Zatímco se severoindičtí zemědělci přetlačují s policií, celebrity mezi sebou válčí na Twitteru a úřady mají plné ruce práce se zatýkáním neposlušných aktivistů. Události okolo farmářských protestů v Dillí nabraly v posledních třech týdnech rychlý spád. Nikoli však v ulicích, jako spíš na internetu a sociálních sítích.
„Proč nemluvíme o tomhle?“ zeptala se 2. února na Twitteru zpěvačka Rihanna. Čtvrtá nejsledovanější celebrita na světě s více než 100 miliony followerů sdíleným článkem z CNN spustila internetovou lavinu. K podpoře převážně paňdžábských a harijánských farmářů, kteří na hranicích Dillí už třetí měsíc stávkují proti plánovaným zemědělským reformám, se brzy přidaly i další světově známé osobnosti. Švédská aktivistka Greta Thunberg dokonce zveřejnila manuál, jak demonstrující zemědělce na sociálních sítích podpořit.
Reakce přišla vzápětí. Hned během následujícího dne se na Twitteru vyrojily příspěvky desítek indických celebrit, které pod hashtagy #indiatogether a #indiaagainstpropaganda vzkázaly západním kolegyním a kolegům, ať si raději hledí svého a nevměšují se do indických záležitostí. Mezi prominenty, kteří takto apelovali na národní jednotu, se objevil nejen herec Akšaj Kumár, který v posledních letech v podstatě plní roli ambasadora ministerstva pro pitnou vodu a hygienu, ale také další bollywoodské hvězdy nebo sportovní ikony jako legendární hráč kriketu Sačin Téndulkar.
Kopírovat a vložit
Pozoruhodné je, že jednotlivé tweety indických celebrit se mezi sebou lišily jen minimálně a je tedy téměř jisté, že místo ryzích vlastenců strachujících se o osud národa je ve skutečnosti připravovalo mediální oddělení vlády. To ostatně není nic nového. Když se například novinář Pratík Sinha před dvěma lety dostal ke sdíleným google dokumentům s podklady pro členy Indické lidové strany (BJP), podařilo se mu je upravit. Na twitterových účtech ministrů a regionálních stranických buněk jsme se pak mohli dočíst, že vláda BJP zničila indický venkov, ignoruje myšlenku inkluzivního rozvoje, nebo že jedná nečestně a netransparentně.
Znepokojující je skutečnost, že vládnoucí BJP neváhá občas ztišit hlasy těch, kteří s jejich politikou nesouhlasí, narušovat opoziční demonstrace nastrčenými provokatéry, nebo je rovnou potlačit policejním zákrokem.
Celá aféra během následujícího týdne zabředla až do bizarních detailů. Zatímco příznivci BJP v ulicích Dillí pálili fotografie Grety Thunberg, na sociálních sítích se začaly objevovat upravené fotografie Rihanny s pákistánskou vlajkou a provládní média spekulovala o tom, že kritika zemědělských reforem je konspirací zahraničních mocností. Celý shitstorm zřejmě vyvrcholil ve chvíli, kdy pravicově konzervativní indická neziskovka Legal Rights Observatory podala na Rihannu stížnost, že její značka kosmetiky používá slídu těženou v dolech v Džhárkhandu, kde se využívá dětská práce – která tedy zřejmě nikomu nevadila, dokud ji využívaly pouze indické firmy.
Aktivistům se vyhýbejte
Osud tří nových zemědělských reforem, které mají deregulovat zemědělský trh, proškrtat seznam komodit s regulovanými cenami a umožnit farmářům prodávat své produkty i mimo státem certifikované tržnice (mandí), zůstává otevřený. Ačkoli se indická vláda do vyjednávání se stávkujícími rolníky nehrne, premiér Naréndra Módí 8. února při projevu v horní komoře indického parlamentu slíbil, že minimální výkupní ceny zůstanou zachovány a že se zemědělské reformy dotknou pouze certifikovaných trhů. Zároveň také varoval před aktivisty, pro které vymyslel nové hindské slovo ándólandžíví – tedy ti, kdo žijí z protestních hnutí.
