Politickou letargii v Rusku chce rozhýbat nová partaj. Má blízko ke Kremlu a cílí na loajální střední třídu. Uspět může pouze tehdy, pokud jí ruský režim pomůže.
Za necelý měsíc se v Rusku odehrají volby. V porovnání s klíčovým hlasováním v příštím roce, kdy by obyvatelé válčící země měli rozhodnout o nové hlavě státu – lépe řečeno stvrdit Vladimira Putina u moci –, budou zářijové volby méně zajímavou událostí.
Během takzvaného jednotného hlasovacího dne, který se ovšem v Moskvě roztáhne na dny tři, si budou voliči ve čtvrtině ruských regionů vybírat zastupitele od té nejnižší lokální úrovně po tu nejvyšší regionální. Ve čtyřech oblastech proběhnout ještě doplňující volby do Státní dumy.
Nejzajímavější souboj mezi vládní mocí a systémovou opozicí – neplést se skutečnou opozicí, ta byla už dávno z jakýchkoliv voleb vyloučena – proběhne v Chakaské republice na jihu Sibiře.
Pro rozvoj Ruska jako progresivního, suverénního, národně orientovaného a demokratického státu se právě vytváří tým nových politických lídrů.
Nynější komunistický gubernátor Valentin Konovalov bude bránit svůj post před kandidátem prokremelské partaje Jednotné Rusko a účastníkem aktuálního konfliktu na Ukrajině Sergejem Sokolovem. Perličkou tamní volební kampaně je, že Konovalova podpořil Vladimir Štygašev, významná regionální politická autorita, jež nedávno přešla z Jednotného Ruska ke komunistům.
Zbytek jsou už jen pikantérie pro politology a zanícené zájemce o dění v Rusku. Volby se budou konat i v samotné metropoli. Nicméně proti současnému moskevskému starostovi Sergeji Sobjaninovi nebude stát žádný významný konkurent, pouze necharismatičtí poslanci Státní dumy a vnuk šéfa komunistů Leonid Zjuganov.
Hlasování by se mělo uskutečnit také na loni Ruskem anektovaném území Ukrajiny: v Doněcku, Luhansku, části Chersonské oblasti a Záporoží. Kvůli pokračujícímu ozbrojenému konfliktu není jasné, jakým způsobem budou volby probíhat. I pokud odhlédneme od skutečnosti, že odtržení těchto oblastí od Ukrajiny neuznává mezinárodní společenství, lze pochybovat, že půjde o svobodné a rovné kandidátské klání.
Čtěte také: „Systém propadá panice.“ Čeho se Kreml bojí? Ruská politoložka o mobilizaci, volbách a rozkolu ve vládě
Podle volební komise se hlasování na anektovaných územích zúčastní pouze ruské parlamentní partaje: Jednotné Rusko a kvazi opoziční Spravedlivé Rusko, komunisté, národovecky populistická Liberálně demokratická strana Ruska a liberálně se tvářící Noví lidé. Přičemž kvůli bezpečnosti kandidátů, aby se nestali cílem ukrajinských orgánů, zatím nejsou zveřejněna jejich jména.
Na zabraných územích budou moct lidé hlasovat přímo ve svém obvodě, druhou možností je navštívit některou z volebních místností v Rusku. Například vedení města Podolsk v Moskevské oblasti láká voliče z anektovaných lokalit k urnám týden před oficiálním termínem hlasování. Šéfy k Rusku připojených regionů budou následně volit zastupitelské orgány. Očekává se, že k žádným změnám ve vedení těchto oblastí nedojde.
I tento povrchní vhled do zářijových ruských voleb může stačit jako ilustrace ustrnutí politického života v Rusku. Největší emoce vyvolává střet kremelské státostrany s komunisty o „bohem zapomenutou oblast“. Ruskou politiku by však chtěla rozvířit nová politická strana. Má mladého lídra a nepřekvapivě i blízko ke Kremlu.
Nová partaj na horizontu
V polovině června ruské ministerstvo spravedlnosti obdrželo žádost o registraci politické strany s názvem Lídři Ruska. Ačkoliv letos zdaleka nejde o první partaj, jež se chce ukotvit na tamní politické scéně (od března do srpna jich žádalo o registraci deset), Lídři Ruska mají velkou šanci překonat všechny právní nástrahy a dostat od režimu posvěcení. Pokud k tomu skutečně dojde, půjde o první nově zaregistrovanou stranu od roku 2020.
