Studentstvo postavilo na desítkách univerzit v USA tábory a protestuje na podporu Palestiny. V některých případech situace eskalovala v brutální zásah policie a násilné střety. Protesty, které jsou i bojištěm za svobodu slova, mají v současnosti přes dva tisíce zatčených nebo zadržených.
Na univerzitních kampusech napříč Spojenými státy hoří protesty.
Z malého plamene, který vzplál 18. dubna na Columbia University, se rozhořel mohutný požár. Studenti protestují – na podporu Palestiny i za svobodu slova. V kampusech si staví improvizované tábory a střetávají se s policií i protidemonstranty.
Právě bezpečnostní složky teď hrají v protestech důležitou roli. Podle mapy The New York Times policejní jednotky zasahovaly (myšleno zatkly či zadržely studentky a studenty) na více než 40 univerzitách v nejméně 25 amerických státech – ve čtvrtek večer bylo zatčených přes dva tisíce.
Jedním z nejvýraznějších je vývoj událostí na University of California, Los Angeles – neboli UCLA. Minulý týden studentstvo vztyčilo na tamním kampusu propalestinský tábor. A stejně jako na jiných univerzitách, i zde protestující žádají ukončení války v Gaze i zastavení školních investic do firem, které posílají zbraně Izraeli.
„Nikam neodejdeme!“ volali demonstranti a demonstrantky ve čtvrtek nad ránem, když kampus začalo zalévat ranní slunce. Pokřik mířili jasným směrem – na těžkooděnce, kteří jejich ležení přišli rozehnat.
Na kampusu se pozdě večer shromáždilo nejméně tisíc osob, které přišly propalestinský tábor před zásahem policie ochránit.
Operace nakonec trvala celou noc. Těžkooděnci, kterých byly na kampusu podle BBC stovky, použili proti protestujícím zábleskové granáty i neletální střely. Postupně se dostali až do samotného tábora, kde rozebrali stany a pozatýkali studenty.
Bezpečnostní složky na kampusu zasahovaly do ranních hodin. Nakonec zatkly okolo 200 osob. Univerzitní list informuje dokonce o „stovkách zatčených“. Většina z nich byla podle Oddělení šerifa okresu Los Angeles obviněna z přestupků (třeba z nedovoleného shromažďování) a propuštěna.
Ticho na kampusu po ukončení operace prořezával už jen policejní vrtulník kroužící nad univerzitou.
Kde byla policie?
Při policejním zásahu skandovali protestující mimo jiné i „kde jste byli včera v noci?“
Chaotickému středečnímu příchodu těžkooděnců LAPD na univerzitní kampus totiž předcházela horká noc. V úterý pozdě večer došlo na střet mezi propalestinskými a proizraelskými protestujícími. Násilí mezi skupinami propuklo poté, co se proizraelští demonstranti pokusili strhnout barikády obklopující tábor a zaútočili na něj.
Reportérka Tereza Watanabe z LA Times přidala na X video, kde dav polo- i zcela zahalených mužů ničí plot, který jej odděluje od propalestinského tábora. Na jeho členy, kteří se chrání helmami a deštníky, také tito muži – někteří s tyčemi v rukách – házejí předměty. Někteří měli křičet i „druhá Nakba“ s odkazem na masové vysídlení Palestinců v roce 1948.
Mezi skupinami opakovaně došlo na násilné potyčky. Proizraelští protidemonstranti do propalestinského davu také stříleli médii blíže nespecifikované projektily, pyrotechniku i chemikálie a několikrát se snažili vniknout do tábora – ten se bránil pepřovým sprejem.
„Byl jsem svědkem toho, jak pětadvacetiletí, třicetiletí muži bili do obličeje osmnáctileté nebo devatenáctileté ženy,“ sdílel později ve středu podle The Guardian jeden z členů propalestinského tábora Aiden Doyle.
Protestující uvedli, že po útoku muselo vyhledat 25 lidí z jejich řad lékařské ošetření. Studenti popisovali i situaci, kdy mladé ženě v hidžábu někdo nastříkal do obličeje sprej na medvědy.
Aby se po univerzitním kampusu pohybovaly policejní jednotky v tak velkém počtu? To je v rozporu s akademickým životem.
Další student na tiskové konferenci sdělil, že byl při útoku na tábor dvakrát zasažen do hlavy – odnesl si stehy na čele a 14 svorek v zátylku. „Včera v noci jsem měl ale možnost jít do nemocnice. V Gaze v tuto chvíli není ani jedno plně funkční zdravotnické zařízení,“ komentoval muž, který se představil jako Yusef.
