Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa, podepsal dohodu o přestavbě budovy někdejšího srbského Generálního štábu – symbolu bombardování NATO v roce 1999 – na luxusní hotel a apartmánový komplex. Vyvolalo to otázky o střetu zájmů i protesty opozice.
Tu budovu v centru Bělehradu není možné jen tak přehlédnout. Sídlo někdejšího Generálního štábu v roce 1999 poškodilo bombardování NATO a od té doby ji nikdo neopravil.
Časem ale rozlehlou a poničenou stavbu, kterou mnozí považují za důležitý historický symbol, nahradí luxusní hotely, apartmány a různé obchody. Za tímto stavebním projektem stojí Jared Kushner, podnikatel a zeť amerického exprezidenta Donalda Trumpa, jenž se chce letos vrátit do Bílého domu.
„Srbská vláda si jako partnera pro tento projekt vybrala renomovanou americkou společnost, jenž bude investovat do revitalizace komplexu bývalého federálního štábu pro národní obranu,“ napsal srbský ministr pro infrastrukturu a výstavbu Goran Vesić ke Kushnerově firmě Affinity Partners.
Affinity Partners
Jde o investiční společnost, kterou založil Trumpův zeť a poradce Jared Kushner v roce 2021. Podle deníku New York Times 99 procent peněz, které do ní investoři vložili, pochází ze zahraničních zdrojů. Mezi ty patří třeba Saúdskoarabský investiční fond nebo také fondy z Kataru a Dubaje. Affinity Partners investovala například do izraelské finanční skupiny Shlomo Group nebo firmy Zamp, jež sídlí v Abú Dhabí a provozuje na tisíc restaurací v Brazílii.
Zprávy o přestavbě bývalého štábu, který leží hned přes ulici od sídla srbské vlády, rozvířily vody tamní politiky a vyvolaly opětovné debaty o zahraničních investicích, historickém významu budov a bolestivé minulosti. Opozice a část obyvatel hlavního města s tímto projektem nesouhlasí a volá po protestech.
O lukrativní místo se ucházel Trump
Kushnerova investiční firma Affinity Partners podepsala v polovině května smlouvu na 99 let o pronájmu pozemků v centru hlavního města patřících tamní vládě. Podpisu předcházelo několik let tajných jednání za zavřenými dveřmi. Kushner ve výsledku nezaplatí ani dolar. Místo toho srbská vláda získá 22 procent zisku.
Jak popisuje server Politico, o budovu měl dříve zájem dokonce sám Donald Trump. Ten o tom jednal už v roce 2013.
Bylo to tedy několik let předtím, než se poprvé ucházel o Bílý dům. I on tehdy chtěl v místě někdejšího Generálního štábu postavit luxusní hotel a apartmánový komplex. Do Bělehradu pak dokonce přijeli jeho spolupracovníci, aby si místo prohlédli osobně. Z projektu ale nakonec sešlo.
Místo Trumpa se do jednání o přestavbě budovy v centru hlavního města pustil Jared Kushner, který je manželem jeho dcery Ivanky. Srbská vláda tyto rozhovory s americkým byznysmenem dlouho tajila. Přiznala to teprve poté, co opozice zveřejnila detaily o jednáních.
Kushner není jen Trumpovým zetěm. Během jeho administrativy působil také jako jeho poradce, a to konkrétně v letech 2017 až 2021.
Kushner společně se svými partnery chce – stejně jako jeho tchán – na tomto místě v centru Bělehradu postavit přepychový hotel. Doplnit ho mají obchodní prostory pro různé prodejny a také 1500 bytů.
Počítá také s tím, že v místě „Generalštabu“ vyroste muzeum a památník, který připomene srbské oběti bombardování NATO v roce 1999. Ten by měl oficiálně spadat pod srbskou vládu. Jak napsal Kushner, jeho podoba vznikne ve „spolupráci se srbskými architekty“.
Čtěte také: Bosenská Republika srbská se stále více izoluje. Hrozí balkánské zemi další konflikt?
Americký podnikatel se přitom nechal slyšet, že o dřívějších plánech svého tchána nevěděl. Tvrdí, že s ním o tomto projektu nikdy nemluvil ani neměl informace o tom, že by se Trump o budovu někdejšího Generálního štábu před lety ucházel. „Neměl jsem tušení, že by se můj tchán o tento region zajímal,“ dodal k tomu před několika týdny.
Kushner není jen Trumpovým zetěm. Během jeho administrativy působil také jako jeho poradce, a to konkrétně v letech 2017 až 2021.
Je to střet zájmů?
Klíčovou roli ve vyjednávání se srbskou vládou ale podle amerických médií sehrál Richard Grenell. Tento muž dříve působil jako Trumpův zvláštní velvyslanec pro Balkán. V této funkci přitom prosazoval plán, aby USA a Srbsko spolupracovaly na obnově někdejšího Generálního štábu. Naposledy o tom mluvil v roce 2020, kdy stále ještě působil jako americký diplomat.
Do Srbska se pak vrátil krátce poté, co Trump odešel z Bílého domu. Podle New York Times s Kushnerem na jeho projektu nadále spolupracuje. Kushner dodal, že to byl právě on, kdo ho přesvědčil, aby investici v Bělehradě vůbec zvážil.
Grenellovy vazby a jeho dřívější působení v Trumpově administrativě tak vyvolávají otázky o možném střetu zájmu, když jako diplomat dlouhodobě prosazoval soukromý zájem.
