Budoucí kancléř Friedrich Merz se ujme moci v době, kdy německou ekonomiku ohrožují americká cla a doma výrazně posiluje krajní pravice.
Po několika týdnech vyjednávání se lídrovi německých konzervativců CDU/CSU Friedrichu Merzovi podařilo uzavřít dohodu o společné koalici se sociálními demokraty z SPD.
Devětašedesátiletý politik se k moci dostane v době plné složitých výzev. Německá ekonomika pokulhává, zatímco na druhé straně Atlantiku prezident Donald Trump zavádí vysoká cla a rozpoutává obchodní válku. Na východě Evropy pak neutuchá největší ozbrojený konflikt od roku 1945.
„Máme silný plán, kterým nám pomůže posunout naši zemi zase kupředu,“ prohlásil Merz ve středu 9. dubna na tiskové konferenci, kde představil novou koaliční dohodu. Za priority označil nové investice, boj proti nelegální migraci a posílení bezpečnosti.
V oblasti migrace politik slibuje „změnu kurzu“. V praxi hodlá Německo zavést přísnější kontroly na hranicích a zpřísnit deportace nebo azylovou politiku. Budoucí kancléř chce navýšit také počet zemí, které z hlediska návratové politiky považuje za bezpečné, a omezit slučování rodin.
Na tiskové konferenci dále zmínil vyšší výdaje na obranu a bezpečnost nebo posílení armády. V oblasti modernizace pak slíbil zřízení nového ministerstva pro digitalizaci.
Čtěte také: Naprostý game changer. Německo chystá obří zbrojení
Bruselský server Politico podotýká, že Merzovi se podařilo uzavřít koaliční dohodu pětačtyřicet dní po volbách, což je na německé poměry rychlé – podobná jednání mohou běžně trvat měsíce.
Lídr CDU/CSU řekl agentuře Reuters, že kvůli chaosu na trzích vyvolaném Trumpovou celní válkou je nutné vytvořit funkční koalici rychleji. Německá ekonomika loni klesla druhý rok v řadě a nově zavedená cla mohou hospodářství orientované na export ještě více ohrozit.
Větší výdaje na obranu
Merz se do čela kancléřství oficiálně postaví v řádu několika málo týdnů. Vystřídá tak nepopulárního Olafa Scholze (SPD), který ve funkci působil od prosince 2021.
Během finální části koaličních rozhovorů se objevilo několik sporných bodů: SPD například prosazovala vyšší zdanění bohatých, zatímco konzervativci byli proti. Strany rozděluje také postoj k migraci, který tvořil jedno z klíčových předvolebních témat.
Merz se ještě během předvolební kampaně opakovaně nechal slyšet, že hodlá zpřísnit pravidla pro udělování azylu a mluvil dokonce o zavedení stálých kontrol na hranicích Schengenu. SPD ale podobné postoje nesdílí, protože podle ní mohou narušit solidaritu mezi evropskými zeměmi ve chvíli, kdy potřebují vůči Donaldu Trumpovi vystupovat jednotně.
Merzovi se ještě před usednutím do křesla kancléře podařilo upravit pravidla takzvané dluhové brzdy – striktní pravidla v německé ústavě omezovala strukturální deficit na 0,35 procenta HDP. Německo by si v takovém případě nemohlo půjčovat třeba na obranu nebo na infrastrukturu.
Nastupující kancléř prosadil klíčovou změnu už v březnu, kdy parlament z brzdy vyjmul všechny výdaje na obranu překračující jedno procento HDP. Vedle toho vznikne zvláštní fond v objemu 500 miliard eur určený především na infrastrukturu.
Popularita krajní pravice dále roste
Zatímco však Merz vyjednával o nové koalici, výrazně vzrostla popularita krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD). Ta bude v novém parlamentu vůbec nejsilnější opoziční stranou.
Pokud by se volby konaly nyní, tak by partaj, před kterou dokonce varuje německá civilní kontrarozvědka a považuje ji za extremistickou, zvítězila. Je to vůbec poprvé, co se AfD dostala do čela celostátního průzkumu veřejného mínění.
Čtěte také: Alice krajní pravice. Vytáhne AfD k moci žena dvou tváří?
Němci by straně nyní dali 25 procent hlasů, zatímco v únorových volbách získala 20,8 procenta.
Druhá by podle aktuálního průzkumu společnosti Ipsos skončila CDU/CSU, která by získala o jeden procentní bod méně. Třetí se umístila SPD s patnácti procenty.
Zelení a Levice by dostali shodně jedenáct procent a jako poslední by do parlamentu s pěti procenty proklouzla Aliance Sahry Wagenknecht.
