Lithium, které je klíčové pro výrobu baterií, a tedy uchovávání energie, se stalo symbolem zelených technologií. Nedávné masové protesty a blokády silnic proti stavbě lithiového dolu v Srbsku ale poukazují na to, že takové chápání udržitelnosti zdaleka není přijímáno všemi.
V týdnech po skončení summitu COP26 v Glasgow, který se konal v první polovině listopadu a byl největším klimatickým jednáním za poslední dva roky, by se mohlo zdát, že cesta za udržitelným zítřkem bude trnitá, ale je jasná. Jedním z mnoha výsledků konference byl také závazek 38 států a mnoha dalších územních jednotek i investorů a korporací rapidně urychlit přechod na vozidla s nulovými emisemi.
Rozvojové země se zavázaly k tomu, že veškeré prodané vozy budou mít nulové emise do roku 2040, a rozvinuté země, mezi nimiž Česko ovšem nebylo, nejpozději do roku 2035. Stejně tak se ale k závazku nepřipojily ani velké automobilové trhy, jako jsou Spojené státy, Čína, Německo, Jižní Korea a Japonsko, ani dvě největší automobilky Toyota a Volkswagen.
Co však chybělo nejen v závazku, ale ve většině pokusech o řešení klimatické krize na mezinárodní úrovni, je důraz na nutnost snížení globální poptávky. Prodej aut meziročně dál poroste, ačkoliv se tento trend mírně zpomaluje. Doprava odpovídá 32 % všech emisí CO2 vyprodukovaných v EU, a je tedy nejvíce znečišťujícím sektorem. Z toho 72 % tvoří silniční doprava, která je ze 60,2 % tvořena osobní automobilovou dopravou. Ačkoliv se v jiných sektorech daří snižovat emise CO2, v dopravě došlo jen k velmi malým změnám – jakékoli snížení emisí díky nárůstu prodeje elektromobilů bylo vyrovnáno expanzí prodeje automobilů typu SUV. Ty znečišťují výrazně víc než běžné automobily.
Z nálezu jadaritu se vyklubala trefa do černého kvůli jeho ideálnímu složení a neobvykle vysokému obsahu lithia.
Na základě prohlášení z COP26 a podobných konferencí by se tak mohlo zdát, že k řešení klimatické krize stačí nadále podporovat prodej elektromobilů a doufat, že se k těmto iniciativám postupně připojí velké automobilové státy i milovníci SUV. Obecně se předpokládá, že s časem bude klesat cena elektromobilů, a tím se zvýší jejich konkurenceschopnost v porovnání s jinými typy vozidel. Podle některých odhadů se má jejich výrobní cena vyrovnat už v roce 2024.
K tomu jsou však nutné baterie z lithia, ze kterého se kvůli obrovskému nárůstu v poptávce po elektromobilech i obnovitelných zdrojích stalo nové zlato. Během roku 2021 vyletěly ceny lithia nahoru a nový cenový rekord padal téměř každý den. Podobný trend se očekává i v roce 2022. Poptávka po lithiu značně převyšuje nabídku a těžařské společnosti se předhánějí v budování nových dolů. Jeden takový má vzniknout na západě Srbska poblíž hranic s Bosnou a Hercegovinou v údolí řeky Jadar, kde byla objevena překvapivě velká ložiska lithia.
Čtěte také: Jsme jen pár kroků od pohromy, státy na klimatickém summitu bojují o desetiny stupně Celsia
Supermanův kryptonit se našel v Srbsku
Rio Tinto, britsko-australská nadnárodní korporace a podle výnosů třetí největší těžařská společnost na světě, zkoumá nerostné bohatství Srbska skrze svou dceřinou společnost Rio Sava již od roku 2001. Tehdy se země otevřela mezinárodním trhům. V údolí Jadaru poblíž města Loznica pak firma v roce 2004 objevila zcela nový minerál jadarit, pojmenovaný po místní řece. Zatím není známo, že by se vyskytoval kdekoli jinde na světě.
V té době o nálezu informovala světová média i ČTK hlavně z toho důvodu, že jadarit má téměř totožné chemické složení jako kryptonit, fiktivní minerál z komiksového a filmového Supermana. Ačkoliv portál idnes.cz napsal o Srbském kryptonitu v roce 2007, že „jeho vlastnosti však zázračné nejsou“, po více než patnácti letech studií proveditelnosti a ekonomických analýz by mohlo Rio Tinto tomuto prohlášení oponovat.
