Finsku se daří snižovat počet lidí, kteří jsou dlouhodobě bez domova. Sází na program, kdy jim bez podmínek poskytne bydlení. Ušetří díky tomu miliony eur.
Čtyřiapadesátiletý Fin Vehi Hinkka strávil část svého života jako bezdomovec. Když měl štěstí, nechali ho jeho známí přespat u sebe. A když ne, přespával buď na ulicích, nebo v různých nouzových ubytovnách. Muž, který se už 23 let potýká se závislostí na alkoholu, má už několik měsíců střechu nad hlavou a už se nemusí bát dalších chladných nocí na ulici, popisuje časopis Der Spiegel.
Hynkka není jediný. Kromě něj se v posledních letech z nově získaného bydlení těší několik dalších tisíc lidí.
Do roku 2025 v Helsinkách už nemá být nikdo dlouhodobě bez domova a o dva roky později ani v celém Finsku.
Zatímco jiné státy zatím marně sledují, jak roste počet lidí bez domova, tak Finsku – jako jediné zemi Evropské unie – se naopak daří toto číslo už několik let snižovat. A postupně chce dokonce bezdomovectví úplně vymýtit.
Aktuálně je bez střechy nad hlavou asi 3600 lidí a postupně by jich mělo být méně a méně. Do roku 2025 v Helsinkách už nemá být nikdo dlouhodobě bez domova a o dva roky později ani v celém Finsku.
„Dlouhodobé bezdomovectví je stále závažnou otázkou, protože každý člověk má právo na to mít domov. Budeme tvrdě pracovat na tom, aby tento problém v budoucnu vymizel,“ řekl na konci loňského roku finský ministr pro životní prostředí a klima Kai Mykkänen.
Jak toho ale chce zhruba 5,3milionová země dosáhnout?
„Když dáme lidem domov, bude to mít pozitivní vedlejší účinky“
V roce 2007 vznikla iniciativa Housing First, tedy Nejdřív bydlení, v češtině se někdy používá také Bydlení především. Je postavena na myšlence, že všichni lidé bez domova by měli získat byt.
„Nepřišlo to od sociálních pracovníků, ale předních členů konzervativní vlády a expertů. A to (iniciativě) dalo jinou úroveň důvěryhodnosti,“ popsal Juha Kahila z nevládní organizace Y-Säätiö.
Finský model je postavený na jednoduchém základě. Nejprve poskytne lidem stálé bydlení, až poté se stát pokusí řešit jejich potíže, jako jsou třeba závislost na alkoholu nebo na drogách, dlouhodobá nezaměstnanost či psychické potíže.
To je základní myšlenka naší politiky: když dáme lidem domov, bude to mít pozitivní vedlejší účinky.
Systém je postavený na důvěře – lidé jako Hinkka navzdory své závislosti dostanou levné bydlení, za které budou platit nízký nájem.
„To je základní myšlenka naší politiky: když dáme lidem domov, bude to mít pozitivní vedlejší účinky,“ řekl k tomu starosta Helsinek Juhana Vartiainen.
Doplňuje, že lidem, kteří dostali nový domov, se zlepšilo zdraví, brali méně drog nebo pili méně alkoholu. A to podle jeho slov zvyšuje šanci, že si najdou stálou práci.
Každému muži nebo ženě, kteří se nastěhují do svého, pak vláda na míru poskytne pomoc a podporu. Například mu nebo jí pomohou obnovit zpřetrhané vztahy s rodinou nebo nastoupit na protidrogové léčení. Vedle toho jim také úřady a sociální pomocníci pomáhají zapadnout do nových komunit, aby nakonec neskončili sice v novém bytě, ale také v izolaci.
Stát ušetří
Finský model se opírá o partnerství mezi státem a městy a obcemi. Na starosti ho má nevládní organizace Y-Säätiö, která je z velké části financována státem.
Funguje jako jeden z největších pronajímatelů v zemi a poskytuje bydlení lidem, kteří jsou bez domova nebo jim to akutně hrozí.
Do června 2023 pronajala organizace přes 18600 nízkonákladových bytů lidem, kteří by jinak byli na ulici. „Když mají střechu nad hlavou, můžou překonat potíže, které mají v životě, a nemusí se bát, kde budou spát,“ doplňuje Kahila.
Od roku 2008 jsme měli několik vlád tvořených různými politickými koalicemi. Všechny se ale rozhodly pokračovat v práci na ukončení bezdomovectví.
Nakonec z toho těží celá společnost. Jakmile jeden člověk bez domova získá stálé bydlení, stát ušetří až 15 tisíc euro za rok, tedy v přepočtu zhruba 380 tisíc korun. A to na různých položkách: od využití pohotovosti v nemocnici přes výdaje spojené s udržováním různých ubytoven po policii.
Hlavní architekt programu Housing First Juha Kaakinen už před několika lety zdůraznil, že se tyto kroky neobejdou bez politického konsensu a shody napříč spektrem.
„Od roku 2008 jsme měli několik vlád tvořených různými politickými koalicemi. Všechny se ale rozhodly pokračovat v práci na ukončení bezdomovectví. A politická vůle – to je výchozí bod. Není to všechno, ale pomůže to,“ doplnil k tomu Kaakinen.
