Politika

24. 03. 2025, 08:19

Mladí si to nenechají líbit. Srbsko dostali do ulic studenti

Simone Radačičová

Mladí lidé na protivládních demonstracích v Srbsku | Foto: Archiv
Mladí lidé na protivládních demonstracích v Srbsku | Foto: Archiv

Už přes čtyři měsíce Srbskem otřásají protesty, v jejichž čele stojí studenti. Organizují demonstrace, blokují fakulty, vydávají se na dlouhé pochody a zosobňují největší výzvu pro prezidenta Aleksandra Vučiće.

Mají desítky tisíc tváří. Nepotřebují žádného charismatického lídra, který by stál v jejich čele a strhával na sebe veškerou pozornost. A přesto se už pátým měsícem obrovské studentské hnutí rozléhá přes Bělehrad do všech koutů Srbska a oslovuje i tamní menšiny včetně Chorvatů nebo muslimů.

Vysokoškolští studenti a studentky různých oborů se semkli s těmi teprve na středních školách, a jako jeden obrovský proud zosobňují zřejmě největší studentské hnutí od revolučního roku 1968.

Chodíme na protesty, protože už toho máme dost.

Je to trochu paradox. Během jejich života nemělo Srbsko jiného natolik významného politika, než je Aleksandar Vučić. Poprvé usedl do křesla ministra srbské vlády už v roce 1998, od roku 2014 působil jako premiér a posledních osm let sídlí v prezidentském paláci.

„Studentské hnutí je unikátní svým pokojným poukazováním na zkorumpované instituce, a zvláště pak soudnictví, které jsou zdrojem sociálních nerovností, chudoby, nespravedlnosti a autokracie,“ říká pro Voxpot Ognjen Radonjić, profesor Filozofické fakulty z Bělehradské univerzity.

„Studenti chtějí svobodu a demokratické principy brzd a protiváh, stejně jako ochranu individuálních a kolektivních práv,“ vysvětluje. Co přesně je dalo do pohybu?

Novi Sad v 11:52

Panovalo obyčejné sychravé dopoledne. Vlakovým nádražím ve druhém největším srbském městě Novi Sad krátce před polednem prvního listopadu proudily obvyklé davy lidí.

Ve chvíli, kdy hodiny ukazovaly 11:52, zazněla ohlušující rána. A pak šok, oblaky prachu a křik. Na cestující se zřítil nedávno zrekonstruovaný betonový přístřešek.

Zemřelo patnáct lidí a několik dalších bylo vážně zraněno. Od té chvíle už není nic jako dřív.

Okamžitě se vyrojily bolestivé otázky: Jak je možné, že se přístřešek zřítil tak krátce po přestavbě? Kdo to dopustil? Došlo snad k pochybení nebo laxnosti při rekonstrukci?

Studenti a mnozí další Srbové si myslí, že v neštěstí se odráží dlouholetá politika prezidenta Vučiće a jeho Srbské progresivní strany. Nejde přitom o jeden přístřešek a hrozivé neštěstí – jen vyostřilo dlouholetou nespokojenost se směřováním země a hlavně s mocnými chapadly korupce, která Srbsko dusí.

V pozadí novosadské havárie nejspíš stojí právě úplatkářství, špatně napsané smlouvy, přehlížený šlendrián a nedostatečný odborný dohled.

Index vnímání korupce Transparency International ukazuje, že zhruba 6,6milionová země se v míře korupce pozvolna propadá. V roce 2020 Srbsku patřila 94. příčka, o čtyři roky později už skončilo na 105. místě ze sto osmdesáti zemí světa.

Od listopadu, kdy Novým Sadem otřásla tragédie, se po Srbsku konají demonstrace. První protestující tvořili lidé z druhého největšího srbského města, kteří se tehdy scházeli v jeho centru, aby uctili památku patnácti obětí.

Každý hlas má stejnou váhu

Pokojné demonstrace v Novém Sadu se dostaly do hledáčku provládních komentátorů a médií, kteří se do jejich účastníků a účastnic často až nevybíravě pouštěli. Mělo to ale jiný dopad, než mnozí čekali – do protestů se zapojovalo stále více lidí.

Ke konci listopadu se jedna z demonstrací konala poblíž bělehradské Fakulty dramatických umění. Profesorský sbor i studenstvo během protestu napadly organizované skupiny. Následně se mladí lidé rozhodli obsadit své fakulty. A spustili lavinu, kdy se k nim přidávaly další a další školy.

Studenti se v protestech navzájem podporují. Vaří a připravují si jídla, kupují deky a přináší potraviny a nápoje, aby další mohli zůstat na univerzitách a školách.

„Chodíme na protesty, protože už toho máme dost. V našem městě zemřelo patnáct lidí a vláda od prvního prohlášení šířila lži. Lidem došlo, že tohle musí přestat,“ vysvětluje pro Voxpot dvacetiletá studentka Lena Starčević z Nového Sadu.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Simone Radačičová

Více článků od autora