„Lékaři by neměli umírat vedle pacientů.“ Situace v Gaze je katastrofální, varují organizace

Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), který čerpá informace od ministerstva zdravotnictví v Gaze řízeného Hamásem, vyšplhal celkový počet mrtvých ke 22. listopadu na 14 500, z toho 6 000 dětí.

K obnovení humanitárních dodávek došlo 24. listopadu ráno díky čtyřdennímu příměří, které Izrael s Hamásem uzavřel ve středu. BBC uvedla, že v rámci příměří bude do Gazy každý den vpuštěno 200 nákladních aut s humanitární pomocí, čtyři cisterny s palivem a čtyři nákladní auta s dodávkami plynu. 

Podle agentury Oxfam je ale takové množství zcela nedostatečné. „Je to jako náplast na krvácející ránu, kterou po čtyřech dnech zase strhneme,“ uvedla. Již před vypuknutím konfliktu bylo na humanitární pomoci závislých 80 % lidí v Gaze. Do Gazy dříve denně jezdilo 300 – 500 kamionů s dodávkami, od 7. října se do země celkem dostalo pouze necelých 1500.

Představte si 2,3 milionu lidí na území zhruba jako Praha, z nichž se více než polovina přesunula z jedné poloviny území na druhou.

„Ono to v podstatě není příměří. Je to humanitární pauza. Jsme za ni samozřejmě rádi. Snad dojde k propuštění části rukojmí, držených Hamásem, k částečnému přesunu lidí do bezpečí a k navýšení dodávek humanitární pomoci. Doufáme také, že se lidé budou moct zkontaktovat s rodinami a přáteli, což byl dosud velký problém. Čtyři dny bohužel tu obrovskou humanitární krizi ale nevyřeší,“ popsala pro Voxpot Kateřina Velíšková, regionální manažerka z organizace Charita Česká republika.

„Dochází nám slova“

Podle údajů OSN bylo 1,7 milionu obyvatel Gazy (tedy zhruba tři čtvrtiny populace) nuceno opustit svůj domov. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci severní části země a desetitisíce lidí včetně raněných a rodin s dětmi putují skrze dálniční koridor do oblastí na jihu. 

„Zdravotnický systém je zcela vyčerpaný,“ uvedla pro Voxpot Tereza Wyn Haniaková z tiskového oddělení Lékařů bez hranic, která je ve spojení s kolegy v Jeruzalémě, komunikujícími s pracovníky v Gaze.

„Ačkoli jsme zvyklí na působení v různých konfliktech, i nám dochází v této situaci slova. Náš lékař musel provádět amputaci bez jakýchkoli anestetik na nemocniční chodbě. Panuje nedostatek léků a paliva do generátorů, které jsou potřeba k obsluze sanitek nebo inkubátorů pro kojence. Doktoři nemají ani vodu k očištění ran. Pracují 24 hodin denně a musí být naprosto vyčerpaní.“

Jeden z lékařů popsal, jak musel s kolegy operovat devítiletého chlapce na podlaze nemocnice, protože operační sál byl plný. Dítě bylo kvůli nedostatku anestetik pouze pod mírnou sedací, zatímco mu před zraky jeho matky a sestry, čekající také na zákrok, doktoři amputovali část chodidla.

Lékaři bez hranic také ztratili dva zaměstnance, kteří zemřeli během úterního bombardování nemocnice Al Awda na severu Gazy. Podle organizace přitom obě válčící strany měly informaci o GPS souřadnicích, které humanitární pracovníci pravidelně sdílí, a jejich přítomnosti v tomto zařízení. „Takhle to nemá fungovat. Lékaři by neměli umírat vedle lůžek svých pacientů v nemocnici,“ uvedla Haniaková.

🔺 Over 14,128 people have been killed in the 📍#GazaStrip; 74% of them are reportedly children and women.

🔺Almost 1.7 million people – nearly 80% of the population- have been displaced across the #GazaStrip since the war began. https://t.co/zTGGBlea0c pic.twitter.com/lGf4uMR3Og

— UNRWA (@UNRWA) November 23, 2023

Izraelské síly nařídily evakuaci všech nemocnic v severní Gaze, což Světová zdravotnická organizace označila za „rozsudek smrti“ pro zraněné a nemohoucí pacienty, závislé na nemocničních přístrojích.

„Evakuace není bezpečná. Opakovaně se setkáváme s útoky na zdravotnická zařízení. Tento víkend převáželi Lékaři bez hranic 137 lidí v konvoji pěti aut na jih Gazy, z toho 65 dětí. Dvě z aut byla zasažena palbou, a to i přes jasné značení s naším logem,“ řekla tisková mluvčí. Jedna z převážených osob zemřela, další byla raněna.

Lékaři bez hranic mají nyní v Gaze tým 15 specializovaných mezinárodních zdravotníků, kteří spolupracují se zhruba 300 palestinskými kolegy. Komunikaci s nimi ztěžují časté výpadky internetu a mobilní sítě „Spojení se mění každý den. Často se nám povede se spojit až na desátý pokus,“ sdělila Haniaková.