Zatímco demonstranti čelili násilnému útoku, který trval několik hodin, bezpečnostní složky stály stranou. Lidé od Kalifornské dálniční hlídky nebo třeba LAPD dorazili na kampus až po třech hodinách. „Říkám si, kde policie asi mohla být?“ ptala se pak studentka Lauren.
Univerzitní kancléř Gene Block o události řekl, že jde „o temnou kapitolu kampusu“. Uvedl také, univerzita „ve světle nedávných událostí pečlivě zkoumá své vlastní bezpečnostní procesy“. V úterý večer UCLA označila propalestinský tábor za protiprávní a dodala, že porušuje její předpisy.
Smutný den pro UCLA i USA
Voxpot se ještě ve středu po deváté večer – tedy po násilném střetu s protidemonstranty a před nočním zásahem policie – spojil s Paulem von Blumem, vyučujícím na UCLA.
„Do úterního večera to byl z drtivé většiny pokojný protest,“ prohlásil von Blum na úvod rozhovoru s odkazem na násilí, k němuž došlo v noci z úterý na středu. „Vím, že v několika málo případech při něm došlo na antisemitské incidenty, což je potřeba odsoudit. Samotné protesty ale nejsou o antisemitismu – na UCLA ani ve zbytku Spojených států.“
Von Blum, který se i v minulém století zasazoval o práva žen a menšin, se chtěl do protestu zapojit. Alespoň tedy na pár chvil mezi vyučováním a konzultačními hodinami: „Sám jsem žid – druhá generace přeživších holokaustu. Můj otec jej přežil z celé rodiny jako jediný. Osobně na to, co Izrael páchá v Gaze, nahlížím jako na genocidu. A proti tomu by se mělo protestovat – ostatně, součástí tábora je i mnoho židovských studentů!“
Čtěte také: „Už to není jen o Izraeli a Palestině.“ Policie v NYC zatkla stovky protestujících
Nakonec se k protestujícímu táboru vyučující nedostal. Nejprve ho zastavila bariéra, následně i dva členové ochranky, kteří mu řekli, ať celý – rozložitý – kampus obejde. „Chtěl jsem to nechat na středu. Ale to teď samozřejmě už nejde. Přednášky jsou zrušené a po celém areálu se pohybuje obrovské množství policistů,“ povzdychl si von Blum, jenž učí na katedře komunikace UCLA.
„Na univerzitní kampus policie nepatří. Kdyby se škola rozhodla tábor nabourat, velmi by mě to rozrušilo,“ řekl Američan ve středu večer.
Jako kdyby předpověděl, co přišlo v následujících hodinách – na pozvání administrativy UCLA do areálu nastoupily stovky těžkooděnců a protestní ležení rozehnaly. Ve čtvrtek potom von Blum sdílel s Voxpotem zármutek z vývoje událostí.
„Aby se po univerzitním kampusu pohybovaly policejní jednotky v tak velkém počtu? To je v rozporu s akademickým životem. Zbytek mého působení na univerzitě to narušilo, ale nějak to zvládnu,“ pokrčil rameny von Blum. „Je to smutný den pro UCLA i pro mou zemi,“ dodal.
„Na tohle se nezapomene”
Losangeleská univerzita ale samozřejmě není jedinou vzdělávací institucí, kde situace v posledních dnech eskalovala. Voxpot psal ve středu i o policejním zásahu na Columbia University a City College of New York, kde policie zatkla stovky osob.
Na CU demonstranti v pondělí obsadili – v rámci dva týdny trvajícího protestu – Hamilton Hall. Tedy osmipatrovou neoklasicistní stavbu. Autonomní skupina protestujících podle vyjádření Columbia Students for Justice in Palestine přejmenovala budovu na „Hind’s Hall“. Podle jména šestileté dívky, kterou v Gaze zabila izraelská armáda.
Na kampus prestižní Columbia University na horním Manhattanu dorazily stovky policistů a policistek – v rukou obušky, na hlavách helmy. Na místo přijely na pozvání univerzitního vedení, které v úterním prohlášení uvedlo, že tím chtělo „opět nastolit bezpečí a řád v naší komunitě.“
Nejsem si jistý, co tam na severu děláte, ale my jim nedáváme čas se ani utábořit. Tasery jsou připraveny k omračování!
NYPD v noci z úterý na středu zatkla okolo 120 lidí z řad studentstva, proti kterému použila zábleskové granáty – a podle protestujících i slzný plyn a tasery, což policie odmítla.
„Na tohle se nezapomene,“ okomentovala situaci pro list The Guardian Sophie, která se protestu zúčastnila. „Už to není jen otázka Izraele a Palestiny. Teď je to otázka lidských práv, svobody projevu i studentstva Columbie,“ dodala.
