Nový zákon o kritických surovinách, mezi něž patří i lithium, představila v polovině září předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Tyto vzácné nerosty jsou klíčové pro digitální a klimatickou transformaci. Přílišným soustředěním se na jejich získávání a zjednodušením celé problematiky však hrozí, že se zapomene na význam spravedlivé transformace.
„Ještě nikdy parlament nejednal o stavu naší Unie v situaci, kdy na evropské půdě zuří válka,“ zahájila šéfka Evropské komise (EK) von der Leyen svůj projev o stavu EU. Přednesla ho 14. září před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku a do historie nevstoupil jen svou smutnou premiérou – zasazením do výbuchy otřásajícího se starého kontinentu. Předsedkyně totiž zdůraznila i propojenost energetické a klimatické krize, a to včetně nutnosti nalézt společné řešení. V centru tohoto nového přístupu jsou pak kritické suroviny.
Zatímco miliony lidí po celém světě se potýkají s vysokými cenami energií, fosilní průmysl mezitím přímo těží z války.
V letošním projevu o stavu Unie (State of the Union; SOTU) předsedkyně EK vyzdvihla význam demokracie, stojící v opozici k Putinově autokracii, a také solidaritu Evropanů i odvahu Ukrajinců. Velkou část svého vystoupení pak věnovala současné energetické situaci, kterou ovlivnila evropská závislost na strategických surovinách proudících z Ruska. Od začátku ozbrojeného konfliktu EU již financovala Putinovu agresi desítkami miliard eur skrze nákup ropy a plynu. Válka tak naplno odhalila křehkost naší energetické nezávislosti.
Jako východisko z této krize vidí von der Leyen diverzifikaci zdrojů energie. Zatímco loni představoval ruský plyn 40 % dovozu, dnes už je to pouhých 9 %. Důsledkem války a energetické geopolitiky však vyletěly ceny energií do rekordních výšin.
Čtěte také: Ani „zelená“ nemusí být bezpečná. Co odhalila válka na Ukrajině o surovině budoucnosti?
Energetická krize je podle šéfky EK úzce spjata s krizí klimatickou. Vlny veder z letošního léta vedly ke zvýšené poptávce po elektřině. Sucho pak ovlivnilo fungování vodních i jaderných elektráren. To vše ve spojení s inflací nás dovedlo až do současného stavu. A zatímco miliony lidí po celém světě se potýkají s vysokými cenami energií, fosilní průmysl mezitím přímo „těží z války“, připomněla von der Leyen. Velké fosilní společnosti jako BP, ExxonMobil, Shell nebo Chevron hlásí rekordní příjmy v řádech desítek miliard dolarů.
Předsedkyně EK proto oznámila nutnost ropných, plynárenských a uhelných společností poskytnout krizový příspěvek ze svých astronomických zisků. „Skutečným problémem jsou sama fosilní paliva, nikoli jen jejich cena,“ zasadila pak problém do širšího rámce. Jak známo, spalování fosilních paliv navyšuje množství CO2 v atmosféře, což vede ke změnám klimatu.
Klima i energie řešit společně
„Na léto 2022 nezapomeneme. Všichni jsme viděli vyschlé řeky, hořící lesy, extrémní vedra,“ rekapitulovala von der Leyen ve svém projevu s tím, že klimatická a environmentální krize už dávno nejsou jen možnou katastrofickou budoucností, ale reálnou a hmatatelnou současností.
Odborníci se vesměs shodují v tom, že zvrátit tento neblahý vývoj by mohla klimaticky neutrální ekonomika. Ta předpokládá dekarbonizaci neboli rapidní snižování skleníkových plynů v atmosféře, které vznikají při spalování fosilních paliv. Transformace ekonomiky je pak založena především na její elektrizaci, tedy na upouštění od fosilních paliv ve prospěch elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Poptávka po lithiu, kobaltu či grafitu se má do roku 2050 zvýšit o téměř 500 %.
Zatímco ještě nedávno se mluvilo o ceně obnovitelných zdrojů jako o hlavní překážce na cestě k udržitelnosti, dnes je většina energie z větrných či solárních projektů levnější než z uhelných elektráren. Nyní ale postupně vyplývají na povrch další problémy spojené s elektrizací ekonomiky, a to především nedostatek surovin, bez nichž se tento proces neobejde.
