Země pod vedením Viktora Orbána zakázala pochody hrdosti. Se zákazem přitom nesouhlasí většina maďarské společnosti a například starosta Budapešti se mu chce se svým městem vzepřít.
V roce 1997 se v Budapešti konal vůbec první pochod hrdosti Pride v zemích bývalého komunistického bloku. O necelé tři desítky let později se Maďarsko pod vedením Viktora Orbána stalo vůbec první zemí Evropské unie, která se rozhodla pochody duhových vlajek zakázat.
V úterý 18. března se v tamním parlamentu hlasovalo o několika klíčových záležitostech. Poslanci a poslankyně zvedli ruku nejen pro zákaz Pride pochodů, ale zároveň úřadům umožnili používat software na rozpoznávání obličejů – mohou tak identifikovat účastníky a rozdat jim pokuty.
Ve chvíli, kdy probíhalo hlasování, několik opozičních poslanců přímo v parlamentu zapálilo dýmovnice, které zahalily místnost barevným kouřem. Pro bylo nakonec 136 poslanců, proti jich hlasovalo 27, zbytek se zdržel.
Poslechněte si také: Svatá hranice. Proč si Polsko rozumí s Maďarskem?
Poslední krok premiéra Orbána v praxi pozměňuje zákon o shromažďování tak, aby bylo trestné buď pořádat, nebo se dokonce účastnit akcí, které porušují maďarskou legislativu „na ochranu dětí“ z roku 2021. Ta přitom zakazuje „zobrazování“ nebo „propagaci“ homosexuality u mladších osmnácti let.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International změny označila za „frontální útok“ na LGBTQ+ občany. Organizátoři Budapest Pride se nechali slyšet, že nový zákon chce z LGBTQ+ udělat „obětního beránka“ a umlčet kritiky Orbánovy vlády.
„Tohle není o ochraně dětí. Je to fašismus,“ napsali organizátoři v prohlášení a dodali, že navzdory zákazu chtějí pochod uspořádat i letos. Jeho účastníci budou čelit pokutě až dvě stě tisíc forintů, tedy v přepočtu asi 13 tisíc korun.
‼️JUST IN: #Hungary's ruling party Fidesz-KDNP voted yes to ban the Pride march and impose fines on organisers and people attending the event .
Opposition party Momentum burnt smoke candles in Parliament to protest the measures. pic.twitter.com/4i6EhcsBcr
— Viktória Serdült (@viktoriaserdult) March 18, 2025
„Dostali jsme mnoho zpráv od lidí, kteří nám psali: Až doteď jsem na Pride nechodili a nezajímali se o to, ale letos přijdeme i s rodinou,“ řekl o vlně podpory mluvčí budapešťské Pride Jojó Majercsik.
Jeho slova dokládají průzkumy: 56 procent Maďarů (v Budapešti je to dokonce 78 procent) si přeje pochody Pride udržet. 36 procent souhlasí se zákazem, zbytek neví.
„Ať si říká kdo chce, co chce. V červnu Pride v Budapešti bude. A možná ještě větší než kdykoli dříve,“ prohlásil starosta hlavního města Gergely Karácsony.
Od návratu do premiérského křesla v roce 2010 se Orbán potýká s kritikou, že oslabuje maďarské demokratické instituce a postupně se pokouší podrývat právní stát. Jeho vláda se vykresluje jako zastánce tradičních rodinných hodnot, což někdy vyvolává srovnání s Ruskem – Orbán se přitom nijak netají svou náklonností k prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Nemluvit o opravdových tématech dopadajících na lidi – o inflaci, hospodářství, špatných podmínkách ve školství a zdravotnictví – je běžná strategie autoritářských vlád,“ komentoval Orbánovy kroky Tamás Dombos, projektový koordinátor z maďarské skupiny Háttér Society.
Maďarsko za rok čekají parlamentní volby, ve kterých Orbán doufá v opětovné vítězství. Průzkumy ale ukazují, že výrazně posiluje jeho rival Péter Magyar, který byl dříve členem Orbánova Fideszu a nyní vyzývá dlouholetého premiéra na souboj.
Aktuálně by Magyarova strana Tisza získala 41 procent, tedy o jeden procentní bod víc než Fidesz.