„Tasery připravené k omračování“
Pozornost na sebe strhly záznamy z protestu na The University of Texas v Austinu (UT Austin), kde protestující směrem k povolané policii skandovali: „V Uvalde jste selhali!“ Odkazovali se tak na zpackaný policejní zásah při střelbě na základní škole v texaském Uvalde, při níž osmnáctiletý útočník zastřelil 21 osob – z toho 19 dětí.
Poslouchejte také: Redneck #61: Tragédie v Uvalde, Highland Parku a zapeklitý problém amerických zbraní
Už před více než týdnem se v médiích také protočily záběry z Emory University v Georgii, kde policisté použili tasery i gumové projektily. Šířila se i videa, na kterých členové bezpečnostních složek strhli na zem profesorku ekonomie a snažili se jí spoutat ruce.
Policejní zásah na Emory byl jeden z prvních takto brutálních v celé sérii současných protestů.
Republikánský člen Sněmovny reprezentantů Mike Collins po něm přidal na X jedno z videí, která kolovala sítěmi, a napsal k němu: „Nejsem si jistý, co tam na severu děláte, ale my jim nedáváme čas se ani utábořit. Tasery jsou připraveny k omračování!“
Vyjednané dohody
Ačkoliv je v současnosti zatčených přes dva tisíce, na některých kampusech se dosud protesty obešly bez policejního zásahu. Jedním z nich je i Northwestern University v Evanstonu v Illinois, kde nyní působí i analytik Matěj Jungwirth v rámci doktorátu.
„Protest se konal na takovém paloučku před místní nejstarší knihovnou, což je velmi prominentní místo, které je viditelné z hlavní silnice na kampusu. Zároveň jde o místo, jež je stranou od všech hlavních učeben – argument, že protest narušuje chod univerzity, zde tedy neplatí,“ podotkl Jungwirth pro Voxpot.
V případě Izraele navíc mluvíme o miliardách a miliardách investic, takže úspěch bude, když se toto téma dostane na veřejnost.
Na trávníku podle něj nejprve minulý čtvrtek rozložilo stany asi padesát studentů, načež se tam objevila univerzitní policie. „Zdálo se, že se tábor pokusí rozprášit hned v prvních hodinách. Převážně profesoři a profesorky kolem něj ale utvořili živý řetěz, čímž policii zablokovali k táboru přístup. A od té doby už situace neeskalovala,“ popsal Čech.
Protest tedy probíhal pokojně – ze strany demonstrantů a demonstrantek i vedení a policie. „Lidé, kteří k táboru v prvních dnech přicházeli, mezi nimi i profesoři, nemuseli nutně souhlasit s každým transparentem. Měli ale velké obavy o to, aby nedocházelo k zatýkání studentů, vzali to tedy jako principiální ochranu svobody projevu a slova,“ vysvětlil pozice některých účastníků Jungwirth.
I český analytik mluvil, jako Paul von Blum nebo studentka Dima, v podcastu Puls o pestrém složení propalestinské skupiny.
„Podél hlavní silnice tu vede plot, stometrový segment, kam lidé mohli psát své vzkazy. Najdete tam nápisy na podporu Palestiny, pro příměří od širokého spektra lidí. Je to taková noční můra starých bílých mužů – LGBT+ for Palestine, Jews for Palestine, Hispanics for Palestine…,“ pousmál se Jungwirth s tím, že se v rámci protestu slavily různé důležité náboženské svátky.
NWU nakonec dokázala se studenty vyjednat dohodu. Oznámila to v pondělí, den poté se k ní přidala i Brown University. V Evanstonu se vedení dohodlo s demonstranty na tom, že na onom paloučku postaví jen jeden protestní stan.
Výměnou za to, že univerzita zpřístupní informace o investicích těm studentům, kteří o to požádají, NWU slíbila vyhradit finanční prostředky na podporu dvou hostujících palestinských profesorů po dobu dvou let a stipendia pro pět palestinských vysokoškolských studentů. Také se zavázala získávat finance na podobné záležitosti.
Do třetice zazněl i slib okamžitě zřídit dočasný komunitní dům pro muslimské, blízkovýchodní a severoafrické studenty a příslib zřízení takového prostoru nastálo.
Protesty nicméně – byť v jiném formátu – na NWU pokračují dál.
Paul von Blum na UCLA takový průlom neočekává. „Máme 10 kampusů, požadavky studentstva by musely projít celým univerzitním systémem až ke správní radě. Já bych byl pro, aby univerzita přestala investovat do Izraele – ona by nakonec přežila. Pamatuji si na 80. léta, kdy jsme na UCLA protestovali za divestice z Jihoafrické republiky. Ta byla přesně takovým apartheidním státem, jakým je teď Izrael,“ poznamenal von Blum v rozhovoru pro Voxpot.
