Konflikty

16. 10. 2024, 06:00

Lidé upálení ve stanech, obklíčený sever. Izrael v Gaze navazuje na rok 1948

David Scharf

Izraelské bombardování pásma Gazy | Foto: Anas-Mohammed/Shutterstock
Izraelské bombardování pásma Gazy | Foto: Anas-Mohammed/Shutterstock

Izraelské jednotky v Gaze zaútočily na pozemky další nemocnice a zasáhly i uprchlické stanové městečko. Zároveň se nejen z armádních kruhů ozývají hlasy volající po etnické čistce Palestinců.

„Některé záběry z této ničivé noci jsou až příliš hrůzné na to, abychom je odvysílali,“ slyšeli diváci americké televize CNN v pondělním vysílání.

Na obrazovce přitom mezi stany šlehají plameny, na které dopadají slabé proudy vody. „Tam, kde byl dřív přístřešek pro vysídlené, dnes zuří požár,“ popisuje reportérka situaci ve městě Dajr al-Balah.

Strůjcem byla izraelská armáda, která v noci z neděle na pondělí bombardovala pozemky nemocnice Al-Aksá, na kterých se nacházelo stanové městečko plné uprchlíků.

Takový zločin jsme nikdy neviděli.

Videozáznamy, které americká televize neodvysílala, ale zaplavily sociální sítě. Ukazují hořící těla s děsivými detaily. Na jednom z nich je vidět, jak z ruky vede zřejmě napojení na kapačky. 

„Oheň byl tak silný, že je nikdo nemohl vyprostit. Uhořeli. Jejich těla se proměnila na uhel. Takový zločin jsme nikdy neviděli,“ říká na svém instagramovém účtu palestinský novinář Saleh Al-Jafarawi, který záběry z izraelských masakrů pořizuje už přes rok.

Ten poslední počtem obětí nijak zvlášť nevyčníval – podle Lékařů bez hranic při něm zemřelo pět lidí. O to drtivější následky ale přicházejí z přilehlé nemocnice.

Kromě všeobecného nedostatku léčiv, materiálů či elektřiny trpí přetížením po izraelském pozemním útoku na školní přístřešek v nedalekém Nuseiratu. Během něj zemřelo dvaadvacet lidí a osmdesát bylo zraněno.

„K tomu přidejte pacienty se závažnými popáleninami na velkých částech těla. Jejich osud je zpečetěn, zemřou. Spousta dětí a žen s popáleninami zemře, taková je místní realita,“ popsal pro Al Jazeeru britský doktor Mohammed Tahir, který v nemocnici dobrovolničí.

„Je to jako hororové představení. Už mi to ani nepřipadá jako reálné.“

Izraelská armáda označila útok na stany civilistů za „přesný“ – na pozemcích se údajně nacházelo řídicí centrum Hamásu. K tomuto tvrzení však nepřinesla žádné důkazy.

Pod dohledem dronů a sniperů

Zatímco stupňující se útoky v centrální části Gazy vyvolávají obavy, k ještě horší situaci se schyluje na severu pásma.

Tam od začátku října nepřijíždějí žádné kamiony s humanitární pomocí, což znovu zvyšuje riziko jednou zažehnaného hladomoru.

Čtěte také: Rok poté. Gaza je v troskách, porážka Hamásu v nedohlednu

Izraelská armáda pak na začátku října nařídila 400 tisícům místních, ať odejdou na jih. Někteří z nich neuposlechli – i kvůli strachu z útoků na uprchlické tábory, jako byl ten v Dajr al-Balah.

Dnes tak zůstávají uvěznění ve třech městech, která IDF obléhá.

„Těsně nad ulicemi létají drony a střílí na cokoliv se pohne. Na střechách číhají snipeři a míří na všechny, kdo vykročí z domu. Mezitím vojáci a tanky postupují dovnitř tábora, demolují budovy a ničí silnice i pole,“ popsal pro magazín +972 situaci ve Džabáliji sedmadvacetiletý Mohammed Shehab.

Do města, vzniklého jako uprchlický tábor za časů Nakby, tedy prvního masivního vyhnání palestinského obyvatelstva v roce 1948, vstoupily izraelské jednotky od loňského října potřetí.

Tentokrát tvrdí, že musí zabránit přeskupení bojovníků Hamásu a proto musí odříznout sever pásma od Gaza City v centrální oblasti.

Návrh vysloužilých armádních velitelů volá po etnické čistce.

Brutální ofenziva začala necelý týden poté, co z izraelské vlády začaly přicházet zprávy o jednání nad takzvaným „plánem generálů“. Návrh, pocházející od skupiny vysloužilých armádních velitelů, volá de facto po etnické čistce na severu Gazy.

Plán veřejně podporují členové izraelského parlamentu a například intelektuálové z think tanku Moshe Dayan Center spojeného s Telavivskou univerzitou.

Palestinci ze severu Gazy se tak obávají, že izraelské plány protknuté dehumanizačním jazykem a genocidními záměry se už poněkolikáté promění v realitu.

Jako Náhorní Karabach?

Výše uvedený postup zapadá do Izraelem deklarovaného cíle v Gaze. Byť jej formuluje velmi vágně, premiér Benjamin Netanjahu volá po kombinaci vojenské kontroly IDF a místní samosprávy – tedy stejně jako na Západním břehu.

I tam však šedesát procent území, nazvaných podle dohod z Osla jako Oblast C, plně kontroluje Izrael.

Zástupci osadnické krajní pravice v izraelské vládě už od ledna veřejně prohlašují, že by v Gaze rádi zřídili osady. „Pokud nechceme další 7. říjen, musíme se vrátit domů a znovu ovládnout půdu,“ tvrdil už začátkem roku ministr financí Becal’el Smotrič.

„Kde nejsou osady, tam panuje teror,“ opakoval svůj záměr v srpnu.

Novinář Aluf Benn z deníku Haaertz pak předpovídá, že se Netanjahuova vláda pokusí se severem Gazy realizovat, co provedl loni na podzim Ázerbajdžán i za pomoci izraelských zbraní s arménským obyvatelstvem Náhorního Karabachu – všechny vyhnat.

Zásadním rozdílem však nejspíš bude skutečnost, že při etnické čistce arménské enklávy zemřely necelé dvě stovky vojáků a pětadvacet civilistů. Oproti tomu v Gaze bylo od loňského útoku Hamásu na jih Izraele zabito přes 42 tisíc lidí. Údaje pochází od místního ministerstva zdravotnictví, jehož čísla považují za důvěryhodné i izraelské tajné služby.

Dosavadní postup a diskutované plány tak mají blíž k vyhnání Palestinců během vzniku státu Izrael – Nakbu provázely masakry páchané sionistickými silami. Tehdy si vyžádaly 15 tisíc mrtvých.

Témata: Gaza, Izrael, Konflikty, Palestina