Líné do Amazonu, ostatní na volejbal: Jak se Kojetín pustil do rozvíjení regionu

Starosta Leoš Ptáček má plán. Do šestitisícového města, které podobně jako mnohá další čelí vylidňování, chce přilákat mladé a vzdělané obyvatele. Vedle „nádherné sportovní haly“ a antukového areálu, ze kterého prý „padá Brňákům brada“, má k tomuto cíli přispět ještě jedna hala. Ta se aktuálně staví na pěti hektarech v areálu bývalého cukrovaru v jižním cípu města. Letos v září Česko obletěla zpráva, že si tuto čtyřpatrovou budovu od developera Accolade pronajme firma Amazon.

S Leošem Ptáčkem se setkáváme v jeho kanceláři, na kterou shlíží busta Masaryka. Zájem novinářů o jeho město je prý v posledních měsících velký. „Je to dáno dynamickým vývojem v Kojetíně. Od té doby, co se starám o investice, jsme masivně zainvestovali do občanské vybavenosti. Začal jsem jako radní, a teď jsem si řekl, že chci dělat starostu. Tak se to stalo,“ vysvětluje sebevědomě Ptáček.

Přiznává, že město od roku 1989 čelilo mnoha problémům. Vedle zmíněného vylidňování či nedostatku lékařů za ně prý může i nepovedená transformace a zánik místního cukrovaru. Ten jeho britsko-francouzští majitelé v roce 2008 za dotace zbourali, aby nadále nepřispíval k nadprodukci cukru v EU. „Vrchol je, když někdo ve Francii rozhodne, že prostě zruší ziskovou fabriku na základě dohody, které našinec nerozumí. Nás to pouze zasáhne, my tomu jenom přihlížíme,“ vzpomíná trpce Ptáček.

Kojetín se dlouhodobě potýkal s nelichotivou pověstí města, v němž žije hodně Romů a drogově závislých. Objevil se i na mapě sociálně vyloučených lokalit.

Věří však, že se vývoj ve městě – i jeho zásluhou – obrací k lepšímu. To podle něho dokazuje mimo jiné raketový růst cen nemovitostí, které se díky atraktivitě města v posledních čtyřech letech zvýšily trojnásobně. O koupi brownfieldu po cukrovaru před třemi lety projevila zájem česká developerská společnost Accolade, která na něm chce vytvořit průmyslový park. Město se rozhodlo s firmou spolupracovat a „v rekordním čase“, dva roky po zahájení jednání, začal developer stavět první halu. Tu si má pronajmout právě internetový gigant.

Ti, co posedávají na náměstí

Prodavačky v občerstvení v centru města se obávají hlavně toho, že kvůli Amazonu do Kojetína přijdou zahraniční pracovníci. S menšinami už prý mají dost problémů. „Bylo by fajn, kdyby Amazon zaměstnal ty, co tu posedávají na náměstí a nechtějí pracovat,“ říkají. Ujišťuji je, že dle mých zkušeností s českým i polským Amazonem firma zahraniční pracovníky příliš nezaměstnává. Ptám se, zda by ony samy měly zájem do firmy nastoupit. „I bych tam klidně šla, práce jako práce,“ odpovídá jedna z nich. Majitelka obchodu je skeptičtější: „To nebude pro každého. Je to prý hrozná otročina.“

Obavy prodavaček z příchodu zahraničních pracovníků kopírují ty, které měli obyvatelé Dobrovíze, když se tam v roce 2014 stavěl první český amazonský sklad. Zároveň však vycházejí ze specifického místního kontextu. Kojetín se dlouhodobě potýkal s nelichotivou pověstí města, ve kterém žije hodně Romů a drogově závislých. Objevil se i na mapě sociálně vyloučených lokalit, podle které žije v Kojetíně asi 300 Romů, z nichž valná většina nepracuje.

