Rusko není jedinou zemí, která teď mobilizuje. Povolávací příkazy k vojenské přípravě dostávají v tichosti také Bělorusové. Obavy také vyvolává, že Minsk minulý týden ohlásil vznik společného vojenského uskupení s Ruskem. A do země tak nyní proudí stovky kusů armádní techniky.
Je časně ráno. Krajina je ještě zahalena do tmy a husté podzimní mlhy, v dáli je už ale vidět přicházející rozbřesk. Nehledě na brzkou hodinu zdejší železniční stanice již žije čilým životem. Vlak pomalu za zvuků skřípějících kol zastavuje, načež se nástupištěm rozezní hudba armádního orchestru. Právě sem od východního souseda přijelo několik desítek vojenských vozů, tanků a dalších kusů bojové techniky, doprovázených ruskou jednotkou.
Příslušníci běloruských ozbrojených sil si pro své spojence přichystali skromné přivítání a v duchu slovanské tradice jim nabízejí chleba se solí. Atmosféra je více než uvolněná a ilustruje, že alespoň v jedné zemi jsou Putinovi vojáci přijímáni takřka s otevřenou náručí, byť možná jen zdánlivě.
Následuje přátelské potřásání si rukama a řazení k slavnostnímu nástupu. „Přijeli jsme pomáhat bratrskému národu, Běloruské republice, jsme připraveni splnit všechny rozkazy,“ sděluje s úsměvem na tváři člen roty Viktor Smejan.
První vlaky s ruskými jednotkami dorazily na území Běloruska už v sobotu 15. října. Tedy přesně pět dní po prohlášení Putina a Lukašenka o vytvoření jakéhosi společného vojenského uskupení s ruskými vojáky v Bělorusku. Moskva za tímto účelem podle Minsku vyslala v posledních dnech do země na 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky. Mezi nimi zhruba 170 tanků, 200 bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.
Silnější slova než činy
K čemu přesně bude tato dodávka využita a kde bude rozmístěna, jasné zatím není. Minsk i Moskva shodně tvrdí, že cílem rusko-běloruského uskupení je údajné posílení ochrany běloruské hranice. Jak ovšem ukázala minulá zkušenost, diktátorům není radno věřit.
Tímto heslem se zjevně řídí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a raději volá po zřízení mezinárodní pozorovatelské mise na ukrajinsko-běloruské hranici. V této souvislosti znovu ubezpečil, že Kyjev rozhodně žádný útok na okolní země neplánuje a stará se výhradně o vlastní suverenitu.
Tlak Moskvy na Bělorusko je zřejmě natolik silný, že mu Lukašenko možná přece jen podlehne a svou zemi do nesmyslné války zatáhne.
To se však nedá říct o bojechtivé rétorice Minsku. Vždyť podle slov Lukašenka Západ už nemá pár let na práci nic důležitějšího než chystat útok a převrat v Bělorusku. Tento ohraný narativ poslední evropský diktátor opakoval již při obřích protestech po nelegitimních volbách v srpnu 2020 a pak i hned po spuštění takzvané “speciální vojenské operace” na Ukrajině.
„Jestli by do šesti hodin po začátku speciální operace nebyl proveden preventivní úder proti ukrajinským pozicím, útočili by na nás hned ze čtyř směrů,“ rozčiloval se Lukašenko během své březnové schůzky se svým ruským spojencem. Přitom nezapomněl dodat směrem k Putinovi slova díků za údajné „odvrácení“ masivního napadení Ukrajinou. Aby těch útoků na Lukašenkovu říši nebylo málo, chystaly ještě dle jeho slov útok z druhé strany Litva a Polsko.
Nenápadné rekrutování v plném proudu
Jak ale potvrdily následné dny, v případě běloruského vůdce platí jednoduchá premisa: čím větší výhrůžky, tím méně činů. Lukašenko sice poskytl ruským složkám území pro podniknutí útoku na Ukrajinu, zejména na Kyjevskou oblast, Polesí a Volyň, avšak aktivnímu vstupu do války po boku svého tradičního ochránce a sponzora Putina se dosud bránil zuby nehty. Z jeho nečinnosti je zkrátka zřejmé, že se přímému zapojení do konfliktu snažil vyhnout.
Kroky diktátora v posledních týdnech ovšem naznačují, že tlak Moskvy na Bělorusko je zřejmě natolik silný, že mu Lukašenko možná přece jen podlehne a svou zemi do nesmyslné války zatáhne.
