V amerických náboženských komunitách narůstá odpor proti izraelské ofenzívě a její podpoře ze strany USA. Pro Bidenovu administrativu to může znamenat problém. Republikáni naopak závisejí na podpoře konzervativních evangelikálů, kteří z teologických důvodů pevně stojí za Izraelem. Jak to může ovlivnit blížící se volby?
„Kongres a jeho zaměstnanci nebudou jíst, dokud se nenají Gaza!“ či „Běda vám, kteří jíte, když ostatní hladoví!“ S těmito a podobnými hesly zablokovala skupina zhruba šedesáti protestujících v úterý 9. dubna kantýnu v jedné z budov amerického Senátu.
Aktivistky a aktivisté z organizace Křesťané za svobodnou Palestinu okolo poledne zablokovali vchody a cesty k pokladnám v jídelně Dirksenovy budovy. „[Protestující] oznámili, že neodejdou ani nenechají nikoho v senátní kantýně najíst, dokud nebude do Gazy posláno výživné jídlo a dokud USA nepřestanou financovat bomby, které od 7. října zabily přes 33 000 Palestinců,“ uvedla organizace v prohlášení pro The Hill.
„Proti našim lidem byl použit hladomor jako zbraň, aby je srazil na kolena.“
Kapitolní policie následně kantýnu uzavřela a vyklidila. Podle organizace bylo zadrženo šedesát osob včetně třiceti duchovních. Zadržení protestující byli údajně z řad baptistů, luteránů, katolíků, presbyteriánů, mennonitů, unitářů, kvakerů a členů Sjednocené církve Kristovy a Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Mezidenominační protest přišel po množících se zprávách o hladomoru, který v Pásmu Gazy propuká v důsledku izraelské ofenzívy proti hnutí Hamás. Ta trvá více než šest měsíců – od teroristického útoku Hamásu vůči Izraeli 7. října loňského roku, při kterém zahynulo na 1 200 lidí a 250 jich bylo uneseno. Od té doby již v Pásmu Gazy v důsledku ofenzívy zemřelo prokazatelně více než 30 000 osob.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v důsledku podvýživy již v Pásmu Gazy přišlo o život více než 25 dětí. A také varuje, že již v květnu může oblast naplno čelit hladomoru. Podle Mezinárodního soudního dvora v Haagu pak již hladomor propuká.
Čtěte také: „Hladomor propuká.“ Haag nařídil Izraeli vpustit pomoc do Gazy
Obsazení kantýny předcházela bohoslužba večeře Páně, jež se odehrála na prostranství před Kapitolem.
„Tento stůl je připomínkou toho, že jsme povoláni žít způsobem, který může ve skutečnosti urychlit naši smrt,“ řekla protestujícím reverendka Naomi Washington-Leaphart, která bohoslužbu vedla. „Protože jsme nepřáteli nespravedlnosti, protože překážíme státu tím, že odmítáme přijmout jeho způsoby,“ dodala.
Ke shromážděným dále promluvila například rabínka Alissa Wise, hlavní organizátorka společenství Rabíni za příměří, nebo pastor Mitri Rahíb, palestinský teolog a zakladatel univerzity Dar al-Kalima v Betlémě. „Proti našim lidem byl použit hladomor jako zbraň, aby je srazil na kolena,“ uvedl.
„Vlastně by mě zajímalo, jestli jedna z bomb, které byly darovány Izraeli, nebyla ta, která zničila náš kampus v Gaze,“ dodal Rahíb. Narážel tak na dodávku tisíců bomb Izraeli, kterou prezident Biden podepsal na začátku dubna. Ve stejný den, kdy při dronovém útoku izraelské armády zahynulo sedm humanitárních pracovníků organizace World Central Kitchen.
Několik dní před tímto útokem, během Pašijového týdne, totiž izraelské bombardování srovnalo se zemí Školicí středisko Dar al-Kalima v Gaze, jehož hlavním cílem byly poskytování odborného uměleckého vzdělání a podpora tamních umělkyň a umělců.
„Jednání Hamásu i izraelské armády se zcela vymyká Ježíšovu učení.“
Protestují křesťané, muslimové i židé
Úterní protest ale nebyl zdaleka prvním, za kterým stály náboženské skupiny. Již 18. října například bezpečnostní složky zadržely více než 300 lidí (většina z nich byli židé), kteří se účastnili protestu organizovaného iniciativou Židovský hlas pro mír.
Tehdy protestující obsadili jinou budovu Kongresu – Cannon House. Zaplnili její rotundu, usadili se na zem a začali zpívat, hrát na kytary a šofary (ceremoniální dechové nástroje ze zvířecích rohů, pozn. aut.), modlit se a provolávat hesla jako „Příměří teď!“ nebo „Židé proti genocidě!“
„Věřím, že požadovat spravedlnost pro všechny je jádrem toho, co znamená být židem,“ uvedla tehdy pro Religion News Service rabínka Linda Holtzmann, která se spolu s dalšími nejméně dvěma desítkami rabínek a rabínů protestu účastnila.
Stejná skupina pak například o deset dní později zablokovala nádraží Grand Central Terminal v New Yorku.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
V lednu tohoto roku pak policie při protestu v Kapitolu zadržela zhruba 130 členek a členů komunity mennonitů (novokřtěneckého hnutí, k němuž se v USA hlásí přes půl milionu lidí, pozn. aut.).
Rostoucí odpor vůči izraelské ofenzívě a její neutuchající podpoře ze strany USA může pro Bidena znamenat problém. Obzvlášť teď, před prezidentskými volbami.