Zelená a digitální transformace ve světě výrazně zvýší zájem o suroviny jako třeba lithium, které je klíčové pro výrobu baterií – ať už do mobilů a počítačů nebo do elektrických aut. Poptávka po lithiu, kobaltu či grafitu se má podle některých odhadů do roku 2050 zvýšit o téměř 500 %. Jiné odhady dokonce uvádějí, že v případě lithia může jít v Evropě o nárůst až o 3535 %. I v kontextu války na Ukrajině a otázky energetické suverenity se tak Evropa postupně probouzí do nové éry geopolitiky nerostných surovin.
Klimatická i energetická krize tedy vyžadují společné řešení. Předsedkyně EK citovala evropský plán REPowerEU z května letošního roku, který má za cíl ukončit evropskou závislost na ruských fosilních palivech a soustředit se na obnovitelné zdroje energie. Plán byl ovšem kritizován environmentálními organizacemi, mimo jiné i pro svůj důraz na zkapalněný zemní plyn (LNG), a na stole byla i nevyřešená otázka, kde vzít suroviny potřebné pro řešení této krize. A právě to má změnit nový zákon.
Kritické suroviny a zelená budoucnost
Jako odpověď na současnou energetickou situaci pak Ursula von der Leyen ve Štrasburku představila návrh zákona o kritických surovinách. Za ty jsou považovány nerostné zdroje, které jsou zásadní pro evropskou ekonomiku i pro její digitalizaci a transformaci směrem ke klimatické neutralitě.
EU zveřejňuje a průběžně aktualizuje seznam kritických surovin, které jsou takovým způsobem významné, a vyhodnocuje rizika dodavatelského řetězce. Na seznamu se tak kromě lithia objevují také boritany, kobalt, hořčík, grafit nebo vzácné zeminy, u kterých jsou rizika dodávek jedny z nejvyšších.
Navrhovaný zákon o kritických surovinách redukuje význam energetické transformace na pouhou otázku nabídky a dominance trhu.
Čína dominuje lithiovému trhu. V roce 2021 tato východní velmoc vyprodukovala 79 % všech lithium-iontových baterií na trhu a zpracovává 60 % světového lithia. Podle von der Leyen je tedy nutné zabránit přechodu ze závislosti na ruských fosilních palivech na závislost na čínském lithiu. Cílem je, aby se v Evropě vyráběly dvě třetiny baterií, které kontinent potřebuje. Kontrola trhu však zdaleka není jediným problémem kritických surovin.
„Lithium a vzácné zeminy se brzy stanou důležitější než ropa a plyn. Jen naše potřeba vzácných zemin se do roku 2030 zpětinásobí. A to je dobré znamení!“ uvedla předsedkyně EK ve svém projevu. Podle ní jsou tyto ukazatele zároveň i důkazem toho, jakým tempem naplňujeme cíle Zelené dohody pro Evropu. „Problémem je pouze to, že v současnosti téměř celému trhu dominuje jedna jediná země.“
Čtěte také: Lithiová horečka a temná strana udržitelnosti: proč Srbové blokují mosty a silnice
V lednu letošního roku měla začít v Srbsku výstavba největšího lithiového dolu v Evropě, který by uspokojil poptávku kontinentu alespoň na následujících 15 let. Těžba lithia v západním Srbsku ale byla důrazně kritizována místními obyvateli i environmentálními aktivisty. Po masových protestech mezi listopadem a prosincem loňského roku, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí, byl nakonec projekt oficiálně zrušen srbskou vládou.
Lithiové doly, které vyžadují velké množství vody, se mají budovat i v dalších evropských zemích, například v Portugalsku. I tam se ale setkávají s odporem veřejnosti a s obavami, že přispějí k ještě většímu suchu. Lze tedy očekávat, že přijetí zákona o kritických surovinách bude znamenat nejen větší důraz na evropskou těžbu, ale i nové protesty, tentokrát napříč celým kontinentem.
Dekarbonizace je bezesporu nezbytně nutná pro řešení klimatické krize, avšak zjednodušování problémů, které před námi leží, může být kontraproduktivní. Ačkoliv byl letošní projevu o stavu Unie předsedkyně von der Leyen v mnoha ohledech historický, navrhovaný zákon o kritických surovinách redukuje smysl energetické transformace na pouhou otázku nabídky a dominance trhu.
Současná vize tak zcela ignoruje významný (a globální) odpor k těžbě. Zapomínání na spravedlivou transformaci, snižování energetické spotřeby a na ostatní environmentální ukazatele, neboť nejde jen o CO2 v atmosféře, může vést k další polarizaci společnosti.