Z nálezu jadaritu se vyklubala trefa do černého kvůli jeho „ideálnímu složení“ a „neobvykle vysokému obsahu lithia“. Důl Jadar, který je v současnosti jeden z největších lithiových greenfield projektů na světě, je zcela vlastněn a spravován Rio Tintem. Od nálezu jadaritu už do něj firma investovala 450 milionů dolarů z celkově přislíbených tří miliard dolarů. Podle plánů má výstavba dolu začít již v roce 2022 a trvat čtyři roky. Jeho očekávaná životnost je alespoň čtyřicet let.
Znečištění vody a půdy by ohrozilo nejen zdraví a živobytí lidí v okolí dolu, ale i velký zdroj potravy pro celé Srbsko.
Jednalo by se o největší lithiový důl v Evropě a z Rio Tinta by se stal jeden z největších producentů na světě. Srbsku je pak slibováno, že by se z něj stalo evropské centrum udržitelné energie. Navíc by měl důl k HDP země přímo přispět jedním procentem, nepřímo dokonce čtyřmi. Vytvořit má i 2100 pracovních míst během konstrukce těžního zařízení a následně 1000 míst při samotné produkci lithia.
Srbská vláda až donedávna projekt velmi podporovala a vnímala ho především jako prostředek k dalšímu ekonomickému rozvoji a posilnění své pozice na mezinárodním poli. O lithium jako strategickou surovinu projevila zájem Evropská unie, a obzvlášť pak automobilové Německo. Bývalá kancléřka Angela Merkel při návštěve Srbska v září 2021 prohlásila, že „všichni víme, jak důležité je lithium pro budoucí mobilitu a baterie“. Podle několika vůdců srbské opozice jim zas americký zvláštní vyslanec pro západní Balkán Matthew Palmer na jednání v červnu 2021 řekl, že by měli těžbu Rio Tinta podpořit a zapomenout na to, že by se snad projekt neuskutečnil. I přesto ho ale doprovázejí eskalující protesty místních obyvatel.
Těžba v obilnici
Odpor vůči projektu Jadar a Rio Tintu trvá ve větším měřítku už více než rok, kdy se obyvatelé přilehlých vesniček začali organizovat a bouřit se proti výstavbě dolu. Ta si podle Rio Tinta žádá přemístění 52 rodin a odkoupení pozemků od dalších 292 vlastníků půdy. Podle místních se ale jedná o podcenění situace, neboť by mělo být zničeno až 22 vesnic. Společnost už začala s odkupem pozemků, a to i přesto, že nezískala veškerá potřebná povolení a nedokončila studii o dopadech na životní prostředí. Na rozdíl od velkých lithiových dolů v jihoamerických pouštích se Jadar nachází v úrodné zemědělské a obydlené oblasti, takže i po odkupu pozemků bude mnoho vesnic přímo sousedit s dolem.
Oblast Jadaru je známá jako obilnice Srbska a většina zdejších obyvatel se živí zemědělstvím. Ačkoliv Rio Tinto trvá na tom, že za použití nejnovějších technologií bude dopad těžby na životní prostředí minimální, těžba lithia je náročná především na použití vody. Rio Tinto odhaduje její spotřebu 6–18 litrů za sekundu.
Důl bude vodu čerpat především z podzemních zdrojů a přepracovanou ji pak vracet do řeky Jadar, která se přes Drinu a Sávu vlévá v Bělehradě do Dunaje. Znečištění vody a půdy by tak ohrozilo nejen zdraví a živobytí místních lidí, ale i velký zdroj potravy pro celé Srbsko. Obavy z dopadu dolu jsou tedy mnohem dalekosáhlejší a petici proti jeho výstavbě podepsalo už téměř 300 tisíc lidí.
Kontroverzní zákony a blokády silničních uzlů
Situace začala eskalovat na konci listopadu 2021, kdy srbský parlament přijal dva kontroverzní zákony, které byly podle kritiků psané na míru Rio Tintu – zákon o expropriaci a zákon o referendu a národní iniciativě. Zákon o expropriaci by výrazně usnadnil vyvlastňování soukromých pozemků, které by byly prohlášeny ve veřejném zájmu. Již v červenci 2021 pak srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že se uskuteční referendum o Jadaru a že Rio Tinto získá potřebná povolení pouze tehdy, pokud v něm občané budou s projektem souhlasit. Nová podoba zákona o referendu ruší nutnou nadpoloviční účast registrovaných voličů. Nyní již žádný početní limit pro platnost plebiscitu neexistuje.
Blokády pokračují téměř každý týden a místní lidé i aktivisté slibují, že neustoupí, dokud nebude těžba lithia v údolí Jadaru zcela zakázaná.
