouze přímý útok Hizballáhu na Izrael, ale také „jakýkoli pokus o přezbrojení, který by mohl sloužit k útoku v budoucnosti“. Na každý takový incident bude Izrael podle slov svého premiéra reagovat „velmi tvrdě.“

V průběhu šedesáti dnů má také dojít ke stažení izraelských jednotek z jižní zóny podél takzvané modré linie (Blue Line). Netanjahu navíc slíbil návrat rodin v severním Izraeli do jejich domovů, což byl hlavní deklamovaný cíl války.

Krok však kritizoval izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir, který na sociální síti X prohlásil, že rozhodnutí kabinetu je „vážnou chybou“.

„Příměří v této fázi nevrátí obyvatele severu do jejich domovů, neodradí Hizballáh a vlastně promarní historickou příležitost zasáhnout tvrdě a srazit je na kolena,“ tvrdí Ben-Gvir.

Plné znění dohody o příměří zveřejnil libanonský deník L’Orient-Le Jour. Dohoda obsahuje celkem třináct bodů, z nichž následující zaslouží zvláštní pozornost:

  1. Hizballáh a všechny ostatní ozbrojené skupiny působící na území Libanonu se zavazují zdržet jakýchkoli útoků proti Izraeli.
  2. Izrael na oplátku nepodnikne žádnou vojenskou ofenzivu proti cílům v Libanonu – ani na zemi, ve vzduchu nebo na moři.
  3. Obě strany uznávají platnost rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701.
  4. Tyto závazky nezbavují Izrael a Libanon jejich přirozeného práva na sebeobranu.
  5. Libanonské bezpečnostní síly a armáda budou výhradními subjekty oprávněnými držet zbraně a nasazovat vojáky v jižním Libanonu.
  6. Dohled nad prodejem, poskytováním nebo výrobou zbraní a souvisejících materiálů na území Libanonu bude výhradně v kompetenci libanonské vlády.

Předvečer příměří

Zatímco izraelský premiér hovořil o uzavření příměří, izraelské útoky na Bejrút pokračovaly 26. listopadu intenzivními nálety od samého rána.

Bombardována byla čtvrť Noueiri, což vedlo k úplnému kolapsu čtyřpatrové budovy, v níž žili vysídlení obyvatelé. Sedm lidí přišlo o život a sedmatřicet jich bylo podle Národní tiskové agentury zraněno.

Izrael následně vydal řadu příkazů k evakuaci jižních předměstí Bejrútu, konkrétně oblastí Hadás, Burž al-Barádžna, Hárit Hrajk, Ghubajrí. Po přibližně dvaceti evakuačních nařízeních zahájil kobercové bombardování uvedených lokalit. 

Přestože mnozí doufali, že úterý je posledním dnem války, bylo zároveň jedním z nejničivějších dní. Silný dým stoupal nad Bejrútem a zdálo se, že celé město pod palbou hroutí. 

Odpoledne přišlo poprvé evakuační varování i pro centrální čtvrti Bejrútu, konkrétně pro oblasti Rás Bejrút, Mazrá’a, Msejtbá, Zakát al-Blát.

Evakuační mapa IDF, překlad z arabštiny: Naléhavá výzva pro všechny obyvatele v oblastech Bejrútu, konkrétně v budovách označených na přiložených mapách a v jejich blízkém okolí. Nacházíte se v blízkosti zařízení a objektů spojených s Hizballáhem, na které IDF plánuje v nejbližší době zaútočit silou.
Evakuační mapa IDF (překlad z arabštiny): Naléhavá výzva pro všechny obyvatele v oblastech Bejrútu, konkrétně v budovách označených na přiložených mapách a v jejich blízkém okolí. Nacházíte se v blízkosti zařízení a objektů spojených s Hizballáhem, na které IDF plánuje v nejbližší době zaútočit silou.

Znovu zavládla panika – bombardování už nepostihovalo pouze čtvrt Dáhíja a lidé se snažili evakuovat a opustit své domovy. V ulicích Bejrútu vznikla obrovská dopravní zácpa, jak tisíce lidí hledalo útočiště před nálety.  

