Slovensko zažilo několik útoků medvědů. Krátce před prezidentskými volbami se jako jedno z klíčových témat kampaně objevila otázka, jak naložit s těmito šelmami. Konflikt lidí s divokou přírodou ale řeší politici po celé Evropě. Jaká řešení nabízí nejčastěji?
„Každý den se našimi městy prohánějí medvědi. Ráno se rodiče bojí poslat své děti do školy,“ popisoval minulý týden na setkání Rady pro životní prostředí EU každodenní „realitu“ ministr životního prostředí Slovenska Tomáš Taraba.
Spolu s delegací Rumunska a Finska tam předložil návrh na snížení statutu ochrany některých populací medvěda hnědého. To by změnilo kontext, ve kterém se může zvíře usmrtit, a jejich střílení by bylo legislativně jednodušší.
Zastřelen mohl nakonec být úplně jiný medvěd, protože o jeho totožnosti panují pochybnosti.
Taraba přitom proti těmto šelmám brojí dlouhodobě. Jak píše slovenský Denník N, kritika ochrany přírody i radikální postoj k rozšíření medvědů pomohly jemu i jeho tajemníkům – Štefanu a Filipu Kuffovým (všichni jsou ze Slovenské národní strany, SNS) – dostat se do vedení ministerstva životního prostředí.
Na Slovensku se soužití medvědů s lidmi stalo před druhým kolem prezidentských voleb politickým tématem. Jako by se tedy opakovala kampaň z loňska. Tehdy předseda Hlasu a současný kandidát na prezidenta Peter Pellegrini před volbami do parlamentu prosazoval, aby se začalo okamžitě jednat o budoucnosti medvědů na Slovensku.
Čtěte také: V Africe eskaluje konflikt mezi lidmi a slony. Pomoct má obchod s jejich kly
Otázka, jak naložit s rostoucí populací medvědů, se objevila poté, co v březnu šelma několikrát napadla lidi. Poslední útok se odehrál u obce Pribylina v okrese Liptovský Mikuláš. Manželský pár naštěstí vyvázl jen s menším zraněním způsobeným při útěku. Den předtím podle všeho medvěd zaútočil v okrese Žilina na houbaře mimo turistické trasy, který na něj v sebeobraně vystřelil.
Dne 15. března zemřela po pádu z výšky v Nízkých Tatrách běloruská turistka, kterou medvěd pronásledoval. Dva dny poté jiný zástupce největší evropské šelmy pronikl až do centra Liptovského Mikuláše, kde zranil pět lidí.
‼️🐻 Bear in the center of Liptovský Mikuláš #ThisIsSlovakia
🎥: Marika Trnkova Bizubova / Facebook #medved #bear #medvednica #medveď #slovensko #slovakia #liptovskymikulas #danger #wildlife #animal #bears pic.twitter.com/kx76SmFJUZ
— This Is Slovakia (@ThisIsSlovakia_) March 17, 2024
Tohoto „uprchlíka“ následně nahánělo 14 ozbrojených policistů s fotopastmi a dronem s termovizí. Tým nakonec oznámil, že medvěda zastřelil. Jenže se ihned objevily pochybnosti, zda se opravdu jednalo o šelmu z Liptovského Mikuláše.
Slovenský europoslanec za opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) a ekolog Michal Wiezik tvrdí, že zásahový tým zastřelil jiné zvíře. Tabara se ale hájí, že k identifikaci byl použit dron s biometrií. To znamená, že počítačový program na základě proporcí těla určil totožnost zvířete. Mnoho odborníků nicméně možnost přesného určení a rozeznání jednoho medvěda od druhého pomocí dronu zpochybňuje.
Zastřelení šelmy tak může být ukázkou toho, jak slovenská vláda zneužívá policisty a další ze zásahového týmu k tomu, aby se zviditelnila. Ředitel Státní ochrany přírody Štefan Kysela tak například začal strašit tím, že medvědi by mohli začít považovat člověka za svoji potravu. Experti to ale jednoznačně označují za nesmysl.
Slovenská vláda jde ale ještě dál a navrhuje ústavní zákon o střílení medvědů. Jakmile by se objevili v okruhu 500 metrů od zastavěné oblasti, mohlo by dojít k odstřelu. To by ale bylo v rozporu s evropským právem. O návrhu informoval spolu s Tarabou i Pellegrini, jehož funkce šéfa parlamentu nemá s touto otázkou nic společného. To naznačuje, že se jedná o další z témat, které chce využít v předvolební kampani.
Politici jako řešení konfliktu mezi lidmi a divokými zvířaty nabízejí hlavně střílení problémových jedinců nebo systémový odlov celé populace. Možnosti, kde zabíjení nehraje prim, příliš nezaznívají.
Vlk sežral mazlíčka mocných
Po staletích pronásledování se do mnoha oblastí Evropy vracejí také vlci. Jen za posledních deset let se plocha jejich výskytu rozšířila o 25 procent. Jenže se kvůli tomu dostali do zorného pole politiků.
V září 2023 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen řekla, že „koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro lidi“. Vyzvala proto k řešení tohoto problému.
