V parlamentních volbách v Srbsku se tuto neděli utká vládní strana prezidenta Vučiće s čerstvě spojenou opozicí. Ta se po masových střelbách, které v květnu otřásly tamní společností, sjednotila proti „kultuře násilí“. Rozdíly v preferencích nejsou veliké – jak to tedy nejspíš dopadne?
Aleksandar Vučić vyhlásil na 17. prosince předčasné volby do parlamentu i do zastupitelstev několika měst, včetně Bělehradu. Učinil tak na požadavek opozičních stran a organizátorů mohutných protestů proti střelným zbraním. Ty totiž 3. a 4. května posloužily ke dvěma útokům, při nichž 13letý chlapec a 21letý mladík zabili 18 lidí a několik dalších zranili. Mezi zastřelenými bylo devět žáků bělehradské základní školy.
Protestující kritizovali vládu za rozdmýchávání nenávisti a požadovali odebrání vysílacích licencí veřejnoprávním médiím, které propagují násilí a vyzývají k likvidaci politických disidentů. „Žijeme v zemi násilí, korupce a šokující kriminality,“ uvedl pro agenturu AFP Borko Stefanović, jeden z lídrů koalice seskupené pod hlavičkou Srbsko proti násilí.
Reklamní sdělení
Zmíněná politická formace zastupuje různorodé opoziční strany a občanská hnutí – od progresivních liberálů a ekologů po konzervativce. Společným cílem je bezpečnější, inkluzivnější a demokratické vedení země. Koalice požaduje reformy nejen v regulaci zbraní, ale také ve vzdělávání, péči o mentální zdraví či platech lékařů a učitelů.
Srbija će biti slobodna zemlja! ❤️ pic.twitter.com/raRgSbJsih
— Ammar Mešić (@AmmarMesic) December 12, 2023
Rusové v Bělehradě a politika všech azimutů
Nově vzniklá opozice vyzývá na souboj vládnoucí Srbskou pokrokovou stranu (Srpska napredna stranka; SNS), která balkánské zemi dominuje od roku 2012. Vučić, který původně vzešel z ultrapravicové Srbské radikální strany spojené s válečným zločincem Vojislavem Šešeljem, SNS spoluzakládal v roce 2008. Ačkoli již není předsedou a v současných volbách coby prezident nekandiduje, jeho tvář se objevuje na všech billboardech a předvolebních letácích.
Podle nezávislé agentury CRTA se dokonce 60 % Srbů domnívá, že Vučić je regulérním kandidátem.
Státní sdělovací prostředky jsou zcela pod kontrolou Srbské pokrokové strany, jinak v zemi existuje nanejvýš jedno velké nezávislé médium.
Prezident se prezentuje jako skromný a zodpovědný lídr, který rozumí problémům svého národa. Ve veřejném prostoru ho není možné přehlédnout: státním médiím poskytuje každý týden hodinové rozhovory, točí vtipné předvolební spoty, v nichž třeba vystupuje z ledničky nebo uděluje srbské občanství lordu Voldemortovi, na TikToku má 67 tisíc sledujcích.
„Vučič sám sebe i své okolí přesvědčil o tom, že vyvede Srbsko z dědictví 90. let, spojených s propadem mezinárodní prestiže země, a že zajistí ekonomický rozmach,“ komentuje pro Voxpot předvolební situaci na jihovýchodě Evropy politolog Michal Vít z Metropolitní Univerzity Praha. „Podařilo se mu převést pod svou kontrolu většinu státního aparátu,“ dodává expert.
Čtěte také: „Řídit zemi železnou pěstí.“ Srbsko volí parlament i prezidenta, favoritem je Vučić
„Ta úroveň ,state capture‘ je ještě mnohem silnější než třeba v Orbánově Maďarsku. Státní sdělovací prostředky jsou zcela pod kontrolou SNS, jinak v zemi existuje maximálně jedno velké nezávislé médium, zbytek je provládní,“ upřesnil Vít.
Podle politologa zvedá prezidentova strana v předvolební kampani hlavně téma mezinárodního postavení Srbska. „Prezident Vučić používá Kosovo jako nástroj k prosazování zahraničněpolitických témat v rámci srbské politiky. Usiluje o politiku všech azimutů,“ říká Michal Vít. Kromě vytahování kosovské karty se hlava státu snaží také o balancování mezi Ruskem a Evropskou unií.
Kosovo, jež vyhlásilo nezávislost v roce 2008, je pro Srbsko stále trnem v oku. Jeho existenci nikdy neuznalo. Jednání s prištinskou vládou ohledně dohody, která by připravila cestu k normalizaci vztahů, začátkem letošního roku zkrachovala. Vučić tehdy odmítl smlouvu podporovanou EU a USA podepsat se slovy „příšerně mě bolí pravá ruka, kterou se podepisuji, (…) a myslím, že mě bude bolet ještě čtyři roky“.
Podle volebního průzkumu agentury CRTA má nyní opoziční Srbsko proti násilí podporu kolem 40 %, Vučićova koalice ovšem stále vede se 49 %.
Podle Michala Víta je Kosovo i důvodem, proč prezident v posledních letech již poněkolikáté vyhlásil předčasné volby. Vytváří si tak časovou rezervu a věří, že dojde ke změně ve vedení západních států, zejména USA, které na normalizaci vztahů nejvíce apelují.
„Prezident dlouhodobě doufá, že dotlačí mezinárodní společenství k tomu, aby Srbsko výměnou za uznání Kosova dostalo nějakou opravdu velkou kompenzaci. Je to strategie, která může trvat deset dvacet let,“ myslí si politolog.
Čtěte také: Srbové po bílém zlatu netouží. Jaká je budoucnost největšího lithiového projektu v Evropě
Ve volbách půjde i o budoucnost Srbska v EU. Vládnoucí SNS sice dlouhodobě opakuje, že členství v Unii je pro ni prioritou, zároveň ale zachovává dobré vztahy s Ruskem, vůči kterému neuplatňuje žádné sankce. Klíčovým faktorem je i přítomnost ruských občanů v srbských městech. Ti s sebou totiž přinášejí kapitál.
„V Bělehradě a Novém Sadu jich nyní pobývá asi 100 tisíc. Je to injekce pro ekonomiku. Část Srbů proto chápe současný stav v kontextu války na Ukrajině jako ekonomické zlepšení. Dokud do Srbska proudí peníze od Rusů, jsou spokojení,“ říká Vít.
Vučić se také uchází o přízeň Číny, s níž v říjnu uzavřel dohodu o volném obchodu. „Než se Srbsko stane členem EU, musíme myslet na naši zemi, naše děti a naši budoucnost,“ argumentoval tehdy prezident.
Podle volebního průzkumu agentury CRTA má nyní opoziční Srbsko proti násilí podporu kolem 40 %, Vučićova koalice ovšem stále vede se 49 %. „Já osobně nevěřím, že by opozice mohla zvítězit,“ domnívá se Vít a dodává, že SNS slibuje sluncem zalité Srbsko směřující k tomu, aby se znovu stalo hrdým, respektovaným národem. Takovým, který ovlivňuje dění v jihovýchodní Evropě.
„Půl roku si bude staronový vítěz kupovat čas sestavováním vlády a srbská politika bude dále pokračovat tak, jako doposud,“ uzavírá politolog.
