S množícími se zprávami o utrpení civilistů ve válečném běsnění roste napříč Evropou nebývalá solidarita s Ukrajinci. Zároveň s ní ale i nenávist vůči ruskému obyvatelstvu. Té začala zneužívat i kremelská propaganda.
„Z důvodu svědomí a morálních zásad: Nepovedu ruským studentům bakalářské či diplomové práce. Nebudu učit ruské studenty. Nebudu konzultovat ruské studenty, nebudu je zkoušet, nebudu jim opravovat testy.“ Tak začínal status jistého vyučujícího na pražské Vysoké škole ekonomické v Praze zveřejněný ve čtvrtek 24. února. V den, kdy ruská vojska násilně vnikla na Ukrajinu. Dotyčný pedagog sice komentář následně stáhl, ovšem jeho reakce naznačila, že Rusy v Česku nečekají nejpříznivější časy.
Velká část z nich se přitom do tuzemska uchýlila právě kvůli nesouhlasu s Putinovou vládou. Nyní se s ním bohužel veze na jedné vlně odporu. Té se ke všemu pomalu, ale jistě chytá ruská propaganda, která svým zveličováním problému a tvrzením nepravd ještě více polarizuje vztahy Rusů se Západem.
Pocit viny i strach
„Ruský č****u, přečti si o válce víc, a pak foť,” sdělila čtyřiadvacetiletému Igorovi původem z Jekatěrinburgu slušně vypadající Češka na pražské demonstraci proti ruské okupaci Ukrajiny.
„My víme, že jsou dobří i špatní Rusové. Musíme se vás tedy nejdřív zeptat, zda souhlasíte s Putinem, nebo jste proti němu.“ Tato těžko uvěřitelné sdělení přišlo jedné občance Běloruska s trvalým pobytem v Česku poté, co na webu arteria.cz při objednávce produktů použila prohlížeč s ruštinou. Společnost nejprve vysvětlila, že má vzhledem k současným událostem protiruské embargo, posléze se dotyčné zeptala na její postoj k válce na Ukrajině.
Ruský dům v Praze začal sdílet zprávy o vlně rusofobie, přičemž běžní Rusové ho upozorňovali, že by jim více pomohlo, kdyby se vymezil proti agresi.
S nevybíravými výrazy, nadávkami, počmáranými auty s ruskou espézetkou, všetečnými dotazy, jestli souhlasíš, či nesouhlasíš s Putinem, se nyní na Západě setkávají i ti Rusové, pro které je okupace Ukrajiny stejně nepřijatelná jako pro zbytek světa. Oproti Ukrajincům navíc musejí žit s cejchem agresora.
„Toto je nejhorší den mého života,“ píše na Facebooku první den války Anton, mladý Rus, který žije v Česku již osm let.
Komentáře na podporu Ukrajiny zveřejňuje i v následujících dnech a nocích. „Nemohu spát, když vím, že v této zločinné válce jsou zabíjeni lidé. Je to šílené a špatné. Ruská vláda způsobila celému světu obrovskou bolest,“ sdílí a tím vyjadřuje, jak strašné je pocházet ze země, která nyní útočí. Jeho slova podporují v příspěvcích i další Rusové žijící v Česku. Mnozí z nich se rovněž účastní současných protestů proti válce na Ukrajině a zapojují se do sbírek či nabízejí ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Představují tak Rusy, kteří chtějí dát jasně najevo, na čí straně stojí.
Jednou z nich je kupříkladu Alexandra. Rozená Moskvanka, která dlouhodobě žije a pracuje v Praze, tráví poslední noci v uprchlických centrech mimo jiné i proto, aby alespoň na chvíli zapomněla na hrůznou realitu. Její pomoc se zde vyplatí už i proto, že vedle rodné ruštiny vystudovala ukrajinský jazyk.
Čtěte také: Plyn, dluhy a rubly. Rusko pod sankcemi převrací svět naruby, jen Green Deal jede dál
I přes ohromnou solidaritu řady Rusů pobývajících v České republice však ruské instituce v tuzemsku mlčí, a to včetně velvyslanectví, což ale není nijak překvapivé. Ruský dům v Praze pouze začátkem března publikoval status na sociálních sítích o tom, že se v Česku začaly vyskytovat případy útlaku ruských občanů. Zároveň vyzývá ty z nich, kteří čelí nějakým formám diskriminace na základě své národnosti, aby o těchto případech středisko informovali.
Pod výše uvedeným prohlášením se okamžitě strhla horká diskuse s účastí samotných Rusů, Ukrajinců i Čechů. Komentáře si většinou nebraly příliš servítky a naopak vybízely Ruský dům k tomu, aby se nejdříve distancoval od bezprecedentního útoku Moskvy na Ukrajinu a pak někoho obviňoval z útlaku. Výzvy v tomto ohledu však v následujících dnech vyslyšeny nebyly. Středisko naopak začalo ještě více sdílet zprávy o vlně rusofobie prostupující Evropou, přitom, jak vyplývalo z komentářů, by běžným Rusům více pomohlo, kdyby se Ruský dům spíše vymezil proti agresi.