Negativní postoj k vlkům u von der Leyen se často dává do spojitosti se zabitím jejího poníka. Brzy ráno 1. září 2022 totiž v německém Dolním Sasku hledal potravu velký šedý vlk. Narazil na klisnu Dolly, která nebyla nijak chráněna a stala se snadnou kořistí.
Minulý rok se problém s vlky projevil hlavně v Beskydech, kde smečky zabíjely ovce.
Naneštěstí pro vlka – možná i pro celou vlčí populaci v Evropě – byla Dolly mazlíčkem rodiny předsedkyně Evropské komise, jedné z nejmocnějších osob v EU. Rok po smrti poníka, loni v září, oznámila von der Leyen plány na omezení právní ochrany vlků.
Z těla Dolly odborníci získali DNA predátora a zjistilo se, že zabijákem byl vlk označený jako GW950M. Stopy po jeho útoku se objevily ještě na dalších asi 70 kusech zabitých ovcí, koní, krav a koz. Byl klasifikován jako „problémový vlk“ a lovci jej mohou legálně zastřelit.
GW950M ale stále uniká a žije někde v lesích východně od Hannoveru. Vypadá to, že nyní už loví hlavně jeleny a srnky.
Návrat vlků přitom dává naději, že přírodu lze obnovit a že environmentální přínosy návratu vrcholového predátora se budou kaskádovitě šířit krajinou. Pomoct by například mohli s regulací vysoké zvěře, která ztěžuje práci lesníkům.
Čtěte také: Od Hollywoodu po potápění jachet. Jak kosatky nastavují lidem zrcadlo
Na vysoké počty srnek a muflonů si stěžoval například lesník z Vysočiny Zbyněk Baránek, který Voxpotu řekl, že ohledně vyřešení tohoto problému věří už jen vlkům. Jejich vliv na obnovu lesa nyní zkoumají vědci na Šumavě.
Dokáží ale s ostatními predátory mírumilovně koexistovat lidé?
Chceš-li vést ovce, nauč se žít s vlky
Vlci se vracejí i do Česka. Volebním tématem by se tak šelmy mohly stát postupem času i v tuzemsku. Minulý rok se problém s vlky projevil hlavně v Beskydech, kde smečky zabíjely ovce.
V Česku vlka chrání krom toho evropského ještě dva zákony. Prvním je ten na ochranu přírody a krajiny, druhým myslivecký zákon. Od ledna tohoto roku je ale jednodušší získat povolení pro odlov vlka.
„Určitě se nejedná o řízený odstřel vlků. Tímto opatřením chceme dopředu řešit situace, kdy bude vlk vykazovat problematické chování ve vztahu k člověku nebo opakovaně napadat dobře zabezpečená hospodářská zvířata,“ vysvětlila Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany živočichů Agentury ochrany přírody a krajiny pro Český rozhlas.
Napříč evropskými státy ale rozhodně nepanuje ohledně střílení šelem konsenzus. Ve Švýcarsku odhlasovali zmírnění limitů na odstřel zhruba 200 vlků, aby ochránili hospodářská zvířata volně se pohybující v Alpách.
Naopak ve Španělsku zaujali jiný postoj. V roce 2021 tamní vláda oznámila cíl zvýšit populaci vlků o 18 procent a povzbuzovala zemědělce k zavedení kroků na ochranu dobytka. Podporovala například výstavbu plotů a chov ovčáckých psů.
I proto se zástupci Španělů minulý týden na setkání Rady pro životní prostředí EU na návrh Slovenska, Rumunska a Finska na snížení ochrany medvědů příliš netvářili. Hovořili o potřebě preventivních opatření. Německo poznamenalo, že stávající pravidla jdou dostatečně daleko, a Itálie uvedla, že návrh podpoří.
Volby nevolby, pravdou je, že se konflikt mezi lidmi a volně žijícími živočichy bude muset řešit. S úspěchem ochranářských snah se navyšuje jejich počet a jejich prostor k životu bude zmenšovat klimatická krize.
Důsledky změny klimatu pozorují například i kanadští rangeři. Ti sledují, že medvědi jsou stále více aktivní i v zimě. Na konci listopadu 2018 poblíž chaty v Yukonu zabil grizzly ženu a její dítě. Dlouho poté, co měl hibernovat ve svém doupěti. Varují proto návštěvníky, aby se chovali obezřetně i v zimních měsících.
Čtěte také: „Škodíte planetě a odnášejí to Afričani.“ Nigerijský aktivista poukazuje na aroganci Západu
Nicméně schopnost koexistovat s divokou přírodou je obtížnou dovedností. Její dosažení nebude jednoduché a bude to vyžadovat aktivní spolupráci mnoha resortů i lidí. A to se před jakýmikoli volbami nehodí. Je nutné dávat jasné signály a stanoviska, k čemuž se jednoduchá řešení hodí lépe.
Je to navíc také zastíněné mezilidskými střety: na jedné straně jsou příznivci ochrany přírody, na druhé farmáři, lovci a myslivci. Lidé ale nejsou na této planetě sami. Spolu s účinnými kompenzačními systémy pro farmáře a způsoby ochrany si musíme vzpomenout na to, co psal například filosof Arne Næss. Tedy že každý život má svou hodnotu a všechny bytosti, ať už lidské, nebo nelidské, mají stejné právo existovat a prosperovat.