Sečteno a podtrženo, za poslední dva týdny mediálních válek k žádnému zásadnímu průlomu ve věci zemědělských reforem nedošlo. Indické zemědělství je ostatně natolik rozmanité a hospodaření s půdou se v jednotlivých regionech natolik liší, že v současné situaci neexistuje jednoduché řešení, které by vyhovovalo všem stranám sporu.
Čtěte také: Naočkujeme všechny, zachráníme svět: Jak se staly vakcíny hlavní zbraní v soupeření velmocí
Zato manuál Grety Thunberg se ukázal jako velice třeskutý materiál. Dillíská policie začala řešit stížnost proti jeho autorce, což vedlo k tomu, že 13. února byla zatčena klimatická aktivistka Dišá Ravi z Bengalúru, která manuál v upravené podobě šířila. Jednadvacetiletá zakladatelka indické odnože Fridays For Future pak byla převezena k výslechu na základě koloniálního zákona o pobuřování, který je součástí indického právního řádu už od roku 1870 a dodnes se občas užívá k umlčování politické opozice.
Není přitom úplně jasné, jaké právní normy přesně manuál porušuje. Napadnout by se dalo snad jen to, že vyzývá k účastem na zemědělských demonstracích, které se dodatečně zvrhly v pouliční nepokoje (nepočítáme-li teorii, že se klimaaktivisté z Bengalúru možná vzdáleně znají s údajnými spojenci pákistánských tajných složek). Zatímco politická opozice a veřejní intelektuálové se postavili na stranu zadržené aktivistky, indický Twitter měl znovu hned ve všem jasno.
Another "amicable solution" moment for India. The copy and paste pro government tweets. 😴 pic.twitter.com/84bpnjlzMf
— alif (@Ameen783) February 15, 2021
Příliš mnoho demokracie
Proč ale vlastně věnovat pozornost twitterovým válkám, jejichž reálný dopad na politické události je sporný? Odpověď se skrývá v samotném fungování ekosystému indického internetu. Indická lidová strana (BJP) a její spřízněné organizace jako Národní svaz dobrovolníků (RSS) kontrolují virtuální prostor už dlouhá léta a neváhají do posouvání veřejného mínění investovat nemalé úsilí i finance.
„Reformy jsou v Indickém kontextu složité, máme tu příliš mnoho demokracie,“ posteskl si v prosinci loňského roku Amitábh Kant, výkonný ředitel vládního think-tanku Níti Ájóg. Z událostí posledních dnů se zdá, že indická vláda a její příznivci se rozhodli naložit s tímto nadbytkem názorů po svém: zaplavit celý veřejný diskurs jedinou pravdou pomocí tlačítek Ctrl+C a Ctrl+V.
Jak už před pár lety poukázal Róhit Čópra ve své knize The Virtual Hindu Rashtra, Módího strana i vláda je na sociálních médiích až životně závislá. Bezprecedentní technologický pokrok přinesl indickému obyvatelstvu v posledních letech jak přístup k internetu a mobilním technologiím, tak vysoké aspirace, které jdou ruku v ruce s rostoucím nacionalismem.
Facebookové komentáře, twitterové statusy i přeposílání zpráv na WhatsAppu pomáhají udržovat v chodu nejen narativ úspěšné vlády, ale i očerňování jejích kritiků jako podvratných protistátních živlů.
Výprava, kterou nedávno do nitra provládních skupin provedl magazín NewsLaundry, pak ukazuje, jak vypadají přijímací zkoušky do proslulé „WhatsApp University“ a jak armáda organizovaných trollů systematicky pracuje na převážení veřejného mínění na stranu hinduistického nacionalismu. Například zaspamovat Twitter jedním trendujícím hashtagem přitom není vůbec nic těžkého. Stačí sehnat dostatečný počet dobrovolníků, kteří pak jen odesílají předpřipravené tweety jako třeba tento.