Podle kritiků tak novela zákona usnadní manipulaci s voliči a schválení projektu Jadar. Premiérka Ana Brnabić v této souvislosti uvedla, že Rio Tinto žádnou úpravu zákonů nepotřebuje, protože veškerou zem, kterou vlastní, jim lidé prodali dobrovolně a není žádný důvod pro expropriaci.
Protestující se sešli před budovou Parlamentu již během projednávání zákonů, ale po jejich schválení oznámili blokádu Srbska. Obyvatelé údolí Jadaru spolu s environmentálními organizacemi a aktivisty zablokovali v sobotu 27. listopadu na jednu hodinu hlavní dopravní uzly napříč zemí. Následující den se pak v Bělehradě konala dosud největší demonstrace proti znečišťování životního prostředí, které se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí. Blokády pokračovaly i další sobotu, tentokrát na více než 50 místech po celém Srbsku a v ještě větším počtu. Po druhé blokádě prezident Vučić překvapivě ustoupil požadavkům protestujících, zákony nepodepsal a vrátil je k projednání.
I přes toto vítězství ale část demonstrantů vyšla blokovat silnice i třetí sobotu. Vučić následně prohlásil, že projekt Jadar nebude pozastaven, čímž potvrdil obavy části protestujících, že stažení zákonů byl jen malý ústupek před blížícími se volbami v dubnu 2022. Později dodal, že pokud by z projektu s Rio Tintem sešlo, Srbsku by hrozila sankce za porušení dohody ve výši miliardy eur. Blokády tak od konce listopadu pokračují téměř každý týden a místní i aktivisté slibují, že neustoupí, dokud nebude těžba lithia v údolí Jadaru zcela zakázaná.
Příliš vysoká daň za elektromobily
Některé z mnohých sloganů, které se na demonstracích opakují, jsou „Srbsko není na prodej“ nebo „Srbsko není kolonie“. Obě věty také pronesl Savo Manojlović, představitel iniciativy Kreni-Promeni (Vyraž-změň), stojící za blokádami silnic a peticí proti dolu, na schůzce s delegací EU v Srbsku. Tehdy jim organizace ukázala symbolické žluté karty za podporu těžby lithia v Srbsku.
Současné srbské protesty tak navazují na dlouhou tradici vzdorování koloniálnímu extraktivismu, kdy převážně nezpracované nerostné bohatství zemí globálního Jihu je těženo pro potřebu a užitek vyspělých zemí. „Důl by přinesl užitek Srbům, jako diamanty přinesly užitek Konžanům,“ řekl Manojlović pro The Financial Times. Pro protestující se tak už zcela rozplynula iluze možného ekonomického rozvoje na základě nerostného bohatství.
Stejně tak je stále více viditelná temná historie Rio Tinta jako společnosti, která tuto mocenskou nerovnost představuje. Například v květnu 2020 korporace záměrně zničila 46 tisíc let starou posvátnou jeskyni Aboriginů v Austrálii, ještě předtím však sehrála roli v občanské válce na Papui Nové Guineji v letech 1988–1989.
Rio Tinto tam těžilo ve zlatém a měděném dole Panguna, který byl tehdy jedním z nejvýnosnějších na světě. Rostoucí nespokojenost z nespravedlivě rozdělených zisků a environmentální degradace vedly k tomu, že místní obyvatelé v roce 1989 důl násilně zavřeli. Vláda Papui Nové Guineji pak vyslala proti vlastnímu obyvatelstvu vojsko, čímž byla odstartovaná občanská válka, ve které zahynulo až 20 tisíc lidí. Oba i další incidenty spojované s Rio Tintem jsou v Srbsku dobře známé a veřejně diskutované.
Odpor Srbů k projektu Jadar pokračuje i v novém roce, a ať už se důl nakonec postaví nebo ne, je to signál, že budoucnost založená na těžbě lithia nemusí být tak udržitelná ani jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Prodej aut stále roste, především extrémně znečišťujících SUV, a i kdyby všechna vozidla byla elektrická, lithium je nedostatkové a nové doly se nedaří otvírat dostatečně rychle ani hladce.
Obavy z environmentálních a společenských dopadů lithiového dolu v zemi, kde se průměrná mzda pohybuje okolo 500 eur, otevírají otázku, komu patří budoucnost tvořená elektromobily. Po dekádách chudoby, korupce a nespokojenosti Srbové odmítají důl, znečištění a vysídlení obyvatel na vlastním území – ničivé zásahy, k nimž má dojít proto, aby mohli lidé ze Západu jezdit v elektromobilech.