„Jako křesťané, kteří vidí, že křesťanští nacionalisté obhajují izraelskou genocidu, jsme se cítili povinni jasně promluvit jako křesťané,“ řekl tehdy mluvčí hnutí Mennonitská akce Jonathan Brenneman serveru The Washington Post. „Požadujeme příměří. Požadujeme ukončení financování izraelské armády ze strany USA. Požadujeme propuštění všech rukojmích – izraelských i palestinských – a ukončení okupace,“ vyjmenoval cíle protestu.
Křesťanské komunity ve Spojených státech a Kanadě také na konci března například uspořádaly Poutě za zastavení palby v Gaze. Solidární pochod se konal třeba ve Vancouveru, odkud se tamní věřící vydali na více než 40kilometrový pochod (přibližně tak dlouhé je totiž pobřeží Pásma Gazy u Středozemního moře). Podobné poutě se odehrály také v Nashvillu, Pittsburgu, San Diegu, Buffalu, Spokane a dalších městech.
„Ježíš byl palestinský Žid, který žil svůj život ve službě druhým a podporoval osvobození,“ uvedl Jonathan Walton, organizátor pochodu v New Yorku. Jednání Hamásu i izraelské armády se podle něj „zcela vymyká Ježíšově volání a učení.“
Řadu protestů organizuje také americká muslimská komunita. Jeden takový komorní protest se pak na začátku dubna odehrál přímo v Bílém domě – na setkání prezidenta Bidena, viceprezidentky Kamaly Harris a vedoucích představitelů národní bezpečnosti s americkými muslimy.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
Toto setkání proběhlo namísto tradiční společné večeře (iftar) při příležitosti konce postního měsíce ramadánu. Hned několik lídrů muslimské komunity totiž letos odmítlo Bidenovo pozvání s tím, že by to bylo v čase hladomoru v Gaze nevhodné.
Krátce po začátku setkání však palestinsko-americký lékař z Chicaga jménem Thaer Ahmad, který pracoval v Gaze jako dobrovolník, ze setkání odešel. Ještě před tím předal prezidentovi dopis a fotografii od osiřelé osmileté dívky z Rafahu – města, které má být dalším cílem Izraele – a apeloval na něj, aby invazi zabránil.
Když Ahmad obdržel pozvánku na setkání, domníval se, že to bude pro prezidenta Bidena první příležitost mluvit s někým, kdo Gazu v době nynějšího konfliktu zažil na vlastní kůži. S blížící se událostí jej však čím dál více trápily nové a nové zprávy o amerických dodávkách zbraní Izraeli. „Začal jsem se ptát – jaký je smysl tohoto setkání? Čeho dosáhnu tím, že tam budu?“
Rozhodl se proto, že hned po začátku setkání odejde. „Nebudu na nikoho křičet. Nebudu nic házet. Jenom klidně odejdu,“ vysvětlil. „A to jsem také udělal.“
Ovlivní protesty věřících prezidentské volby?
Ačkoliv s rostoucí kritikou veřejnosti narůstá i počet protestů a kritických hlasů z řad některých náboženských komunit, především jedna velmi silná a politicky vlivná náboženská skupina pevně svírá prapor podpory Izraele. Řeč je o amerických evangelikálech – příslušnících konzervativního protestantského hnutí, ke kterému se hlásí až čtvrtina populace USA.
Ti jsou pevně spjati s Republikánskou stranou, ke které se hlásí většina z nich. A mezi republikány pak tvoří největší skupinu věřících.
Podle religionisty Christophera Rollstona z Univerzity George Washingtona je „v evangelikalismu silně zakořeněno přesvědčení, že židovský národ je lidem božím,“ a „v určitých segmentech evangelikalismu je docela rozšířený teologický předpoklad, že vznik moderního státu Izrael byl naplněním biblického proroctví.“
Existuje také silné osobní propojení mezi evangelikalismem a vrcholnými republikánskými politiky. A ačkoliv republikáni donedávna ohledně izraelské ofenzívy v Gaze spíše dodržovali strategické mlčení, aby hněv z obou stran schytávala především demokratická administrativa Joea Bidena, na rozdíl od demokratů jsou v podpoře Izraele téměř jednotní. A tato podpora je do značné míry poháněna právě evangelikály.
U demokratů je situace odlišná. Rostoucí odpor veřejnosti (a především demokratických voličů) vůči podpoře Izraele evidentně způsobuje demokratům a Joeu Bidenovi vrásky na čele. Sám prezident už nedávno uvedl, že to, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu dělá, je chyba – kritické hlasy se navíc ozývají i od řady dalších demokratických politiků. Zatím však zůstává jen u slov. A finanční, vojenská a diplomatická podpora plyne ze Spojených států do Izraele dál.
Čtěte také: „Dělá chybu,“ řekl Biden o Netanjahuovi. Kritiků Izraele mezi demokraty přibývá
Svoji roli v tlaku na Bidenovu administrativu nicméně mohou sehrát právě i protesty vzešlé z náboženského prostředí. Jeho role v americké společnosti a politice je totiž mimořádně silná. K různým křesťanským denominacím se hlásí až tři čtvrtiny populace Spojených států a jen zhruba pětina Američanek a Američanů nepřísluší k žádnému náboženství.
Odpor velkých náboženských skupin a komunit vůči ofenzívě Izraele a neutuchající podpoře ze strany USA tak může potenciálně znamenat pro vládu Joea Bidena problém. A to především teď – před kvapem se blížícími prezidentskými volbami. V některých klíčových státech USA totiž stačí, aby demokraté naštvaní na Bidenovu politiku vůči Izraeli nepřišli k volbám. Tím by se brána Bílého domu znovu otevřela republikánovi Donaldu Trumpovi.
