Francouzský prezident Emmanuel Macron dosáhl nejen symbolického, ale i praktického vítězství. Přestože jeho strana v nedávných volbách skončila druhá, podařilo se mu vyšachovat levici a získat post šéfky Národního shromáždění. Udělal tak další krok na cestě k možné široké koalici.
Francouzští zákonodárci v ostře sledovaném hlasování zvolili do čela dolní komory tamního parlamentu – Národního shromáždění – Yaël Braun-Pivet. Čtyřiapadesátiletá politička se před zhruba dvěma lety stala vůbec první ženou zvolenou do této funkce. A tento týden se jí podařilo post nečekaně obhájit. Braun-Pivet ve volbě zastupovala stranu Renaissance (Obnova) prezidenta Emmanuela Macrona, která skončila v nedávných volbách druhá.
Braun-Pivet získala 220 hlasů až ve třetím kole, kdy porazila levicového kandidáta Andrého Chassaigneho z komunistické strany, pro kterého zvedlo ruku 207 poslanců, a také kandidáta krajní pravice Sébastiena Chenua, jenž si zajistil 141 hlasů. Hlasování bylo tajné.
Čtěte také: Ani Le Pen, ani Macron, ani Mélenchon. Povolební Francie hledá cestu z politického labyrintu
Politička, která patří mezi blízké spolupracovnice prezidenta Macrona, by ale neuspěla bez podpory konzervativních Republikánů.
Macronova strana s nimi totiž uzavřela dohodu doslova na poslední chvíli. Vyjednával ji osobně premiér Gabriel Attal, který před několika dny podal demisi. Prezidentovi se tak podařilo vyšachovat kandidáty levicové aliance Nová lidová fronta, jež ve volbách získala nejvíce hlasů.
Levicový kandidát Chassaigne, který získal jen o 13 hlasů méně než Braun-Pivet, se nechal slyšet, že volba „byla ukradena nepřirozeným partnerstvím“ mezi Macronem a pravicí v narážce na to, že Republikáni se prezentují jako opozice k prezidentovi.
„Jsme svědky smutné podívané, protože Francouzi ve volbách vyjádřili silnou touhu po změně a tohle je vlastně zase vrací na začátek,“ myslí si Chenu, kandidát krajní pravice.
Čtěte také: Přichází éra lepenovců? Francie vyhlíží bouřlivé období
Podle politologů může slavit Elysejský palác. Pro prezidenta je to symbolické vítězství, které nikdo nečekal. Všeobecně se toto hlasování považovalo za test v tom, kdo by mohl sjednotit fragmentovanou politickou scénu.
Naznačuje, že v budoucnu by možná Macron mohl uspět a sestavit širokou koalici bez politických extrémů, tedy bez Národního sdružení Marine Le Pen a Nepoddajné Francie, již mnozí politologové označují za krajní levici.
„Vítězství Braun-Pivet zvyšuje šanci, že Macron bude moci jmenovat premiéra ze svého tábora,“ řekl pro bruselský server Politico Matthieu Hocque, politolog z think-tanku Millénaire. „V moderní historii Francie byl šéf či šéfka Národního sdružení vždy ze stejného tábora jako prezident. Kdyby tomu tak nebylo, byla by to historická změna,“ dodal.
Nyní je ale otázkou, jak se dále zachovají Republikáni. Jeden z jejich nejvýznamnějších politiků Laurent Wauquiez odmítl, že by jeho strana zasedla v budoucí středopravicové vládě, o niž usiluje Macron.
Nejmenovaný poslanec z Republikánů pro Politico pak dodal, že jeho partaj hodlá spíše postupovat krok po kroku, aby si v tuto chvíli zajistila klíčové funkce v Národním shromáždění, než aby se věnovala diskuzím o podílu na budoucí vládě.
Rozhádaná levice
Neúspěch levicového kandidáta v tomto klíčovém hlasování opět vynesl na povrch potíže, se kterými se potýká vítěz voleb. Nová lidová fronta – tvořená umírněnými socialisty, komunisty, zelenými a Nepoddajnou Francií Jeana-Luca Mélenchona – si sice nárokuje post premiéra, není ale schopna se shodnout na jeho či jejím jméně. Od voleb už uběhly bezmála dva týdny a frontu čím dál tím více sužují vnitřní rozpory.
Klíčoví zástupci levicové aliance tvrdili, že jméno představí do konce minulého týdne. Zatím se jim ale nepodařilo nijak pokročit. Objevilo se jméno třiasedmdesátileté Huguette Bello, šéfky francouzského zámořského území – ostrova Réunion v Indickém oceánu, již prosazovali zejména komunisté a Mélenchonova Nepoddajná Francie. Proti se ale postavila Socialistická strana, která by na tomto postu nejraději viděla svého lídra Oliviera Faurea.
Čtěte také: Francouzské volby: Politická hra má nová pravidla. A Macron ji prohrává
Zatímco se levice hádá, prezident Macron může dál spřádat své plány. Do budoucna se zřejmě pokusí přesvědčit umírněné levicové strany, aby se rozešly s Nepoddajnou Francií a kývly na jeho nabídku široké koalice. Pokud ani ta neuspěje, je možné, že vůbec poprvé v historii páté republiky povede zemi úřednická vláda.
Za několik dní v Paříži začínají Olympijské hry a zdá se, že ani do jejich slavnostního zahájení nebudou Francouzi vědět, kdo se přestěhuje do tradičního sídla premiérů v Matignonském paláci.
