Moskevský magistrát zřídil pod záminkou boje s kriminalitou síť kamer schopných rozpoznávat obličeje. Brýle se stejným systémem mají dostat i policisté. Projekt byl zahájen už v polovině minulého desetiletí s odůvodněním, že nová technologie pomůže chytat zločince a město se tak stane bezpečnější. Během letošních protestů se ukázalo, že systém kromě toho zajišťuje i bezpečí režimu před nespokojenými demonstranty.
Sám tvůrce algoritmu, který dnes městské kamery používají, programátor Arťom Kucharenko, nezávislému serveru Meduza v roce 2016 řekl, že „pro mě jako pro obyčejného člověka je bezpečnost důležitější než soukromí“. Občané se uklidnili a na pět let jako by usnuli. Bohužel, probudili se v digitálním koncentráku, který se moc neliší od režimu, jenž Čína nastolila v Ujgury obývaném Sin-ťiangu.
NtechLab, ruský softwarový start-up, jenž s touto vymožeností přišel, začal s moskevskými úřady spolupracovat v roce 2016, kdy se obě strany domluvily, že v městských kamerách budou testovat funkci rozpoznávání obličejů. Společnost uzavírala smlouvy s komerčními firmami – organizátory festivalů nebo maloobchodními řetězci. Během mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 se díky tomuto systému policii podařilo zadržet 180 narušitelů.
Tou dobou začali algoritmus využívat i další lidé. Mezi nimi i Maxim Perlin z reklamní společnosti Blacklight, který se dostal do širšího povědomí poté, co v roce 2010 vydal u příležitosti narozenin Vladimira Putina erotický kalendář s fotografiemi studentek fakulty žurnalistiky Moskevské státní univerzity. Na základě algoritmu vyvinul aplikaci FindFace, sloužící k hledání lidí na sociální síti. Fungovalo to velice jednoduše: na stránkách FindFace.ru mohl kterýkoliv uživatel internetu nahrát něčí fotografii a najít jeho profil na ruské sociální síti Vkontaktě (dnes VK.com). Projekt si brzy získal popularitu.
Uživatelé anonymního fóra 2ch (Dvač) založili diskusní skupinu „Hledáme coury, které hrály v pornu nebo pracovaly jako prostitutky“, začali na sociální síti Vkontaktě hledat pornoherečky a virtuálně je šikanovat. Později začali prostřednictvím aplikace FindFace.ru identifikovat i ženy, které zachytily kamery na veřejných záchodcích, a vydírat je. Podobným způsobem se pustili i do demonstrantů: čas od času vznikaly stránky, na nichž se na základě fotografií z veřejných protestních akcí objevovaly osobní údaje jejich účastníků. Tyto projekty ale většinou moc dlouho nevydržely.
Aplikaci FindFace využívali i někteří novináři. Investigativnímu webu Bellingcat například umožnila identifikovat ruské vojáky při bojových akcích na jihovýchodě Ukrajiny. Služba se hodila také při identifikaci příslušníků ruských bezpečnostních složek a provokatérů, kteří se dopustili násilí na účastnících opozičních demonstrací. Brzy poté, v roce 2018, ale provozovatel aplikace svůj veřejný vyhledavač navzdory jeho výdělečnosti zrušil. V té době měsíčně zaznamenal zhruba 700 návštěv.
Lidé se triumfálně prošli po Moskvě a policie jim v tom skoro nebránila. Zato ale už následujícího dne je příslušníci bezpečnostních složek začali zatýkat přímo u nich doma.
Krátce před tím, než byl projekt FindFace ukončen, investoval do společnosti NtechLab, ve spolupráci se státní korporací Rostech, miliardář Ruben Vardanjan. Jde o bývalého šéfa investiční společnosti Trojka Dialog a majitele offshoreového impéria, jehož prostřednictvím se podle Mezinárodní organizace investigativních novinářů se zaměřením na odhalování organizovaného zločinu a korupce (OCCRP) praly miliardy dolarů – včetně peněz Putinova přítele Sergeje Roldugina. Představitelé NtechLabu prohlásili, že „v budoucnu se soustředí na globální projekty v oblasti bezpečnosti a maloobchodu“. Za tři roky se ukázalo, že v podstatě jde jen o jeden globální „projekt“ – identifikaci účastníků demonstrací na celostátní úrovni.
