Zaměstnanci ruského vojensko-průmyslového komplexu vyprávěli nezávislému ruskojazyčnému listu "Vjorstka" o úskalích své práce a o tom, co jim brání ve zvyšování zbrojní výroby. Se svolením redakce článek publikujeme v češtině.
Obranný průmysl je nejutajovanějším průmyslem v Rusku. Utajovány jsou vojenské výdaje, účetnictví s tím spojené a nad upovídanými zaměstnanci visí hrozba stíhání za vlastizradu. Vjorstka se i přesto dostala k zaměstnancům velkých podniků ruského vojenského průmyslu a zjistila, s jakými problémy se potýkají a jak se ve skutečnosti daří naplňovat plány ruských úřadů na zvýšení výroby obranných závodů.
Od začátku války se v Rusku na různých úrovních mluví o tom, že je potřeba přejít na válečnou ekonomiku. Putin pravidelně žádal, aby vláda a ministerstvo obrany zvýšily zbrojní výrobu a Dmitrij Medveděv dokonce slíbil, že Rusko letos vyrobí 1 500 tanků. Odborníci nicméně tvrdí, že ruská ekonomika takové úkoly prostě nemůže zvládnout.
"Uralvagonzavod"
"Uralvagonzavod" v Nižním Tagilu je hlavní montážní linkou tanků v zemi. Jde o továrnu, ve které tisíce zaměstnanců montují zbraně pro válku na Ukrajině. Vyrábí bojová vozidla pěchoty, tanky T-72, T-90 a T-14 a také vozidla palebné podpory Terminátor.
Po začátku invaze přešel podle úřadů a místních médií podnik na třísměnný provoz a pracovníky shání po celé zemi. Na některé pozice slibuje platy "od 100 000 rublů" a volné jsou pozice pro montéry, frézaře, soustružníky a další.
Vjorstka hovořila s jedním z pracovníků mechanické montovny, který vyprávěl, jak je to ve skutečnosti s výplatami ve firmě.
„Pročpak jsou asi volná místa stále neobsazená? Mzdy, které jsou uváděny, jsou za více než 300 hodin práce měsíčně, přičemž norma je 174 hodin. A tyto platy jsou pro místní, kteří pracují už léta s náročnějšími stroji a vyrábějí ty nejdražší díly. Nově příchozí odpracují měsíc a utíkají, jakmile vidí skutečné platy,“ říká Alexej Voronin (jméno bylo na žádost respondenta změněno).
Za posledních několik let se podle něj reálné mzdy jen snížily a velké odměny dostávají jen ti, kteří pracují prakticky nepřetržitě.
„I při takovém rozvrhu dostanete maximálně 70 tisíc rublů (zhruba 20 tisíc korun, pozn. překl.). Proto se taky neustále objevují náborové inzeráty. Slibují obrovské platy, ale ty jsou ve skutečnosti jen za téměř nepřetržitou práci a domů se pak jdete maximálně vyspat. Pokud to přepočítáte na běžnou pracovní dobu, tak jsou odměny velmi nízké,“ říká Voronin.
Podle další zaměstnankyně, Viktorie Menšikové (jméno bylo na žádost respondentky změněno), by měli zaměstnanci pracující nad normu dostávat dvojnásobnou mzdu a navíc existují prémie za plnění státní zakázky v obranném průmyslu.
„Co je nad rámec normy by mělo být oceněno dvojnásobným platem, který se skládá ze samotného výkonu plus 35 % příplatek za práci v obranném průmyslu. Například při 340 hodinách měsíčně se z platu 30 000 stane asi 90 000 rublů (25 tisíc korun, pozn. překl.). Kromě toho tu teoreticky mohou být i bonusy za práci v nestandardních podmínkách. Ve výsledku se tak dostanete na pomyslných 100 tisíc rublů,“ říká Menšiková a dodává, že běžně v jejich podniku platy řadových zaměstnanců málokdy přesahují 40 tisíc rublů.
Oba dotazovaní vyprávěli také o vybírání peněz od zaměstnanců na „podporu SVO“, jak se zkracuje speciální vojenská operace, ruské oficiální označení pro válku na Ukrajině.
„Co se týče těchto "sbírek", tak na ty si od zaměstnanců můžete vyslechnout pořádnou dávku nadávek. Platy jsou ve srovnání s dřívějškem stále nižší a nižší a ceny jsou všude vyšší. V našem cechu po nás také chtěli, ať přispějeme, ale já jsem se jim na to vykašlal a neznám nikoho, kdo by to udělal,“ řekl Voronin.
Menšiková zároveň tvrdí, že zaměstnanci jejího cechu jsou fakticky nuceni podepisovat žádosti o "dobrovolné" srážky z platu na podporu "účastníků SVO".
„Už loni jsme byli nuceni podepisovat žádosti o odvádění jedné denní mzdy do jakéhosi fondu na podporu SVO. Nebyla možnost to nepodepsat. Od každého z nás dostali asi patnáct set nebo dva tisíce,“ říká Menšiková. Poskytnout fotografii nebo jiný důkaz své výpovědi ale nemůže.
O těchto "darech" nicméně psala místní média už loni v prosinci. Podle jejich výpočtů se mohla suma vybraná na celém závodě pohybovat okolo 60 milionů rublů (17 milionů korun, pozn. red.). Ředitel závodu takovou sbírku označil za "speciální akci". Uralvagonzavod se však o této sbírce nikde nezmínil. Na konci loňského roku pouze informoval, že poslal humanitární pomoc na Donbas. Iniciátorem podle této informace nebyl vedoucí závodu, ale mechanik z lisovny a svařovny.
Závod „Strela“ v Orenburgu
Akciová společnost Výrobní sdružení Strela v Orenburgu vyrábí mimo jiné bezpilotní letouny a protilodní střely, které se používají ve válce na Ukrajině. Loni v září regionální úřady informovaly, že závod hodlá přijmout dalších 500 zaměstnanců a zároveň s tím zahájit program technického dovybavení. Současně se, soudě podle volných pracovních míst na webových stránkách podniku, rozhodl nezvyšovat platy. Například inženýrům nabízí 42 tisíc rublů a montérům a frézařům práci od 30 tisíc rublů (12, respektive 8 tisíc korun, pozn. red.).
Vjorstce se podařilo promluvit s jedním z inženýrů závodu, který tvrdí, že objem zakázek se navzdory válce na Ukrajině nezvýšil.
Čtěte také: „Žádný Slovák, jen Čechoslovák.“ Jak se neúspěšně Praha snažila za první republiky podmanit Slováky
„Očekávalo se velké množství zakázek, ale žádné nejsou. Počet směn se nezvýšil, mzdy se rozhodně nezvyšují. Je velký nedostatek zaměstnanců, protože jich byl nedostatek vždy, a když začala válka, mnozí ještě navíc odešli,“ říká Igor Solovjov (jméno bylo na žádost respondenta změněno).
Podle Solovjova problém pramení z vysoké míry závislosti výroby raket na zahraničních komponentech.
„V naváděcích systémech raket jsou z 90 % západní součástky. Používají se stále a pokud je Rusko přestane dovážet, tak prostě nebudeme schopni tyto rakety vyrábět,“ řekl Solovjov.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