Ve spolupráci s WHO organizace dodala do země 26 tun zdravotnických zásob, ale ty pokryjí zhruba 800 chirurgických zákroků. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OCHA již na začátku listopadu uvedl, že akutní ošetření potřebuje na 29 tisíc zraněných.

Humanitarian efforts to deliver food assistance in the north have been severely hindered due to restricted access.

No bakeries are active and livestock is facing starvation and death.

Humanitarians raise serious concerns about the nutritional well-being of people.

More 👇

— UN Humanitarian (@UNOCHA) November 23, 2023

V jižní Gaze hrozí epidemie

Jak uvádí BBC, již před začátkem konfliktu mělo více než 75 % obyvatel Gazy uprchlický status. Příčinou byly předchozí konflikty s Izraelem, počínající první izraelsko-palestinskou válkou v roce 1948. Více než půl milionu uprchlíků se před vypuknutím nynějších bojů nacházelo v osmi táborech rozesetých po celém území. Dva z nich, Džabalíja a Šatí, jsou v severní zóně, kterou Izrael nařídil evakuovat. Lidé z něj museli uprchnout, čímž se zvýšil tlak na zbylých šest.

„Na člověka zde připadají dva metry čtvereční a jednu toaletu často sdílí až 600 lidí. Je zázrak, že se zde ještě nezačaly masově šířit infekční nemoci,“ říká Haniaková. WHO v pondělí varovala, že současná situace s neúnosnou koncentrací osob, nedostatkem zásob a chladným počasím je „receptem na epidemii“.

Podmínky lidí žijících v obytných domech nejsou o moc lepší. Jak uvedla organizace Norweigan Refugee Council na začátku roku 2023, přes 120 tisíc lidí žije v domech bez oken a dveří. Komplikaci představuje i silný déšť, který Gazu tento týden zasáhl, a kvůli kterému jsou v těžké situaci zejména lidé žijící ve stanech. OSN hlásí přibližně 72 tisíc případů respiračních onemocnění a 49 tisíc případů průjmových nemocí, z toho více než polovina u dětí mladších pěti let.

Gazu celkově sužuje nedostatek potravin i vody. Podle Světového potravinového programu OSN jsou zásoby potravin a vody „prakticky nulové“ a hrozí nebezpečí hladomoru. Základní potraviny, jako je mouka, vejce či mléčné výrobky nyní nejsou k dostání ve většině obchodů a vaření není možné kvůli nedostatku paliv. V severní Gaze nefungují kvůli nedostatku zásob žádné pekárny. OSN uvedla, že lidé v nouzi jedí syrovou cibuli a lilek.

Bombardování na „bezpečném“ jihu

„Ačkoli se často v médiích píše, že jih je bezpečná oblast, bohužel velmi pravidelně zde dochází k bombardování. Ve středu jsme dostali zprávu, že jeden z našich kolegů při něm zemřel,“ uvedla Velíšková z Charity.

Upozornila také na vysokou hustotu obyvatel v Gaze: „Představte si 2,3 milionu lidí na území zhruba jako Praha, z nichž se více než polovina přesunula z jedné poloviny území na druhou. Tam se snaží přečkat boje. Objem škod na infrastruktuře je přitom obrovský, odhaduje se, že na 60 % budov bylo poničeno. Zdravotnická zařízení nemají dostatek kapacit, v současnosti je v provozu sedm zdravotních středisek na jihu a dvě na severu. Zatímco před válkou bylo k dispozici zhruba 3500 nemocničních lůžek, nyní jich je asi 1400.“

Z Gazy podle Velíškové nyní prakticky nelze odejít. Za celou dobu konfliktu se podařilo dostat ven pouze jednotky lidí, z nichž většina měla cizí občanství.

„Ptejte se Hamásu“

Zoufalá humanitární situace opakovaně vedla k mezinárodní kritice Izraele. Generální tajemník OSN António Guterres již na konci října prohlásil, že v Gaze dochází k jasnému porušování humanitárního práva. Zástupci agentur OSN také publikovali vyzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, ve které označili obléhání a bombardování populace Gazy za nepřijatelné.

Ve středu pak o humanitární situaci vedli jednání poslanci Evropského parlamentu. EU uvažuje o zřízení námořního humanitárního koridoru, který začátkem měsíce navrhl kyperský prezident. Není ale jisté, kde by docházelo k vykládání dodávek, jelikož Gaza nemá v současnosti jediný funkční přístav.

Izrael kritiku nadále odmítá. „Pokud v Gaze existuje humanitární krize, viním z ní Hamás. Jestli máte nějaké otázky, ptejte se jich,“ odvětila na kritiku izraelská velvyslankyně v Británii Cipi Chotovely.

Také Benjamin Netanjahu se ostře ohradil proti kritice ze strany kanadského premiéra Justina Trudeaua, který vyzval Izrael k „maximální zdrženlivosti“. „Izrael dělá vše pro to, aby ušetřil civilisty, Hamás dělá vše pro to, aby je ohrozil. To Hamás, ne Izrael, je zodpovědný za dvojitý válečný zločin: útok na civilisty a schovávání se za nimi,“ tweetoval premiér.