Sledujte také naši reportáž z Ruska:
Zaostřeno na metaře
Jasně to bylo vidět poté, co v zemi na začátku letošního roku proběhly velké demonstrace na podporu opozičního politika Alexeje Navalného. Za týden po moskevském mítinku, který se konal 23. ledna na Puškinově náměstí, zadržely v metru bezpečnostní složky několik účastníků akce. K některým z nich přišli policisté i domů. Státní tisková agentura TASS informovala, že existuje jakási databáze lidí, kteří opakovaně navštěvují nepovolené akce, a ty právě zachycují kamery.
Po demonstraci 21. dubna ale počty osob identifikovaných pomocí kamer podstatně vzrostly. Jako by si úřady daly za úkol identifikovat a volat k odpovědnosti každého účastníka demonstrace. Právě to byl důvod, proč Moskva 21. dubna vypadala ve srovnání s jinými městy, zvláště s Petrohradem, kde se toho dne velmi bezohledně zatýkalo, docela poklidně. Lidé se triumfálně prošli po centru ruského hlavního města a policie jim v tom skoro nebránila. Zato ale už následujícího dne je příslušníci bezpečnostních složek začali zatýkat přímo u nich doma. Mnozí z nich zůstali až do soudu ve vazbě. Orgány je kromě toho navíc fotografovaly a odebíraly jim otisky prstů.
V některých případech došlo dokonce k tomu, že algoritmus systému rozpoznávání obličejů našel osoby, které toho dne na protestní akci vůbec nebyly.
Zatýkání postihlo nejen účastníky demonstrace, ale také novináře, kteří tam byli pracovně. Nepříjemnosti se nevyhnuly dokonce ani spolupracovníkům provládních médií, například reportérovi Komsomolské pravdy Alexandru Rogozovi a dvěma novinářům investigativního portálu Baza, Nikitovi Mogutinovi a Pjotru Koronajevovi. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov zatýkání žurnalistů vysvětlil tím, že na jedné z minulých demonstrací se objevil člověk, který měl u sebe novinářský průkaz neoprávněně.
Během měsíce od dubnové akce zatkly ruské bezpečnostní složky podle údajů mediální lidskoprávní organizace OVD-Info dohromady 289 jejích účastníků, z nichž 29 dostalo trest do 30 dnů vězení a 25 pokutu do 300 tisíc rublů (zhruba 88 tisíc korun). V některých případech došlo dokonce k tomu, že algoritmus systému rozpoznávání obličejů našel osoby, které toho dne na protestní akci vůbec nebyly. Policie poté někdy chybu přiznala, jindy ale raději potrestala nevinného.
Moskevský přístup se podle všeho brzy rozšíří i do jiných ruských měst. V září minulého roku deník Kommersant napsal, že NtechLab zahájí pilotní projekty v oblasti rozpoznávání obličejů v dalších deseti velkých ruských městech. Letos v červnu se na veřejnost dostala informace, že v regionech se bude zavádět kamerový systém Bezpečné město (Bezopasnyj gorod), na němž spolupracují hned tři ruské státní korporace: VEB.RF, Rostech a Rostelekom. Realizace projektu má stát 97 miliard rublů (asi 28,5 miliardy korun).
Investigativní server Projekt na základě údajů, které ruské ministerstva vnitra eviduje podle jednotlivých moskevských obvodů, došel k závěru, že i když bylo v roce 2020 v hlavním městě víc než 100 000 kamer se systémem rozpoznávání obličejů, pomohly odhalit pachatele asi jen u 13,5 % zločinů. V roce 2016 to bylo 5,5 %. Dokonce i sami policisté přiznávají, že „počet odhalených je při takovém množství kamer nedostatečný“. Policejní hlášení potvrzují, že tato zařízení nejsou příliš přínosná – poskytují špatný obraz, zvláště za tmy, dále jich je málo a často také „míří na popelnice“, nejspíš proto, aby se tak dali „kontrolovat metaři“.