„Celé úterý jsem v práci z okna pozorovala výbuchy zpovzdálí. Pak jsem jela výtahem, když zrovna došlo k raketovému útoku nedaleko kanceláře. Výtah se začal klepat, myslela jsem, že to v něm nepřežiju,“ popisuje mi třesoucím se hlasem aktuální situaci moje známá Murielle.

Reportáže z míst, kde vře světové dění, můžeme přinášet díky členstvu našeho Voxpot Klubu. Děkujeme za podporu!

Za posledních čtyřiadvacet hodin bylo podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabito 55 lidí a 160 dalších zraněno. Ministerstvo zároveň uvedlo, že od 7. října 2023 při izraelských útocích na Libanon zahynulo nejméně 3823 osob a 15 859 bylo zraněno.

Po večerním projevu Benjamina Netanjahua izraelský kabinet schválil dohodu o příměří s poměrem hlasů 10:1. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že dohoda „má za cíl trvale zastavit válečné operace“.

Dohoda vstoupila v platnost ve středu 27. listopadu ve čtyři hodiny ráno tamního času.

Sliby plné nejistoty

Zatímco lídři Francie a Spojených států, kteří zprostředkovali mírová jednání, si mohou spokojeně potřást rukou a misi prohlásit za úspěšně splněnou, jiné hlasy varují před unáhlenými oslavami.

Jak v rozhovoru pro Al-Džazíru konstatuje bývalý izraelský velvyslanec a generální konzul Alon Pinkas, oznámení o příměří se zdá být velmi křehké.

„Dlouhodobé udržení příměří bude velmi obtížné. Předpokládá se, že libanonská armáda dohlédne na výrobu, prodej a distribuci zbraní v Libanonu, což je však nemožné. Všichni víme, že se vždy vyhýbala jakékoli konfrontaci s Hizballáhem,“ připomíná Pinkas.

Čtěte také: Hizballáh bez vůdce. Co rozhodne o jeho budoucnosti?

Již dnes ráno, krátce po oficiálním zahájení dohody o příměří, utichly poslední zvuky izraelských raket, které nahradily oslavné výstřely v některých částech bejrútského předměstí. V ulicích jsou vidět jásající motorkáři se vztyčenou vlajkou Hizballáhu.

Vysídlení obyvatelé jihu a bejrútského předměstí Dáhíja se krátce po zahájení příměří nadšeně vracejí do svých opuštěných domovů, a to i přes varování libanonské armády, která jim doporučila, aby se nepřibližovali k pozicím IDF a vesnicím, kterým byla nařízena evakuace.

Stejně tak varoval i mluvčí izraelské armády Avišaj Adraee, že lidé mají zakázáno směřovat k vesnicím, které izraelská armáda nařídila evakuovat, nebo se pohybovat směrem k oblastem, kde jsou rozmístěni izraelští vojáci. Dále uvedl, že Libanonci budou o „bezpečném návratu domů“ informováni.

Přestože uprostřed nekonečného chaosu začíná v lidech klíčit naděje, je provázena nejistotou a obavami, co nová dohoda Libanoncům skutečně přinese. Jaké kroky podnikne místní vláda?

„Na jednu stranu cítím úlevu. Noční můra konečně přestala, avšak není pryč napořád. Nic není slíbeno a my stále nevíme, co se stane po šedesáti dnech příměří,“ vysvětluje své pocity Murielle. „Jsem ale šťastná, protože budeme moci slavit klidné Vánoce.“

Ukončení války by pro Libanon znamenalo zásadní krok k obnovení jeho suverenity. Možná by to také představovalo příležitost pro libanonskou politiku osvobodit se ze spárů Hizballáhu a Íránu na jedné straně a Izraele na straně druhé, a pokusit se jednat jednotně jako suverénní stát.

Autorka je novinářka studující magisterský program Demokracie a lidská práva na univerzitě Saint-Joseph v Bejrútu.

Terezie Poněšická

Terezie Poněšická

Více článků od autora

Témata: Hizballáh, Libanon, Izrael, Konflikty