Moldavané si v nedělním referendu navzdory silnému tlaku z Moskvy zvolili proevropské směřování. Co ale naznačuje těsnost výsledku?
Obyvatelé malé východoevropské země v neděli hlasovali, zda se Moldavsko vydá na evropskou cestu. Konkrétně zda má být proces sbližování s Evropskou unií nově zakotven v ústavě.
V referendu nakonec směřování k Bruselu těsnou většinou zvítězilo. Ještě pondělní ráno přitom vypadalo, že voliči ústavní závazek ke vstupu do Evropské unie odmítli. Situaci na poslední chvíli změnily korespondenční hlasy Moldavanů žijících v zahraničí.
Pro budoucnost v Evropě se tak nakonec vyslovilo 50,4 procenta, zatímco 49,6 procenta změny v ústavě odmítlo.
Úleva? „Nikoli, panuje tu spíše sklíčená nálada,“ vylíčila pro Voxpot aktuální atmosféru v moldavské metropoli novinářka Darja Slobodčikova. „Mysleli jsme, že eurointegraci podpoří mnohem víc lidí,“ vysvětluje.
Negativní odpověď přitom přišla z většiny moldavských regionů, především pak z tradičně proruské Gagauzie, konstatuje Slobodčikova. Na vyrovnaném výsledku se podle ní i hlasů z evropské politiky podepsala zejména snaha Moskvy o zmaření jakýchkoli vyhlídek země na členství v EU.
Rusko je v této souvislosti například obviňováno z nakupování hlasů či masivní antizápadní kampaně. „Pokud by se Kreml do voleb nevměšoval, ústavní změny by podpořilo alespoň 60 procent voličů,“ je přesvědčena novinářka.
Jako problematickou vidí také formulaci otázky položené v referendu. Ta se neptala voličů vyloženě na eurointegraci, nýbrž na její zakotvení v ústavě, což mohlo některé z nich zmást či od uren odradit.
Vedle referenda také probíhalo první kolo prezidentských voleb. Ty sice vyhrála současná prezidentka a velká zastánkyně unijní integrace Maia Sandu, ale nedosáhla na absolutní většinu. V neděli 3. listopadu ji tak čeká souboj s kandidátem Alexandrem Stoianoglem.
Ten sice tvrdí, že nebude sbližování s Bruselem bránit, zároveň však protlačuje i vstřícnější postoj k Rusku.
