Lula převzal zemi, kterou nepoznává. Chce zlepšit vztahy doma i v zahraničí

První den letošního roku se stal rovněž prvním dnem třetího Lulova mandátu. A nebyl to rozhodně start bezstarostný, protože Brazílie v těch dnech jako by napodobila události, jež otřásly před dvěma lety Spojenými státy. Také v největším jihoamerickém státě se totiž podporovatelé poraženého prezidentského kandidáta, v tomto případě Jaira Bolsonara, pokusili o státní převrat, když vzali útokem budovu Kongresu. Jejich cílem byl i prezidentský palác a Nejvyšší soud.

Fyzickému napadení nejvyšších institucí v zemi předcházely týdny protestů obyvatel nespokojených s výsledkem hlasování. Ti mimo jiné požadovali zveřejnění zdrojového kódu brazilského volebního softwaru. Pokus o puč však nepodpořil ani sám Bolsonaro, ani armáda, na kterou radikálové zčásti spoléhali, a policii se podařilo asi po třech hodinách dostat situaci pod kontrolu.

Nastupující prezident následně tvrdě zkritizoval bezpečnostní složky i svého předchůdce, potrestal osoby spojené s pokusem o převrat (ve funkci skončil například ministr vnitra) a dočkal se masivní zahraniční podpory. Nejen z Latinské Ameriky, ale i ze Spojených států a Evropy.

Impresentable ataque a los tres poderes del Estado Brasilero por parte de bolsonaristas.

El gobierno de Brasil cuenta con todo nuestro respaldo frente a este cobarde y vil ataque a la democracia.

— Gabriel Boric Font (@GabrielBoric) January 8, 2023

„Skutečný hlad v Brazílii neexistuje“

Hned první měsíc tak Lula ukázal, jak obtížná práce čeká zkušeného levicového politika, který když prezidentské křeslo v roce 2010 opouštěl, těšil se až neuvěřitelně vysoké (90procentní) podpoře brazilské populace. Úspěch si syn negramotných rodičů, který se stal první hlavou státu vzešlou z dělnické třídy, získal především ekonomickými reformami. Ty z chudoby vyvedly přes 20 milionů Brazilců. Jenže těžce rozpolcenou zemi, kterou Lula převzal po svém předchůdci Bolsonarovi, možná ani on sám teď nepoznává.

Silně polarizované zemi dává Lula signály, že – jak zmínil ve svém povolebním projevu – neexistují žádné dvě Brazílie.

Brazílii tvrdě zasáhla covidová pandemie, kterou Bolsonaro ve stylu svého velkého vzoru Donalda Trumpa často zlehčoval nebo o ní šířil dezinformace. Výsledkem je kromě 700 tisíc obětí také obrovský sociální dopad, kdy se podle humanitární organizace Oxfam pod hranici chudoby navrátilo přes 3,5 milionu tamních obyvatel, a v součtu jich takto trpělo okolo 16 milionů.

Podle stejné organizace se pak v zemi loni s hladem potýkalo až 33 milionů lidí, které tehdejší prezident navíc popudil výrokem o tom, že „skutečný hlad v Brazílii neexistuje“. I přes navýšení sociálních dávek o 50 % tak nakonec Bolsonaro u nejchudší části brazilské populace ve volbách prohrál.

Čtěte také: Brazilský „útok na Kapitol“: Demokracie obstála, společnost je ale extrémně rozdělená, říká expert

Lula tak znovu zavedl programy zaměřené na podporu bydlení pro lidi s nízkými příjmy, zajistil navýšení dodávek pitné vody nebo finanční pomoc rodinám v nouzi. A obnovil činnost Národní rady pro potravinovou a nutriční bezpečnost zrušenou za vlády jeho předchůdce.