Grenell přitom prohlásil, že Kushnerův projekt je příležitostí, jak „změnit symbol dřívějšího konfliktu na most přátelství a obnovy“. Zatím nicméně není jasné ani to, na kolik peněz přestavba celého areálu vyjde. Americký deník New York Times před několika týdny napsal, že to má být až půl miliardy dolarů, tedy v přepočtu zhruba 11,5 miliardy korun.
Symbol bombardování
Budova, kde sídlil srbský Generální štáb, leží v centru Bělehradu. Přímo přes ulici je sídlo srbské vlády. Zásah utrpěla v noci na 30. dubna 1999. Bylo to tedy ani ne týden poté, co NATO odstartovalo bombardování Jugoslávie, aby zabránilo vyhánění etnických Albánců z Kosova. Poničený komplex od té doby nikdo neopravil a je hlavním symbolem bombardování.
Kushnerův projekt v samém srdci Bělehradu má podporu nejvyšších míst. Srbský prezident Aleksandar Vučić se už dříve nechal slyšet, že s přestavbou souhlasí a dohoda s Kushnerem ho těší.
Kushner s Vučićem se setkali poprvé v roce 2020 ve Washingtonu a o tři roky později znovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „Jsem hrdý na to, že jsem měl možnost detailně představit některé investiční příležitosti v naší zemi výkonnému řediteli společnosti Affinity Partners, což je jeden z největších světových hráčů v otázce velkých investic,“ napsal tehdy na Instagram.
Chystají se protesty proti demolici
Zprávy o přestavbě budovy vyvolaly u některých Srbů šok kvůli jejímu historickému významu. Část obyvatel to vnímá jako paradox – americká firma obnoví to, co část z nich považuje za bolestivý symbol bombardování vedeného USA.
Proti těmto plánům ostře vystupuje opozice v čele s hnutím Ekološki ustanak, tedy Ekologické povstání, za kterým stojí politik Aleksander Jovanović Ćuta. „Víme, co budeme dělat. Ekološki ustanak jak fyzicky, tak právně zabrání tomuto projektu,“ řekl k tomu s tím, že naprosto odmítá demolici historicky cenného objektu.
„Nejsme proti obnově budovy Generálního štábu, ale máme obavy, že kvůli zájmu investorů dojde k narušení jejího vzhledu a jejího statusu coby chráněného objektu.“
„V okamžiku, kdy se objeví první buldozery, budeme na ně čekat,“ doplnil opoziční politik a vyzval občany, hlavně pak vojáky, aby „přišli bránit bývalý Generální štáb a nedopustili, aby k tomuto zločinu došlo“.
Poslanec Vladimir Pajić z opozičního Hnutí svobodných občanů pak podle srbského tisku vyzval vládu, aby zveřejnila všechny dohody o přestavbě. Tvrdí, že by měl vzniknout zvláštní úřad, který by dohlížel na rekonstrukci krok za krokem. „Nejsme proti obnově budovy Generálního štábu, ale máme obavy, že kvůli zájmu investorů dojde k narušení jejího vzhledu a jejího statusu coby chráněného objektu,“ myslí si Pajić.
Čtěte také: Srbové po bílém zlatu netouží. Jaká je budoucnost největšího lithiového projektu v Evropě
Někteří odborníci se také podivují nad tím, že Kushner a jeho firma nemusí nic platit za pronájem lukrativního prostoru v centru hlavního města. „Tento pozemek leží v atraktivní a velmi drahé lokalitě. Jeho užívání by tak mělo být velmi drahé. To, že ho mohou využít bezplatně, to je plýtvání penězi občanů,“ myslí si konzultant na zahraniční investice Milan Kovačević.
Podle něj přitom hodnota pozemku vychází na čtvrtinu až třetinu výše investice a někdy je dokonce cennější než samotná stavba. Srbská vláda mezitím dohodu s Kushnerem hájí. „Budovu obnovíme 25 let poté, co byla zničena bombardováním. Je to čtvrt století a nikoho, až na tuto vládu, nenapadlo tento komplex opravit,“ doplnil ministr Vesić.
Nejen Srbsko, ale i Albánie
Kushner se nezajímá jen o Srbsko, ale také o lukrativní pozemky v Albánii. Jeden z nich zahrnuje oblast někdejší vojenské základny na ostrově Sazan, jenž leží v národním parku. Další developerský projekt chce rozjet na poloostrově Zvernec, který je součástí plážového letoviska Vlora. Tam by mělo vyrůst několik hotelů a stovky vil. Místní ekologové a obyvatelé se ale obávají, že masová výstavba v cenných oblastech navždy změní jejich podobu a naruší celkový ráz krajiny.
„Je velmi smutné si uvědomit, že tato oblast už příštím generacím neposlouží. Za deset let to tu bude jen šedé místo s betonem,“ řekl pro agenturu Reuters ornitolog Jon Vorpsi, který na místo chodí pozorovat plameňáky a další druhy ptáků.
Jiní naopak Kushnerovy investice vítají. Jsou přesvědčeni, že to pomůže tamní ekonomice. Starosta Vlory Ermal Dredha si myslí, že to pomůže proměnit město v dražší destinaci a přitáhne tím bohatší turisty. „Jak bychom tyto lidi přilákali bez investic?“ položil řečnickou otázku. Kushnerovy investice tak rozdělují jak obyvatele části Albánie, tak Srbska.