Prostě to vypneme
BJP se v tomto ohledu příliš neliší od politických stran v jiných zemích. Využít známé osobnosti jako tváře kampaní šířící jednotné sdělení nebo ovlivňovat veřejné mínění pomocí jednotek najatých trollů jsou dnes již celkem běžné postupy, které známe i z našich zeměpisných šířek. Stejně tak nemá smysl se pohoršovat nad tím, že vláda Indické lidové strany v úřadě prosazuje svůj politický program od zrušení zvláštního statusu Džammú a Kašmíru přes stavbu Rámova chrámu až po liberalizaci zemědělských trhů. Naréndra Módí dokázal vyhrát už dvoje parlamentní volby a mezi svými konstituenty se stále těší velké podpoře i důvěře.
Poněkud více znepokojující už je však skutečnost, že vládnoucí BJP zároveň neváhá občas ztišit hlasy těch, kteří s jejich politikou nesouhlasí, narušovat opoziční demonstrace nastrčenými provokatéry, nebo je rovnou potlačit policejním zákrokem.
Čtěte také: Namísto mešity hinduistický chrám: Indie pokračuje na cestě k teokracii
Nijak neobvyklé nebylo ani to, když vláda v reakci na masivní zemědělský protest na Den republiky omezila internetový signál v několika dillíských okrscích a zneviditelnila twitterové účty rolnických sdružení i některých novinářů. Indie v posledních letech vévodí světovým statistikám v počtu vypnutí internetového připojení a řadí se v tomto ohledu do společnosti zemí jako Jemen nebo Venezuela.
Úřady se sice hájí, že vždy jde jen o lokální a dočasná opatření, a v drtivé většině případů skutečně dochází jen k několikahodinovým omezením v místech, která se mohou stát potenciálními ohnisky násilných konfliktů. Například v Kašmíru však byl přístup k internetu omezen celých 18 měsíců, aniž by to mělo výrazný pozitivní vliv na bezpečnostní situaci v regionu.
Aby lidé nevyšli do ulic
Na celé věci pak zaráží, jak velkou péči a prioritu věnuje indická vláda svému mediálnímu obrazu. Místo aby se pokusila s protestujícími najít společnou řeč, snaží se doslova za každou cenu očernit ty, kteří na zemědělské protesty upozorňují. Na druhý pohled už se ale jedná o vcelku logický krok: Stávkujícím zemědělcům vévodí především střední a větší farmáři z Paňdžábu a Harijány, kterých se plánované reformy dotknou nejvíce. Módího kabinet tedy v první řadě potřebuje, aby se nepokoje nerozšířily i do dalších indických měst a regionů, nebo dokonce i mezi drobné rolníky a zemědělské dělníky.
Označit protestující zemědělce za paňdžábské separatisty a zaplavit tradiční média i sociální sítě více či méně nesmyslnými útoky na zahraniční celebrity tak představuje sice trochu pracný, ale velmi účinný způsob, jak odvrátit pozornost národa jinam. Dokud zůstane jen u zesměšňování názorových oponentů na Twitteru a lidé nevyjdou do ulic, protože budou mít plné ruce práce se vzájemným trollením, může Módího kabinet zůstat klidný.
Z událostí posledních dní se však zdá, že vláda má ke klidu daleko. Zemědělské protesty se pomalu šíří i mimo Dillí a k nespokojeným farmářům z Paňdžábu a Harijány se začínají přidávat také rolníci z Uttarpradéše nebo Rádžasthánu. Jak připomíná Rámačandra Guha, zatýkání mladých aktivistů za účast v údajných protistátních konspiracích může v takové situaci sloužit nejen jako zastrašovací prostředek, ale také jako vcelku levná kouřová clona, která na titulních stránkách zastíní vládní selhání nebo nepokoje v ulicích.
Indické lidové straně k získání veřejného mínění na svou stranu také už několikrát nahrál do karet osud. Křivku klesající popularity před parlamentními volbami v roce 2019 pomohl otočit teroristický útok u kašmírského města Pulvámá. „Tímhle útokem jsme to vyhráli,“ radoval se tehdy v uniklé whatsappové konverzaci známý televizní hlasatel Arnab Gósvámí. Několikaměsíční demonstrace proti novým zákonům o státním občanství zase na jaře loňského roku utnulo vyhlášení zákazu vycházení kvůli šíření nového koronaviru. Pomůže premiérovi Módímu nějaký zásah shůry i do třetice?