„I když lidé říkají, že Lula je zloděj, za jeho vlády jsme si mohli koupit lepší televizi, chudí si mohli dovolit auto a financovat ho. Vzdělání bylo o něco kvalitnější, měli jsme nějaké výhody,“ řekla AP Fernanda Gomes, obyvatelka Ria de Janeira, ještě před druhým kolem voleb. Šlo o narážku na vleklý soudní proces, kdy byl v roce 2017 Lula nepravomocně odsouzen za korupci a praní špinavých peněz k 9,5 roku za mřížemi.

V lednu 2018 odmítl soud jeho odvolání a trest mu navýšil na 12 let, aby za mřížemi nakonec strávil 19 měsíců a v listopadu 2019 byl propuštěn. Předloni v březnu pak Nejvyšší federální soud Lulu zprostil obžaloby z důvodu podjatosti soudce, který se později stal ministrem spravedlnosti v Bolsonarově vládě.

Kroky ke smíru i ekonomická dilemata

Před staronovou hlavou státu tak s návratem do funkce stojí značné výzvy na domácí i zahraniční frontě. Silně polarizované zemi dává Lula signály, že – jak zmínil ve svém povolebním projevu – „neexistují žádné dvě Brazílie“. Když tak v únoru stát Sao Paulo zasáhly silné deště a povodně si vyžádaly na 60 obětí, prezident neváhal vyrazit na místo společně s guvernérem státu Tarcísiem Gomesem de Freitasem. Ten přitom patřil k nejvěrnějším Bolsonarovým spojencům a Lulu během kampaně tvrdě kritizoval.

Prezident Lula a jeho argentinský protějšek Fernández oznámili, že v příštích desetiletích by mohla v regionu vzniknout měnová unie.

Stejně tak podaná ruka agroprůmyslu, pevné součásti Bolsonarova tábora, se při Lulově návštěvě Číny ukázala jako krok směrem ke smíření. Větší starosti už ale budou prezidentovi a jeho spojencům dělat ekonomická témata. Levicový kabinet nepojí zrovna dobré vztahy s prezidentem centrální banky Robertem Camposem Netem, vlažným podporovatelem Bolsonara. Lula často mluví o investorech a bankéřích jako o chamtivých finančních elitách, což může být snahou odvést debatu od nepříliš růžové ekonomické budoucnosti.

Čtěte také: „Je po všem.“ Bolsonaro uznal prohru, pro Lulu ale začíná boj o polovinu Brazílie

Aby Lula splnil své předvolební sliby týkající se boje s chudobou, bude se totiž muset kabinet rozhodnout buď pro zvýšení daní, nebo další prohloubení státního dluhu. Brazilské HDP na hlavu navíc od roku 2012 stagnuje, což může přispět k další politické nestabilitě země, jejíž poslední tři prezidenti čelili buď trestnímu stíhání, či snahám o impeachment. Velkým legislativním změnám navíc bude bránit Kongres, který se loni posunul značně doprava. Může to vést k frustraci Lulových voličů, ale také ke korupčním kauzám v souvislosti s úsilím o přetažení některých z opozičních poslanců.

Diplomatické nahoru a dolů

S příchodem levicového prezidenta nastala změna také v zahraniční politice Brazílie, a to především v rámci Latinské Ameriky, jež se svou „růžovou vlnou“ výrazně posunula doleva. Hned 22. ledna tak Lula a jeho argentinský protějšek Alberto Fernández oznámili, že zahájí přípravy na zavedení společné měny. Ta by se používala vedle současných platidel obou zemí (brazilský real a argentinské peso). Prezidenti dokonce uvedli, že v nadcházejících desetiletích by mohla v regionu vzniknout měnová unie. Cílem je pak podle analytiků především snížit závislost na americkém dolaru.