Čtěte také: Pod bičem algoritmu: Jak Amazon řídí své zaměstnance

„Je tady hodně na první pohled sociálně slabých lidí,“ připouští Ptáčkův předchůdce Jiří Šírek, dlouholetý starosta, který je momentálně ředitelem Agrodružstva v blízkých Postoupkách. Poukazuje však zároveň na to, že problémy s místními Romy se často přeceňují. „Lidé si stěžují na Romy na náměstí. Když se jich zeptám, co jim udělali, tak nevědí co odpovědět. Mnohdy se ta bílá většina chová hůř, jsou tu třeba feťáci,“ popisuje Šírek.

Sociální problémy spojuje s tím, že město historicky neposkytovalo mnoho dobře placených míst pro kvalifikované lidi. „Byl tu drobný průmysl, hlavně zemědělsko-průmyslový. Lidé jezdívali pracovat i do prostějovského Oděvního podniku nebo do přerovských strojíren. Pak se to restrukturalizovalo, takže počet zaměstnanců ubyl a lidé si našli práci v místních firmičkách.“ popisuje zdejší pracovní trh Šírek, který je také kronikářem města.

Kvůli nedostatku kvalifikovaných míst se i on snažil do Kojetína přilákat investory. Amazon se však velikostí poněkud vymyká jeho původní představě: „Představoval jsem si někoho, kdo zaměstná 20–30 lidí. A nakonec se tu objeví taková globální společnost, o které člověk slýchal v televizi,“ diví se Šírek.

Čtěte také: Amazon v Česku: Na vyšší platy zapomeňte, hlavně být blízko dálnice do Německa

Kde sehnat lidi, to je ta otázka

Rozestavěný kojetínský sklad Amazonu stojí na okraji města, mezi polem, solární elektrárnou a proslulým kojetínským lihovarem. V blízké ohradě se pasou kozy. Budova nepůsobí velikostí tak impozantně jako její dobrovízská sestra. Zaměstná také přibližně dvakrát méně lidí. I tak se však místní ptají, kde požadovaných 2000 zaměstnanců najde.

Jejich nábor totiž začíná v době, kdy nedostatek zaměstnanců (nejen) v okolí Kojetína činí firmám značné starosti. „Obecně nejsou lidi, hlavně na manuální profese, zemědělství, dopravu, drobná řemesla,“ popisuje bývalý starosta Šírek. „Lidi v regionu mají obavy z toho, že když se Amazon rozjede, tak díky mzdové politice a všem benefitům stáhne lidi. Je to obava velké části podnikatelů a firem.“

Kvalitní investor by měl nabízet práce nejenom ve skladu, ale například i ve vývoji či středním managementu.

Amazon se naopak nedostatku zaměstnanců neobává. „V Dobrovízi je nezaměstnanost nižší než v Kojetíně, a přesto jsme provoz schopni naplnit,“ poukazuje mluvčí firmy Miroslava Jozová. Dodává, že firma k náboru zaměstnanců využije dva osvědčené nástroje. Prvním z nich je konkurenceschopná mzda, která aktuálně činí na hodinu 182 korun pro řadové a 225 korun pro vedoucí zaměstnance. Druhým je svážení pracovníků z okolních obcí zdarma autobusy – dle aktuálních informací v okruhu 45 minut jízdy.

Čtěte také: Daně podle Amazonu. Exkluzivní univerzitní studie ukazuje, jak se dá s účetnictvím nadnárodních gigantů čarovat

Starosta Leoš Ptáček připouští, že Amazon, jedna z nejbohatších firem na světě, představuje pro místní firmy platovou konkurenci. Problém v tom však nevidí. „Zaměstnavatel buď těm lidem přidá a udrží je, anebo zanikne, to se nedá nic dělat,“ pokyvuje smířeně. Za dobře placenou práci pak podle starosty musí každý očekávat určitý dril. „Tam to není sranda, tam je všechno tak, jak má. Já s tímhle třeba nemám problém, já jim fandím, protože jsem taky zaměstnavatel,“ vysvětluje Ptáček, který v místní stavební firmě dává práci přibližně stovce lidí.

Peníze do regionu?

