Ukrajinci postupně zpřetrhávají vazby s ruskou a sovětskou minulostí. Týká se to i tradic a náboženství. Kdy budou slavit Vánoce? A kdo bude dětem nosit dárky?
„Minulé Vánoce se rodiče rozhodli oslavit s celým světem a Štědrý večer si udělali 24. prosince. Dost symbolicky – vůbec žádné svátky se jim slavit nechtělo,“ říká pro Voxpot pětadvacetiletá Valerija, původem z Luhanské oblasti. Od ruské invaze na východ Ukrajiny v roce 2014 žije a studuje v Česku. Její rodiče se z okupované oblasti přesunuli do Kyjeva.
Podobně jako rodiče Valerije slavilo loni narození Krista spolu s katolíky mnoho ukrajinských pravoslavných. Letos již přesunutí termínu Vánoc (a dalších křesťanských svátků) oficiálně posvětila jak Ukrajinská pravoslavná církev (OCU) a tamní církev řeckokatolická (UGCC), tak stát. Prezident Volodymyr Zelenskyj totiž na konci července podepsal zákon, kterým se oficiálně stanovuje jediný termín Vánoc coby státního svátku na 25. prosinec.
Jen slábnoucí Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu si i nadále ponechá juliánský kalendář a Vánoce bude slavit v lednu.
Dosud byl totiž svátkem jak 7. leden, termín Vánoc podle juliánského kalendáře, tak 25. prosinec, tedy podle kalendáře gregoriánského. Prosincový termín přitom mezi státní svátky přibyl až v roce 2017. Důvod současné změny je jasný a najdeme ho i ve vysvětlující zprávě k danému zákonu – ta praví, že cílem je „opustit ruské dědictví“.
Nemění se však jen oficiální datum Vánoc. Změna reaguje na dřívější rozhodnutí OCU kompletně přejít na takzvaný upravený juliánský kalendář, který se velmi blíží tomu gregoriánskému. Rozejde se s ním až v roce 2800.
Ačkoliv přechod na upravený juliánský kalendář doporučil již synod v Konstantinopoli v roce 1923, řada pravoslavných církví jej odmítla – například ruská, nebo právě ta ukrajinská – a nadále používala ten původní. Nyní se po několikaleté diskusi OCU rozhodla starý juliánský kalendář opustit a ke stejnému rozhodnutí dospěla i tamní řeckokatolická církev.
Jen slábnoucí Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu si i nadále ponechá juliánský kalendář a Vánoce bude slavit v lednu.
Čtěte také: Za lepším životem do nového Ruska. Putin v tichosti kolonizuje okupovanou Ukrajinu
Kromě Vánoc se tak posouvají také termíny dvou dalších státních svátků – Dne ukrajinské státnosti z 28. na 15. července a Dne obránců Ukrajiny ze 14. na 1. října. Oba jsou totiž navázány také na svátky církevní. Den ukrajinské státnosti je spojen se Dnem christianizace Kyjevské Rusi a Den obránců Ukrajiny s Pokrovem přesvaté Bohorodice.
Produkt sovětského inženýrství
Předvečer Vánoc (bez ohledu na použitý kalendář) na Ukrajině není spojen s předáváním dárků pod stromečkem, jako je tomu u nás. To ale neznamená, že jsou o ně děti v tomto období ochuzeny.
Tradičním nositelem dárků je svatý Mikuláš, jehož svátek připadá (podle juliánského kalendáře) na 19. prosince a který dětem zanechává drobné pozornosti, typicky pod polštářem. A ačkoliv stalinský režim v roce 1929 zrušil v Sovětském svazu veškeré náboženské svátky, o šest let později vůdce národa na popud svých rádců řadu vánočních tradic oživil v rámci „sekulárních“ oslav Nového roku.
Ded Moroz (Father Frost) and Snegurochka ( his Grand daughter) were hanged in #Ukraine. The inscription on the poster: “They wanted to replace St. Nicholas".#Santa may wonna give a wide berth to Ukraine from now on. pic.twitter.com/UMS13d9Utn
— Arthur Morgan (@ArthurM40330824) January 13, 2023
Tweet ukazuje „oběšené“ ústřední postavy sovětských „Vánoc“ – Dědu Mráze a Sněhurku. Nad nimi čteme: „Chtěli nahradit svatého Mikuláše.“
„Nový rok se šíleně oslavuje, byl to hlavní svátek a dodnes zůstává. Je to takový mix Nového roku a českých Vánoc se stromečkem, dárky, bramborovým salátem, konfetami a ohňostroji,“ popisuje Valerija.