Utíkej z Evropy, dokud to jde
„Nenávidí nás? Ano, nenávidí nás strašně, a nenávidí každého z nás.“ Těmito slovy v neděli 6. března shrnul ve svém pořadu populární prokremelský moderátor Vladimir Solovjov svůj pohled na aktuální vztah Západu k Rusům. Aby svým krajanům dostatečně dokreslil obrázek takzvané „západní prohnilosti a nenávisti“, využil slov bývalého amerického velvyslance v Moskvě v letech 2012–2014 Michaela McFaula. Ten na svůj twitterový účet napsal emotivní komentář: „Rusové, jak můžete pasivně sledovat, jak váš vůdce brutálně vraždí nevinné Ukrajince, děti? Matky, babičky…!“
Русские, как вы можете пассивно наблюдать за тем, как ваш лидер жестоко убивает невинных украинцев, детей? Матери, бабушки! Выходите на протест! Если 1000 людей выйдет – они смогут вас арестовать. Если выйдет 100 000 – то у них не удастся!
— Michael McFaul (@McFaul) March 1, 2022
Solovjov se statusu ihned chytil, zneužil ho a celou debatu tradičně posunul až do absurdních výšin, které však nemají co dočinění s realitou. Moderátor byl proslulý propagandistickými protizápadními výroky i před okupací, nyní však jeho obviňování a poštvávání ruské společnosti proti EU a USA dostává zcela jiné grády.
„Rusové jsou postaveni mimo zákon. Můžou vám vzít majetek… Můžou vás ponižovat na ulici, zbít vás, vyhodit z práce, a to vše beztrestně!“ děsí Solovjov své sledující něčím, co se ve skutečnosti vůbec v Evropě ani USA neděje. Zároveň zdůrazňuje, že negativní vztah měl Západ k Rusům vždy, avšak nyní se teprve projevuje naplno. Trpělivost Ruska dle jeho slov ovšem jednoho dne skončí. Podobné nesnášenlivé názory vyjadřují i lidé pod jeho videy.
Na sociálních sítích si Rusové žijící na Západě stěžují, že je v podnicích odmítají obsluhovat a že jsou terčem nadávek i fyzických útoků.
Výše uvedený příklad rétoriky Vladimira Solovjova ilustruje, jak ruská propaganda v posledních dnech využila tématu západní rusofobie a nyní hypnotizuje miliony Rusů zveličenými příběhy o diskriminaci jejich krajanů. Agresivní projevy v ruských státních médiích ruku v ruce s přijímanými dalšími a dalšími sankcemi navíc stále sílí.
Rusové jako Židé za druhé světové války
„Rusové se stali ve světě novými Židy, které je třeba pálit v peci. Je potřeba nás zamořit sankcemi a nechat nás vyhladovět. Chtějí, abychom přestali existovat.“ To jsou slova šéfredaktorky ruské, státem kontrolované zpravodajské televize RT (dříve Russia Today) Margarity Simonjan, které pronesla v pondělí 14. března v pořadu „Nedělní večer s Vladimirem Solovjovem“. Při takto mrazivých výrocích člověka napadne, zda se snad ruská propaganda pomalu nepřipravuje na třetí světovou válku.
Podobnou rétoriku – i když v porovnání se Simonjan poněkud méně ostrou – servírují ruskému divákovi taktéž pravidelné zprávy a jiné pořady. Vzrůstající rusofobie v Evropě, potažmo v Česku, se chytá třeba státní televizní stanice Rossija 24, která v jedné ze svých březnových reportáží monitorovala zkušenosti Rusů v Lisabonu, Berlíně, Paříži, Varšavě i v Praze. Ani zde si reportéři příliš nelámou hlavu s fakty a tvrdí, že například berlínské univerzity masově vyhazují studenty ruské národnosti. Hlavní je přece vyděsit a ukázat, jak neustále moralizující Evropa ve skutečnosti pohrdá lidskými hodnotami.
O rostoucím napětí a útocích v Evropě vyprávějí v televizi zejména ruští velvyslanci, kteří zmiňují coby jeden z největších projevů rusofobie blokování některých ruských propagandistických informačních kanálů jako třeba Sputnik.
Je zcela zřejmé, že válka na Ukrajině podnítila v určité míře antiruské nálady napříč celou Evropou i Severní Amerikou. Dokladem toho jsou ve své podstatě totožné příběhy, které Rusové sdílejí na sociálních sítích. Stěžují si na to, že je v restauracích a kavárnách odmítají obsluhovat, že jsou terčem nadávek a fyzických útoků, dost často ve školách. Tyto případy jsou samozřejmě odsouzeníhodné a zvláště pro liberálně smýšlející Rusy jen těžko skousnutelné.
Čtěte také: Dopis z Ruska: Měli jsme odjet, když to ještě šlo
Navíc lze očekávat, že na těchto zkušenostech bude nadále parazitovat kremelská propaganda a využívat je k rozpoutání ještě větší nenávisti mezi Ruskem a Západem. Zchladit negativní emoce by jistě pomohlo „prozření“ různých ruských spolků, center, škol… To znamená jediné: vymezit se vůči nesmyslné válce na Ukrajině stejně jako valná část obyčejných Rusů v našem okolí.