Z izolace se ale Brazílie dostává i v rámci vztahů mimo latinskoamerický region a Lula začíná být ve světě relativně žádaným státníkem. V dubnu navštívil Čínu, kde se setkal s prezidentem Si Ťin-Pchingem a mezi oběma zeměmi došlo k podpisu nejméně 20 bilaterálních smluv v celkové hodnotě přibližně deseti miliard dolarů (221 miliard korun). ČLR je pro Brazílii největším exportním trhem, zejména v dodávkách sójových bobů, hovězího masa, železné rudy, drůbeže, cukrové třtiny, bavlny a ropy za desítky miliard dolarů. Brazílie je na oplátku největším příjemcem čínských investic v regionu.

Od nástupu do funkce Lula mimo ČLR zamířil i do USA, Portugalska, Španělska nebo Japonska na setkání skupiny G7. Vše ale do velké míry překryly Lulovy výroky týkající se ruské invaze na Ukrajinu, které analytici vykládají jako snahu vrátit Brazílii na světovou mapu v roli vyjednavače. Nejprve prezident na začátku dubna vyzval Ukrajinu, aby se vzdala Krymu, a tím dosáhla míru, načež ještě ten samý měsíc označil za viníky války obě strany konfliktu. Spojené státy pak podle něj dodávkami zbraní jen „podněcují“ pokračování konfliktu.

Podle průzkumu 67 % Brazilců souhlasí s tím, aby Vladimir Putin stanul před Mezinárodním trestním soudem v Haagu za válečné zločiny.

Zatímco jeho slova ocenil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (který v dubnu navštívil Brazílii spolu s Nikaraguou a Kubou), USA je označily za „papouškování ruské a čínské propagandy“. Kromě toho Lula zamítl darování munice Ukrajině s vysvětlením, že země usiluje o mír, ne o zapojení do války. Přesto se ale zároveň Brazílie na půdě OSN opakovaně vyslovuje pro rezoluce odsuzující Putinovu invazi a Lula také odmítl návštěvu Moskvy.

Brazílie jako globální hráč

Vztahy mezi Brazílií a státy na straně Ukrajiny nezlepšilo ani pozdější mírnění Lulových výroků. „Tato válka neměla začít, Rusko nemělo provést invazi, ale provedlo ji. Faktem je, že se to stalo. Místo volby stran chci ale zvolit třetí cestu, budování míru,“ pronesl Lula při návštěvě Portugalska.

Brazilský prezident tak stále trvá na tom, že cestou k vyřešení konfliktu na Ukrajině je vedení mírových jednání neutrálními státy jako právě Brazílií nebo Čínou. Podle Rafaela R. Iorise jde o pokračování Lulovy diplomacie z jeho předchozích mandátů, co se ale změnilo, je dnešní pohled na tento styl jednání, píše profesor moderních dějin Latinské Ameriky.

Čtěte také: Kanibal proti ďáblovi. Brazilská kulturní válka vrcholí, mimoděk rozhodne o osudu pralesa

Aktuální zahraniční politika Brazílie je podle Iorise výsledkem jednak slábnoucího vlivu Spojených států v Latinské Americe a jisté studenoválečné optiky, a jednak navázání na již známý Lulův diplomatický styl. Ale zatímco v letech 2003–2010 byla Brazílie vnímaná jako rostoucí diplomatická síla a Barack Obama mluvil o Lulovi jako o „vůdci zaměřeném na budoucnost Latinské Ameriky a celého světa“, dnes se karta obrací. A například deník The Wall Street Journal o tomto muži píše jako o spojenci diktátorů.

Brazilská diplomacie se totiž už více než století zaměřuje na podporu multilateralismu, na prosazování mírového řešení konfliktů a do velké míry i na snahu udržovat si diplomatické vztahy s co nejširším spektrem zahraničních partnerů. V tom se Lula rozchází s dalšími výraznými tvářemi latinskoamerické levice. Kolumbijský prezident Gustavo Petro nebo chilská hlava státu Gabriel Boric na rozdíl od jejich brazilského protějšku odmítají jednat s diktátory, jako jsou venezuelský Nicolás Maduro či Daniel Ortega v Nikaragui.