Strana Lídři Ruska se profiluje jako pravicová strana cílící na proputinskou střední třídu. Tedy na elektorát, který je loajální k vládnímu režimu, nicméně v současné ruské „gerontokracii“ nevidí své zastoupení a politické favority.
„Západní svět ukázal svůj vztah k Rusku, proto musíme upevnit naši zemi zevnitř. Pro rozvoj Ruska jako progresivního, suverénního, národně orientovaného a demokratického státu se právě vytváří tým nových politických lídrů,“ hlásá na oficiálním webu partaje její předseda Dmitrij Nazarov. „Rusko sílí a my chceme vynaložit všechno úsilí, abychom pomohli,“ dodává.
Založení strany bylo údajně dohodnuto s vysoce postaveným pracovníkem prezidentského úřadu Sergejem Kirijenkem.
Podle ani ne čtyřicetiletého politika je cílem strany posílení suverenity, vytvoření nezávislého finančního systému a „osvobození ruské centrální banky od zahraničního vlivu“. A také rozvoj ekonomiky a obranného potenciálu Ruska, růst profesionalismu a prestiže ruské armády. „Budeme pokračovat ve směřování nastoleném Vladimirem Vladimirovičem Putinem k upevnění země,“ stojí na stránce Lídrů Ruska.
Přestože se partaj profiluje jako pravicová, požaduje nejen rozšíření sociální pomoci obyvatelům, ale také přehodnocení privatizace z 90. let a zabránění privatizaci nové. To jsou témata, s nimiž v Rusku operují spíše subjekty na levé straně spektra. Proti revizi privatizace se přitom pravidelně vyjadřuje Vladimir Putin, protože by to poškodilo nejen jeho režim, ale primárně jemu spřízněné oligarchy.
Předseda strany Nazarov se prezentuje jako „podnikatel s bohatými zkušenostmi s řízením velkých podnikatelských projektů, se státní službou a s několika realizovanými dobročinnými projekty“. Tvrdí, že za jeden z nich „obdržel medaili a uznání od prezidenta Ruské federace“. To je ale pouze část pravdy.
Předseda strany Lídři Ruska Dmitrij Nazarov / Foto: https://lidros.ru/
Otec Dmitrije Nazarova Jurij má přes svou obchodní partnerku blízko ke Kremlu. Co je ale důležitější, Nazarovova strana se nazývá stejně jako projekt vysoce postaveného úředníka Kremlu, řídícího vnitřní politiku, Sergeje Kirijenka. A tato shoda jistě nebude náhodná. Nazarov se stal v roce 2021 jedním z 253 finalistů Kirijenkových Lídrů Ruska – soutěže Centrálního federálního okruhu v kategorii státní správa.
Jak tvrdí ruský nezávislý web Vjorstka s odkazem na své zdroje, samotné založení strany bylo dohodnuto s vedením prezidentského úřadu, konkrétně se zmíněným Sergejem Kirijenkem.
Čtěte také: Za lepším životem do nového Ruska. Putin v tichosti kolonizuje okupovanou Ukrajinu
Známý ruský politolog a šéf organizace Politická expertní skupina Konstatnin Kalačov pro web Vjorska sdělil, že strana se může vládnímu režimu hodit k obnovení stranického pluralismu. „Nevidím, že by systém nějak zvlášť tuto stranu potřeboval, neboť bude brát hlasy voličů Jednotnému Rusku. Navíc, jako funkční projekt už existují Noví lidé. Vznik dalších stran má smysl pouze tehdy, pokud bude zrušen zákaz na vytvoření předvolebních bloků,“ upřesňuje Kalačov.
Ambice bez šance
„Zprávy o této straně se objevily krátce po setkání Vladimira Putina s vítězi zmíněné soutěže z jednotlivých ročníků a po zasedání dozorčí rady platformy Rusko – země možností. Právě pod ni spadají různé vzdělávací a personální projekty. Myslím si, že zakladatelé strany prostě chtěli využít tuto agendu,“ poodhaluje pro Voxpot pozadí zrodu „Lídrů“ Viktorija Fedosovová, zástupkyně ředitele Institutu strategických výzkumů a prognóz Ruské univerzity družby národů.