Právě po zavedení těchto oslav se na Ukrajinu vrátil ozdobený jehličnan (zprvu odmítaný jako buržoazní německý import), a dětem začal nosit dárky Děda Mráz (Did Moroz) spolu se svou vnučkou Sněhurkou (Snihurka). Tentokrát už jde o větší dárky, než jaké nechává Mikuláš.
Ruská média v roce 2014 plnily titulky o tom, že na Ukrajině zakázali Dědu Mráze, protože je Rus, a že ho nahrazuje Santa Claus.
Postava Dědy Mráze ve své současné podobě je de facto produktem sovětského inženýrství – vychází patrně ze slovanské mytologie, kde byl Mráz (Moroz) zřejmě personifikací zimy. Odtud pak, především v 19. století, proniká do pohádek a dalšího umění – významně ho tak proslavili třeba spisovatelé Vladimír Odojevskij či Alexandr Afanasjev. A postavu Mrazíka dobře znají i čeští diváci, kteří o Vánocích zapnou televizi.
Saint Nicholas of our time…
Author Yuri Zhuravel pic.twitter.com/3PVQrROa0S
— The New Voice of Ukraine (@NewVoiceUkraine) December 19, 2022
Mikuláš naší doby…
V rámci odklonu od sovětského a ruského dědictví však v posledních letech začíná i v rámci ukrajinských novoročních oslav Dědu Mráze (opět) nahrazovat sv. Mikuláš. A ruská propaganda to nese nelibě. Když v roce 2014 Kyjev plánoval vánočně-novoroční oslavy, ruská média plnily titulky o tom, že na Ukrajině zakázali Dědu Mráze, protože je Rus, a že jej nahrazuje (americký) Santa Claus.
Čtěte také: „Za ruské okupace jsme dávali lidem jídlo, teď zpátky k osvětě a boji s úplatky ve školách,“ říká aktivistka
„Rodiče, hlavně mamka, začali už před několika lety říkat, že Děda Mráz není pro Ukrajinu autentický. Rozhodně se to nestalo z roku na rok – v informačním prostoru je tahle myšlenka, hlavně od roku 2014, dost častá,“ říká Valerija. „Podle mámy jsme stejně měli dřív jen Mikuláše, takže s postavou Dědy Mráze se rozloučíme,“ dodává.
Co bude s dalšími tradicemi?
Otázkou je, jaký vliv bude mít opuštění juliánského kalendáře na další lidové slavnosti. Jedním z významných svátků je totiž například takzvaný Starý nový rok, tedy Nový rok podle juliánského kalendáře připadající na 14. leden. V některých regionech Ukrajiny je stále spojen s řadou tradic – koledováním, průvody v maskách a dalšími zvyky.
Ochota Ukrajinců opouštět letité tradice dokládá, jak hluboký odpor v nich vyvolává cokoliv spojeného s ruskou, respektive sovětskou minulostí.
Bude tak zajímavé sledovat, jak se s novou situací lid vyrovná. Splyne nyní Starý Nový rok s Novým rokem? Zmizí Děda Mráz z ukrajinských tradic definitivně a bude dárky nosit pouze Mikuláš – nově již 6. prosince? Nebo snad převezme „druhou šichtu“ Dědy Mráze a bude chodit dvakrát? Třeba o Vánocích, které dosud byly v pravoslavné tradici spojené spíše jen s rodinnými setkáními, koledováním a sladkostmi?
Uvidíme. Ochota ukrajinské společnosti měnit letité tradice či zcela se od nich oprostit každopádně dokládá, jak hluboký odpor v ní již vyvolává cokoliv spojeného s ruskou, respektive sovětskou minulostí. Sváteční náladu však hledají ukrajinské rodiny v současné situaci jen těžko.
„Prarodiče táty a rodina jeho sestry podpořili v roce 2014 Rusy, takže jsme postupně ztráceli kontakt. Moji rodiče a prarodiče z máminy strany žijí od okupace našeho města v Kyjevě. Vánoce už jsme proto od té doby slavili jen skromně, doma v bytě, bez koledování,“ uzavírá Valerija.
