Přítomnost USA na Blízkém východě se zase rozroste – Spojené státy vyrážejí na pomoc Izraeli. Americké ministerstvo obrany do regionu vyslalo bojové letouny a válečné lodě. Zdůvodňuje to potenciálními útoky Íránu nebo jeho spojenců.
Obavy z eskalace širšího konfliktu na Blízkém východě neustávají – napětí citelně narostlo po atentátech na významné představitele Hizballáhu a Hamásu, k nimž došlo v Bejrútu, respektive v Teheránu.
Za oběma stojí s největší pravděpodobností Izrael. Nyní visí otazník nad tím, jak na útoky zareagují země v čele s Íránem a zda boje vyrostou do širší blízkovýchodní války.
Íránské revoluční gardy uvedly, že odveta „bude tvrdá“ a provedou ji „ve vhodnou dobu, na vhodném místě a vhodným způsobem“.
Do vývoje situace nyní přispěly i Spojené státy, které do regionu vyslaly další bojové jednotky.
Ministr obrany Lloyd Austin nařídil nasazení bojové skupiny kolem letadlové lodi USS Abraham Lincoln i dalších válečných plavidel a bojových letounů. Dále také prohlásil, že „USA rovněž podnikají kroky ke zvýšení naší připravenosti k nasazení další pozemní protiraketové obrany“.
Kromě toho šéf americké obrany – po jednání se svým izraelským protějškem Yoavem Gallantem – oznámil, že do oblasti nasadí i ponorku s řízenými střelami.
Není zcela běžné, aby o vyslání tohoto druhu bojové techniky Pentagon informoval veřejnost, podotýká agentura Reuters.
Spojené státy tak naplňují závazek učinit „jakýkoliv možný krok na obranu Izraele“, shrnul Pentagon ve svém vyjádření. V něm také poukázal „na posilování amerických vojenských sil a schopností na Blízkém východě ve světle eskalujícího napětí v regionu“.
Ve Středozemním moři už nyní operuje jaderná ponorka USS Georgia. Letadlová loď Abraham Lincoln nyní působila na západě Tichého oceánu, přesouvá se nicméně k Blízkému východu, kam by měla dorazit do konce měsíce. Na palubě nese letouny F-35 i F/A-18 a nahradit má plavidlo USS Theodore Roosevelt, které zamíří zpět do Spojených států.
Tvrdá odveta?
Přesun vojenské techniky reaguje na události posledních dvou týdnů. V rozmezí několika dnů došlo k izraelskému útoku v Bejrútu, při kterém zemřel významný představitel tamního hnutí Hizballáh Fuád Šukr.
V íránské metropoli pak byl při atentátu zabit i politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja. Izrael se sice k zásahu nepřihlásil, s ohledem na dostupné informace se ale předpokládá, že za ním stojí právě on. Netvrdí to nakonec jen Írán nebo palestinské hnutí, ale také zdroje NYT ve Státech.
Teherán a jeho spojenci slíbili odvetu. Íránské revoluční gardy uvedly, že „bude tvrdá“ a provedou ji „ve vhodnou dobu, na vhodném místě a vhodným způsobem“. Zatím na ni nedošlo a napětí roste.
Nynější zprávy o nasazení válečných lodí, bojových letounů i ponorky přicházejí jen několik dní poté, co americký Kongres schválil další vojenskou pomoc Izraeli.
Ostatně, za poslední rok to není poprvé, co to mezi Íránem a Izraelem vře. K eskalaci napětí dochází čtyři měsíce poté, co se země dostaly do přímého konfliktu kvůli smrti několika íránských vojenských představitelů v Sýrii.
Írán tehdy obvinil Izrael a z íránského území vypustil na Izrael stovky raket a bezpilotních letounů. Útok byl specifický tím, že dronům z Iránu trvalo několik hodin, než doletěly do Izraele, což umocnilo napětí před zásahem. Při jejich sestřelování hrály hlavní roli americké síly.
Železná podpora
Na začátku srpna, po zmíněných útocích, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem závazek USA podporovat jeho zemi.
Čtěte také: Útok na americkou základnu nebyl ojedinělý. Kde všude mají USA posádky?
Ve stejnou dobu to pak zopakoval i ministr Austin svému izraelskému protějšku. Přislíbil „železnou podporu USA bezpečnosti Izraele“. Zároveň ale uvedl, že pro Ameriku je prioritou zabránit širší válce na Blízkém východě.
„Spojené státy se nadále intenzivně soustředí na deeskalaci napětí v regionu a prosazují příměří jako součást dohody o rukojmích, která by vedla k návratu rukojmích a ukončení války v Gaze,” řekl šéf americké obrany.
Nynější zprávy o nasazení válečných lodí, bojových letounů i ponorky přicházejí jen několik dní poté, co americký Kongres schválil další vojenskou pomoc Izraeli. Konkrétně zemi plánuje poskytnout 3,5 miliardy dolarů na budoucí nákup amerických zbraní a další vojenské výbavy.
A zatímco americká vojenská podpora Izraele neutichá, z úst vysoce postavených představitelů Států plynou jedna a tatáž slova: „Eskalace v regionu není v ničím zájmu.“