„Dosažení takového cíle nám ale trvalo dlouhé roky – jedna série protestů nestačila. V případě Izraele navíc mluvíme o miliardách a miliardách investic, takže úspěch bude, když se toto téma dostane na veřejnost. Když se o něm začne mluvit,“ uzavřel vyučující z UCLA.
Volit Trumpa, nebo nikoho?
Spojené státy čekají na začátku listopadu prezidentské volby, ve kterým se utká nynější demokratický prezident Joe Biden a jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Už teď je jisté, že izraelské útoky v Gaze a americká podpora Izraele budou stěžejním tématem hlasování. A to i pro vysokoškoláky z univerzit, na kterých se protestuje.
Co říkají průzkumy?
Kroky Izraele nakonec podle březnového průzkumu neschvaluje 55 % Američanů celkově a konkrétně 60 % nezávislých voličů.
„Velká část mých spolužáků z doktorátu, kterým je kolem pětadvaceti, mluví o tom, že volit nepůjdou. Že nejsou ochotní Bidenovi odpustit podporu Izraele, například dodávky zbraní,“ sdílel s Voxpotem zkušenost z NWU analytik Matěj Jungwirth.
Připustil ale, že takové rozhodnutí úzké části voličstva v tradičně demokratickém Illinois bude mít na výsledek hlasování jen pramalý vliv.
„Něco jiného by bylo, kdybychom se nacházeli v Ohiu, Pensylvánii nebo třeba Michiganu. Právě v posledním jmenovaném státě protesty i dění v Gaze volby ovlivní. Je tam velká arabsko-americká komunita, která nemůže přijít Bidenovi na jméno. Někteří její členové vyhrožují, že budou volit Trumpa – většina z nich ale nepůjde volit vůbec,“ uvedl odborník.
Protestuje i Evropa
Oheň, který vyvolaly protesty ve Spojených státech, se přesunul i dál – za oceán.
Na situaci v zámoří reagují například univerzity ve Velké Británii, kde ve středu protestovali studenti a studentky v nejméně šesti vzdělávacích institucích. Demonstrace i tábory se tak objevily na kampusech v Bristolu, Leedsu i Sheffieldu.
Stejně jako americké studentstvo, i to britské po vedení univerzit požaduje zpřetrhání vazeb na Izrael nebo divestice z firem, které válčící zemi dodávají zbraně.
Dosud se v Británii konaly spíše masové pochody za Palestinu a protesty v ulicích. V solidaritě s americkými protestujícími nicméně místní studenti i vyučující přesunuli propalestinské demonstrace i na univerzitní půdu.
Podobná situace nastala i na prestižní Sciences Po v Paříži. Tam se vedení školy rozhodlo ke konci týdne uzavřít hlavní univerzitní budovu právě kvůli probíhajícím protestům. Několik studentů také začalo – v solidaritě s oběťmi v Gaze – držet hladovku.
I členstvo českých univerzit se rozhodlo organizovat. Pod hlavičkou Academics Against Apartheid (AAA) zveřejnili studenti a studentky i lidé z akademie seznam požadavků. „Naším primárním cílem je nejen svobodná Palestina – nicméně, co se týče jednotlivých požadavků, těžko se nám jednotlivé požadavky hierarchizují,“ podotkla AAA pro Voxpot. „Všechny považujeme za zásadní pro antikoloniální boj. Ať už se jedná o otevřené vyjádření neselektivní solidarity, bojkot či dekolonizaci vzdělávání,“ dodala.
„Stojíme v solidaritě se studentstvem v USA a jinde ve světě, které i přes naprosto nepřiměřené zásahy policejních složek vytrvává a neslevuje ze svých požadavků,“ okomentoval kolektiv dění v zámoří s tím, že jde „o významnou historickou událost a počátek rozvratu převládajícího sionistického koloniálního narativu“.
AAA si nicméně nepřeje, aby se při tom všem ruchu zapomnělo na důvod, proč k okupacím univerzit vůbec dochází. „Všechna naše pozornost by měla být stále zaměřená na to, co se děje v Palestině,“ dodala skupina, která ve čtvrtek uspořádala protestní akci před jednou z budov Karlovy univerzity.
Protestní požár se tak šíří dál, nezůstává jen na severoamerickém kontinentu. Izrael se nyní chystá na ofenzívu v Rafáhu v Gaze, kde přebývá přes milion – často již vysídlených – osob, a nejen americká podpora Izraele rozhodně neustává. Nezdá se proto, že by plameny v nejbližší době mohl někdo uhasit.