V hospodě U Pedyho je po poledni rušno. Na počest svatého Martina podává restaurace výtečnou husu. Hospodský Dušan si příchod Amazonu do obce chválí. „Přinese to sem peníze,“ vysvětluje svůj postoj. Následně dodává, že se starostou sedí v radě města.

Přínos peněz si od příchodu Amazonu slibuje i starosta Ptáček. „Firmy si budou přetahovat lidi na peníze, a tím si tu lidé vydělají více,“ věří. Příchod zahraničního investora je pro něj tak důležitý, že jej nechtěl ničím podmiňovat. „Abych já si tu před sebe posadil vedení Amazonu, které mi přijelo říct, že zvažují Kojetín, a diktoval si podmínky, na to jsem nebyl ve vyjednávací pozici,“ vysvětluje ve své kanceláři. Dodává, že internetový gigant si Kojetín vybral zejména kvůli jeho výhodné logistické poloze ve střední Evropě a blízko dálnice. „Kojetín je jim jedno, tohle je v Seattlu schvalované jako Brno,“ podotýká.

I kvůli vzdálenosti Seattlu od Kojetína se starostův záměr neobejde bez rizik. „Nejlepší investor je takový, který je již k městu nějak vázán, například tam rozvíjí svůj vlastní podnik, nebo je tamním rodákem,“ vysvětluje Radim Perlín, doktor Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, který se zaměřuje na rozvoj venkova. Jinak prý hrozí, že se investor z města odstěhuje, když pro něj přestane být výhodné, jako to Amazon udělal například v případě amerického Coffeyvillu. Perlín dodává, že kvalitní investor by měl nabízet práce nejenom ve skladu, ale například i ve vývoji či středním managementu.

Čtěte také: Víkend nebude, trh si žádá počítače. Jak tchajwanský obr vyrábí kalifornské značky v pardubické Tesle

Tuto podmínku naopak Amazon, aspoň dle avizovaných záměrů, splnit může. Odborníci s vysokoškolskou kvalifikací by podle mluvčí korporace Miroslavy Jozové měli tvořit až čtvrtinu z celkových 2000 zaměstnanců. „Společnost již zahájila nábor pracovníků pro nové distribuční centrum – od inženýrů přes IT profesionály, provozní manažery, odborníky na bezpečnost až po HR specialisty,“ vyjmenovává Jozová.

Další riziko však spočívá i v samotné velikosti Amazonu. „Velcí zaměstnavatelé jsou ošemetní hráči, protože zakřivují místní prostředí. Vyšší mzdy mohou přilákat relativně kvalifikované lidi na nepříliš sofistikovanou práci. Tím ochudí region o vnitřní potenciál, který by mohl být využitý jinde,“ vysvětluje Perlínův kolega z PřF UK Jiří-Jakub Zévl. Při posuzování investičních záměrů by proto města měla brát v potaz i další věci. „Nabídne investor subdodavatelství místním firmám? Přinese nějaké specifické know-how?“

Ostražitější přístup k investorům má po zkušenosti s naddimenzovanými projekty i starosta Boru u Tachova Petr Myslivec. „Dnes se snažíme s investory jednat. Požadujeme, aby se finančně podíleli na rozvoji infrastruktury. Že přijdou a přinesou nové pracovní příležitosti, již není pro tento region důležité. Důležitá je infrastruktura pro jejich zaměstnance i pro místní lidi,“ popisuje. Dodává, že kvůli velké průmyslové zóně poblíž města dnes v okolí Boru chybí zaměstnanci nejenom v menších firmách, ale i ve veřejných službách, například u policie.

Zda se Leoši Ptáčkovi podaří těmto problémům vyhnout a udělat z Kojetína město pro vzdělané lidi, uvidíme v dalších letech. „Nechci, aby to vyznělo pesimisticky, je dobré mít ideu. Pokud se ji podaří zrealizovat a bude to fungovat, jak si město představuje, tak proč ne,“ uzavírá smířlivě Jiří Šírek.