Čtěte také: Pro nepřátele státu kulka. Lukašenko zpřísňuje tresty
Opoziční běloruský server Naša Niva přinesl v pondělí znepokojivé zprávy o tom, že se režim rozhodl „v tajnosti“ mobilizovat. Muži napříč celou zemí dostávají předvolání k odvodu. „Začátkem října mi přišel dopis, abych se urychleně dostavil na vojenský odvodový úřad a upřesnil nějaké údaje. Zašel jsem tam tedy, a hned mi předali povolávací rozkaz. Bylo tam se mnou dalších osm lidí,“ uvedl pro server jeden z mobilizovaných mužů z okresního města. Dodal zároveň, že do žádné vojenské přípravky rozhodně nepůjde a odjede co nejrychleji do zahraničí, kde má práci.
O odchodu na frontu nesní ani jistý vysloužilý důstojník, který si přál rovněž zůstat v anonymitě. „Volali mi z vojenského registračního a odvodového úřadu a vyzývali mě, abych se vrátil do služby. Nevysvětlili mi, proč mě vlast tak nutně potřebuje, jen řekli, že budu spokojený se svým platem,“ podělil se se svou zkušeností a raději si záhy změnil telefonní číslo, aby ho komisaři už nemohli kontaktovat.
Plánovaná ofenziva na Kyjev?
Zájem je podle serveru zejména o řidiče tanků. Šéf jedné menší společnosti v Minské oblasti sdělil, že předvolání do „výcvikových táborů“ obdrželo 70 % jeho kolegů, přičemž nejvíce se komisaři poptávali právě po řidičích vojenské techniky z povolání. Objíždění vojenských škol a univerzitních kateder, sestavování seznamů mužů v produktivním věku se zkušeností v armádě či rychlé přeškolování praporčíků a poddůstojníků na vyšší šarže vyvolává dojem, že vláda své obyvatele v naprosté tichosti připravuje na nadcházející válku.
Vstoupí nakonec Minsk do tohoto smrtícího ringu a stane se z něj vedle Ruska agresor číslo dvě? I přes probíhající skrytou mobilizaci a formování společného vojenského uskupení označují nezávislý server Naša Niva i někteří zástupci Kyjeva brzký vstup Běloruska do války za nepravděpodobný.
A to hned z několika důvodů. Podle Kyjeva zatím neexistují náznaky toho, že by se nyní na území Běloruska šikovalo větší množství útočných formací nebo že by tam docházelo k znatelnějšímu pohybu vojsk.
Rusové mohou otevřít severní frontu i proto, aby rozptýlili pozornost ukrajinské armády, a zlepšili tak svou situaci zejména v Chersonské oblasti.
Několik nejmenovaných vysoce postavených důstojníků běloruských ozbrojených sil se navíc shodlo na tom, že jejich armáda není v současnosti na odpovídajících početních stavech, a není ani dostatečně připravena k boji. „Nevidím jako reálné, že by se Lukašenko s takovou armádou vrhl proti Ukrajině. Jeho prohlášení jsou směšná. Dupe pro ruské publikum,“ řekl jeden z nich.
Aktuální relativní klid na severozápadní hranici Ukrajiny ovšem nemusí trvat věčně. Podle britského deníku The Times se totiž Vladimir Putin navzdory značným vojenským neúspěchům a vysokým ztrátám svého snu dobýt Kyjev možná stále nevzdal. V úvahu tak ještě připadá právě budování jednotek složených z ruských a běloruských vojáků. Nadcházející týdny by proto mohly být využity k formování společných bojových uskupení, která by pak z Běloruska zaútočila na hlavní město Ukrajiny.
Čtěte také: Lukašenko může být zlikvidován, když bude brzdit rozlet lidí v jeho okolí, říká politolog
Pokus o novou ofenzivu ze severu nevylučuje ani poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Nestane se tak podle něj za několik dní, ale nejdříve na přelomu listopadu a prosince. Nedomnívá se však, že by společně s Rusy táhli na Kyjev i Bělorusové. Neznepokojuje ho ani probíhající skrytá mobilizace v zemi, neboť ta má prý hlavně umožnit vybudování zázemí pro ruský kontingent.
BBC ještě k případnému útoku ze severu dodává, že cílem nemusí být nutně hlavní město. Rusové mohou otevřít severní frontu i proto, aby rozptýlili pozornost ozbrojených sil protivníka, a zlepšili tak svou situaci v jiných částech Ukrajiny, zejména v Chersonské oblasti.
Zdá se tedy, že Lukašenko spíše zůstane u své plamenné rétoriky, kterou bude krmit proputinsky založené publikum i ruskou propagandu. „Bratrské armádě“ rovněž poskytne běloruské území k další vojenské operaci proti Ukrajině, přímému střetu s Kyjevem se ale pravděpodobně bude chtít nadále vyvarovat. Ostatně kdo by nastupoval na potápějící se loď.