Rozpoznávat „nebezpečné“ Rusy pomáhá i Západ
Pravděpodobně největší neúspěch kamerového systému však nezaznamenali v Moskvě, ale v Kazani, kde místní úřady už několik let pracují na analogickém systému Bezpečné město, jehož dodavatelem je státní podnik Rostelekom. V tamní škole se letos 11. května odehrála tragédie, když devatenáctiletý Ilnaz Guljavijev rozpoutal střelbu, při níž přišlo o život devět osob a více než 20 utrpělo zranění. Pachatel se vydal od svého domu ke škole v roušce s nápisem Bůh a s brokovnicí. I když ho během cesty, jež trvala několik minut, kamery zachytily se zbraní v ruce, nikdo ho nezastavil.
Kamerový systém je podle všeho doopravdy efektivní jen ve dvou případech: při sledování účastníků demonstrací a při zachycování osob nedodržujících karanténu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra bylo díky kamerám za pouhé dva březnové týdny roku 2020 zadrženo 200 lidí, kteří porušili povinnou karanténu. Za celý minulý rok přitom kamery umožnily zatčení pouhých 263 hledaných zločinců. Je možné, že to není náhoda: údaje ze stránek moskevského magistrátu potvrzují, že počet kamer nejrychleji rostl nikoliv ve dvorech a domovních vchodech, ale na „místech masového shromažďování lidí“.
Paradoxní je, že společnost NtechLab, která moskevským úřadům dodává sledovací technologii FindFace, západní IT společenství podle všeho dosud považuje za nadějný start-up s dobrou pověstí. S NtechLab dosud spolupracují Microsoft, Genetec, NVIDIA, Polygon, IMDS, finská společnosti Futurice, španělská Kimaldi, rumunská Intrada Capital SRL či slovenská Lurity.
Podle smluv o koupi serverů pro potřeby moskevského systému rozpoznávání obličejů dodala společnost MaximaTelekom městským úřadům mimo jiné výrobky amerických firem Intel a NVIDIA. Když novináři amerického serveru Foreign Policy představitele těchto společností požádali o komentář, odpověděli jim, že nedodávají bezprostředně komponenty systémů určených k rozpoznávání obličejů, a ani nemohou kontrolovat, komu se jejich výrobky ve finále dostanou do rukou. Avšak skutečnost, že na oficiálních stránkách FindFace je NVIDIA uvedena jako partner projektu, dovoluje předpokládat, že tyto dvě společnosti přece jen bezprostředně spolupracují.
Spolumajitelé společnosti NtechLab jsou také lidé, kterým není západní svět cizí. Kromě státní korporace Rostech a Vardanjanova fondu do NtechLab investovali další ruští byznysmeni – fond Impulse, který média spojují s Romanem Abramovičem, a také náměstek generálního ředitele mobilního operátora Tele2. Své prostředky do společnosti vložila i Marija Drokovová, bývalá aktivistka prokremelského hnutí Naši, která v roce 2017 nečekaně získala trvalý pobyt v USA a stala se „venture investorskou“.
Politici v Evropě a USA tvrdí, že je znepokojuje porušování lidských práv v Rusku: uvěznění Alexeje Navalného, soudní pronásledování jeho přívrženců a účastníků demonstrací či násilné rozhánění pokojných shromáždění. Západní firmy přitom ale dál spolupracují se společností, která ruským úřadům poskytla skvělý nástroj k zastrašování nespokojených občanů. Díky systému rozpoznávání obličejů může Kreml Rusům vyslat jasný signál: každý účastník pokojné demonstrace musí žít ve strachu, že si pro něj přijdou. Západní země musejí na společnosti jako NTechLab uvalit sankce – jinak se ruští občané budou bát vyjít na ulice a demonstrovat, ať už se v zemi bude dít cokoliv.
***
Přeložil Miroslav Tomek
