V Súdánu se rozjela ofenzíva ve dvou nejdůležitějších městech války. A zatímco jsou oči světa upřené na Ukrajinu a Blízký východ, lidé v padesátimilionové zemi trpí hladem a umírají po tisících.
„Nic tady není. Žádná voda ani jídlo,“ říká Aiša, která je zrovna na útěku ze súdánského města al-Fášir. Její manžel je voják v Súdánských ozbrojených silách (SAF) a ve městě zůstal, aby bojoval se Silami rychlé podpory (RSF). „Už nikdy se nevrátím,“ dodává jedenatřicetiletá žena novinářce deníku The Guardian.
Raději než zůstat ve městě, které je bombardováno SAF, se rozhodla vydat na nebezpečnou cestu do obydlí Tawila, ovládaného prozatím neutrální povstaleckou skupinou. Jenže po cestě ji a další uprchlíky mohou napadnout vojáci stejně jako banditi.
Těm se pak musí za projetí platit velké částky, které si spousta rodin nemůže dovolit. U zátaras z pneumatik a kusů dřeva stojí muži s kalašnikovy, kteří lidi bez peněz mnohdy prostě zastřelí.
Ještě před několika týdny by bylo možné uprchnout do tábora Zamzam, ale v něm byl vyhlášen hladomor. Stalo se tak teprve potřetí od zavedení systému určování hladu před dvaceti lety. V táboře je půl milionu uprchlíků a objevují se svědectví, že lidé z hladu polykají hlínu.
Stupně hladu podle OSN
1 – Lidé jsou schopni uspokojit základní potřeby bez netypických přístupů.
2 – Minimální dostatek potravin. Jiné výdaje než na jídlo nejsou možné.
3 – Nedostatek potravin a akutní podvýživa nebo zvládání hladu pouze vyčerpáním základních zdrojů.
4 – Velký nedostatek potravin a akutní podvýživa i nadměrná úmrtnost. Možnost zvládnout pomocí strategií nouzového živobytí nebo likvidace majetku.
5 – Extrémní nedostatek potravin. Hladovění, smrt a extrémně kritická úroveň podvýživy. Pro klasifikaci hladomoru musí oblast vykazovat extrémně kritickou úroveň akutní podvýživy a úmrtnosti.
Súdánská vláda, respektive SAF, existenci hladomoru popírá, ale po jeho vyhlášení od OSN se uvolila vpustit do regionu kamiony s pomocí. Ty předtím blokovala na hranici s Čadem z obav, že by se jich zmocnil nepřítel.
Tím je primárně RSF a momentálně s ním nejenom vládní síly vedou boje o al-Fášir, strategické město regionu. Na pomoc SAF dorazili etničtí Zaghawové, zatímco RSF jsou většinou Arabové. To ukazuje, že válka probíhá s etnickým podkresem.
A právě mnohá nearabská etnika se spojila do uskupení nazývaného „Společné síly“ hrajícího v Dárfúru významnou roli. Od SAF dostávají vybavení, ale jejich taktika se od armády velmi odlišuje.
Podobně jako RSF totiž bojují za pochodu a spoléhají se na rychlé manévry, přepady a taktiku „udeř a zmiz“. Podle dostupných informací to zatím vypadá, že jim to vychází. „Včerejší boj, ve kterém jsme porazili zlo, byla největší bitva Afriky od Bitvy u al-Alamajnu,“ zveličoval například nedávný střet vůdce Společných sil Minni Minawi.
Čtěte také: Do vyhladovělého Súdánu začala proudit pomoc. Lidé u moci ji rozkrádají
Nové boje se ale rozpoutaly také v oficiálním hlavním městě Chartúmu. Tam před šesti dny SAF spustily ofenzívu s cílem získat zpět pod kontrolu celé město. Letectvo, kterým pravidelná armáda disponuje, proto zahájilo údery na centrum města.
SAF navázalo velkou pozemní ofenzivou z Omdurmánu, který od hlavního města dělí řeka Nil.
To vše jen zvýší počty mrtvých. Podhodnocené odhady mluví o nejméně 15 500 obětech, ale jiné až o 150 tisících mrtvých. Více než polovina populace – tedy asi 25,6 milionů lidí – čelí akutnímu nedostatku potravin a jedná se také o největší krizi vysídlení na světě.
Kvůli konfliktu, který vypukl 15. dubna minulého roku, přišlo o domov už více než šest milionu lidí. Ti se přidali k dalším milionům bez střechy nad hlavou už před válkou. Dohromady jde o více než deset milionů lidí.
To vytváří obrovský tlak na okolní země jako Čad, Egypt nebo Etiopii a hrozí destabilizace celého regionu – a kaskádovité dopady by otřásly globální bezpečností. I proto (bez většího zájmu světové veřejnosti) probíhají mírová jednání – ty ale zatím pokaždé selhaly.
„Mírové rozhovory mohou pokračovat, ale armáda se kvůli tomu nezastaví,“ řekl jasně zástupce vrchního velitele SAF Ibrahim Gabir webu BBC.
@voxpotcz Za nezájmu světa probíhají v Súdánu etnické čistky, lidé umírají hladem a stát se rozpadá. Z domovů musely utéct miliony lidí a humanitární organizace marně volají po financích. Utrpení této války si ale média příliš nevšímají, přestože hrozí přelití problému přes hranice. #sudan #war #valka #genocida #afrika #africa #voxpot #osn ♬ původní zvuk – VoxpotCZ
Nikoho to nezajímá
Zatímco Voxpot se o konfliktu snaží pravidelně informovat už od jeho propuknutí, velká média situaci doposud spíše nečinně přihlížela.
Teprve v posledních týdnech některá svůj přístup konečně mění. Například magazín The Economist věnoval Súdánu titulní stranu a připomenul, že válka sbírá „zlomek pozornosti věnované Gaze a Ukrajině, přestože hrozí, že bude smrtelnější než oba konflikty“.
Velký prostor si súdánská krize nevysloužila ani na Valném shromáždění OSN. A i když prezident Spojených států Joe Biden vyzval „svět“, aby přestal vyzbrojovat válčící súdánské generály, den předtím jednal s hlavou Spojených arabských emirátů Muhammadem ibn Zájidem Ál Nahjánem – nejspíše usoudil, že desetitisíce mrtvých za spojenectví stojí.
Emiráty totiž pod rouškou humanitární pomoci poskytují zbraně a peníze RSF. Ve hře je zároveň mnoho dalších vnějších aktérů, kteří sledují své zájmy (Rusko a Írán například podporují SAF).
Pokud se ale súdánský konflikt přelije do sousedních států a dojde k destabilizaci regionu, mohlo by snahy sehrát v něm významnou roli přijít pozdě.
