Konzumace drog v čele s kokainem a konopím v Evropě dlouhodobě stoupá. Názory na to, jak naložit s konzumací i se souvisejícím organizovaným zločinem, se ale razantně liší. Aktuálně se taková debata vede v Nizozemsku.
„Mám pochybnosti o tom, jak je užívání drog přijímáno. Nemám problém akceptovat, že si lidé myslí různé věci. Nechci ale dávat banán, jablko a lajnu kokainu na stejnou úroveň tak, aby měly vládní štempl, který řekne: ‚Vše je v pořádku‘,“ prohlásil starosta Rotterdamu Ahmed Aboutaleb.
Podle Aboutaleba politici nejen v Nizozemsku, ale i v Evropě podcenili důsledky tak rozsáhlého užívání drog. Důvodem je podle něj fakt, že kokain se vždy užíval hlavně ve vyšších vrstvách společnosti, ve kterých bylo překračování zákona spíše tolerováno.
„Plány na regulaci nebo legalizaci drog (…) ignorují skutečnost, že velké skupiny mladých lidí v našich dělnických čtvrtích musí čelit [drogami způsobené] bídě, která je ničí. Fenomén uživatelů z vyšších vrstev, kteří si v pátek večer užívají lajnu, má v dělnických čtvrtích těžké následky,“ dodává Aboutaleb. Přesně to se snažila artikulovat i loňská reklamní kampaň v Rotterdamu – na plakátu byla dvě „lajny“ kokainu narýsované do tvaru kříže a slogan „Tvoje dávka je jeho poprava“.
Britský deník The Guardian staví Aboutalebovo vyjádření do kontrastu s postoji amsterdamské starostky Femke Halsemy. Ta naopak volá po regulaci prodeje kokainu. Podle Halsemy by takovéto opatření vyňalo drogu z gesce nelegálních dealerů a snížilo jejich zisky. Dle této teorie by pak taková liberalizace mohla zmírnit dopad obchodu s drogami na Aboutalebem zmiňované „dělnické čtvrti“.
Německo cestou legalizace
Aboutaleb slouží jako starosta Rotterdamu posledních 15 let a letos ve funkci končí. Před několika týdny se vrátil z návštěvy latinské Ameriky a podle svých slov by chtěl tomuto regionu poskytnout finance na boj proti nelegálnímu obchodu s drogami. Dle starosty by mnoho tamních zemědělců pěstovalo jiné plodiny, než ty využívané k výrobě drog. Místními gangy jsou k tomu ovšem nuceni násilím.
Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?
Tématu jsme se věnovali v loňské analýze, ve které Jolana Humpálová popisovala krvavý řetězec následků (nejen) evropské konzumace drog. „Můžeme mluvit třeba o různých donucovacích technikách a násilí vůči pašerákům drog. O mučení. Nakonec i o násilí, k němuž dochází na druhém konci tohoto řetězce, tedy například v Evropě. Třeba ve Velké Británii víme o dětech, které z donucení přenášejí drogy a podílí se na kriminálních aktivitách. A pak je taky zavraždí,“ řekla Voxpotu Yulia Vorobyeva, výzkumnice z Floridské univerzity.
Kokain patří v Evropě k nejčastěji užívaným drogám hned za konopím. Právě Nizozemsko vychází v průzkumech jako jedna ze zemí Evropské unie, kde má s touto drogou zkušenosti nejvíce lidí. Celkově si dlouhodobě v Evropě drží prvenství Velká Británie. Tam bylo jen před týdnem v jednom policejním zátahu zabaveno 5,7 tun kokainu.
Evropská komise loni vydala zprávu, ve které mluví o rekordním množství zabaveného kokainu. Instituce navíc slibuje posílit mezinárodní boj proti drogovému obchodu, spolupráci napříč evropskými přístavy a silnější boj proti organizovanému zločinu. Britský časopis The Economist paradoxně předloni označil Belgii za evropskou kokainovou centrálu. Obliba drogy ale vzrůstá i v Česku.
Po vzoru Nizozemska letos německý Bundestag odhlasoval legalizaci konopí ve Spolkové republice. Tamní ministr zdravotnictví Karl Lauterbach si jako jeden z dopadů takového kroku slibuje právě narušení finančních příjmů gangů. Nová legislativa má vstoupit v platnost od 1. dubna.