Mladá, konzervativní a fotogenická exprezidentova manželka by mohla zařídit, že se po jménu Lula do čela Brazílie časem vrátí i jméno Bolsonaro.

Mimo to se Brazílie svého nekonfliktního postoje vůči zahraničním státům bez ohledu na jejich představitele snaží využít také ve prospěch získání stálého křesla v Radě bezpečnosti OSN. Přitom nejde o stát, který by přehlížel porušování lidských práv a patří mezi tradiční příjemce uprchlíků ze všech koutů světa (včetně Ukrajiny). Navíc podle nedávného průzkumu je na straně Ukrajiny většina brazilské populace, kdy 67 % obyvatel souhlasí s tvrzením, že by měl Vladimir Putin stanout před Mezinárodním trestním soudem v Haagu za válečné zločiny.

Ochrana Amazonie

Kde naopak Lula sklízí většinový úspěch, je zasazování se za ochranu deštného pralesa a jeho domorodých obyvatel. Tahle agenda patřila i k jeho stěžejním předvolebním slibům. Mýcení dřevin v Amazonii v prvních pěti měsících letošního roku podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru meziročně zpomalilo o 31 %. Minulé pondělí pak administrativa prezidenta představila akční plán, který má do roku 2030 nezákonné odlesňování zcela zastavit. Zahrnuje posílení nástrojů zpravodajských služeb a monitorování pomocí satelitních snímků za účelem sledování trestné činnosti v oblasti.

Lula také na konci dubna uznal šest nových rezervací původních obyvatel. Pro ně je to zásadní rozhodnutí, jelikož Bolsonaro tyto kroky nepodporoval s odůvodněním, že tyto komunity mají příliš mnoho půdy. Vláda dosud v Brazílii uznala 434 z celkem 730 oblastí, na nichž žije asi 300 etnických skupin. O uznání zbývajících teritorií se nadále jedná.

Hoje demarcamos 6 territórios indígenas, um passo importante. Não deixem de se organizar e cobrar. O governo existe para atender os interesses do povo. Tenho certeza que o povo indígena terá orgulho da ministra @GuajajaraSonia e da @JoeniaWapichana na Funai.

📸: @ricardostuckert pic.twitter.com/nWM2Oxlmlp

— Lula (@LulaOficial) April 28, 2023

Další Bolsonaro na obzoru

Třetí mandát tak může být pro 77letého politika tím dosud nejtěžším v jeho kariéře. Stojí před ním výzvy v podobě zpomalující ekonomiky, nestabilní politické situace, rozšířené chudoby a silně rozdělené společnosti. Ta v případě prezidentova neúspěchu může do čela země znovu vyslat někoho, kdo bude mít blíž k Jairu Bolsonarovi.

Čtěte také: Nejosamělejší muž planety chránil amazonský prales. Ten už nám mizí před očima

Jméno Bolsonaro navíc pravděpodobně z brazilského veřejného života jen tak nezmizí. Hned tři exprezidentovi synové jsou politicky aktivní a sám Bolsonaro, který dle průzkumů nebyl populární mezi ženami, by zřejmě ve druhém kole nedosáhl jen velmi těsné prohry bez své ženy Michelle. Mladá, fotogenická evangelička, která je populární na sociálních sítích, svými projevy zapůsobila na konzervativní voliče a začíná se o ní mluvit jako o možné kandidátce konzervativní části Brazílie na příští hlavu státu.

„Je to autentická evangelická postava,“ řekla serveru Americas Quarterly religionistka Lívia Reis z Instituto de Estudos da Religião. „Je skromného původu a má velmi problematickou rodinu, ale přesto se stala první dámou Brazílie,“ dodává Reis. Přestože Michelle Bolsonaro nadále čelí otázkám ohledně původu peněz na svém účtu nebo drahých dárků od saúdského krále, díky sázce na konzervativní témata by právě ona mohla zařídit, že po jménu Lula se do čela Brazílie časem vrátí i jméno Bolsonaro.