Ruská politoložka se domnívá, že strana byla založena zdola z iniciativy těch účastníků soutěže, kteří nedostali žádnou pracovní nabídku nebo ocenění.
„Strana nemá svůj vlastní, autentický program. Progresivní kurz má i jedna z platforem Jednotného Ruska. Kromě toho, v Rusku již existuje strana zaměřená na podnikatele – Noví lidé. A vůbec, vítězové a finalisté soutěže se už zapojili do práce existujících významných politických stran v souladu se svými politickými preferencemi,“ vysvětluje expertka.
Vytvoření projektu Lídři Ruska odpovídalo záměru Vladimira Putina na obnovu elit a rozšíření počtu vysoce profesionálních kádrů.
Podle Fedosovové bude pro Lídry Ruska takřka nemožné konkurovat Jednotnému Rusku. Slabě vypadají i další politické ambice jejího šéfa. Nazarov v červenci oznámil, že plánuje kandidovat proti Vladimiru Putinovi v prezidentských volbách.
„Podpora Jednotného Ruska během covidové pandemie a zvláštní operace na Ukrajině vzrostla až o 10 %. Pokud se v roce 2019 pohybovala okolo 29 %, nyní má 38 %. A co se týče Nazarovovy kandidatury, tak to je vůbec nesmysl. Putinova popularita je nejvyšší za celou dobu jeho prezidentství. Jeho znovuzvolení je pouze otázka času,“ tvrdí ruská politoložka a dodává, skutečný politický smysl v založení strany Lídři Ruska nevidí.
Putinovi lídři
Projekt, na nějž se ve svém názvu odkazuje partaj Lídři Ruska, vznikl v roce 2017 coby personální celoruská soutěž. Jde o Kremlem organizovaný a stimulovaný sociální výtah umožňující talentům proniknout do státní správy, politiky a byznysu. Viktorija Fedosovová se v roce 2020 dostala do jeho užšího finále v kategorii politika a pro Voxpot tento program popsala.
„Lídři Ruska vznikli jako soutěž pro manažery z podnikatelského prostředí i státní správy a pro zakladatele dobročinných organizací. Zájemce nesmí být starší 55 let a musí mít nejméně dvouletou zkušenost s vedením. Vítězové tohoto konkursu mají možnost absolvovat kurzy na Vysoké škole státní správy,“ říká ruská politoložka. „Jde skutečně o jistý inkubátor politických elit. Na Vysokou školu státní správy se dostanou jen ti nejlepší. Univerzitě se přezdívá škola gubernátorů,“ poznamenává.
„Na 200 absolventů tohoto vzdělávacího programu dostalo místo v různých státních strukturách. Stali se z nich ministři nebo náměstci federálních ministrů, gubernátoři či vicegubernátoři, ředitelé nebo náměstci šéfů federálních a regionálních rezortů či služeb,“ vyjmenovává.
Čtěte také: Zpackaná protiofenzíva? „Chce to ještě čas,“ míní analytik
Později došlo k rozšíření soutěže, a tak účastníci nyní testují své schopnosti i v kategoriích věda, politika nebo například média. Zahraniční zájemci mají svou speciální kategorii, obdobně jako studenti.
Jak Fedosovová popsala, adepti nejdříve absolvují testy základní gramotnosti. Poté pro ně dle dané kategorie porotci vybírají konkrétní praktické úkoly. Hodnotí se třeba rychlost rozhodování, řešení nestandardních vědeckých či manažerských situací, komunikační schopnosti, včetně komunikace s voliči nebo obchodními partnery. „Byla to zkrátka velmi zajímavá zkušenost. Několik dní od rána do večera ti, kteří prošli předběžným výběrem a přijeli ze všech regionů Ruska, mezi sebou soutěžili ve vysoce konkurenčním prostředí. Museli ukázat své nejlepší vlastnosti, a to včetně odolnosti vůči stresu,“ vzpomíná Fedosovová.
Ruská politoložka říká, že vytvoření projektu odpovídalo záměru Vladimira Putina na obnovu elit a rozšíření počtu vysoce profesionálních kádrů, které chtějí pracovat pro blaho společnosti. „Dá se skutečně říct, že jde o kádrový inkubátor,“ dodává Viktorija Fedosovová.
