Premiérka Itálie Giorgia Meloni sehraje klíčovou roli v dalším směřování Evropské unie. Na svou stranu ji láká šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, ale i klíčová tvář evropské krajní pravice Marine Le Pen. Komu dá Meloni přednost?
Jen pár dní před volbami do Evropského parlamentu čelí italská premiérka Giorgia Meloni neobvyklému dilematu. Doslova ze dne na den se dostala na evropské výsluní. O její přízeň se přetahují jak konzervativci v podobě Evropské lidové strany, tak krajní pravice ztělesněná francouzskou političkou Marine Le Pen.
A Meloni k jejich nabídkám zatím mlčí nebo se vyjadřuje přinejmenším mlhavě. Před italskou političkou, která se do paláce Chigi – tradičního sídla tamních premiérů – přestěhovala v říjnu 2022, se otevírá možnost, jak ovlivňovat dění v celé Evropské unii.
„Dnes existují příležitosti, jak změnit evropský obraz, které nikdy předtím nebyly. Sami sobě dlužíme to, abychom je využili,“ řekla italská premiérka v pondělním rozhovoru pro italské Rai Radio1.
Meloni od svého příchodu k moci prošla ráznou proměnou. Dříve ji dokonce německý časopis Stern označil za „nejnebezpečnější ženu Evropy“. Připomněl, že dříve inklinovala k fašismu a prosazovala různé radikální kroky jako třeba odchod z eurozóny nebo námořní blokádu proti běžencům ve Středozemním moři.
Nic z toho se ale nenaplnilo. Meloni nyní ostatní špičky Evropské unie považují za spíše mainstreamovou, konzervativní a konstruktivní političku, která je ochotná ke kompromisům.
Je jasně proevropská
Meloni v rozhovoru pro italskou stanici zdůraznila, že se podle ní v Evropském parlamentu po volbách otevře prostor pro vytvoření jiné většiny a prosazování odlišných politik. Další detaily k tomu nedodala. Na mysli má ale například ráznější kroky proti migraci nebo odmítnutí Green Dealu.
Politička z frakce Evropské lidové strany už dříve naznačila, že je ochotna spolupracovat se stranami krajní pravice.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že strana Meloni – Bratři Itálie – vyjde z nadcházejících voleb do Evropského parlamentu jako nejsilnější. Díky tomu posílí také její europarlamentní frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam mimo jiné patří také polské Právo a spravedlnost či česká ODS.
Čtěte také: Evropa podle Le Pen. Volnější spolupráce a více Ruska
A o tyto hlasy má zájem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, která si chce zajistit druhý mandát. Politička z frakce Evropské lidové strany (EPP) už dříve naznačila, že je ochotna spolupracovat se stranami krajní pravice, kam podle některých politologů patří i Bratři Itálie.
„Je jasně proevropská, proti Putinovi – v tom se vyjádřila velmi jasně –, je pro právní stát. A pokud to tak zůstane, tak jí nabízíme spolupráci,“ prohlásila von der Leyen na adresu Meloni.
O spolupráci s italskou premiérkou má přitom šéfka Evropské komise zájem dlouhodobě. Loni například přijela na návštěvu italského ostrova Lampedusa – symbolu migrační krize –, aby vyjádřila Římu podporu.
Nastal čas se sjednotit
Po užší spolupráci s Meloni volá také dlouholetá francouzská politička Marine Le Pen. O tom, jakou roli Le Pen sehraje v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, jsme psali dříve.
Nyní nastal čas se sjednotit, to by bylo velmi prospěšné.
Také Le Pen se nijak netají tím, že by chtěla „přetáhnout“ italskou premiérku do své euroskeptické parlamentní frakce pojmenované Identita a demokracie (ID). Do ní patří třeba česká SPD Tomia Okamury, Liga italského ministra dopravy Mattea Salviniho nebo nizozemská PVV Geerta Wilderse.
„Nyní nastal čas se sjednotit, to by bylo velmi prospěšné. Pokud se nám to podaří, tak budeme druhou největší frakcí v Evropském parlamentu. Myslím si, že bychom si neměli nechat tuto příležitost ujít,“ řekla Le Pen ve víkendovém rozhovoru pro italský list Corriere della Sera.
A co tím má přesně na mysli? Usiluje o spojenectví či možná přímo sloučení „své“ frakce ID se skupinou Meloni ECR. Podle ní by tak vznikla „superfrakce“.
Pokud by na to Meloni kývla, tak by nová skupina získala až 144 europoslanců. Rázem by se tak stala vůbec druhou největší frakcí v Evropském parlamentu, a to po EPP.
Naladit se na společnou notu nicméně není mezi jednotlivými stranami, které tyto frakce tvoří, úplně snadné. Například Meloni podporuje Ukrajinu, oproti tomu Le Pen pomoc bojujícímu Kyjevu odmítá a dříve prohlásila, že uznává referendum na Krymu z roku 2014.
Čtěte také: Už žádné izolované ostrůvky. Krajní pravice roste a vyniká v kampaních
Le Pen se k této nabídce Meloni odhodlala jen krátce poté, co Identita a demokracie ze svých řad vyloučila krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Důvodem byly šokující výroky jejich volební jedničky Maxmiliana Kraha, který se nechal slyšet, že ne všichni členové SS byli „automaticky“ zločinci.
Itálie bude v centru dění
Meloni zatím nevyjasnila, na čí stranu se po volbách do Evropského parlamentu přikloní.
„K Meloni se natahují dvě ruce. Jedna od Le Pen a druhá od von der Leyen. Meloni si ale může vybrat jen jednu,“ řekl k tomu serveru Euronews politolog Nicolai von Ondarza.
„Nepamatuji si, že by Itálie byla někdy v minulosti tak v centru dění.“
Meloni mezitím řekla, že jak Itálie, tak její frakce mohou sehrát v Evropském parlamentu klíčovou roli. „Nepamatuji si, že by Itálie byla někdy v minulosti tak v centru dění. My konzervativci jsme jediní, kdo může přinést změnu,“ dodala k tomu.
Italská premiérka si obě nabídky vyslechla. Teď je na tahu ona.
